OCR Interpretation


Hlasatel. [volume] (Chicago, Ill.) 1891-198?, January 09, 1920, Image 2

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn82002636/1920-01-09/ed-1/seq-2/

What is OCR?


Thumbnail for 2

Hladomor svírá obyvatelstvo
Berlína.
Utrpení v hlavním némeckém méstě,
zvláité mezi mládeží a starci, o
značuje se za neuvéřitelné.
Berlin, 7. ledna. — Během několl
ko málo neděl, potravinová a ulielná
situace v Berlině bude právě tak dě
sivá, jako ve Vidní, praví George Wit
te, speciální zpravodaj chicagských
Daily News. Již nyní — nebo snad
bylo by lépe říci dosud — hlad drží
ve svých spárech-1 největši část oby
vatelstva. Utrpení, zvláště mezi děimi
a starými lidní., jest neuvěřitelné.
Ježto první studená vlna letošní zi
my jest přede dveřmi a nedostatek
uhlí hrozivější než kdy koli jindy, nel
ze ani předpovídali, kolik tisíc mu
žů, žen a děti zemie před příštím ja
rem. Na povrchu zdají se býti poměry
normální. Ve středu města, krátkou
procházku od hotelu Adlon, hlavního
stana americké potravinové komise,
hojnost potravin lze dostati — za ce
ny desetkrát až dvacetkrát tak vyso
ké, jako před válkou. Ale jest pouze
nutno, jiti kousek dále do obchodní
čtvrti. aby člověk poznal pravou situ
aci. Zde vidéti nedostatek potravin,
nedostatek šatstva, nedostatek pali
va, nedostatek všeho.
A výsledky? Zakrslé děti s vrásči
tými tvářemi sedmdesátníku, ženy
vpadlých licí. s těly, která téměř již
xtratiia lidskou podobu, se žlutým
bélmem očí a pleti těch. kdož trpí
žloutenkou, zkroucené kosti lidí, trpí
cích křivici — zkrátka, obyvatelé, kte
ří nejsou více prototypem dobře žive
ného, věčně pojídajícího Němce, jenž
byl tak známou figurkou po celém
světě. Při třech příležitostech viděl
zpravodaj lidi padnouti na ulici hla
dy. Jedenkráte, když ambulance při
jela, odvezla dva ze tři mrtvé a J6"
dnu ženu v deliriu z hladu. Jakkoli
utrpeul Jest zjevné, berlínské časopi
sy, skoro bp2 výjimky, o tom mlčí.
časopisy v Hamburku. Frankfurtě a
Kolíně naproti tomu přinášejí téměř
denně články o bídě v Berlíně. V okr
scích. obývaných dělníky a drobnými
iiředniky, jež zpravodaj navštívit, ve
všech hodinách denních i nočních, člo
věk nemůže neviděti křiklavých zná
mek utrpení. Někdejší ruch metropo
le potui-hl a temnoty se snesly; a z
příbytků ozývá se pláč děti. jež neo
kusily mléka po mnoho dni, a jejich
nářek zní po celou noc.
Ulice ztemní zany z večera po v.
hodině jsou celá ulice, kde neviděli
jediného světla zářili z oken. Ježto
plvn jetu nesmírné drahý a uhli vů
bec není. průměrná rt»dina ubírá se
na lože krátce po večeři, aby se za
hřála a ušetřila účtu za plyn. V. čeho
žijí tito lidé? Zpravodaj prošel dva
cítku nebo víee trhů ve Weddiugu,
Pankowě. Treptowě, Liicht^mberRU.
Schoenhausenu a Neukoelnu. a dostal
odpověď na tuto otázku. Všude shle
dal tytéž typy hladovějících žen a dě
tí, seskupené kolem stánku, kde zelí.
řepa. ovoce a páchnoucí ryby byly
prodávány. Každá dotazovaná žena
dala tutéž odpověď: Den za dnem.
týden za týdnem, měsíc za měsícem,
po tři roky jedli totéž — zelí. řepu.
skývu chleba h hlt kávy. která nabyla
kávou. Život nestál by za žiti, pravily
žen.*, nebýti děti. A mluvíce, hleděly
na svě maličké, jejichž tvářičky zo
šklivělv hladem.
K těmto problémům přistupuje jiný
jenž roste vážnější denně — problém
nezaměstnaných. Minulého týdne, dle
číslic ve zdejších časopisech neuve
řejněných, v Berlíne bylo 250.000 mu
žů a žen bez zaměstnáni. Jakkoli stát
pomáhá jim finančně, udílená podpo
ra jest příliš malá. aby zahnala hlad.
Ve většině případů, kde živitel rodi
ny jest nucen zůstati doma. děti trpí
nejvíce, protože děti mají pravidelně
největší chuť k jídlu. Jak zpravodaj
vyzvěděl dotazováním v příbytcích
dělníků, průměrná mzda řemeslníků
a malých úředníků obnáší 400 marek
měsíčně. "Není fo dosti, aby člověk
z toho byl živ." pravila ke zpravodaji
jedna matka šesti dítek, "jakkoli nás
to tak udržuje před smrti hlady. Drží
me se jen tak. protože donfáme v ná
vrat lepších dní. Nekoupili jsme si
jedinou věc kromě jídla za celé tři ni
ky. Prost? nemůžeme, při nynějších
cenách."
D Annunzio hýří divoce ve Rěce.
Paříž, 7. ledna. — Vlna dekadentní
Bího hýřeni, jaká kdys ztroskotala
Byzantskou a Římskou říši. zachváti
la Rěku Jak vypráví jistý diplomat,
který se sem vrátil po delší návštěvě
onoho města. Dobrodružství DWnnun
ziovo. počaté v patriotickém záchva
tu, hroutí se za úžasných orgií. v
nichž básnický válečník, přesycený
své role budovatele veliké Itálie, hra
je vůdčí roli. Tento úpadek patrioti
ckého nadšení a křižáckého ducha po
čal záhy ▼ prosinci, když obyvatelé
Rěky počali dávatl ďAnnunziovi na,
srozuměnou, že není více milovaným
náčelníkem, ba an! ne žádoucím obča
nem. následek to hlavně úpadku ob
chodu. Po pleblscltu. jenž vyzněl pro
ti nAmu, ďAnnunzio vrhl se do divo
kých saturnallí, které tvoří hlavni
program Jeho denní činnosti. Důstoj
níci. k*eří mu zůstávají loyální a kte
ří promrhají den hrou v kulečník a
jiným! méně nevinným! zábavami ve
ftece, jsou odváděni za noci ďAnnun
zlem na palubu dělového člunu Pau
nonla. kde nastane hotování a tanec
s družinou sličných dév, co2 trvá až
do bílého rána.
