Hlasatel. [volume], January 06, 1920, Page 2, Image 2

About Hlasatel. [volume] (Chicago, Ill.) 1891-198?

Image provided by: University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

                
Stávka na železnicích jest
v dohledu.
100.000 zaměstnanců v dílnách drah
trpí hlady za přítomných mezd.
praví jejich organisátor.
Washington. 4. ledna. — Stávka
409.000 zaměstnanců v dílnách drah
hrozí propuknout i běheiu jednoho mé.
*lce .jestliže nebudou podniknuty ne
prodleně kroky bud' k zvýšení jejich
mezd nebo k sníženi drahoty živoby
tí. jak prohlašuje J. B. Alalloy. naisto
president bratrstvu dilnovyc h i:aniěst
nancň. "Jedná se o to. maji-lí muži
hladovět i v práci nebo na stávce." —
pravil Malloy. "Mnozí z nich vydělá
vají pouze 2S rentu na hodinu, a jest
nemožno, aby člověk byl živ z takové
mzdy. l*nie provedla atávkovní hlaso
vání a rozhodla se vyjiti na stávku 1.
listopadu.
"Stávkovní akre byla odložena na
dva měsíce na základě slibu, že cena
živobytí bude snížena. Nyní musí buď
vláda ukázat! činnost ke sníženi dra
hoty. nebo muži inosi dostali slušnou
nzdu. jinak neinúžem udržet! muže je
Řtě jeden měsíc." Generální ředitel
drah Hines vlíbil Allenu Barkerovi.
presidentovi unie. že podá odpověď
na mzdově požadavky v několika
dnech. Malloy dal ca srozuměnou, že
muži uestrpí dalších průtahu. nedojde
!i odpověď v slíbené době. Vnie tato
representuje S."» procent v>e< h mužů.
zaměstnaných na tratích, v dilnáih a
jiných oborech pro udržování drah a
vaziva. Stávka těchto mužů ochromila
by v krátkostí nadobro veškerou do
pravu na drahách.
Kansas ušetřil na uhelných dolech
peníze.
Topuka. Kuiiías, 3. lediui. — 2?tát
Kansas ujal s>» během slivky uhel
ných dolu jako konkursní správce, a
l*» správa Lálo nestála jej jediného
centu a při tom obecenstvu ušetřen v
byly peníze. lluverncr Ali*»n ujal se
dolů za tím účelem.* aby lidu ostřil
uhlí. Vydolovalo se ňQ.OuO mu a dJ
dalo lidu za ceny. jaké byly dříve v
platnosti, a to v nejstudenť-jšim pro
sine i, jaký kdo kdy ve státu Kansa
su pamatuje. 1'hlí se dolovalo za nej
nepřianivějšiho počali pro práci ven
kovní. kterou vykonávali dobrovolní
ci. vesměs lidé zkušeni. Mezi nimi by
lo mnoho těch. kteří nabyli zručnosti
vc frYancíi, kdež kopali zakop}. sta\»
U železnice a dopravovali zásoby. ('•
fraty konkursní správy nepůjdou ani
r. knpes majiteli! doáů a uhlířských
obchodníků ve státu. Pouévad.: nemo
hli produkovali uhlí, maji majitele
ztrátu j»*n tu. přišli o snré výdělky.
Kdyby se nebyl stát dolů ujal, byli by
bezpochyby vynaložili mnoho peuěa
oti udržováni strážníků u dolu. Ob
chodnici uhelní puk. poněvadž nic ne
prodávali. rovněž nir neutratili, až na
své obyčejné výtěžky. 1'hlí se jim do
dávalo jrn jako prorftředkovatelům
ía určitou cenu. neměli tuuiž na něm
řádného výdělku. Všecko vydolován*
jhlí posílalo se mavorum mě t. kteří
je rozdávali obchodníkům, dovolují
ce jim počítat i jeu $1 od tuny za do
voz. Obecenstvu so uhlí prodá valu za
:ytéž ceny. jaké platilo v měsících zá
ři a říjnu. Dobrovln<m horníkům pla
ilo se za práci $">.7n denně a posky
;oval se jim zdarma nocleh. Poněvadž
li nezkušení, byla cena práce asi
IvojnásobnA.
Nedostatek vody ohrožuje Montreal.
Montreal. Queber. ". ledna. — Ve
tomto vyšli na stávku inženýři
v městské vodárně a spůsooili oby
vatelstvu mnohé nepříjemnosti a mr
veni. V některých němot ničích paci
>nti mrzli. poněvadž nebylo vody. aby
?e mohla vy hříva ti pára <!o radiátorů.
2a mrazu několik stupňů pod nulou
í»ylo třeba vysekali led na řece. aby
uiPIí hasiči vodu v toui případu, kdy
by někde vypuknul vážnější oheň.
Mayor Mariin dul se do vyjednáváni
* jednej soukromou vodárnou, aby
pouštěla vodu do městských vodovo
dů. Stalo se tak. ale nyní její vlastni
strojnk-i vyhrožuji, že půjdou na stá
vku také. Stávkaři namáhají se. zí
skali pro sebe také mě.stské policaj
ty a haliče, aby jim na stá ve? pomo
hli.
Kandidáti deportace v New Yorku.
Ne*c York, 4. ledna. - Klli* Island
íest přep.něn jako dosud nikdy. Jsou
?de hlavn* mužové a někoiik žen, la
pení při nájezdech na střediska ra
dikálů v New Yorku a v Vew Jer.-sey.
