OCR Interpretation


Hlasatel. [volume] (Chicago, Ill.) 1891-198?, January 13, 1920, Image 2

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn82002636/1920-01-13/ed-1/seq-2/

What is OCR?


Thumbnail for 2

Pohroma v Mexiku jeví se
hroznější.
obéti na lidských životech
roste s novými zprávami o ná
sledcích zemětřesení a záplav.
Město Mexiko. 11. ledna. šest set
lidi hvlo zabito při zničení města Bar
r&nca Grande nedá v n tm zemětřese
ním. jak sem oznamuji zprávy z Vera
Cruz. lalapa. bývalé hlavni nusir>
oné provincie, a Teocelo byly doslov
ně zniěenv, Jak se praví, a vesnice
Ayhualco byla rozdrcenu obrovskými
balvany, urvanými zemětřesením ze
soHsedin hory. Pouobn* osud po
stihl ves Exhuaian. Pravi se. le
Jedno malé dítě jest jediným na živé
zbylým lidským tvorem ve vesnici
Santito. 1'uebla. kde obyva:e?pfvo by
lo vyhubeno jedovatými plyny, stou
pajícími z trhlin v zemi. Indiánští u
teěenei v liuatusco z okrsku San
Migueiu nejsou s to podati žádné po
drobnosti o ztrátách na životech v
onom okrsku. a!e praví, že mnoho set
lidí zahynulo. Jakkoli nový kráter u
3sn Migueiu chrlí doiíud oheň ;i dým,
=ir^.v.v z iinýth okresků v pásmu ze
mětřesení podávají málo podronnostl
krorov těch. které již došly. Vládni
depene. zaslané po prvuim vzrušeni a
zmatku, poskytují málo naděje. 3e
původní odhady 2.000 zahynulých bu
don sníženy.
Zprávy se neshodují o počtu zahy
nulých r Couztlanu. ale potvrzuje se.
i* místečko bylo zničeno. Poslední
zprávy udávají snížený j>očet zahynu
lých. Neputvrzené zprávy do-lé vče
ra osnamuji. že b<>0 osob zahynulo v
Vlhilcotě, a žádné zprávy nedošly až
dosud o situaci v Calcahualco. kte
ráitn vesnička zmizela nadobro v pro
pasti se svými dvěma sty obyvatel.
Hora. týčící se nad Platanalanem.
roztříštila město ve dví a mnoho o
byvatel -fithynulo. V okrsku San Mi
guelu odhaduje se počet lidi. usmrce
ných jedovatými plyny, na více než
?0<». Skoro 130 mrtvých bylo vytaže
no z bystřin a potoků nu vývlioUuim
svahu hor. Telegram. došlý včera od
starosty v I41 Fragua. Puebla, ozna
muje. že nemohl podati zprávu dříve
následkem neustálých otřesů, které
srovnaiv téměř město se zemí. Pra
vil. že sedmnáct mrtvol bylo vyne
seno z*» zřícenin a ze veliká bída (aru
panuje. l>-p*»>e z ťouztlanu oznamu
jí. že nové otřesy byly taru pocítěny
v pátek. Ve Věra Cníz prudká bouře
umetla ro^t-skou věž. jež byla sesla
bena zemětřesením.
Epidemie bolení v New Jorsty.
Jersey City, X. J.. 1. Jedna. — No
ve zvolený gnverner E. I. Kdwards.
zapřísáhlý nepřítel suchých, ^jenž pře
vezme úřad 20. ledna, předpovídal
včera, že epidemie bolení břicha za
chvátí celý stát New Jersey 1ti. ledua
nebo krátce potom, a že nemocní u
kážl se býti nevyléčitelnými.
"Dle federálních zákonů, gin. whis
ka a jiné opojné nápoje mohou býti
vyráběny v New Jersey pro léčebné
účely." pravil guverner. "Každý, kdo
by prodával tyto nápoje k pití. bude
stihán v plném rozsahu zákona. Ale
v New Jersey jest hojně lékařů —
každý může míti boleni — a to jest
nemoc, jejíž diagnosa jest obtížná."
