OCR Interpretation


Hlasatel. [volume] (Chicago, Ill.) 1891-198?, January 09, 1920, Image 1

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn82002636/1920-01-09/ed-1/seq-1/

What is OCR?


Thumbnail for

v ČESKOSLOVENSKU
J«ft aái list ritám jak* rsácmý vomI
SMOMbukýck, rvrnéž tak 1 Jtadc ▼ dziai. -
Ptedptaťto trfm ptt tělům s zaáaým aáA list;
Hlttc mis jejich adresa a penite, uíW my
list todcaie pfsridelaé pwrilab. PfsdpUtaé <U
dziay W-« aa rak. Um aa půl raka.
HLASATEL.
12 1920
KNtmd m
Clu* Matter D»«*mber 19th 1M9 at th« řott Offie* «f Chks0o, llilrwts, onéar Act of Mafeh 3rd 1*7*.
Ml
MiíUIinMtlU tOct
Ir»
• fNbfW
ffSStl,
ímkmttř "IL15ATBL" unkip
za — DnnUflv imm»
un>m
***** tf, Mnd i*
ČÍSLO — NO. 57.
PnbUihod and dtetribvtod vnder pormit No. 139, tnthorlxed ly tbo Aet «f Ootobar & 1917, on fflo »t the Poct Offioa of Ohinfo, IUinoii. By tbo orter of the President, A. S Bnrleeon, PoetBMter Oeatrel
CHICAGO, ILL., V PÁTEK, (FRIDAY) 9. LEDNA (JANUARY) 1920.
ROÍNÍK-VOL.: XXVII.
DOMÁCÍ ZPRÁVY.
C«*ka učitelka sáhla si na život
Cedar. Rapide. Iowa, 5. ledna. —
lloňiký m sebevraždám jsme vc rnějtě
našem, jako všude jinde zvyklí, ale
málo kdy se stane, aby i dáma sáhla
si na život. A tím více trapnější a do
jemnější je. když učitelka, vzdělaná
a nadaná to dáma. jakou byla slečna
Anna Podušková. sáhne si na svůj ži
vot a sprovodí se se světa sebevraž
dou. V neděli krátce po šesté hodině
večerní, když pi. b'rank Kenneyová z
čis. 35t> již. 21. ul. vých.. vrátila se
domů z návštěvy, byla překvapena,
y.e svoji sestru slečnu Poduškovou
doma nenalezla, ačkoliv při odcnodu
ji řekla, že^doma zůstane a bude stu
dovat. Soudíc dle okolnosti, byla ja
ta zlou předtuchou a počala ji hledat i.
Když ji v domě nenalezla, šla do ga
ráže a tam hrůzou strnula, nebol' na
lehla svoji milou sestru oběšenou. U
činila poplach a nebohá odříznuta,
ale veškeré křís en i ukázalo se b?t
marným a koroner King rozpoznal, že
smrt. po níž toužila, se dostavila.
Slečna Anna Podušková byla 46 roku
stará a od minulého řijna vyučovala
první třídu ve škole Adains. V* oné
době se svoji matkou se do města na
šeho přistěhovala x Oxford Junction
a usadila se u své sestry pi. Frank
Kenny-ové. jejíž manžel zemřel dne
22. listopadu. Úmrtí jejího svafcra.
jako/ i chatrné zdraví jeji udává se
za příčiny hrozného činu jejího. Byla
rozena v Ochách a ve svém domově
v Oxford Junetion vyučovala ve ško
lách po řadu let. Mimo stařičké »natv
ky a zmíněné sestry pi. Kenny-ové
zanechává dva bratry. Augusta a
Wanka a dvě sestry, jod na z nichž
bydlí v Kalifornii a druhá v Nebras
i e. V poděli večer byly její pozůstat
ky odvezeny do Oxford Junctiou k
pohřbeni.
Hornici mdi se o skončene stávce.
Columbus. Ohio. 5. lednu. — Yice
než liOoo delegátů. zastupujících asi
41.Ht.ooo horníků v dolech měkouhel
nych. shromáždilo se zde na konven
ci. aby pojednali o urovnáni své stáv
ky ze dne 10. prosince příměřím,
které jim bylo navrženo na podnět
presidenta Wilsona a jimž byla 1 or
nikum zvýšona mzda o čtrnáct pro
cent. President jmenoval již komisi,
jez má stížnosti horníku vyslechl.ou
ti. a 11a tomto sjezdu maji byli vypra
covány plány, jak s komisi tou spo
lupůsobiti. Na komisi této zastupeje
horníky John P. White. který je na
konvenci jedním z delegátů. Horníci
nejsou spokojeni s přídavkem 14 pro
cent. ale jsou přesvědčeni, /e komi
se oprávněnost dalšího zvýšení uzná.
Na této konvenci bude se všek jedna
ti o tom. aby se jednaní úředníku,
kteří se dne 10. prosince prťsidenfo
\u plánu podrobili, schválilo nebo za
rrhlo. neboť se uznává, že předseda
Lom is a ostatní jednnli jen tak. jak
bylí nuceni. Bude-li nějaká oposice.
nebud*' nikdy veliká. Budou spiše
př^dná-eny stížnosti na majitele dolů
v různýeh státech, kteří při přijímáni
dělníků zpět do práce staví se proii
unionistům, ačkoli jim bylo nejvyš
ším návladnim Palmerem slíbeno, /e
budou přijati do práce za starých pod
mínek.
President pošle demokratům důležité
poselství.
Washington. ledna. — Tento tý
den odbývá se ve Washington*1 pora
da demokratických předáku o konven
ci a jinycn pripravacu k naroumm
volbám listopadovým. podobná. jakou
zde měli republikáné počátkem pro
since. Středem jejim bude banket dne
8. ledna, o dni narozenin Jacksono
vých. Praví se. že na ten den posle
president Wilson demokratickým
předákům důležité sděleni, patrně
své rozhodnutí, chce-Ii býti znovu de
mokratickým kandidátem pfc-esident
ským nebo ne. Národní výbor demo
kratický současně rozhodne, v kterém
městě a v který drn se bude konali
demokratická konvence k nominová
ní presidentského kandidáta. V po
předí je pět měst. meri nimi také
Chicago, které již má konvenci re
publikánskou.