Sto šedesát jich íest r. New Yorku,
ívé stě padesát osm r měst v severní
iasti stal u New Jers»\v Deportační
přelíčeni s nimi bade zahájeno v pon
dělí. Později přijedou sta jiných z
mést v celé zemi. v lihrntiém počtu
2.635. Poplují parníkem Fitzpatrick.
sesterskou lodi parníku Buford. na
něnrč byli ochezeni Emma Goldmano
vá, Alexander Berkman u 267 jiných
radikálů. Parníky America a Presi
dent Grant jsou rovněž držánv pro ná
hodcoa službu a soudí se. že jich
bude užito k deportaci radikálů.
Obrovský požár v Darrvilte. Va.
Danvllle. Va., 4. ledna. — SKlni ob
chodních budov, počítaje v to Masonu
Temple, bylo zničeno požárem včera v
aoci v tomto městě, škoda odhaduje
se na STáO.Ouu. Yšet ky budovy byly
na Main ulici.
Ova muži v Idahu otráveni whiskou.
.Malad, Ida., 4. le<lna. — Otrava dře
věným lihem způsobila zde dnes srnřv
Neiha Davlse. 44 rokv starého, zámož
ného renčera. a holiče Williama Jen
kinse. Davls oslepl, nežli zemřel.
Bolševičtí agenti lapeni v Mexiku.
Město Mexika. 4. ledna. — Tři agen
ti bolševické vlády byli zatčeni t
Tampico a bylo nařízeno, aby byli d€
portováni. —
Rudí vyhráli volby v Petrohradě.
Londýn, 4. ledua. — Volby do pe
trohradského sovětu byly skoro skon
ceny a vyzněly vítězstvím bolševiků,
» jejich přívrženců, kteří získali 1.539
kandidátu.
Socialisti nechtějí válečné trofeje.
Paříž. 4. ledna. Socialistická
městská rada v městě Pérlgueux ode
přela přijmout! ukořistěná německá
4£la, jež ji byla poslána k veřejnému
Ijlil ■ —d frazroou^sfeou vládou.
PaJraer žádá silnější moc
proti rudým.
Generální nevládni chce potlačit také
domácí radikály: další domel i bu- j
řičí proti viádě byli lapeni.
Washington, 4. ledna. — Další deva
desát čtyři radikálové byli dnes lape
ni vládními agenty v nájezdech nu
středisku, kommunistft v rozličných
městech. Celkem přes 4.500 osob. ob
viněních z pikiu k násilnému povale
ni vlády, bylo zatčeno, a z těch proti
2.7:!9 má prý vláda dostatečně důka
zy k jejich deportaci. Generální ná
vladní prohlašuje, že bude pokračova
li v tomto tažení, až zbaví zemi po
, sledního zbytku revoluční sitě. a sou
; časné naléhá na přijetí zákona, který
by mu umožnil dostat i do vězeni vše
cky americké občany, podílející se na
revoluční propagandě, a aby všichni
radikální r.uturalisovani občani mohli
býti zbaveni občanství a rovněž de
portováni. Praví, že za stávajících zá
konu nemůže zakročit i proti ameri
ckým občanům, kteří byli zatčeni při
nájezdech. N*a seznamech členů kom
manistkk.' u kommunisticko-dčlnické
strany, zabavených při posledních ná
jezdech. jsou jména četných amerl
ckých občanů, dobře známých ve
| svých osadách.
Xa podporu svého tvrzení, že zatče
ni radikálové kuli pikle k povalení
vlády, generální návladní uveřejnil
spoustu zabavené literatury koininu
nistické strany, vydané z jejího hlav.
ního >tanu v Chicagu. Jest v tom za
hrnut manifest. vyzývající dělníky k
revoluční akcj. a prohlašující že u
uiirněný socialistu selhal, protože při
ju! tlieorii měšťáckého státu, kterouž
to theorii kommunism zavrhuje. —
**Kommunistická strana si uvědomu
je." praví se v manifestu, "že jest nut
no vytvořiti samostatné dělnické or
gány polith ké moci k rozdrcení od po |
nt kapitalismu a založení komniuuisti
cké obce." Používáni povšechné stav
ky se odporučuje. spolu s obviněním,)
že Spojené Státy vyvinují "centraliso
\ anou, autokratickou federální vlá
du. nabývající finančních u vojen
skýeh záloh k útoku a výbojným vál
kům." pod nadvládou kapitalismu, se
sílaného válkou. Program kommunl
stiekě strany klade důraz na důleži
tost. rozbiti Americké Federace Práce,
podporování I, \V. \V. a organisován!
sovětů v továrnách. Strana vydala
;:p*d k stávkujícím horníkům, v jehož
ohlaveni jest nápis: "Stát — stávko
ku!"
Berger se nebojí rfráty msndatu.
Xew York. 4 Ifdna. — "Jestliže
kongres odepi c mě přijmout i jako čle
na doin;i nástupců, budu zvolen příští
podzim guvernérem Wisconslnu a. jxv
zději vrátím sť» do Washingtonu jako
senátor." prohlásil zde dnes odpoledne
Victor Berger v řeci v Manhattan
sikém lyceu. Berger jest na cestě z
Milwaukee do Washingtonu, kde se
opět představí jako nově zvolený člen
domu, z něhož byl vypuzen v listopa
du a kam byl znovu poslán voliči v
Milwaukee v prosinci. Policie byla
ontomna, aby zatkla Bergra. kdyby
pronesl nějakě pobuřující pozuámky.