Prohlásiv, že věří. že práva jeho
státu byla ignorována, guvernér pra
vil. že konstituce dává státu Xow Jer
sey práva, aby *e rozhodl sám o
pTohibici. 'Jest to rozhodně otázka
státního práva." zvolal. "Jest to Jas
ně policejní moc. v níž stát má úpl
nou autoritu. Myl jsem zvolen gu
vernerein* na mokré platformě. Jest
liže toto není znamením přání lidu
tohoto státu, podržet i osobni svobo
du. nevím co jest. Zákonodárná při
jme mou předlohu, dovolující prodej
piva a vína. a pak vyzveme spolkovou
vládu k odpovědi. Budou musit roz
hodnouti určitě, co jest 'opojným ná
pojem.' Jestliže však rozhodnou pro
ti těmto nápojům, náš hoj n^bud* ti
konce. Zavázal jsem se. že stá: New
Jersev bude mokrý, a tento závazek
dodržím."
Masaryk o školství na Slovensku.
Washington. 11. ledna. — John G.
Masaryk, charge ďaffaires česko
slovenské republiky, diskutoval dnes
nesnáze, kterým čelí jeho vláda ná
sledkem své police ' v středoevrop
ském moři neklidu a nesnázi." Země
po svém osvobození od rakouského
jba byla přinucena záviseli při budo
váni nového státu na tvořivých vlast
nostech vlastního l.du. Nebylo žád
ných slovenských škol nebo univer
sit. aniž nějakých základních ústavů
národního rázu. Všecky věci této
povahy musily byti utvořen*. Tento
úkol byl splněn, pravil .Masaryk, a
přítomně jsou po celém Slovensku
školy, kde se učí a mluví slovensky,
na mísiě maďarských škol z dřívěj
ších dob. Slovenská universita byla
rovněž xaložena. Dokonalé provedeni
této práce bylo však zdrženo útokem
maďarských bolševiků na Slovensko
krátce po příměří, což si vynutilo
soustředěni uárodního úsilí na vo
jenskou obranu tohoto distriktu. Ma
saryk poukázal na nutnost vydržová
ní silné české armády.
Produkce uhelných dolů normální.
Washington. 11. ledna. — Těžba
měkkého uhlí vrátila se do normál
ního stupně od stávky. Celková pro
dukce za týden konvicí 3. lednem ob
nášela 10.9^>0.<M>0 tun. o 2.391.000 více
riežli předešlý týden, a skoro o
procent více. nežli před rokem. Cel
ková produkce měkkého uhlí za rok
1919 obnášela 4~>S. 0**3.000 tun. o liO.
000.«nrt> tun měně. ne/Ji bylo produko
váno r. 1918.
Bohatí mazavkové koupili si ostrov.
New York. 10. ledna. Bohatí lidé z
New Yorku nebudou nuceni trpětt
žízní, až po dui 16. ledna vyhlášena
bude prohíbice ústavní, tak zvaná
"▼ěčná." Zakoupili si nevelký ostrov
na, řece svatého Vavřince, blíže zálřvu
Alezandria. v sousedství státu New
Yorku. Ostrov náieží pod správu ka
nadské provincie Quebeku. která jest
mokrá. Tam se bude moci každý z
nich napit do sytosti
Kongres znovu zamítnul Bergera.
Washington. 10. ledna. — V domě
poslanců došlo dnes k Tozhoduuti,
jími bylo Viktoru Bergerovi socialisti
ckému poslanci v Milwaukee, znovu
oimitirato členství sněmovny.
Vládní výdaje stoupají do
nekonečna.
Válka je u konce a Strýček Sam radí
k šetřeni, ale sám předchází nej
horéim příkladem vstříc.
Washington. 11. ledna. — Strýček
1 Sara hrozí se stát! národním marno
tratníkem Vyhazuje miliony, ba mil-'
liardy s menší péči, nežli dříve utrá
cel tisii e. Válečné finance zbavily
jej smyslu pro poměr. právě jako vá
lečné profity pomátly hlavu profitý
! rum. Cena vlády, v druhém roce po
: válce, nemíří dolů. stejní" jako cena
j živobytí. Vláda odporučuje důtklivě
l lidu provádění nejpřísněji! šetrnosti
I jako nelepšího prostředku proti dra
! hotě, nekupováni ničeho kromě nej
■ nutnějších potřeb. Ale vláda sama,
1 namístě aby praktikovala to, co hlá
! sa. připravuje se vyhoditi o sta mil
í lionů více na tyté/, věci, jako font.
í Sumy požadované výkonným, legisla
tivním a soudním odvětvím vlády pro !
fiskální rok končící 30. června 1921 j
obnášejí již úhrnem $4.473.696.35S.
čili téměř čtvři a půl milliardy. Cel- ;
kovy obnos, povolený již kongresem
1 na běžný fls*afni rok. končící 30.