Chudá česká paní přišla požárem o
všecko.
Cleveland. Ohio. 5. ledna. — Miru
lou nedělí ráno vznikl po/.ár ve skla
dišti S. Blasburjra na Croton Ave.,
kterýmžto požárem poškozen byl též
.sousední domek p. Jana Zbornika.
1Í742 Croton Ave., obývaný pani Pa
vlínou Bořkovou, matkou tří malých
dítek, jejíž manžel prodlévá již něko
lik let ve státním sanatoriu v Marion.
Ohio. Zeď vyhořelého skladiště sřiti
la se na onen domeček a zničila po
slední majetek beztak chudé již pani
Bořkové, takže ani nejnutnější od< v
pro dítky jí nezbývá. Paní Bořkova
nebylo pojištěna a nedělní požár uve
dl jí do další bídy. Manžel zuiin-'-né
pani trpči čivni chorobou několik let
a před dvěma roky muáel se uchýlit
do státního ústavu. Od té doby vše
cka starost o rodinu zůstala pani Boř
kové. živici sebe a drobotinu svoji
praním pro jiné.
Krajan v nebezpečí života.
Cleveland. Ohio. 5. ledna. — Za no
voročního rána událo se v našem mě
stě několik loupežných přepauení. za
nichž nejvážnějších zkušeností doč
kal se majitel železářského obchodu
pan Frant. J. Pekoč, 11433 Buckeye
Road, přepadený časně ráno před
pvým domovem dvěma bandity, z
nichž jeden pokusil se napadeného o
loupit a druhý vypálil po něm dva
krát z bambitky. Pan Pekoč sebeobra
nou plenu však předešel a na štěsti
ani zmíněnou střelbou nikterak nebyl
poraněn, načež přepad ůřadúm byl re
děftová*.
Nájezdy na rudé obnoveny
v New Yorku.
Autority pokračují v schytávání kom
munivtů a jiných radikálů; kon
centrační tábory chystány.
New York, 3 .ledna. — Nájezdy fe
derálních agentů na střediska radiká
lů, které vynesly v pátek v nocí té
měř 700 zatřených, byly obnoveny
dnes večer. Deset velkých automobilů
a dva armádní transportní vozy vy
jely z místního hlavního stanu depart
mentu spravedlnosti k pochytání
kommunistú a jiných radikálů, kteří
snad unikli prvnímu zatažení. Náčel
ník Flynn oznámil, že nájezdy budou
konány současně v celé zemi. Kromé
Gregory Weinsteina, přítele Trockého.
zatčen by ltaké Victor Volodin, býva
lý správce ruského časopisu Nový
Miř. kde Trocký byl zaměstnán za
svého pobytu v Americe. Byl poslán
za Weinsteinem na Ellis Island. Po
kusy o vysvobozeni mnoha radikálů
z Ellis Islandu byly dnes zahájeny je
jich právníky žádostmi o rozkazy ha
beas corpus.
Washington. 3. ledna. — Vládni
kampaň k deportaci o.OOo cizozemců,
členu kommunístické a kommunísti
cko-dělnické strany, slibuje býti dlou
hým bojem, praví úředníci z depart
mentu spravedlnosti. Radikálové mají
hojně právníků i peněz k bráněni se
deportaci. a úředníci praví, že kongres
musí jim přispčti na pomoc proti ra
dikálům. Generální přistěhovalccký
komisař Caminetti dostavil se dnes
před rozpočtový výbor domu zástupců
se žádostí, aby mu bylo povoleno více
peněz k najmutí dalších zřízenců pro
ovládáni deportace tolika osob. Žádal
při nejmenším deset dalších advoká
tů. Ellis Island jest přeplněn, a sekre
tář války Baker dal instrukce generá
lu Bullardovi. veliteli východního de
partmentu. aby obstaral detenčni tá
bor pro kandidáty deportace. Myslí
se. že druhý koncentrační tábor pro
zatčené radikály bude zřízen někdo
na středním západě. Další zatčení chy
stají se v Chicagu. New Yorku. De
troit a Bostoně. Generální návladr.ř
hodlá zakročiti rovněž proti radiká
lům. kteří jsou občany, jakmile kon
gres poskytne nějaký ostrý zákon. Má
na seznamu KU.000 občanů co "nebe
zpečné radikály."
Převedeni amerických mrtvol z Fran
cie.
Washington, 5. ledna. — Ze všech
síran se volá. aby vláda vymohla od
Francie dovoleni ku převezeni ameri
ckých mrivol padlých vojínů do vla
sti. a mnozí nedovedou pochopit, proč
Francie v těchto dnech dovolila pře
voženi jen 20.000 mrtvol, pohřbených
za bojištěm. Podobné přání mají i
mnozí Angličané a Helpové. ale pře
kážky jsou tak veliké, že francouzská
vláda nemůže ihned vyhovéti a jest
nucenu k odkladům. Jejim míněním
jest. že žádnému národu nemá se dá
vali přednost ve věci této. která se
týká spojenců všech. Nedávno úřed
ně prohlásila- "Bylo definitivně roz
hodnulo. že spojenci, kteří společně
r.a bojišti jremřeli. mají zústati pohro
madě i pohřbeni na tak dlouho, nežli
okolnosti dovolí, aby mohly být i mr
tvoly vráceny rodinám, pro které se
obětovali." I*arlamentu předložen
byl návrh zákona, zakazujícího vyko
páváni mrtvol, pokud nejsou nejméně
tri leta v zemi. miae Dezpocnyoy při
jat co nejdříve. Mysli se však. že by
vzdor tomu k vykopání mohlo dojiti
dříve, snad ji/, v roce příštím. Fran
couzi bv rádi věc urychlili již z toho
důvodu, že i od francouzských pří
buzných docházejí žádosti podobné,
stejně jako od Belgii a Angličanu, a
le povolení musí se dáti všem souča
sně. aby nikdo neměl přednost. Není
to pak žádnou maličkosti, vykopati a
převézti pozůstatky piildruhěho milli
onu lidi. kteří jsou vedle sebe pohř
beni na západní frontě. Do spustoše
nýrh krajů nastehovalo se již obyva
telstvo. kterému musí se stále ještě
dovážeti potrava a jiné potřeby, a že
lezniční doprava byla by tím velice
zatížena. Vedle toho na zjišťováni
mrtvol neztotožněných se pracuje a
práce tato pokračuje dosti pomalu.