"Berger tim-pM absolutně ničeho k
provokaci zatčeni." pravil policjní ka
pitán McCauley. Olen státní zákono
dárný Waldeman varoval před pří
chodem Bergerovým shromážděné,
aby zachovali klid. Pravil, že milion
socialistu \ .\mericB jcc-c puiiwu>»«
stáři za Benrrem, kdyby mu policie
překážela. V tom kdosi vykřikl: "Ano,
a sto milionů Američanů jest pohoto
i ví* zmazati váš milion socialistů." To
"hrozilo vyvolali všeobecnou vřavu,
r.l^ rychlé zakročení poličte zjednalo
klid. Rušitel byl vyveden policisty ze
sin*- za jásotu shromážděných. Ber
ger prohlásil, že by mohl být! z\olen
ještě šestkráte, a porovnával svou po
sici s presidentem Wilsoneni. o němž
tvrdil, ýy by nemohl by ti více zvolen
do žádného úřadu.
Hrdlička o •pohřešovaném článku."
St. Louis, 4. ledna. — Proslulý "po
hřešovaný článek" ve vývoji člověka
i opice není více pohřešován, ale byl
objeven před osmnácti léty. jak zd^*
prohlásil včera večer dr. Aleš Hrdlič
i ka. anthropolog z institutu Smithso
V # v
nian ve Washington?.'na předrrasce k
lé kařské společnosti v St. Louis. Tím
to článkem jest '"pithecanturopus." je
hož kostra byla nalezena na Javě r.
' IS91. a jest přesně uprostřed mezi
I člověkem a šimpanzem, tvrdil učenec.
"Rozměr mozku, obrys obličeje, struk
tura kosti a jiné tahy jsou právě ta- j
kove. jaké byste si představovali, kdy
byste se snažili sraysliti si něco upro
střed mezi člověkem a opicí." pravil
dr. Hrdlička. Tvrdil, že stává nioz
, nost, že během příštích 2.000 vy
vstane plemeno nad člověka, které
buď zotročí ostatní obyvatele zemfi
nebo samo bude ostatními vyhubeno
pro sebezáchranu.
95 automobilů bylo zničeno ohném.
Malad. Ida.. 4. lednu. — Požár zni
' čil zde včera v noci garáž se čtyřiceti
pěti auty. Poítovní budova, banka, ka
várna a lékárna byly poškozeny. Ško»
da se odhaduje na $100.000
Rexburg. Ida.. 4. ledna. — Garáž 9
50 automobily lehla zde včera v noci
popeleui. Původ ohně. jenž způsobil
škodu $150.000. není znám.
Tajná spojenecká komise do Ruska.
Washington, 4. ledna. — Spojene
cká komise odebéře se záhy do Ruska
k studování tamějších poměrů, jak vy
šlo náhodou na jevo. když byly vy
dauy denní rozkazy pro válečné loď
stvo a v nich admirál X. A. McCully
1 byl určen jako člen spojenecké komi
se pro Rusko. Úředníci z navigační
; ka.nce3áře praví, že poslání této kom
| se je důvěrné, a imíormac© tato vy
i šla na jevo pouze omylem.
Detroit má přes milion obyvatel.
Detroit. 4. ledna. — Na základě no
vě vydaného adresáře^se odhaduje, že
obyvatelstvo í>etroit a přilehlých
předměstí čilá 1.044.000 duší. Zástup
ce vládní censovní kanceláře soudí.
' •?.** sčítáním lidu budou tyto číslice
potvrzeny. Detroit dle toho by předho
nil St. Liouis a Cleveland a stal by se
1 pátým městem ve Spojených Stá
tech. Automobilová industrie přičinila
se y první řad* o tento úžasný vzrůst.
Trávil a pohřbíbal lidi.
y ADOLPH PAHEREtti and MIS WlHE ^OllSjHgP jg.^^gg.^g^^I!ShS±.—
Arlolpli Parnelli, brooklynský po hrobník, zatčen byl nedávno na obžalobu, že se dvěma ještě Jinými ryrá
běl otravnou kořalku, po jejíž požití zemřelo mnoho lidí v různých městech východních. Pamelli prý otravo
val i lidi ve svém sousedství a nejednomu potom uspořádal pohřeb.
Strach Francie povzbuzením
Německu.
Ustavičné poukazování spojeneckého
tisku na regenerační síiu Teutonů
našlo viru i mezi těmito.
Berlín. 4. ledna. — Strach Francie
jest sílivkou pro Německo. Pokaždé,
když Francie dostane novou husí ků
ži z úzkosti před možným nživ^iutím
německé vojenské mašiny, nebo kJyT
vymysli nový plán na ochromení re
konstrukce Německa, rtuť v teplomě
ru německého sebevědomí stoupá. Po
příměří bylo sebevědomí Německa na
nejnižším bodu. Když Němec ohlédl
se kolem sebe a neviděl žádných po
travin. žádného tepla, žádné práce,
špinavé ulice, rozedrané a ncdiseipli
nované vojáky, krveprolití v občanské
válce, usoudil se zasténáním, ý.e Ně
mecko jest uejslabší a nejvíce disor
Kanisovunou zemí na svCtfi. Ale když
spojenecký tisk počal přinášeti histor
ky, že bolševism jest kamufláží, vy
myšlenou německými imperialisty;
když i)očal přinášet i historky o tajné
veiiké armádě, která pres noc vyskočí
ze země a napadne, spojence, Němci
so smáli a nazývali spojence pošetilci,
že se rozčilují nad tím. co sami pova
žovali za nemožnost.