Černohorci viní Srby * ukrutnosti.
Paříž. 7. ledna. — Zuřivé boje Čer
nohorci s« srbskými okupačními sila
mi odehrály se v prosinci kolem Ce
tyně, praví se v úřední zprávě černo
horského zahraničního ministerstva.
Zpráva tvrdí, že Srbové stavěH před
sebe černohorské ženy a děti aby
Černohorci nemohli se brániti. Černo
horská vláda, dodává oznámeni, obno
vuje svůj protest k mírové konferenci
proti okupaci země srbským vojskem.
Ruský admirál popraven bolševiky.
Berlin, 7. ledna. — Ruský časopis
Prlzyv. jehož číslo sem dořlo. obsa
huje zprávu o popravení admirála Ba
chiněTa, který bojoval skvěle proti
německému loďstvu ▼ roce 1917. Ad
mirál byl uznán vlnnýa s piklú proti
BDrttaké vlád*.
# I
Operní stávkáři badou hrát
pro dělníky.
Cetf personál přední hudební scény
v Paříži bude pořádat představe
ní v prosté síni syndikátu.
Paf ti, 7. ledna. — Zítra večer bude
uspořádáno jedno z nejpodivnějéich
operních představení v Paříži. Tento
kráte přijde řada na dělníky, aby na
hrubých sedadlech, jako za královny
Alžběty vyslechli pěvecké umělce,
kteří svým nadáním okouzlovali do
sud bohatý svét. Skoro celý personál
od Théatre de 1'Opéra jest na stávce,
a aby sehnal peníze pro svůj boj, roz
hodl se přeložiti jeviště své činnosti
do siné dělnické unie. Ježto výdaje
nebudou takřka žádné, bude možno
snížit! vstupné na nepatrný obnos,
takže chudina z dělnické čtvrti bude
moci přijít poslechnouti velkou ope
ru 9nad poprvé ve svém životě. Mai
son des Syndicates, toto improvisova
né divadlo, nalézá se uprostřed trž
ního distriktu, kde před válkou bylo
lze slyšeti více němčiny a židovského
žargonu, nežli frančtiny. Tenementní
baráky, špinavé krámce, polosřícené
chatrče a vozíky prodavačů hemží se
zde. jako v italských čtvrtích v Chi
cagu a jiných velkých amerických!
městech. Budova samotná stolí na
konci dlouhé, úzké, kamením vydláž
děné uličky, a člověk nemůže se u
brániti podivu, jak velká opera může
sc zdařiti v takovém prostředí. Síň,
kde představení bude dáváno, slouží
jako všeobecné shromaždiště sociali
stických schůzí.
Tvrdá, skládací sedadla pojmou ně- i
kolik tisíc diváků, kteří všichni čelí
proti podiu, vyvýšenému vysoko nad
podlahu, odkudž političtí řečníci pro
nášejí své vášnivé výzvy. Přeměnili
toto podium v operní jeviště, bude vy
žadovati značně důmyslu se strany
personálu a mnoho obrazotvornosti se
strany obecenstva. Není žádného mí- j
*>ta pro kulisy nebo oponu. Kouření
nabude zakázáno. Včera odpoledne
konali stávkáři schůzi k projednání
svých stižuostí. Prominentní herečky,
dirigenti a šatnici mísili se s chorist
kami a hudebníky, a všichni svorní
si stěžovali, jak hanebně nedostate
čný plat dostávají. "Vždyť já vydělá
vám pouze 300 franků měsíčně," stě
žoval si jeden chorista, "když jsem
strávil čtyři roky na konservatoři,
abych se připravil na tuto kariéru.
Jest to dosti, aby z toho mohl být
čiověk živ? Opera jest nejlépe sub
věncovaným divadlem v ťanzi. i'o
stává S00.000 franků od vlády ro^ně,
a přece platí své zaměstnance hůře
než kterékoli jiné divadlo. Nemůžeme
si vydělávat živobytí vedlejší prací re
dne, jak jeden ředitel se domnívá, že
člověk může pracovat dnem i nocí. —
Mimo fo. prostředky k vedlejšímu vý
dělku. jako zpěvem v kostele a na
svatbách, jsou zcela nepravidelné."
Zpravodaj se tázal, zdali se stávka
rozšíří na jiná divadla. "Měla by."
zněl chorus dychtivých zvolání v od
pověď. "Když ostatní divadelní za
městnané! byli na stávce minulého
října, my z Opery jsme se s nimi spo
jili a umožnili jsme jim vyhráti jejich
požadavky. Nyní očekáváme, že oni
se spoji solidně s námi."
Nové tisícovky československá.
Praha, 8. pros. — (Pošt. zpráva.)
Psali jsme již. že nové tisícovky dala
si republika Československá tisknou
ti u nejpřednější v tomto oboru fir
my americké. Dnes dostává se nžíin
zprávy, že zásilka tisícovek jest již na
cestě, šťastně přistála na březích E
vropy ;i dospěla již do Paříže. Možná,
že j;ž dnes přibudou tisícovky dohodo
vým rychlíkem do Prahy. Jsou velmi
pěkně upraveny tak. že jejich paděla
telnost snížena jest na minimum.