Jedná se o to. aby bylo co nejméně
zmatků. Na pustinách, kde jsou sku
piny vojáků pohřbeny puspolu, ano i
na hřbitovech, kde jsou hroby v těsné
blízkosti, bude práce těžká. Do té do
by. než bude možno všem vyhovět, za
ručuje se francouzská vláda, že bude
o hroby dobře postaráno.
Berger odložil zápas o mandát
Washington. 3. ledna. — Victor Ber
ger nepředložil dnes kongresu své o
věřovaci listiny, a očekává se. že tak
učiní zítra. V kruzích kongresníků vy
volala sensaci zpráva, že zástupce
Mann z Illinois, bývalý vůdce republi
kánů. postaví se na odpor proti vy
loučeni Bergera sumární akcí. bez od
kázání této otázky výboru, jak bylo
dosud v plánu.
Jersey City. X. J.. 5. ledna. — Au
tority oznámily, že zakáží Victoru L.
Bergerovi mluviti zde zítra na sociali
stické schůzi.
Slovenský dělník zabit vlakem.
Cleveland, Ohio, 5. ledna. — Na tra
ti New York Central dráhy nalezena
byla mrtvola 551etého slovenského
dělníka Pavla Řepky a koroner Zoul
je přesvědčen, že jmenovaný přišel
o život na trati nešťastnou náhodou.
Mrtvolu objevil jeho krajan S. Andě-1
lík, 1064 Addisou Ave., jenž společ
ně s Řepkou v železničním konstruk
čním táboře pracoval. Pozůstatky za
bitého leží dnes v okr. márnici a po
licii nařízeno, aby po Řopkov^ch pří
buzných pátrala.
Nejvyšší tribunál rozhodl
proti pivo.
Nápoj t obsahtlft £75 procenta alko
holu Je nezákonný, prohlásilo 5
proti 4 přísedícím soudu.
Washington, 5. ledna. — Nejvyšší
soud uznal dnes za ústavní Vol
steadův prohibični zákon, jenž definu
je každý nápoj, obsahující procen
ta alkoholu, jako opojný. Nejvyšší
soud potvrdil rozhodnutí soudu nižší
instance v New Yorku, jenž zamítl
žádost o soudní zápověd' proti vlád
ním úředníkům, podanou sládkem Ja
cobem Ruppertesj. který žádal, aby
směl vařiti nerušený pivo. obsahující
2.75 procenta alkoholu. Vaření takové
ho piva jest nezákonné pod zákonem
o válečné prohibiei. rozhodl nejvyšší
soud většinou pouze jednoho hlasu.
Rozhodnuti bylo učiněno pěti proti
čtyřem hlasům. Záporné míněni po
dali přísedící Dav, Vandevanter. Clar.
ke a McReynolds. Přísedící McRey
nolds pravil, že osmnáctý dodatek ne
vstoupil v platnost a že tudíž vláda
nemůže zakázati výrobu lihovin. Za
ujal stanovisko, že naléhavá válečná
situace, k vůli níž národní prohibice
byla zavedena, již minula. Přísedící
Urandeis. jenž vynesl rozhodnutí sou
du. pravil, že právo kongresu na po
tlačení obchodu lihovinami jest vý
slovně udělenou mocí.
Vláda podala dnes nejvyššímu sou
du odpověď na žádost státu Rhode
Island o dovolení, aby směl zahájit)
původní řízení k vyzkoušení ústavno
sti ústavního dodatku o národní pro
hibiei. Současné vrchní státní návlad
ní McCran z New Jersev žádal za vy
škrtnuti podobné žádosti, podané spol.
kem obchodníků lihovinami v New
Jersey. V této žádosti se dovozuje, že
prohibični dodatek liší se od ostatních
ústavních dodatků v tom. že si dovolu
je regulovat i soukromý život občanů.
V žádosti se popírá, že by kongres
měl právo přijímat i libovolné ústavní
dodatky, týkající se svobod i samot
ných životů 110.000.000 amerických
občanů. —
Presidentova nemoc.
Baltimore. 6. ledna. — Zdejší
uveřejňuje článek, psaný odborníkem,
ve kterém se vysvětluje podstata o
nemocnění presidentova. Presidento
vo onemocnění pozůstává z "thrombo
pís". nemoce. která jest definována,
jako/to "ztuhnuti krevní žily ssedli
nou krve." President přivodil si tuto
nemoc následkem přepracování, jež
počalo na pařížské konferenci míro
vé a které se stupňovalo jeho agitač
ní cestou ]>o Americe ve prospěch
mírové smlouvy. Tuto cestu podiůkl
přes dútklivé varování svého lékaře.
Na posledním dnu cesty bylo pozoro
vat i na presidentově obličeji nervo
sni trhání ust a taktéž malé klesnutí
levého konce dolejšího retu. Tento
stav byl znepokojujícím a mohl se ne
bezpečně rozvinouti. Proto presiden
tův lékař odřekl další cesty a nařídil
návrat presidentův do Washingtonu.