Takové historky kolovaly však
ustavičně déle než rok. Němečtí no
vináři dychtivě je vystřihovali ze spo
jeneckých novin a otiskovali je pro
domácí korsun;. Vytrvalé vyhlašová
ní německé síly a moci spojeneckým
tiskem počalo přesvědčovat i samotné
Němce. "Ti lidé bojí se nás tak oprav
dově, že pro to musí být i nějaký dů
vod." rozumoval Němec. "Snad přece
nejsme tak hluboko, jak sami myslí
me. Situace vypadá černě, ale snad
jsme byli přílišnými pessimsty." A
tak Němci počali nabývat! mysli.
rreu roKc*m oyio ivu ^lumuuv,
jeho národní duch byl rozdrcen. O
Vaterlandu mluvilo se nouze v čase
minulém. Ale nestranný pozorovatel
v Berlíne nemůže haniti za to, že na
bývají odvahy, když celý rok poslou
chali spojenecké řečníky a časopisy,
hlásající propagandu, že Německo je
dosud silné, statné, a vojensky moc
né. a že tvoff dosud nebezpečí pro
svět. Německo počalo včřiti, že bralo
svou porážku příliš vážně a že dosud
něco platí. —
Anglický vládni kandidát poražen.
Londýn. 4. ledna. — Dělnická stra
nu v Anglii získala nového vítězství,
když její kandidát, Tom 3Iyers, byl
zvolen při doplňovacích volbách do
dolní sněmovny v Yorkshire většinou
1.70S hlasu. Volby byiv konány 20.
prosince a výsledek oznámen včera.
Myers měl dva protivníky, koaličního
kandidata. stoupence Lloyda George,
a liberála, stoupence Asquithova. —
Vládní orgány vyhlašují nyní výsle
dek volby vlastně za vítězství pre
miérovo. protože prý byl poražen li
berál. o němž Gloyd George se vyslo
vil. že by považoval jeho zvolení za
důtku vládě. Znalci politické situace
přijímají s úsměvem toto vysvětlení.
Jest pro "vyškolené" politikáře.
Ixnídýn, 4. ledna. — Winstou Spen.
cer Churchill, sekretář války, jenž má
na svědomí více drahých kotrmelců
a chyb. nežli kterýkoli jiný ministr v
historii An*rlie, prohlašuje, že návrat
k systému vlády strany v Angiii zna
menal by v této době prostě předání
správy země Dělnické straně, která
prý není dosti vyškolena ve vládních
methodách a přivedla by zemi k pádu.
Churchill, jak známo, byl původcem
katastrofálních vojenských výprav
britickýeh do Antverp, na Gallipoli a
konečně do Ruska, jež vesměs skonči
ly ztrátou tisíců životů a utracením
set milionů liber, bez jediného dobré
ho výsledku.
Advokáti v čele ve sněmovně Francie.
Paříž, 4. ledna. — V nově zvolené
francouzské poslanecké komoře jsou
advokáti opět v č-?l\ Za (»2t> člsnů 154
jsou právníci, a po nich přicházejí rol
nici s 52. Armáda a loďstvo jsou za
stoupeny 28 poslanci, patnáct řlonfl
jest klassifikováno co "dělníci" a 5
jest bankéřů. Církev ?est zastoupena
4 katolickými kn-"/1mi a 3 protestant
skými pastory. Židů Jest ve sněmov
ně dvanáct
Dýmějový mor převládá, v Ukrajině.
Bukurešť, 4. ledna. — Epidemie dý
mějového moru objevila se v Ukraji
ně, jak se sem oznamuje. Rumunské
hrimico byly-za vřeny.
Střední třída v Německu
vymizela.
Tisíce rodin, zámožných před válkou,
zahnáno drahotou mezi prolétá
riát; boháči hýří luxusem.
Berlín, 4. ledna. — Válka a revolu
ce vyhubily střední třídu, čili "mittel
stand," jenž byl před válkou vždycky
považován za hlavní pilíř vlády, a ny.
In jsou pouze bohatí a chudí, tito
(•všem v ohromné většině, praví tlr.
Ludwig Heyde. sekretář Spolku pro
sociální reformu. Bída chudiny jest
nevylíčitelná. kdežto poměrně malý
počet boháčů, kteří nahromadili pe
I níže válečnými spekulacemi a liclivou
i s potravinami, hýří v přepychu a ne
( restech, neznámýh před valkcu v Ně
j mecku. "Sta tisíce rodin, které před
| válkou byly zámožné, musí se nyní
i obcházeti i bez nejskrovnějších poho
j dlí civilisace," pravil dr. Heyde. "Ku
1 lik dni v každém měsíci myslit*;, že ti
to lidé jsou bez másla, sýra, cukru a
někdy i chleba? Někdy deset a pat
náct dní z třiceti. Nezmiňuji se ani o
j takovém přepychu jako jsou tabák a
hovězí maso. A s přítomným nedostat
kem uhlí, většina lidí v Berlině spí
ve studených bytech a ubírají se ča
sně na lože, aby nezmrzli. Kombiuace
podvýživy a kruté zimy podkopával ra.
piduě zdraví lidu." Zpravodaj tázal se
dra. Ileyda. jak veliký příjem jest dle
jeho mínění nutný, aby člověk mohl
dnes žít i v Německu alespoň s tro
škou pohodli. "Tisíc marek měsíčné je
můj odhad," zněla odpověď. "V to ne
ní zahrnuto nic. co by se dalo obvy
kle klasifikovali jako luxusní artikl.
A v Německu jest dnes málo lidí,
kteří si vydělávají tolik — poctivě."