Hlavni strana s obrazy dvou dívčích
postav jest temně modrá, druhá stra
na jest Sedavěmodrá. Vypracováni or
namentálních prací jest velmi složi
té. Nové tisícovky budou míti pro nás
svoji zvláštní cenu tím. že jest s nimi
spiat kus truchlivého počátku váleč
né historie. Když totiž Němci stáli v
září roku 1914 před Fařiži, francouz
ská vláda a úřady Paříž vyklidily a
celý svět a Němci v prvé řadě byli
přesvědčeni, že v několika dnech Pa
říž obsadí, dala Francie zhotovitl v
americké továrně plotny na nové 100
frankové bankovky, poněvadž okamži
kem obsazení Paříže, měly býti dosa
vadní francouzské bankovky prohlá
šeny za neplatné. K tomuto neštěstí
nedošlo. Němci byli zahnáni, Paříž za
chráněna a připravené plotny na tisk
nových bankovek zůstaly nepoužity.
Laskavostí francouzské vlády dostalo
se republice Československé svolení,
aby těchto připravených desek na
bankovky lOOfraukové mohla užiti pro
svoje bankovky lOOOkorunové. Bude
tedy nová naše tisícovka penízem
zvláště památným. Pozdější vyhláš
kou bude určeno, kdy budou dány no
vé tisícovky do obthu. Prozatím pla
tí staré tisícovky, ovšem jen s pra
vým kolkem.
Žádost o vydáni bývalého císaře.
Amerongen, Holandsko, 7. ledna. —
Očekává se. že v Hagu bude podana
žádost o vydání bývalého německého
císaře kolem 15. ledna. Jest známo,
že se Amerika ve věci té podíleti ne
bude. Některé zprávy sděluji, že jest
bývalý císař odhodlán, vydati se ra
ději k soudu dobrovolně, nežli by ho
landské vládě spúsobU_nepřljemnosti,
ale neví se o tom nic určitého. Pouze
on sám a jeho nejbližsí přátelé znaji
jiio plány do budoucnosti.
Paříž, 7. ledna. — Jak praví Petit
Parisien. byl skončen soupis různých
Němců, kteří se během války provini
li proti mezinárodním zákonům ve
Francii nebo Belgii a bude německá
vládě podán bez velikých průtahů.
Kodaň. 7. ledna. — Německá vláda
I jest odhodlána, vymáhati na vládě
francouzské náhradu za událost, kte
rá se stala ve Versailles v červenci,
| když se tam němečtí míroví delegáti
I při jedné příležitosti objevili na uli
ci. Lidé na ně házeli kamením a při
té příležitosti byla poraněna písařska
komise, paní Dornbluethová, Jejíž zra
nění má trvalé prý následky. První mi
nistr Clémenceau poslal tenkráte ně
meckým delegátům omluvu a slíbil
přísná opatření, aby se nic podobného
neopakovalo.
Nitti v Londýně.
Jedná o urovnání otárky jaderského
moře.
Londýn, 6. ledna. — V úřadorně
zahraničního ministerstva v Downing
street konala se dnes porada, již se
súčastnll Italský první ministr Nittl,
zahraniční ministr Scialoia a ltai3ký
velvyslanec, markýz Imperiall, za Ita<
111, a první ministr Lloyd George, za
hraniční ministr lord Curzon a vládni
zástupce ve sněmovně Andrew Bo
nar Law za Anglii. Konference trvala
celý den.
Řím, 6. ledna. — Italské časopisy, |
píšíce o cestě prvního ministra Nittl-1
ho do Londona a do Paříže, jsou vel-1
kou většinou toho mínění, že mnoho I
nezmůže a že se Nittimu nepodaří vy-j
moci pro Itálii to. čeho se nacionali-j
sté domáhají. Nitti před svým odje-1
zdem vyslovil se o své cestě s veliký-1
mi nadějemi, a to přimělo časopis
Giornale ďltalia, aby se s nim pustil
v polemiku a řekl mu. že Jsou Jeho
naděje přehnané. Časopis vytýká, že1
se příliš často mluvívalo o inferioiítě
a slabosti Itálie u porovnání s Jiný- j
mi zeměmi spojeneckými, a to bude j
míti zhoubný vliv, jak se Nitti sám
přesvědčí. Nedávno byly uveřejněny
dokumenty prince Sixta bourbounské
ho, známého švakra bývalého rakou
ského císaře Karla, z nichž vychází na
Jevo, že v roce 1917 italská vláda po
tají nadbíhala Rakousku a chtěla u
zavříti separatní mír. Ta okolnost,
stejně jako francouzsko-italská smlou
va z roku 1902, která se nyní dostala
do veřejnosti, zajisté Italské vyhlíd
ky poškodí.
Časopisy píší o tom, že byl sice Nit
ti v Paříži i v Londýně srdečně ví
tán, ale nepřikládají tomu mnoho dů
ležitostí. Idea Nazionale o tom píše:
"To jsou jen formality, a my se mu
síme naučlti oddělovati takové povr
chnosti. jako jest volání slávy, úsmě
vy a přátelské projevy jakéhokoli
druhu od skutečné povolnosti v tom.
co žádáme. Hlavní věcí jest a zůstá
vá faktum, že se vlády spojenecké
přidržely náhledu presidenta Wllsona,
jak jest patrno z memoranda, napsa
ného Sirem Eyre Crowem a odevzda
ného našemu zahraničnímu ministro
vi se schválením ministerských před
sedů IJoyd Georgea a Clémenceaua
a amerického výponiooného státního I
tajemníka Polka. Tímto memoran
dem zavázaly se země spojenecké, že
budou jednati ve shodě s Amerikou,
a to v době, kdy se americká delega
ce připravovala odejeti z mírové kon>
ference. Není možno, abychom obdr
želi nějaký ústupek takový, jakého
žádáme, nezmění-li vlády spojenecké
svých náhledů radikalně a půjdou-lí v
otázce jaderského pobřeží za Wilso
nera. Wílson stoji nesmiřitelně na
tom. že záležitost jaderského pobřeží
nebyla pojata do londýnské smlouvy
a v tom se mu dostává podpory od o
statnich."
Hrozivé bouře propukají
v Bulharsku.
Kabinet padl po vitězství kommunl
«tů ve městech; krvavé boje zuří
mezi stávkáři a vojskem.