Po příjezdu zmizely výše uvedené pří
znaky. Čtvrtého dne po svém návratu
hrál partii kulečníku, se svým léka
řem. Pak se odebral do své ložnice,
nemohl však usnouti. Vstal, aby si
vzal knihu, n'žli však rozsvítil, upadl
na zeni. Pani Wilsonová mu přispě
chala ku pomoci a pomohla mu zpět
na lůžko. Byl bez vědomí a tento
stav trvalpo 2 hodiny. Později pak
zjištěna, že podstatou nemoce jest
utvořeni krevního nádoru (ssedliny
krevní), který zamezoval normální o
U1'!! Krve. *\ťUYK> >ddi]L HR(tUU,> UU L.11ÍX
mok mrtvice, nebo výronu krve do
mozku. Týden po tomto záchvatu byl
president bezmocným, maje rámě a
nohu zcela bezvládnými. Nyní mftže
rukou vládnouti a taktéž se i denně
procházeti ve svém pokoji. Očekává
se. že během měsíce bude president
úplně pozdraven.
Mann jest proti vypuzení Bergera.
Washington. 6. ledna. — Sumární
vypuzení Victora L. Bergera, sociali
sti z Milwaukee, jenž byl zvolen po
znovu do kongresu po svém vypuzeni
7. domu zástupců při posledním zase
dání. podnítilo by pouze radikály k
násilnostem v jejich usilování o změ
ny. pravil dnes zástupce Mann z Chi
caga na vysvětlení své opposice pro
ti plánu na okamžité vypuzeni sociali
sty. Mann popírá jakoukoli sympatii
k dotrinám socialistické strany, ale
praví, že Berger byl poslán do kon
grnsu voliči, kteří se pokoušejí po
kojným prostředkem hlasovacího líst
ku docíliti reforem, které žádají, a
projevuje míněni, že sumární jedná
ni domu zástupců vůči Bergerovi by
lo pouze důkaz pro radikály, že pokoj
né změny jsou nemožné a že pouze
násilné kroky mohou přlnésti sociali
stické reformy. Mannovo stanovisko
nalézá malé porozuměni mezi ostat
ními členy domu zástupců a přivolalo
na něho bouři útoků, kritiky a de
nunciace, jaké nebylo rovna v posled
ních létech historie kongresu. Pobou
řeni v domě zástupců nad stanovi
skem Mannovým k případu Bergerovu
přihází do varu. jak se blíží okamžik
k rozhodnutí o tomto případu. Dle ny
nější nálady kongresníků zdá se býtl
jisto, že Mann zůstane osamocen ve
své opposie! proti okamžitému vypu
zení Bergera. Vůdcové domu stávají
se netrpělivými nad průtahy s dosta
vením se Bergera.
Záhadné ohně na lodích v přístavu.
New York, 5. ledna. — Záhadný1
oheň ^působil dnes za úsvitu za $100.
000 šiody na parníku PretorlI, u pleru
na Staten Islandu. Pretorla jest býva
lý parník Hambursko-Americké linie,
vrácený Spojenými Státy Velké Bri
tanii. Jest to již třetí lodní požár zá
hadného původu v posledních několi
ka dnech.
Zemětřesení v Mexiku.
Při nejmeniím dvě vesnice rozbořeny
a dvé města téžce poikoxena.
Město Mexiko, 5. ledna. — V nocí
ze soboty na neděli událo se země
třesení, které znlěilo nejméně dvě ve
snice a připravilo o život mnoho lidí
ve státu Věra Cruz. Zasáhlo celkem
deset mexických států, a to Mexiko,
Puebla, Vera Cruz, Oaxaca, Guerre
ro, Morelos, Jalisco, Tlaxcala. Hidal
go a Queretaro. Událo se na prostran
ství od úžiny Tehuantepec směrem
severozápadním aspoň na 500 mil a
od zálivu mexického k moři pacifi
ckému.
Podle zpráv dosud došlých dá se
souditi. že středem jeho byla krajina
v sousedství hory Orizaby, sopky to.
stojící asi sedmdesát mil na západ od
Vera Cruzu, na hranici mezi státy
Vera Cruzem a Puebla. Tam také u
dála se největší škoda. Úplně zničena
byla vesnice Teocelo, ležící asi třicet
pět mil na severovýchod od sopky, a
stejný osud postihl i Couzatlan, ves
v blízkém sousedství. Dráty byly pře
trhány a zprávy docházejí sem jen
kusé. ale tolik sc zdá býti zajištěno,
že ztráty v obou místech jsou veliké.
V Jalapa. městě asi padesát mil seve
rozápadně od Vera Cruzu. bylo mno
ho domů a kostelů poškozeno a v O
rizabé, městě asi deset mil od sopky
stejného jména, poškodilo zemětřese
ní domy, obchodní i obydelní, na pro
stoře mnoh^i čtverců. Na předměstích
dále k severu, směrem k sopce, byl
otřes zvláště silný a několik lidi při
šlo o život pod troskami svých obydli.
V Orizabě právě bylo představení v
divadle a polekaní lidé seskakovali s
balkonů a gallerií dolů, aby se za
chránili. Nikdo tam nebyl zabit, ale
mnozí těžce poraněni.
V Cordobě. deset mil na východ od
Orizaby. bylo pocítěno jedenáct otře
sů. Ačkoli první zprávy oznamovaly,
že ve státu Vera Cruzu mnoho lidí
zahynulo, není dosud nic jistého. Z
Cordoby se oznamuje, že ve vesnici
San Juan Coscoraatepel. kde bylo
mnoho domů rozbořeno, bylo již napo
čítáno třicet mrtvých. Xepolvrzenó
zprávy praví. že podobná katastrofa
postihla také vesnici Huatusco. V San
Juan Coscomatepec přišlo nejvíce li
dí o život pádem kostelní věže. když
se lidé po prvním otřesu shromáždili
v kostele, aby se modlili za odvrácení
neštěstí.
Vůdcové uhlokopů hájí své
rozhodnutí.