června 19-<». obnáší $.">.629.486.359, čili
i přes pět a půl miliardy. To by činilo !
domnělou úsporu více než jedné mil-j
liardy, a na základě těchto číslic na- j
mlouvá se zemi. že vláda jest vedena
í se zásad mi úspornosti.
Al© teto úspory jeune njiuiaray ne
ní docíleno nijakou šetrností. Jest
ji docíleno vzdor nešetrnosti. Stává i
se tak proto, že jisté velké podniky |
válečně, vedené i v přítomném roce.;
nebudou vedeny v roce příštím. Po- >
ložky pro přítomný rok zahrnují na
příklad $1.OOo.OOO.OOO pro pšeničný ;
zárukový fond. $700.000.000 pro želez
niční administraci a $1<>0 000.000 pro i
potravinovou podporu Evropy. Tyto
! tři polo/kv činí úhrnem S1.S50.000.-j
; 000. Jsou to mimořádné položky a ne- j
1 jsou obsaženy v rozpočtu na rok '
1921. Když je odečteme, shledáme, '
že vládní výdaje na rok 1921 jsou ve !
! skutečnosti o $»»94.209.y63 větší, nežli
o milliardu menší. Jinými slovv. sa-j
inotné požadované zvýšení bylo by j
postačilo k hrazeni výdajů kterékoli i
vlády až do roku 1SW. Následkem
války španělsko-americké. roční vý-1
daje vlády překročily tehdy poprvé j
$600.000.00. »'úst tohoto zvýšení
i mohla by bvti očekávána a dala by se
omluviti. kdyby obsahovala přídavek
pro vládni zřízence, aby se jim po
mohlo čeliti drahotě živobytí. Ale to
mu tak není. Každé Ztvýšení platu
vládním zřízencům bude musit býti i
hrazeno novým zvýšením povolených '
sum. Odhady kongresu předložené ;
počítají s dosavadními platy všech ,
vládních zřízenců.
Ruské vyslanectví bude vyšetřeno, j
Washington. 11. ledna. — Senátní •
výbor, který zahájí zítra vyšetřování |
ruské sovětské propagandy, podnikne !
podle všeho také vyšetřováni ruského
vyslanectví, které zaujímá nyní oje
dinělé místo v americké diplomatické
historii. Od pádu Kerenského nebyla
žádná ruská vláda uznána Spojenými
Státy, a pres to ruské velvyslanectví ,
pokračuje ve fungování ve Washing
toně. Naskvtuje se otázka, koho
vlastně ruský velvyslanec represen- j
tuje? líylo ujednáno, aby velvyslanec
!i-''^metěv. který byl ustanoven ca !
ale prohlásil příchylnost vládě
Miského. podržel tuto hodnost,
"i, /li v Kusku vznikne stálá vláda.'*
ježto již déle ne?, před dvěma roky i
se tvrdlo "na základě spolehlivých In
formací." že bolševická vláda padne ,
každém okamžikem. Přitomuě, jak se'
praví, státní department považuje to
to vyslanectví za representanta svr
chovanosti ruského národa, v odporu
s přítomnou vládou v Rusku Faktem
jest. že toto vyslanectví spojilo se se
všemi protibolševickými ruskými
frakcemi, a předpokládá se. že odvo
zuje svoji přítomnou "autoritu" od
skupiny ruských monarchistických'
diplomatu a státníku v Paříži, v je- j
jichž čele jest Sergej Sazonov. mi- j
nistr zahraničních záležitosti za vlády |
carovy a nyni representant sibíťské
vlády Kolčakovy i vlády Denikinovy
v jižním Rusku.
Socialisti v New Yorku v defensivé.
New York. 11. ledna. — Řada vy
nikajících konstitučních právníků bu
de hájili pět suspendovaných sociali
stických členů státní zákonodárný
před právním výborem v Aibany ve
středu tohoto týdue. jak bylo dnes o
známeno po schftzi úředníků strany.
Charles E. Hugbes. republikánský
vůdce a. bývalý presídentský kandi
dát. jenž zavrhl tento čin zákonodár
ný. bude snad jedním z nich. Ix>uis
Waldman. jeden ze suspendovaných
zákonodárců, pravil, že guvernera
Siuithovi nebo vládním autoritám ve
Washingtone budou předloženy důka
zy o spolčeuství mezi Luskovým zá
konodárným výborem, jenž vyšetřo
val činnost radikálů, a britickou taj
nou službou při prováděni nájezdu v
New Yorku.