Kodaň. 7. ledna. — Bulharský kabi
net podal resiffiiaci, a socialisti po
koušejí so utvořiti novou vládu pod
vedením dra. S. Daneva, bývalého
preraiera a ministra zahraničních zá
ležitostí, jak sem oznamují včerejší
zprávy ze Sofie. Poloúředni zpráva,
vydaná v Sofii, oznamuje, že banda
bolševiků napadla premlera Stambu
llvskyho, když se vracel z Bělehradu,
kde vedl bezvýsledné vyjednávání s
Rumuny (?). Při nedávných všeobe
cných volbách, konaných v Bulhar
sku, zvítězili ve městech kommunistl,
a této okolnosti připisuje se resipnace
premiera Stambulivskyho, jenž byl
vůdcem radikálně-rolnické strany. —
Kommunistl provádějí propagandu k.
odstranění krále a zavedení sovětské
ho systému vlády.
Londýn, 7. ledna. — Bulharská vlá
da povolala do zbraně zálohy násled
kem srážek mezi vojáky a tlupami
stávkárň, pří nichž mnoho lid! bylo
zabito, jak sem dnes oznamuje depe
še z Berlína. V mnohých městech do
chází k zuřivým bojům mezi stávká
ři a vojskem. Doprava Jest úplně za
stavena. Neklid ve všech částech
Bulharska roste rapidně a nabývá |
hrozivého rázu, praví depeše Daily
Expressu z Bukurešti.
Bolševické síly obsadily Taganrog. i
i
Londýn, 7. ledna. — Bolševici obsa
dili Taganrog, přístavní město na se
verním břehu moře Azovskébo, v ú
zemí Donských kozáků. Oděsa. hlavní
přístav na Černém moři, nebude vy
dána sovětským silám bez boje, jak se
prozrazuje v depeši, došlé sem dnes z
onoho města. Depeše praví, že gene
rál Schilling pospíchá s přípravami k !
obraně města. Žádná panika nebyla
vyvolána vyhlídkou na brzké boje v
okolí nebo v městé samotném, tvrdí
depeše. —
Londýn, 7. ledna. — Nikolaj Lenin,
ruský bolševický premier, podal spo
jencům novou mírovou nabídku, kte
rou veze do Londýna plukovník Tal
lents, britický representant v pobal
tických státech, praví depeše ze
Štokholmu. Mezi jiným! podmínkami,
zahrnutými v nabídce, jest slib, potla
čiti terrorism a zrušiti Činnost revo
lučních tribunálů. Zahraniční úřad
vydal vzhledem k této zprávě ozná
mení. že plukovník Tallents vrací se
prostě na dovolenou, a že jeho poslá
ní není spojeno se žádnou úřední zá
ležitostí. Z Moskvy došla sem včera
následující úřední bezdrátná depeše: ;
"V okrsku Vínnice (Podolská guber
nie) obsadili jsme města Litten, Vin
nicu a Lipavels. Směrem Chersonu
obsadili jsme stanici a okrsek Pjatí
chatki. Směrem Melitopole (Taurid
ská gubernie) dobyli Jsme města
Alexandrovska. Dobyli jsme Marjupo
le (Jekatěrinoslavská gubernie, na
moři Azovském), s velikým množ
stvím kořisti. Nepřítel uprchl, částe
čně na parnících, č$?tečně podél po
břeží. Směrem Novo Čerkassha (gu
bernie Donských kozáků) zlamlll
jsme odpor nepřítele a pokračujeme v
úspěšném postupu v okrsku Caricjrna.
Dobyli jsme Sareptj * řady vesnic
na deset &£ třicet pétrrafcalML"
Kolik vynotl prodej amerických
zásob.
Antverpy, 7. ledna. — $760,000,000
stržilo se prodejem amerických zá
sob zbylých ve Francii po skončení
války, oznamuje generál W. D. 0'Con
nor, náčelník ětábu amerického záso
bovacího sboru, který odtud odjiždí
nazpět do Ameriky. Praví, že zboží to
mělo cenu $1,700,000,000, ale bylo by
to stálo $75,000,000, odvézti je zpět do
Ameriky. Mnohé z toho bylo pro Ame
riku bez ceny. Kdyby se bylo prodáva
lo v drobném po různých zemích, by
ly by veliké ztráty a náklad na to byl
by značný. Francie převzala největší
díl a zaplatila zaň $400.000,000, ostat
ní země spojenecké a jiné menší, me
zi nimi také republika českosloven
ská, zakoupily zboží za $360,000,000.
Francie měla proti Spoj. Státům po
hledávku na jeden million franků od
škodného, ale slevila částku tu při u-j
zavírání této koupě. Když přišla ame
rická aTmáda do Francie a počala bu
dovati cesty a železnice, musela roz
bořiti různá hospodářská stavení a
provésti ledacos, co obyvatelstvu spů- j
sobilo škodu. Bylo ujednáno, že to A
merikáni opraví, ale museli postupo
vat} na německé území tak rychle, že
na to nebylo času. Nyní to vyřídí vlá
da francouzská. General 0'Connor se
vší rozhodností popírá pověst, že
Francouzi žádali, aby jim Amerikáni
platitli "nájem" ze zákopů na jejich
území. Praví, že to jsou zlomyslné lži
a že se neplatil jediný cent za nic,
co bylo na bitevní frontě zničeno z
vojenské nutnosti. General odjíždí do
Spoj. Států lodí Lapland, prvním to
cestovním parníkem, který pluje z
Antverp do Ameriky od srpna 1914.
od začátku války. Loď veze 450 cestu
jících, mezi niiniž jest Henry D. Mor
gan, americký generální konsul v
Bruselu, se ženou. Morgan před svým
odjezdem přijat byl v audienci belgi
ckým králem.
Britičtí železničáři zamítají návrh.