Unii hrozila divoká štvanice se strany
federálních agentů, praví Green;
Lewis jest pro povolnost.
Columbus. O.. 6. ledna. — William
Green, mezinárodní sekretář-poklad
ník unie uhlokopů. hájil dnes před
konvenci organisace sebe a prozatím
Dího presidenta Lewise vzhledem k
pí i jet í Wilsonova návrhu na urovnáni
stávky, a pravil, že jedinou alternati
vou byla zkáza a porážka pro horni
ckou organisaci. "Byli bychom mohli
poraziti uhlobarony. ale nemohli
Jsme, i kdybychom byli chtěli. porazi
ti nejsilnějši vládu na světě — naši
vládu, která právě skončila porážku
Německa." pravil Green. "Kdyby
chom nebyli přijali návrh presidenta
Wilsona, moc federální vlády bývala
by byla proti nám rozpoutána s vět
ší divokostí, než jakou Jsme kdy vi
děli. Věděli jsme, že jsme dospěli me
ze." Delegáti dávali jásotem na jevo
souhlas s jeho slovy. "Každá, osada v
*eml byla prolezlá federálními agen
ty. kteří sbírali důkazy proti našim
mužům, naše fondy byly zadržány, a
ženy a děti mrzly a čelily hladu —
Jak Jsme tedy mohli pokračovali ve
itávce." pravil.
Greenova řeč následovala po poku
su některých delgátú. vedených R. H.
Harlinem, presidentem unie uhlokopů
ve státě Washington, porazí ti účel
návrhu P. li. Murraye z Pensylvánie
na schválení jednání úředníků, a to
tím způsobem, aby rozhodnuti uhelně
komise, stanoveně presilentem Wil
sonem. musilo býti předloženo *k
schválení referendu ělenstva nebo no.
▼ě svolané konvence. Green a Lewis
varovali delegáty, že nepřijetí návrhu
znamenalo by nedodržení slibu presi
dentovi, a že komise nevynesla by
snad žádného rozhodnutí, kdyby vě
děla. že takové rozhodnuti podléhalo
by referendu uhlokopň. Ježto však
bylo nebezpečí, že delegáti by schvá
lili návrh Harlinúv. Lewis. jenž před.
sedal ve schůzi, rozhodl jednoduše,
že Harlinúv dodatek Jest nepřípustný.
Lewls i Green pravili, že přijetí pre
sidentova návrhu znamená, že hor.
níct se uvolují. přijmouti rozhodnuti
komise. "Jestliže se neuvolí přijmou
ti její rozhodnutí, pak nemůže býti
žádiré arbitrace." pravil Léwis. bude
mluWti ke konvenci zítra a potom bu
de konvence hlasovat! o návrhu, aby
jednání úředníků unie v Inlianapolis
bylo schváleno.
Služebných dívek stále nedostatek.
New York, 6. ledna. — V těchto
dnech objevily se v amerických novi
nách zprávy, že prý tisíce dívek hrne
se do Ameriky, aby tu hledaly službu
a že uastávají americkým dámám ty
staré zlaté časy. kdy si za pár dolla
rů mohly vybírati a poroučet). V New
Yorku jest úřadovna pro ostarávání
služeb a ta byla po uveřejnění této
zprávy v pravém slova,smyslu obléhá
na zaměstnavatelkami, které si chtěly
služku opatřiti. Ale žádná z nich ne
pochodila. Zprávy ty se zkrátka neza
kládají na pravdě. Je pravda, že v po
slední době přijelo muoho mladých
žen a dívek, ale každá taková byla
dostatečně opatřena penězi a z New
Yorku jela rovnou ku svým příbuz
ném. většinou daleko na západě. O
službu se hlásila sotva jedna ze sta.
Zatýkání radikalů.
Taženi proti rudým jest v proudu po
celé zemi.
Washington, 6. ledna. —• Vládní a
genti pokračují v práci pátrání po ra
dikálech po celé zemi. Byla učiněna
bedlivá opatření, aby se jim uzavřely
hranice, tak aby nemohli uniknouti
ani do Mexika ani do Kanady, kamž
prý někteří z nich zamířili. Očekává
se tudíž, že dojde k četným zatčením
dalším. Vedle úřadu přistěhovaleckých
také odbor spravedlnosti domáhá se
u kongresu povoleni větší částky pe
něz na právníky, kteří by pomáhali
zatčené u soudu stíhati. Za důvod k
tomuto povolení uvádí se, že mnozí
radikálové jsou opatřeni hojnými pe
nězi, tak že si mohou najmout! nej
le?>ší právníky v zemi. Odbor války
přispěl tím spúsobem. že odevzdal tá
bor Upton k tomu účelu, aby tam byli
zatčení dopravováni, nežli se místno
sti na Ellis Islandu uprázdní, jiný
podobný tábor vvnajde se někde ve
středním západu a zatím se budou k
odvážení připravovat! lodě.
New York. 6. ledna. — Zástupci od
boru spravedlnosti v tomto městě do
znávají. že jim se zatýkáním rudých
nastávají větší obtíže nežli jaké mě
li z počátku. Mnozí z vyhlédnutých,
kteří nebyli chyceni hned při prvi.ím
nájezdu, ukryli se od té doby a není
možno jich najiti. William J. Flynn,
hlavní vládní agent v tomto městě,
vyslovil se. že nemá. co by ve věci
té řekl. jen chce poukázat i na to. že
se práce musí nevyhnutelně nyní udr
žet i. Čtrnáct zatčených jest uvězněno
na policejních stanicích. č'etni jiní.
kteří byli pozatýkáni, byli po výsle
chu propuštěni, když vyšlo na jevo,
že se stal omyl.
Dnes bylo zahájeno deportační vy
šetřování se 448 radikalv na Ellis
Islandu, kteří byli pochytáni během
týdne. Padesát jiných bylo dnes na
ostrov přivezeno z Trenlon. X. J. Mi
mořádná velká porota, která má v.v
šetřovati činnost rudochú. sešla se
dnes k novému zasedáni. Vyšetřováni
mimo jiné jest namířeno proti Rando
vě škole sociálních věd. Detektivové
mají v rukou sta čekfl se jmény těch.
kdož přispívali na revoluční hnutí.