'"Víte o nějakém východisku z této
zdánllv? beznadějné situace?" tázal
se zpravodaj. "Uvažovali jsine o všech
možných prostředcích, jež by pomohly
uleviti utrpení a přivésti poměry po
měry poněkud zpět k normálu." odpo
věděl dr. Heyde. "Přítomně pracujeme
na plánu, zaleženém na dělení zisku,
jenž jest určen k dalšímu urovnání
sporů mezi zaměstnavatelem a za
městnancem, a zvýšiti mzdy tohoto,
.lak by se to dalo provésti, není do
sud zcela jasné, alo máme podporu
od vlády, jakož i od továrníků a děl
nických předáku, a doufám, že dospě
jeme k řešení, dříve nežli situace sta
ne se kritickou." —
' Caricyn dobyt sovětskou armádou.
' Londýn, 4. ledna. — Dobytí Caricy
i na. na Volze, lit) mil na jiho-jihozá
| pad od Kamyšina. oznamuje se v ů
í ředni sovětské zprávě z Moskvy. Bol
i ševické síly uchvátily spoustu kořisti,
| praví oznámení. Dej>eše do officiel
j ních kruhu z Oděsy oznamují. že ru
j ská dobrovolnická armáda, která ne
! dávno dobyla Proskurova, 175 mil na
jihozápad od Kijeva, zmocnila se vla
ku, vezoucího vládní pokladnu gene
rála Petruly, ukranjinského protibolše
vického vůdce. Vlak skládal se z dva
ceti čtyř vagonů a vezl zlato, stříbro
a staré carské ruble. Depeše tvrdí, že
poklad obnášel několik set milionů ru
blů. Kodaňský Časopis Berlingske Ti
dende zvídá, že byl podniknut bez
úspěšný atentát na generála Deniki
na z jehož pobočníků byl jeden zabit.
Jiná bezdrátná depeše z Moskvy o
znamuje, že bolševici obsadili důleži
té stanice Jusovo a Dolju a táhnou
na Marjupol, důležité přístavní město
na moři Azovském. Množství zbraní a
jiné kořisti bylo uchváceno bolševiky
v tomto okrsku, a celá Marchovova
divise, jeden z nejlepších sboru Deni
kinových, byla zajata.
Bělehrad jevištěm záhadné explose.
Bělehrad. 4. ledna. — Americký
Červený kříž. který jesť dosud v čin
nosti v Srbsku, měl příležitost 29.
prosince, pomáhat! obětem záhadného
výbuchu, kterým byl zničen jeden z
největších obchodních domů v Běle
hradě. Explose překonávala silou a
zhoubnými následky všecky výbušné
střely, použité ve válce. Předpokládá
se, že bylo užtfo dynamitu a že vý
buch byl ve spojení s četnými nedáv
nými pokusy o zavraždění prince re
genta Alexandra. Dvacet šest osob by
lo zabito a padesát zraněno.
Japonsko odvolává flatilu z Fučau.
Peking, 4. ledna. — Japonské vysla
netví oznámilo zde včera ořřieíelně, že
japonské válečné lodi, kotvicí ve Fu
čau, budou odvolány, následkem ob
novení pořádku v onom přístavu. Ve
skutečnosti jestoto výsledek čínského
boykoUu- Japonců.
Irští povstalci v šarvátce
s policii.
Stanice v malé osadé vyhozena do po
větří po zuřivé bitvě se Sinn Fei
nisty v trvání čtyř hodin.
Cork, Irsko. 4. ledna. — Zuřivá bit
va byla vybojována včera v noci mezi
policii a Sinn Feinisty ve vesničce
Carrigtohillu. devět mil od Corku. Po
čtyři hodiny trval boj mezi policejní
posádkou a třemi sty Sinn Feinistú,
kteří podnikli útok na stanici. Jistí*
bývalý voják, jenž bydlí ve vsi. čí
tající as 500 obyvatel, praví, že aféra
podobala se útoku na "pilulkové kra
bice" ve Flandrech. Policajti na stani
ci v Carrigtohillu, počtem devět, prá
vě večeřeli, když sluha zaslechl du
sot útočníků a policisii vystoupili oka
mžitě na opevění stanice. Útoky na
policejní stanice v Irsku staly se v
poslední době tak četnými, že speciál
ní opevnění byla uspořádána. Pancé
řové plotny přes pul palce silné byiv
připevněny na dvéře a okna, která
mohou býti otevřena z vnitřku, aby
olicajti mohli hazeti ven na útočníky
ruční granáty a stříleti. Před voj Sinn
Feinistú, jenž se pokusil vzít i stanici
nenadálým útokem, byl odražen, a po
tom počala zuřivá bitva, jež potrvala
čtyři hodiny. Útočníci se postarali, a
by přepadená posádka nemohla uvě
domiti nejbližší stanici v Middle
townu, Queenstownu a Ttiverstovnu.
Telegrafní a telefonní dráty na všech
stranách vsi byly přeřezány a stráže
byly rozestaveny na všech cestách.
Následkem pancéřových desek, kule
Sinn Fienistů odráželi se neškodně od
oken. Palba obou stran byla vytrvalá
a prudká. Sedmkráte vrhli se útočníci
na stanici, ale pokaždé byli odraženi.
Následkem temnot nemohli v5ak po
licajti mířiti a musili střílet! dle ra
chotu střelby protivníků. Pokus kapi
tána Sinn Feinistú. píikrástl se potmě
ke zděni, byl zmařen. Ve vsi nastalo
zatím obrovské vzrušení. Kule hvízda
ly všude, a divem se stalo, že žádný
ze zvědavců ncbvl zabit. Po čtyřech
hodinách počaTa palba policajtu ocha
oovati, jozto jun aocnazeiu siřenvu, n
podkopnické četě Sínn Feinlstú poda
řilo se vyházetl (unci pod zeď a umí
stiti zde třaskavinu. Za okamžik za
zněl výbuch a nežli se policajti vzpa
matovali, útočnici byli na nich. Ryli
zajati a spoutáni dohromady a ručni
ce, střelivo a revolvery jim odebrány,
stejně jako obnos $400, nalezený v po
kladně. Sinu Feinisti odnesli rovněž
něco úředních listin. Policisti byli po
zději propuštěn! na svobodu. Nemysli
se, žo některá strana utrpěla ztráty;
alespoň z obhájců nebyl zasažen ni
kdo. Silné oddíly vojska a jvolicie by
ly soustředěny dnes ráno do tohoto
okrsku. —
Ze sibiřských legií.