Londýn, 7. ledna. — Delegáti unie
železničních zřízenců, kteří se dnes
sešli k projednávání návrhu vlády na
urovnání mzdových požadavků dčlní
ků nižších stupňů, odročili se dnes
na zítřek, aniž by dosáhli rozhodnutí, i
J. H. Thomas, generální sekretář ná
rodní unie železničářů, prohlásil na '
sklonku schůze: "Myslím zřejmě, že
jest ipou povinností oznámiti, že re
soluce, došlé od odboček unie, a in
strukce, dané delegátům, jsou pře
vážně proti přijetí vládní nabídky."
Dva synové bývalého císaře žádají o
rozvod.
Paříž, 7. ledna. — Princové August
a Joachim, z nichž onen jest čtvrtým
a tento nejmladšim synem bývalého
císaře Viléma Hohenzollerna, podali
u soudu žaloby o rozvod, jak se ozna
muje Matinu z Berlína. August má za
ženu princeznu Alexandru Viktorii
šlesvicko-holštýnskou, s níž byl od
dán 22. října I1&O8. Joachim oženil se
11. března 1916 s princeznou Marií
Augustinou z Anhaltu.
Německo sníží do dubna armádu.
Berlín, 7. ledna. — Německá armá
da, která dne 1. ledna čítala 280.000
mužů, bude snižována postupné kaž
dým měsícem, takže do dubna bude
její síla v souhlasu s hranicemi, sta
novenými mírovou konferencí, jak by
lo dnes oznámeno. Dobrovolníci pro
krátkou službu budou rozpuštěni na
dobro tři měsíce po tom, co mírová
smlouva nabude platnosti.
%
Bernard Shaw odmítl $1.000.000.
Londýn. 7. ledna. — George Ber
nard Shaw zamítl nabídku z New
Yorku na $1.000.000 za práva k provo
zování Jeho her v biografu. Shaw
shledal, že kdyby nabídku přijal, mu
sil by platiti celkem 11a dani z při
jmu a super taxe. Spoj Států, spe
ciální dani v New Yorku a na daních
z příjmů a super-taxe v Anglii —
$1.017.000. —
DOMÁCÍ ZPRÁVY.
Plumbftv ptán pro celý průmysl.
Washington, 7. ledna. — Plumbňv
plán pro všecky americké industrie,
sestavený dle plánu téhož jména pro
dráhy, byl připraven svým autorem.
Kopie plánu, jenž nese ohlavení "Prů
myslový program, od Gtenna A. Plum.
ba," cirkulují ve Washingtoně, někte
ré z nich ve vládních kruzích. Plán
navrhuje pro všecky americké indu
strie systém trojdílné kontroly, na
vrhovaný před nějakou dobou želez
ničními bratrstvy, LWporucuje pra ku-1
cky totéž rozdělení kontroly mezi ka-1
pitál, práci a veřejnost. Průmysl Jest
v plánu rozdělen na čtyři divise. Za
prvé, individualistického rázu, počíta
je v to farmáře a malého řemeslníky,
kontraktora a vyrabitele, jenž jest
současně kapitalistou, dělníkem i kon
sumentem. Za druhé, všecky industrie
"dříve individuallstické, které se
však tak rozvinuly, že vlastnictví jest
odděleno od práce a zabývá se pouze
řízením a přehlížením produkce a za
městnává jiné, kteří nemají podílu na
vlastnictví." Za třetí, industrie, zalo
žené na údělu od společnosti, ve for
mě výsady, privilegia nebo monopolu.
V tom jsou zahrnuty všecky společ
nosti, sloužící veřejným zájmům, kro
mě těch, jež se zabývají mezistátním
obchodem, a všecky přírodní zdroje.
4. Dráhy a obchodní dopravní pro
středky. —
Havíři schválili jednání předáků.
Columbus, O., 7. ledna. — Konven
ce havířských delegátů schválila
dnes 1.639 hlasy proto 231 jednání
svých mezinárodních úředníků ve spo
jení s odvoláním stávky a přijetím
návrhu presidenta Wilsona, jenž sta
noví 14procentní přídavek a předlože
ní všech dalších sporných otázek troj
členné komisi. Konvence se na to
odročila. Protivníci dohody podali ža
loby proti prozatímnímu presidentu
Lewisovi a sekretáři Greenovi, žáda
jíce jejich odstranění z úřadu a su
spendování z členství nnie na deset
let, pro porušení instrukcí cleveland
ské konvence a pro "zbabělství." Ža
loby podepsali Joe Lynol a Thomas
P. 0'Connor, delegáti z Peoria, 111.
Green přečetl žaloby, * konvence je
poadtgl aamttia.
Villa prý obklíčen vojskem
Carranzovým.
Náčelník mexických rebelů jest za
skočen v poušti, tvrdl kontul; dal
II Američan byl usmrcan.
Galveston, Tex., 7. ledna. — Fran
clsco Vlila jest obklopen mexickým
fenerálním vojskem v poušti Hechice
ro, mezi státy Chihuahuou a Coahui
lou, dle depeše, došlé sem dnes na
mexickém konsula G. M. Fierra. Ge
nerálové Murguia a Diegnez veli fede
rálním kolonnám, které stíhají Tillu.
Washington, 7. ledna. — Gabriel
Porter, americký zaměstnanec u
Penn-Mex Company, byl zastřelen me
xickýé federálním důstojníkem v Tux
panu dne 21. prosince, jak oznámil
dnes státnímu departmentu americký
konsul v Tampicu. Mexické autority
oznámily nejdříve, že Porter byl za
střelen nešťastnou náhodou svým
společníkem, když se vraceli z tane
ční zábavy. Vyšetřováním úředníků
společnosti a konsula se později zji
stilo, že byl zastřelen mexickým dů
stojníkem.
Guverner New Yorku proti suchu.