Otisky nohou pro dčti.
New York, 6. ledna. — Ve zdejší po
rodnici a opatrovně nemluvňat bylo
oznámeno, že příště u každého dítě
te. které bude do ústavu přijato, o
patřen bude otisk nohy. aby se zjisti
la jeho totožnost a předešlo se všem
omylům. Ředitel ústavu nepřipouští,
že by se kdy takové omyly byly ?ku
tečně staly, ale praví, že matky jsou
nervosní a mívají obavy, které jest
třeba odstra.nitw*"Xedftvno,-" vypravu
je, "narodilo se tu dítě jedné ženě vo
jáka a když jsme ji je přinesli, zamí
tala je. prohlašujíc, že to není dítě
její. Četla někde o tom, že se v ústa
vech děti zaměňuj: a nechtěla nám 11
věřiti. Konečně jsme ji přesvědčili,
když jsme jí dokázali, že toho dne
narodily se v nemocnici jen dvě děti.
a druhé že bylo černošské." Z toho
duvodu budou se nyní pořizovali oti
sky nohou. Shledalo se, že ruce se do
bře otisknouti nedají, ale nohy zna
menitě. Noha se potře baňou a oti
skne na papír. Porovnáním čas najde
se pravé dítě ruezi stem jiných.
New York má hlasovati o prohibici.
Albanv, New York. ti. ledna. — Me
zi politikáři, republikánskými i de
mokratickými. jedná se o to. aby se
otázka prohibice předložila lidu státu
New Yorku k odhlasování. Stát New
York ovšem nemůže poraziti prohibici
vládní, ale jedná se o to. aby politi
kové znali přání svých voličů a podle
něho se řídili. Má se hlasovati o ná
sledujících otázkách: Má li se ve stá
tli zavésti zákon o vynucovaní proni
bice po spusobu zákona Volsteadova?
tívlo-li by radno dovoliti prodej piva
a lehkého vína a odstranili jen lihovi
ny silnější? Přál by si lid. aby byla
výše alkoholu v nápoji stanovena tak.
aby se tím zákon prohibiční obešel?
Až vejde v platnost prohibice ústavní,
mají ji dle zněni ústavního dodatku
státy prováděti vespolek s vládou. Ja
kým spůsobem se to bude diti. tomu
ještě nikdo nerozumí a teprvé nejvyš
ší soud bude muset v té věci podati
vysvětlení.
Dva Američani zabiti v Mexiku.
• Washington, fí. ledna. — Earl Bow
les a F. C. J. Itoney. Ameriěani. za
městnaní u International Petroleum
Co., byli zavražděni Mexikány jednu
míli od Palo .Blanco, nedaleko Port
Lobes, jak oznamují soukromé zprá«
vy, došlé sem dnes z Tampica. Jedeif
Mexikán byl rovněž zavražděn. Žád
né podrobnosti se neudávají, ale pra
ví se, že americký konsul v Tamplcu
má v rukou všecka fakta. Nepodal do
sud zprávu státnímu departmentu.
Tvrdí se, že území, na němž se vraž
da udála, jest pod kontrolou Carran
zova vojska. —
Sládkové budou stíháni.
Washington, ti. ledna. — Hned Jak
nejvyšší soud spolkový vynesl rozhod
nutí, že výroba piva o 2 a tři čtvrtě
procenta alkoholu jest nezákonitá, o
známila vláda, že bude soudné stíha
ti sládky a hostinské, kteří po 28.
říjnu, kdy vešel Volsteadúv zákon v
platnost, vařili nebo prodávali pivo
silnější než púlprocentní. Někteří či
nili tak již před 28. říjnem a žaloby
proti nim byly zadány. Ty budou škrt
nuty, však přestupitelé zákona od 28.
října budou prý soudné stíháni.
Zdražování časopisů.
Pughkeepsie, New York, 6. ledna. —
Renní denník Eagle News oznámil
dnes zvýšeni předplatného na $7 roč«
ně následkem zdražení papíru a zvý
šení jiných výloh. Je to poslední list
v tomto městě, který předplatné zvý
šil. Časopis Star a Courier učinily
tak již dříve.
Chtěla se upáliti.
29letá krajanka Marie Šubotniková v
Clevelandu zágasí se smrtí.
Cleveland, Ohio, 7. ledna. — Předev
čírem ráno k páté hodině rozlehl se v
novém domku Fr. Šubotníka, 9664
Bessemer Ave. zoufalý pokřik, a kdyi
majitel téhož domu jal se vyšetřovat!,
nalezl svou manželku v přísklepí pla
meny zahalenou. Šubotník plameny
po delším úsilí uhasil, načež nešťa
stná paní odvezena do nemocnice hv.
Alexise, kde stav její za beznadějný
je považován. Šubotník za tlumení
plamenů utrpčl tčžkó popáleniny a ro
vnčž je v nemocnici sv. Alexise oše
třován. Uzdraví se však a vůči poli
cii udává, že žena jeho ve skutečno
sti o samovraždu se pokusila. Měli
nějaké rodinné nedorozumění, za n6
hož došlo k prudké hádce, kterýžto
spor dohnal jeho choť k zoufalství.
Šubotníkovi bydlili do nedávná na
vých. 75. ul. blíže Union Ave. a do
svého nového a uvnitř posud úplné
nevybaveného domku nastěhovali se
v sobotu ráno. K hádce mezi oběma
došlo večer, když Šubotník z práce se
navrátil, kterážto slovní potýčka pro
táhla se až do pozdních hodin noč
ních hodin nočních. Včera časně rá
no Šubotniková opustila nepozorova
né svoji ložnici a v přísklepi nažehla
svůj noční úbor, utrpěvši tak těžké
popáleniny, že nelze v její uzdravení
doufat a skon její se každou chvíii o
čekává. Manželé Šubotníkovi mají
čtyři dítky, z nichž nejstarši čitá <8
roku. Opuštěných dětí ujali se souse
dé.