Praha. 12. pros. — (Pošt. zpráva.)
Kapitán Pavel Růžička, jenž byl druh
dy ve V ladivostoku. dopisem ze dne
4. září z Tokia sděluje, že byl se svo
lením hlavního štábu v Irkutsku ob
chodně průmyslovým komitétem Čsl
legií ve Vladivostoku vyslán ve vě
cech obchodních do Japonska a přidě
len tamnímu česl. chargé ďaffaires v
Tokiu - dr. Němcovi, který jej akredi
toval dočasi|ým vojenským attaché, a
by do příjezdu vyslance dr. Perglem
vyřizoval veškeré věci, týkající se vo
jenských otázek. Z dopisu vyjímáme:
"Jsem jako v pohádkové říši. Dojmy
jež se střídají jako v kaleidoskopu
jsou přirozeně ohfomné. Národ vy
soce zajímavý i svými originelním:
zvyky, mravy, oděvem atd. - Našť
zdeJSí československá legaee je vclm
krásné situovaná villa anglická. Slu
žehni personál v domě je vesměs ja
ponský. Naše tři Japonky, nevyjímají
ani kuchařku, hopktijí stále ve svýct
malebných krojích, jež jiní velice pě
kně sluší."
Japonská policie řádí na Koreji.
"Washington, 4. ledna. — Hromadnť
zatýkání jest prováděno na Koreji ot
28. prosince bez nejmenšího vysvětle
ní, Jak se sam kabeluje. Me7i zatře
ngml jest třicet žen, náčelnic patrioti
ckých organisacf, většinou křesťan
ského vyznání, a více než 2.000 muži
a žen, zatčených v hlavním stáni
Buddhistů t Seoulu.
Německo jest zaplaveno bankovkami
Berlín, 4. ledna. — Za 1.400.000.001
marek nových papírových peněz byl<
dáno do oběhu během vánočnílio tý
dne, jak oznamuje Říšská banka. Ně
mecko má nyní v oběhu papírovýcí
peněz čolkem za 47.724.uOO.OOO~juarck
Semjonov hrozil Cechům
přepadením.
Nový proti bolševický vůdce na Sibiři
nezastraší: legionáře; situace >ia
východě jest povážlivá.
Charbin, 4. ledna. — Následkem na
léhavých požadavku, jež položili ja
ponský generál Ol a francouzský ge
nerál Janin. vyslaný na Sibiř jako
vrchní velitol če3koslovensKého voj
ska v oné oblasti, generál Semjonov,
kozácký atraian. byl Jmenován vrch
ním velitel ?2i ruských sil, roztrouše
ných mezi Irkutskem a Vladivosto
kem, po pádu admirála Kolčaka. Ge
nerál Semjonov, dobrodruh ve služ
bách Japonska, vydal okamžitě roz
kaz. aby čeští důstojníci a vojáci byli
odzbrojeni, a když tito postavili se to-1
mu na odpor, nařídil útok na Cechy.'
Rozkaz tento byl však odvolán, když
Češi jali se postupovati v bitevním
seřazení. Generál Semjonov tvrdí na
vysvětlení svého rozkazu k odzoroje
ní Čechoslováků, že předešlé české
ešelony na svém ústupu do Vladivo
stoku odevzdali své zbraně bolševi
ckým železničním zřízencům na Čín
ské Východní dráze. Japonský velitel ,
oznámil, že jeho vojsko zachová ne-1
utralitu v tomto konfliktu mezi český
mi legionáři u kozáky generála Sem
jonova. —
Denní rozkaz československého voj
ska, vydaný dne 25. prosince, podává
následující přehlídku situace na Sibi- i
fí: "Generál Semjonov, věře jedno-j
st ranným historkám a vzrušen jsa de-'
pešemi od admirála Kolčaka, ohrožo- i
val Čechy, hroze odporovati všemi í
svými silami jejích pochodu k Vladívo-1
stoku, jestliže nezastaví své ešelony, (
jichž lfió jest dosud na západ od ,
ll KUlMičl. [ II tvlll > K Jtr&L lltrj£<l£ai uuu, j
kam sahá japonská vojenská kontrola 1
Trans-sibiřské dráhy. Dle posledních i
zpráv, bolševické před voje blíží .sc rti-!
pidně k Irkutsku, a kdyby českoslu- j
venské ešelony nebyly rychle staženy j
zpět, musily by se s nimi utkati v no-;
vých bojích.) (Jenerál .Tanin, velitel!
: československé armády, a generál Sy.
rový, velitel české sibiřské armády,!
odpověděli, že vyklizení bylo nařízeno 1
j spojeneckými vládami, jež posílají lo-1
; di k jejich dopravě domů, a upozorni. '
li generála Semjonova na následky 1
, konfliktu jím vyvolaného. Česká ar-i
, máda, pravili, vynutí si ces»u na vý
chod. kdyby k tomu byl? přinucena." j
Peking, 4. ledna. — Situace na Si
biři stala se nanejvýš vážnou a jest
možno, že "všeruská" vláda bude po
valena. praví W. R. Giles, speciální
dopisovatel chicagských Daily News.