Albany, N. Y., 7. ledna. — Zvrácení
akta státní zákonodárný z r. 1919, jež
schválila ústavní prohibiční dodatek,
jest dútklivě odporučováno gruverne
rem Smithem v jeho poselství k záko- i
nodárně na rok 1920, která měla dnes
zahajovací schůzi. Guverner praví, že
otázka, zdalj stát má býtl mokrý či
suchý, měla vby býtl předložena pří
mo lidu při nadcházejících všeobec
ných volbách. V poselství k zákono
dárcům se prohlašuje, že existuji váž
né pochyby o tom, zdali četné záko
nodárný, jež dodatek schválily, irfěly
vůbec právo tak učiniti, ježto ústavy
jejich států obsahují referendní usta
novení pro takové záležitosti. Guvet
ner poukazuje dále na to, že vedení
republikánské strany v zákonodárně
donutilo takfka násilím Četné repu
blikánské členy, hlasovati pro suchý
dodatek, ačkoli osobně byli proti pro
hibicl. —
Zákonodárná N. Y. vypudí socialisty. '
Albany, N. Y., 7. ledna. — Státní zá- j
konodárna přijala dnes večer resolu- i
ci, kterou Se upírá pěti socialistickým
členům právo, zasedati ve státním
doině zástupců, následkem jejich člen
ství v socialistické straně. "Důka
zy." na jejich základě bylo přijetí re
soluce odporučováno, byly sebrány
Luskovým výborem pro vyšetřování j
činnosti radikálů. Uvádělo se, že so-j
cialistická strana prohlásila svou pří-!
chylnost k sovětské vládě v Rusku a i
ke kommunistické straně, která jest ]
zavázána k povaleni organisované j
vlády. —
TRHY.
Chicago, 7. ledna.
Hovizl dobytek.
Pčkní až ncjlepsi voli... .17:50—19.50
Prostřední až obyč. voli..12.00—15.25
Obyčejní až špatní voli.. 10.00—13.00
Telata nejlepšl 16.50—18.00
Vepřový dobytek.
Prostřední, 200 a-2 270 1b.. 14.25—14.55
Lehký pro řezníky.......14.40—14.60
Tčžký pro řezníky 14.20—14.50
Ovce.
Ovce, dobré až nejlepéí... 8.75—11.00
Jehůata, dobrá až nejl...17.00—15.10
Drůbež ilvft.
Slepice .............. «......... 26—31
Kuřata .. ,,........23—2S
Kachny 30—31
Krocani ....... 40—41
Husy 26—27
Potraviny.
Máslo, creamery, nejlepěí 60—6S
•Vejce 63—SO
Sýr, Švýcarský .. 37—48
Sýr, Twins 30—31
Zelenina.
•Brambory, 100 liber 4.00—4.10
Cibule, pytel 5.60—G.50
Rajská jablíčka, bedna C.OO—7.00
Hlávkový salát, bednička. .2.50—3.00
Mrkev, sud * $.00—7.50
Mouka.
Žitná, sud 6.75—7.95
Jarka, sud 14.50—15.25
Zimní, sud ..... 12.80—13.50
Žito, Ječmen a oves.
Žito L84—1.85%
Ječmen 1.43—1.57
Oves .. 86—88
Kukuřice.
Míchaná., číslo 8 1.50—1.51
Žlutá, číslo 3 1.53—L54
St. Louis, 7. ledna.
Hovězí dobytek.
Pěkní ai nejlepší roli....18.00—19.00
Jižní voli 17.00—18.75
Krávy a jalovice 7.50—16.00
Telata 13.50—18.00
Vepřový dobytek.
Těžký 14.40—14.50
Lehký 14.25—14.60
Ovce.
Ovce 7.50—10.00
Jehňata 15.50—18.75
Ročci J 2.00—16.25
Kansas City, 8. ledna.
Hovězí dobytek.
Pěkní až nejlepší voli... .16.75—18.50
Západní voli 12.50—17.9o
Krávy a jalovice 6.75—14.25
Vepřový dobytek.
Těžký 14.30—14.50
Lehký 14.00—14.55
Ovce.
Ovce 8.25—10.80
Jehúata 14.00—17.50
Omaha, Neb.
Hovězí dobytek.
Pěkní nejlepší voli... .16.75—18.75
Západní voli 14.00—18.00
Krávy a jalovice 6.25—15.00
Telata 13.00—14.50
Vopřový dobytek.
Těžký .. 14.30—14.45
T^hký ..•>•>■ ^«*ti.n,<.14,20—14.30
Ovce.
Ovce 9.25—1050
JefafeJfc ~ 11.21
LISTÁRNA REDAKCE.
¥ ivbrlc* i<mW M HB» u Utur, «m
tfrné pla/a jóéMi twtiU i Jak* ■»«»•
IN — Re4«kC* MUkTOBýBl d»
»in aeadptvftM a pfpto J# itytaCata Oi
kládatl ptftovai xaáaiky aa td#*rM\ —
Pí. M. K., Cicero, se táže r Jisté
pozůstalostní záležitosti.
Odp.: Jestliže vám ve své závěti
nic neodkázala, nemohli byste soud
ně zakročiti, an taková závěť jest zá
konitá a pouze nejbližší příbuzní by
si mohli činiti nějaké nároky, kdyby*
bylo na ně zapomenuto.
Pan F. T. se táže, bude-li cestová
ní ze staré vlasti do Ameriky snaz
ší, až bude možno Jezditi přes Ham
burk. 2. Kde zemřel císař Josef II.
Odp.: Obnovením lodní dopravy z
Hamburku do Spojených Států bude
cestování značně usnadněno, an pří
tomně působí nejvíce obtíži, že je nut
no Jezditi přes Francii. 2. Cisař Jo
sef II, zemřel dne 20. února 1790 ve
Vídni na plicní chorobu. Vše ostatní
Jsou pouhé pověsti. V záležitosti zví
řete, jež Jste nalezl ve studni nemů
žeme vám nic bližšího říci, an nemá
me dostatečný popis, ale Jsme skoro
úplně jisti, že není jedovaté.
Pan V. K., Kans., se táže ohledně
zásilek do staré vlasti.
Odp.: Jest ovšem pravda, že měly
být dávno na místě, ale nestalo so
tak a jak vícekráte již sděleno, byly
všechny opožděny, ale nyní snad již
došly. V pádu ztráty jste oprávněna
k náhradě. Chcete-li oné firmě do
psati, adresujte dopis: Voska & By
oir, 6 W. 48. St., New York. N. Y.