Šubotník takto třicetiletý, je povo
láním slévač a jeho žena přináleží k
jistému dámskému sboru.
Evropa nepotřebuje americké půjčky,
praví Hoovcr.
New York, 7. ledna. — Hcrbert
Hoover, který se vydal na cestu na
východ ve spojeni s podpůrnou prací
v Evropě, telegrafoval sem prohláše
ní, v němž se dotýká propagandy, je
jiz ciiem jesi, sennau v Americe pro
Evropu velikou půjčku. Smysl jeho
prohlášení jest, že Evropa sice potře
buje, ale nikoli tolik, aby ji nestačila
obyčejná cesta obchodních pújěek,
které jí mohou opatřili americké ban
ky. Klade důraz na lo, že naše vlastni
daně jsou o 600 procent vyšší nežli
byly před válkou a že by tudíž bylo
povážlivou věci bráti z pokladny pení
ze další. Hoover praví, že když naše
vláda učiní ještě několik menších o
patřeni na výpomoc těm, kdož potře
buji uejnutněji, není třeba dělati nic
více ne/li schváliti mírovou smlouvu,
což je ncjdůležitěj.ší. Ohledně této
zvláštní výpomoci praví, že v Evt-opě
střední a jižní jsou některé krajiny,
které nevyhnutelně potřebují, aby jiui
americká obilní korporace poskytla o*
bili ua úvěr, nemají-li lidé umírat hla
dem. a dále že se musí vyčkati s vy
máháním úroků z půjček, poskytnu
tnutých evropským vládám. Ti. kteří
trpí hlad a potřebuji amerických po
travin na dluh. tvoři asi pět procent
evropského obyvatelstva. Proto praví
Iloover. není situace tak zlá jako by
la loni touto dobou a není třeba hy
sterického strachu ani za mořem ani
na této straně oceánu. Mluvě o Evro
pě jako celku, praví, že jest tam 70.,
000.000 lidí zámožných národů, kteří
válkou nijak neutrpěli, a ti také musí
vykonati svůj díl na znovuvybudováni
Evropy. Co ce týče Ameriky, ta udělá
dosti, když poskytne potraviny na
vládní úvěr a když banky a obchod
níci půjčí peníze. "Itozřeš.íme-li otáz
ku potravinovou prostřednictvím své
vlády, bude tím všem evropským ná
rodům pomoženo proti nebezpečí a
narchie a zmatku," praví. "Polsko
jest jediným štítem Evropy proti
bolševickému vpádu. Poskytneme-li
my pomoc, musí se to státi s tím doro
zuměním, že také silnější národové v
Evropě učiní, co jest jejich povinno
stí."
Uleveni prohibice v Kalifornii.
San Franciseo, Kalifornie, 8. ledna.
— Justus S. Wardell, místní kollek
tor vnitrozemské daně, oznámil, že
Daniel C. Koper. komisař vnitrozem
ské daně ve Washingtone, povolil
zvláštní úlevu majitelům vinic, kteří
zde mají veliké zásoby vína, jehož by
se rádi zbavili. Podle toho smí maji
telé vína dodávati je těm, kdož by si
ho chtčli koupili, až do dne 11. ledna,
s tou výhradou, že válečná prohíoice
bude zdvižena do té doby, nežli na
stoupí prohibice ústavní, což bude 16.
ledna. Kupující složí závdavek, který
propadne, kdyby válečná prohibice do
té doby zrušena nebyla. Prodavač
však naopak dodá kupujícímu víno,
které také "propadne", totiž nemá bý
ti vráceno v podobném případu. N>
kdo nemůže podle zákona kupujícímu
bránit, aby si je vypil. Po dní 16. led
na bude každý přenos, ano i doprava
každého lihového nápoje proti zákonu.
Mladý Roosevelt ve sněmovně.
Albany, New York, 7. ledna. — The
odor Roosevelt, nejstarší syn bývalé
ho presidenta, zahájil dnes zde poli
tickou činnost jako člen státní posla
necké sněmovny, stejně jako jeho o-j
tec před třiceti osmi roky. Noviny při
pomínají, že včera byl tomu rok, co
zemřel jeho otec. Oba domy sněmu
mají veliké republikánské většiny. Ve
sněmovně jsou dvě ženy, republikán
ka a demokratka, a pět socialistu.
Britieká libra za $3.85.
Washington, 7. ledna. — Britieká li
bra sterlingů, která před válkou měla
cenu okolo pěti dollarů americké mě
ny, bude americkým odborem války
počítána ve výfii $3.85 při lednových
výplatách. Frank stanoven byl na 11
za dollar, Italská lira na 13. Před vál
kou frank i lira měly cena kolem 20
i centů.
Sta lidí zahynulo.
Zemétfesoní v Mexiku bylo vellct
zhoubné.
Město Mexiko, 7. ledna. — Sta, snad
tisíce lidí bylo pobito při zhoubném
zemětřesení v Mexiku v noci se sobo
ty na neděli, jehožto středem byl stát
Vera Cruz. Škoda jest tak ohromná
a spousta taková, fe počet lidí zabi*
tých sotva kdy bude přesněji zjištěn
Z Vera Cruzu a Jalapa oznamuje s«
sem, že v Couztlanu přišlo tisíc lidi
o život. Tyto obě zprávy jsou zarud#
ny a byly potvrzeny také vyšetřovák
ním presidentovy komise. V Teoceleo
byly sbořeny tři kostely a Čtyřicet do
mu a usmrceno asi třicet lidí.
Sopka Cofre de Períte, stojící blízko
střediska zemětřesení. počala být!
Činnou i vychází z ní mnoho koute.