I Bolševické hnutí propuklo v týle ad
! mirála Kolčaka. nedaleko Ivrasnojar
j ska, kde bolševické tendence jevily se
1 i za nejsilnéjéích dnů Kolčakovy vlá
dy. Coup ďétar byl proveden v Irkut
sku. kde sociální revolucionáři utvo
řili vládu, nepřátelskou admirálu Kol
čakovi i bolševikům. Slabost admirá
la Kolčaka projevuje so v jeho jme
nování generála Semjonova vrchním
velitelem východo-sibiřských sil, ne
boť Semjonov nikdy neuznával plně
autoritu Ivolčakovu a byl s nim usta
vičně na válečné noze. Velitel Čecho
slováku dli na okraji Irkutska, kdo
socialistická armáda, sestávající hlav
ně z desertérň z armády Kolčakovy,
dělníků, sedláků z neutrálního pásma
a Čechů, nyní se soustřeďuje. Velitel
Čechoslováků odpírá dovoliti Kolča
kovým silám tálinouti na město k po
valení revolty. Generál Semjonov ob
viňuje československého velitele, že
odvolal své vojsko tak spěšně, že to
mělo za následek shroucení jeho plá
nů na dopravu ruského vojska, vyslar
ného k pokoření vzpoury. To vedlo k
obležení Irkutska.
Čechoslováci a spojenci odpírají za.
kročiti a informovali obě strany svou
neutralitou. Admirál Kolčak jest nyní
mezi dvěma ohni. a nenastane-li v si
tuaci dramatický obrat, považuje se
za nemožné, aby se kdy mohl opět
vrátiti k moci. Jednání vzbouřenců
usnadňuje situaci pro bolševiky, kteří
j pokračují v postupu na východ na
j vzdor krutému zimnímu počasí. Jest*
! lize spojenci neposkytnou neprodleně
! pomoe jejich protivníkům, disorgani
' sace umožní sovětským armádám u*
pevniti své posice a připraviti se na
, veliký jarní postup na východ. Adrr.i
, rál Kolčak čeká dychtivě na podporu
Japonců, uvědomuje si, že ostatní
spojenci nejsou bud' v stavu nebo ne
jsou ochotni poslati mu další posily.
Ačkoli japonská vláda jest více
ochotna, poskytnout i pomoc Kolčako
vl. protože jinak sibiřské koncesse,
| udělené Japoncům Kolčakem, nemě
! ly by valné ceny v případě jeho trva
• lého pádu. vnitřní situace v Japonsku
i a politický zápas mezi militaristy a li
' berály v zemi činí pochybným, zdali
! japonský národ strpí takové vojenské
! tažení. Mnoho bude záviseti na roz
1 hodnutí Spojených Států a na jejich
úsudku vzhledem k nutnosti další ja
ponské intervence.
Denikin sesazen.
Následkem nezdarů na bojišti byl se
sazen z velitelství.
Londýn, 3. ledna. — Jak se ozua
muje z Taganrogu a z Moskvy bezdrá
tovým telegrafem. povalena byla vlá
da generála Denikina v jižním Rusku
■ a v čelo sil protl-bolševických dosa
11 zen byl generál Romanovský. Ozna
muje se, že nespokojenost byla vyvo
• lána porážkami, které Denikinova ar
máda utrpěla na bojišti, a v hlavním
stanu proveden byl převrat, jimž do«
stala se do popředí skupina, známá
, pode jménem "obrozeni Ruska "
Převrat tento jest následkem Deuí
j kinových neadarú v jižním Rusku. Na
,! podzim postupovalo Denikinovo voj
! sko ustavičně k beveru, porazilo bol
ševiky v mnoha bitvách a.konečné
( ohrožovalo Moskvu. Však bolševické
jízdě podařilo se proniknout! jeho řa
dami a rušití mu komunikační linie
tak že vojsko proti-sovětské rychle
couvalo. V poslední době octlo se ne
' daleko od Černého moře v soused
1 j ství vtoku řfky Volhy. V těchto dnech
* zajali bolševici celou jeho divisi. Ge
j neral Romanovský byl nedávno veli
■ j teleni ve východní "Sibiři, či jedná-1:
i j se o jiného géneráJa toho jména, ne
J ni známo.
"Neviditelná ruka" pracií^j
v Pobaltí.
Záhadné vlivy maří jednání o mír v
Dorpatu, praví hlava sovětaké de
legace během intervíewu.
Dorpat, Estonsko. 4. lednu. — "Jest
to již moje pátá konference o přfmčil
v posledních dvou léiech. u je to tl
nejobtížnéjší, na kterou se mohu
matovati," pravil Jořfe, předseda rt*
ské sovětské delegace, když Michael
Farbman. speciální zpravodaj rhlcag-»
ských Dailv News, tázal se jej 11a vy-,
hlídky konference. "Tážete se po vy
hlídkách. V každém jiném případě
mohl bych říci, že dojdeme s určitost^
k dohodě, ale zkušenosti v Dorpatu.
jak upřímné přiznávám, jsou mi záha
dou. Jest cosi v okolnostech naší kon
ference, co se vymyká naší kontrole.
Netrvám na neviditelné ruce, ale jsou
zde jisté neviditelné v'ivv. Nékolikrá
te shodli jsme se téměř již na všem,
ale druhého dne našli jsme nové pře
kážky, nové problémy a nové poZa
dávky. Soudě ze vzájemného přání,
skončili prolévání krve, dospéjeme ji
stě k určité dohodě; a přoce mám
dosud vážné pochybnosti." Byv tázán,
zdali jest sovětská delegace spokoje
na s urovnáním hranic Estonska,
Uoffe řekl:
"Nade vší pochybu povolili jsme ví
ce, nežli jsme očekávali. I>le nespor
ných dat. mnoho čtverečních mil čistě
ruského území jest zahrnuto v nových
estonských hranicích, ale doufáme, ž;j
nebude nikdy pohraničních sporů me
zi oběma zeměmi. Rusko jest příliš
veliké, než aby mohlo být i žárlivé na
malé Estonsko a svářit! se o svrcho
vaná práva nad několika vesnicemi.