Pan A. S„ Chicago, se táže, zdali
by mohl pomoci svému synovci, legi
onáři na Sibiři, do Ameriky, kdyby
chtěl platiti cestu.
Odp.: Domníváme se, že by to bylo
naprosto nemožné, an veškeří legioná
ři budou posláni do Čech a tam te
prve demobilisováni.
Paní M. C., Chicago, se táže, kde by
mohla koupiti českou a anglickou ku
chařku.
Odp.: Myslíte-lí kuchařku v obou
řeřich, není k dostání. Dobrou česko
americkou kuchařku můžete obdržeti
u nás a kuchařku v anglické řeči, ob
sahující česká Jídla, můžete koupiti v
knihkupectvích B. Linka, 3345 W. 26.
St. a F. Pancner, 3445 W. 26. St.
Pan P. F.. Colo, se táže na adresy
odběratelů v státech Texas, Oklaho
ma a Callfornia.
Odp.: Máme ve všech částech jme
novaných států velké množství odbě
ratelů a bylo by těžko posloužiti dle
vašeho přání. Kdybyste udal přlibliž
né okolí, mohli bychom vám spíše
sděliti nějakou adresu, udání většího
počtu adres je však nemožné.
Pan A. H„ Mo„ se táže, kde by
mohl koupiti gumové patentní zátky
na lahve.
Odp.: V Chicagu je lze koupit! té
měř v každém departmentaím obcho
du, ale ty je nezasílají do jiných měst.
Myslíme, že zasílatelská firma Seats,
Roebuck & Co., Chicago, III., by vám
posloužila.
Pan F. F., Mich., se táže, kdy Ně
mecko podepsalo příměří.
Odp.: 11. listopadu 1913.
Pan C. T., S. Dak., se táže, jak sl
opatřiti listiny k cestě do staré vla
sti.
Odp.: Musíte se přihlásitl o pas u
nejblřžšího federálního soudu, který
váni jej jistě vydá co americkému
občanu a pak jej dát ověřitl Česko
slovenským konsulem v New Yorku a
rovněž i konsulem francouzským, kdy.
byste jel přes Francii.
Pan C. J. K., Kans., se dotazuje na
chicagský vodární sy6tem.
Odp.: Voda jest čerpána z jezera ze
šesti kribú či čerpadel, vzdálených 2
až 4 míle od břehu a spojených de
víti tunely, jimiž voda proudí do vo
dárních stanic. Celkem jest čerpáno
635 milionů gallonú vody denně.
Pan A. B.t Chicago, se táže, nalézA
li se v Ar&o nějaký cukrovar.
Odp.: Jest tam velká továrna na
výrobu kukuřičného sirobu, továrna
na škrob a jiné velké závody, ale žá
dný cukrovar.
Pan J. K., Mích., se táže, zdali by
Jeho synovec byl připuštěn do Ameri
ky.
Odp.: Dle stávajících zákonu byl
by připuštěn, ale musil by si opatřiti
ras a ověřeni od amerického konsula
v Praze. Hlavní obtíže by mu pak
nastaly s cestováním.
•Pan J. M., Tex., se táže, je-li dr. H.
naším výhradním dopisovatelem ze
staré vlasti.
Odp.: Dr. H. jest vynikajícím če
ským spisovatelem a byl před válkou
a opět nyní naším dopisovatelem a
my jedine nonorujeme jer.o příspěv
ky. Proto také nemohl být žádným
radním dopisovatelem.
Pan J. K., Wis., se táže, jak by
mohl poslati jisté věci do staré vla
sti. —
Odp.: Můžete je poelatl balíčkovou
poštou, ale žádný balík nesmí vážiti
přes 11 liber. Masové výrobky musí
býti napřed prohlédnuty vládním in
spektorem, o němž vám nepochybně
povědí na poště.
Pan V. M., Neb., se táže, kdy byl
uveřejněn seznam zásilek, ztracených
při potopení lodi Liberty Glo.
Odp.: Dne 23. prosince. Seznam byl
nepochybně úplný, ab později bylo o
známeno, že některé zásilky byly zat
chráněny, o čemž vsak není dosud nic
bližšího známo. Každý, jehož zásilka
byla ztracena, bude o tom uvědoměn
a obdrží náhradu.
Paní A. Z., Neb., se táže na adresa
československého konsula.
Odp.: Czechoslovak Consulate Ge
neral, 154 Nassau St., New York, N.
Y. —
Pan L. E., Tex., se táže na adrest)
Czechoslovak Board v Chicagu.
Odp.: 2500 So. Sawyer ave, — Za
ztracené zásilky, jež byly pojištěny,
bude zaplacena náhrada.
Paní L. B., Ia., se táie, mflže-ll po
slat! balíček přímo do staré vlast!
svým příbuzným.
| Odp.: Můžete Jej poslati balíčkovou
pofiton.
Odběratel se táže v záležitosti bou
da svobody.
Odp.: Jestli smfněn? vojín nařídil,
aby byl poslán sestře, n^xpělA zmíně
ná společnoist právo J«J posílali jfcné
bml. On jediné^jraoUL^kc xjŠatfitk
* žádat!, aby mu byl rydán neb ode
TÍdán dle jeho ustanovení.
Pan R. P., N. Y., se táže, kde by
mohl obdržeti cenník obuvnických
strojů.
Odp.: Chcete-li jej objednat poSton,
až z Chicaga, dopllte pod adreaou;
United Sboe Machinery Co., 18 South
Market St.. Chicago, 111.
Pan P. 8., Wds. se táže v záležito
sti občanského listu.
Odp.: Musíte se o ně hlásit! v mí
stě, kde bydlíte. Musel byste mlti
svědky, kteří vás znali v pětileté lhft
tě v Chicagu neb ve vašem nynějším
domově. Kdybyste sl vyzvedl první
list, musel byste čekatl dva roky na
druhy a celkem musíte vc Spojených
Státech bydletl pět roka. Zena, kte
rá obdržela v lllinolsu rozvod a před
uplynutím roku se vdala ve Wisco*
sinu, neměla by s tím žádné nepří
jemnosti, kdyby se nevrátila do llli
nolsu.