{Povodeň, která se přihnala korytem
řeky Pescados. zaplavila Ishuacan,
Mahauxtlan a Tlapanala, kde se mno
ho renčí octlo pod vodou. Darrancá
Grande a Ix>3 Simon^s trpí ro\néž po
vodní. jak se oznamuje z Vera Cruzu.
Dvacet mrtvol bylo vyloveno z řeky
Pescados v Jalcomulco a Apazapanu.
Ještě v úterý udály se tři slabé otře
sy, které však byly pozorovány jen
na hvězdárně v hlavním městě. V Pe
dregalu, skalnaté to poušti v soused
ství hlavního města, puká se ještč
země a v hlubinách slyšeli jest zvlá
štní hluk.
Cestující, kteří sem přijeli z Vera
Cruzu. vypravují, žp tam některé re
ky a potoky úplně vyschly a továrny,
které jsou závislé na vodní síle, jsou
nuceny zaháleti. Blíže Tuxpamu poča
ly mnohé petrolejové studné chrlit!
olej na povrch. Pomocná práce byla
fahájena z Vera Cruzu skoro okam
žitě a také vláda poslala na inislo
mužstvo, aby pohřbívalo mrtvé a sta
ralo se o poraněné a ty, kdož byli zba
veni přístřeší.
Jedním z nejtrag-lčtějších případů
při zemětřesení bylo rozboření a tak
řka propadnutí do země celé jedné
vesnice na svahu hory u Orízaby. By
la to ves Calcabualco. v níž bydlelo
200 lidi. samých to rodin povstale
ckých náčelníků, kteří bojují okolo
mexického zálivu. J^wie z Krajiny ie
vypravuji, že z vesnice nezbylo nic
nežli prohlubeň v zemi. naplněná tro
skami. k niž dosud není možno ani se
přiblížit)'. Z Huatusco bylo tam po
sláno vojsko, aby mrtvé pohřbilo.
Když bvla rozbolena vesnice San
Juan Coscomatepec. vrhli se na mř
sto bandité, kteří ty. kdož zůstali na
ř.ivu. zahnali do lesů a pustin a vykra
dli co se dalo. Obě tyto vesnice byly
nejbližc středu zemětřesení a proto
nejvícp utrpěly. Je to v sousedství
sopky Oři za by.
Lidé hynuli nejenom v rozbořených
domech, ale mnozí se utopili, když v
potocích a řekách dosud tichých při
hnala se povodeň kalné, sirnaté vody,
která zaplavila celé osady a uiopila a
zranila mnoho lidí a odnášela dolu
mrtvoly pomíchané s vyvrácenými
stromj a různými troskami. Od místa
Puente Xacional, kt#»ré leží na mexi
cké dráze, hnala se ěerná voda prud
ce. odnášejíc tolik mrtvol, že nebylo
možno je ani chytat i ani počítali n?bo
ztotožňovat)'. Studně tam vyschly a
voda so tam dováží z Vera ('rázu. Ta
ké v Rinconadě bylo zachyceno asi
dvacet mrtvol. Jsou obavy picd cana
žlivými nemocemi, jež vzniknou z hni
jících těl. Až v Haulnscu, značrfc «1a^
Ieko od středu 7«-r.iětřešení, byly otře
sy tak silné, že budovy padaly. V mí
stě tom zabito bylo čtrnáct lidi. Raně
ných je také mnoho, ale nikdo se ne
pokusil je počítati. Jsou obavy, že Jo
bovy zprávy přijdou ještě ze Salmara
lu, Chicbuieaxtlu, Jaleomaleo. Xico.
Tlacotepec a Tenampa. o nichž se ví,
že jsou částečně pobořen). O stavu v
místech těchto ví se jen tolik, kolik
oznámili utečenci, aie vi se. ze jest u
trpění veliké. Jest málo naděje, že
zjistí počet obětí ve vesnicích podél
horských potoků, v nichž bylo obyva
telstvo většinou povstalecké a sty
kům s úřady se vyhýbalo.
Ženské hlasovaoí právo.
Annapolis, Maryland, 7. ledna. —
Státní sněm sešel sc dnes a hlavním
předmětem jednání bude hlasování o
dodatku ku spolkové ústavě ohledné
ženského hlasovacího práva. Očekává
se. že schválení neprojde tak lehce,
neboť různé organizace zahájily pro
ti žeuskému hlasováni tuhý boj. Oba
domy mají v rukou demokraté, jejichž
organizace proti němu houževnatě
pracují. Byly podány sněmu petice, v
nichž se praví, že "četné marvland
ské ženy protestuji proti tomu. aby so
na ně ukládala další břemena", dále
že "poplatníci vzpírají se proti tomu,
aby se volby rozšiřováním počtu vo
ličů zdražovaly."
Frankíort, Kentucky, 7. ledna — O
ba domy státního sněmu schválily
zde ústavní dodatek, zavádějící všeo
becné ženské hlasovací právo, posla
necká sněmovna 75 proti 25, senát 30
proti 8. V poslanecké sněmovně před
cházela krátká debata, v senátu bylo
navrženo, aby se otázka la dala od
hlasovat! lidu. ale byl zamítnut.
Krajan přišel o život zvláštním
spůsobem.
Cleveland, Ohio, 7. ledna. — Pan
Tomáš Sláma, 3560 E. 135 ul., bavil se
včera odpoledne ve své residenci
hrou na íonograí a když kterýs re
kord dohrál, zastavil stroj a nahnul
se, aby z hudebního kabinetu vyňal
rekord jiný a ve hře pokračoval. Za
podobného nahýbání střetl se však
hlavou o ostrý okraj dvířek hudební
ho kabinetu a poranil se domněle )»h
ce. Tři hodiny po nehodé se však váž
ně roznemohl a musel býti odvezen do
nemocnice sv. Alexise. kde skonal v
hodině. Lékaři praví, že rozrazil si
lebku a neblahý pHpad reportován
byl koronerovL

xml | txt