Diskuse hranic protáhly se ze dvou
hlavních dňvodú: Za prvé. v přiroze
ném přání, zahrnouti do svého neodvi
slého státu každého estonského sedlá
ka, estonští delegáti natáhli pohrani
ční čáru částí Petrohradu a padesáti
městy Pskovské gubernie — požadav
ky to nejméně řečeno neskromné, ne
li přesně imperialistické. Za druhé
byl zde konflikt mezi principem sebe
určení a patřičnou mírou strategi
ckých zabezpečení. Náš požadavek za
ochranu před možným fltokem gene
rála ludcniče nebo kteréhokoli jiného
nepřítele skrze Estonsko nebyl konec
koncu niciin jiným nez seoeurcemiu
pro náš vlastní !id. Odporučil jsem
spravedlivé hranice, založené na ná
rodnostních liniích, alo dokud válka
dosud trvá, nebezpečí náhlého útoku
nepomíjí a strategické ohledy nemo
hou býti zcela odvrženy. Estonci za
kládali své požadavky na strategi
ckých ohledech, právě jako my. Jedi
ným rozdílem hyio. že naše ohledy
byly zcela defensivní. kdežto mnohé z
jejich požadavků byly značně výboj
ného rázu. Hranice jsou však nyní de
finitivně ujednány a moiiou býti změ
něny pouze plebiscitern."
Joffe popřel správnost zpráv,, že Li
vonsko vyjednává tajně se sovětským
Ruskem, ale věří, ^e takové vyjedná
vání jest blízké. Věří, že bude kratší
a snadnější, nežli konference v Dor
patu. "Jest pravdou," tázal se zpravo
daj, "že jste ochotni poskytnouli
Estonska* koncessi na dráhu Moskva.
Reval?" — "Jest to pravda," odvětil
Joffe, "a požadujeme pouze maličkost,
která jest samozřejmá pro každou
vládu — totiž, že majitel koncesse
musí respektovat! a poslouchat! zá
kony země. To jest naše Jediné zabez
pečení, a za této podmínky Jsme o
cbotni poskytnouti jakékoli koncesse
každé vládě." — "Očekává sovětská
vláda záhy mír, a jaké jsou výsledky
Litvinovova poslání?" tázal se zpravo
daj. "Z Kodaně není žádných určitých
zpráv. Dali jsme podnět k míru, a n>%
ní záleží na spojencích. Jsme botoví
jak pro mír, tak pro válku. Právě
jsme obdrželi zprávy o dobytí Jeka
těrinoslavě na Denikinovi. Očekává
me dobyli Roštová v několika tý
dnech." — y
ě
Sekretář delegace. Kliško, prohlásil
k jinému americkému zpravodaji: "6li
Jsme dále, nežli kterákoli Jiná moc
nost. Ustoupili jsme téměř v každém
bodě, požadovaném Estonci. Položili
jsme hranice mnohem dále na východ,
než dle našeho přesvědčení mělý
ti. Přijali jsme vojenské záruky tak,
nepatrné, že jsou téměř malicherné.
Učinili jsme tak prostě proto, aby
1 chom ukázali světu, že naše práni
| mini jest upřímné. Jsme připraveni Ji
ti jeňtě dále, až dojde k diskussi ter
: mínú s velmoceml. Jsine hotovi roz
! pustíti celou armauu. a z <iostatec.no
záruky budou dány. Máme v zemi prá
1 cl pro každého ze tří milionů mužů,
| nyní ve zbrani. Žádná část programu
| republiky dělníků, sedláků a vojáků
nebyla nám vnucena vzbouřenými
armádami doma nebo stanoviskem
i vnějšího světa. Jsme dosud ochotni,
i jako vždycky, dosp^ti k uspokojivým
podmínkám s Anglií, Francií a Spo.
jenými Státy, pokud tyto země ne
ohrožují existenci sovětské ruské vlá
dy." -
"Vztahuje se toto stanovisko rovněš
na Denikína, Kolčaka a jiné ruské
protibolševické vůdce?" tázal se zprn
vodaj. "Před rokem nabídli jsme seji
ti se se zástupci Denikina a ostatních
| na Prlnkipu," pravil Kliško. "Dnes
jsme hotovi jednati s Denikinem pou
' ze jedním způsobem — jako s rebe
lem. Zničili jsme Kolčaka a Judeniče.
Naše zbraně docilují vítězství za ví
tězstvím nad Denikinem. Můžeme po
mýšlet! pouze na úplné zničení vojen,
ské moci tohoto rebela." Estonci do
, sud odpírají přistoupiti na uzavření
: formálního míru, ale žádají pouze
\ formální příměří, které vstoupilo vče
} ra v platnost. Vojenské záruky, poža.
dováné bolševiky, mají nabyti pint
I nosti teprve po podepsání mírové
smlouvy. Přiměří trvá sedm dní. na
čež se automatický prodlužuje, vyjí
maje že by některá z obou stran vy
; pověděla je na dvacet čtyři liodin"
I
I Socialisti v Bernu ir
Bern, 4. ledna. — "*
| sta projevili odT
1 správě města,
blscltu malor
: čet na rr
: Švýcar
i nauč