Pan J. H., Chicago, se táže, jestli
by byl Jeho syn přijat do vyšší ško
ly Harrisonovy.
Odp.: Není žádné překážky, vyjma
snad té, že bydlíte daleko od obvo
du jmenované školy a mohlo by byt
žádáno, abyste jej poslal do školy
bližší.
Pan T. T., Idaho, se táže, může-li
sem povolati svou manželku s dítka
mi.
Odp.: Byly by sem bez obtíží při
puštěni a lilavnf nepříjemností jsou
dosud s cestováním, avšak doufáme,
že na jaře se již poměry trochu zlep
ší. Divadelní knihy koupíte v Českých
knihkupectvích: F. Pancner, 3445 W.
26 Str. a B. Linka, 3345 W. 26 Str.,
Chicago, 111.
Pan L. J. K., Pa. se táže na jmé
na některých úřadníků ze státu Penn
sylvania.
Odp.: Guvernerem jest W. C.
Sproul, spolkovými senátory Boies
Penrose a Philander C. iKnox. Okres
Fayette patří do 23. kongresního di
striktu a zástupcem jest Samuel A.
Kendall.
Pan A. K.. Kans., se táže ohledn#
balíčku, zaslaného prostřednictvím
Czechoslovak Board do staré vlasti.
Odp.: Všechny zásilky byly velice
opožděny a proto se nemusíte dosud
obávati. že vaše byla ztracena. Mohl
byste sice dopsat! na adresu Boardu,
přejete-li si nějakého bližšího vysvě
tlení, ale domníváme se, že by vám
prozatím nemohli též nic jiného sdě
lili. V pádu ztráty jste oprávněn
k náhradě.
Pan P. P., N. Dakv se táže. Jak
zaslati menší balíček do staré vlasti.
Odp.: Můžete jej poslali balíčkovou
poštou, avšak žádný balík nesmí vá
žili přes 11 liber a poštovné obnáší
12 centň z libry.
Pan J. P.. AVis., se táže, Dyja-n ov
dívka z Moravy připuštěna do Spo
jených Států.
Odp.: Musí si ve starý vlasti vy
zvednout! pas a dát jej potvrdit! a
merickým konsulem v Praze.
Pan C. B., Chicago, se tážo v zále
žitosti balíkové pošty, která byla zni
čena při potopení lodě Kerwool.
Odp.: Xení dosud možno zjistili,
zdali se váš balíček nalézal na této
lodi. an zdejší pošta nemá dosud po
drobnou zprávu o zi ráčených zásil
kách. IXjtazujte se v té včci na pl
zeňské poště a byla-li vaše zásilka
ztracena, jste oprávnon k náhradé,
když byla registrována.
Pan V. á.. X. Y. se táže, zda-li must
platiti clo z gramofonu, kdyby jej při
vezl do staré vlasti.
Odp.: Clo by nepochybný muselo
být placeno. Bondy československý
republiky jsou považovány za dobré.
Cli. Ch. 7. Illinois tážo se, kdy jo
nejlépe sázeti stromky a piesazovati
vinnon révu.
Odp.: V kalendáři "Hlasatel" na
rok 1917 ve sbírkách pokynů F. L.
Musila "Praktické rady pro prakti
cké lidi" můžete se dočisti: Sázení
stromků na jaře. a to ovocných i o
chranných, doporučuje se na střed
ním západe a v krajinách s teplejším
ovzduším. V těchto krajinách strom
ky z podzimního sázení rády za
schnou a na jaře vyrážejí velmi po
zdě. Nejlepší doba v těchto kraji
nách ( pásmu Xebrasky a Illinois)
rjest v čase. když se počnou pupeny
nalévati. Na podzim mají se sázeti
stromky v krajinách s vlhkým ovzdu
ším, ježto pak se stromkům v zimní
době lépe daří. Podzimní sázení má
tu výhodu, že se stromky dobře a br
zo ujímají, již v zimě pod zemí ro
stou a na jaf-e již obyčejně kvetou
a nasazují plody. Ořezávání těchto
stromů má se prověsti na jaře. Pod
zimní sázení má též tu výhodu, že
možno stromky ze SKOieK rycmeji uo
stati než na jaře, kdy bývá veliký ná
val. zvláště na větší vzdálenost. —
Stromky sázené v těchto krajinách
až na jaře a ořezávané až příštím
rokem jsou vždy pozadu. Totéž tý
ká se i přesazování révy vinné; má
li se toto dítí na jaře nebo na pod
zim. o tom rozhodují místní poměry
I podnebí. Náhledy odborníků o tom.
který z těchto dvou způsobů je lep
ší, se různí.
Vládní agenti hledají Martente.
Washington, 7. ledna. — Ludwig
C. A. K. Martens, vyslanec sovětský
vlády, vyhnul se dosud zatčení k de
portaci, neobjeviv se dnes ve své úřa
dovně v prvním patře zdejšího Lafa
yette hotelu. Martens bude zatčen,
jakmile bude dopaden vládními agen
ty. Martens přijel do Washingtonu a
New Yorku před týdnem se svým
sekretářem Nuortevou a assistenty.
Vládní úřady usnesly se na jeho zat
čení po shromáždění všech důkazů o
činnosti sovětské kanceláře v New,
Yorku. Někteří úředníci praví, že ji
sté z těchto důkazů vyvolají sensaci
po svém uveřejnění. Přistěhovalečtí
úředníci na Ellis Islandu počali dne*
s výslechem 600 zatčených radikálů,
určených k deportací. Každý je dota
zován, je-li členem knmmuqlrtičké i
strany a je-li pro násilo* povalení "
vlády. Mnozí ze zatčený budou pa
trně záhy propuštěni na sámky, kte
ré sekretář práč# Wilson stanovil na
$1.000. Šestnáct osob bylo propuště
no a EUls Islandu autoritami, kdy*
bylo zjištěno, te jsou bud' . ot>čanru#|
nebo ie nebyly patřičně zjištěny |BJ

xml | txt