Radikálové deportovánl z Detroit. j
Detroit, 11. ledua. — Třicet pět ci
zit-h radikálů, jejichž deportace byla
naiizena. odjelo dne* odsud 11a Ellis
Island. Veliký dar přátel a příznivců
připravil jim bouřlivé rozloučení, ale
žádné nepořádky se neudály. Sly
j šení s :i&2 jinými osobami, na něž
mají pristěhovalečtí úředníci depor
tační zatykače, bylo stanoveno na ú
! terý.
' Pálovna nalezena v opuštěném domé.
Davenport. la.. 11. ledna. — Pálov
! na k výrobě whisky, dosti veliká, aby
i celé město mohlo se opiti, byla nale
ze a zabavena ve sklepě opuštěného
domu v Bettendorfu. místního před- j
rněstí. Spolkové, městské i státní au
tority pátrají usilovně po majiteli do
mu. Neobvyklá činost v okolí staré
ho domu. opuštěného po mnoho let,
přivodila nájezd na sklep.
Ocelářská stávka stála mi i l iony.
Pittsburgh. Pa., 1. ledna. — Kon
servativně se odhaduje, že ocelářská
stávka jedině v tomto distriktu stála
$348.157-210. Ztráta na mzdách ob
nášela $58.050.560. a cena nevyrobené
oceli odhaduje se na více než $300.
000.000.
K VIL sletu sokolskému.
Schůze výboru Č. O. S. - Slovenské
župy ve* svazku. - Medaile za
sloužilým bratrům. - Po
řad sletových sla
vností.
Praha. 10. pros. — (Pošt. Správa.)
Koncem listopadu začaly důležité
schůze sokolského ústředí. PoP schů
zích vzdělávacích sborů Č. O. S., o
nichž jsme již přinesli právu, konala
se 22. listopadn schůze župntch náěel- j
ric. která projednala tachnlcM Títel
sletové, týfcaj cí se á«n a dívčího do
rotí u. Keňského kroje výletního a j.
V neděli 7. prcsince konala se schůze
župních náčelníků, v niž byl probrán
< elý pořad sletových slavností, závod
ní řád. závodní cviky atd. Usnesení
všech těchto sahůzí schvalovat mů
že toliko výbor Č. O. S.. jenž zasedal
8. prosince od 9. hod. ráno do 7 hod.
veřer s jcdnohodinovou přestávkou
polední. Va důležitého a rozsáhlého po
řadu vyjímáme aspoň věci nejdůležt
tější:
Po zahájení atarostou Scheinerem
přijaty byly do svazu Č. O. S. nově u
tvořené župy slovenské. Vedle brati
slavské župy Masarykovy jsou to žu
py: Povážská Štefánikova, Podtaťran
ská, Pohronská župa Detvan, Nitran
ská Svatoplukova a Východoslovenská
Jana Kollára. Zástupci Jejich mohli se
pak jíž právoplatně účastnili dalšího
Jednání.
Medaile České obce sokolské byla
udělena Výkonnému výboru národní
ho Sdružení v Arqerice za zásluhy,
které si získali bratří američtí o naše
osvobození. Vedle toho udělena za zá
sluhy o věc sokolskou bratru dru. J.
Urbanovi, jenž v době válečné opa
troval dědictví sokolské a bratru Jak
šovi. starostovi župy Dolnorakouské
za dlouholetou činnost ve Vídni.
Zprávu jednateiskou poaai urair
Urban. Ruch a život v ústředí roste
dennó. Přes 24,000 vyřízených čísel a
gendy a počet 16 sil kancelářských
dá tusiti tuto rozsáhlou práci. Znovu
bylo urgováno, aby předložila Česká
obec sokolská znovu žádost na vypá
tráni a potrestání vinníkú za násilno
sti vídeňských Němců a páchané na
bratřích našich a plnomocníkovl če
skoslovenské republiky před sletem
znojemským. Rovněž znovu zdůrazně
no. aby vládě a ministerstvu financí
vzhledem k chystanému zákonu o da
ni ze zábav bylo vysvětleno, že pra
videlnou činnost sokolskou, veřejná
cvičení, besed v vzdělávací atd. nelze
I.okládati za zábavy, nýbrž za podniky
lidovýc-hovné, na které daň ze zábav
ovalena býti nemůže. Rovněž uvede
ny doklady, že přes výslovné znění
ministerského výnosu některé politi
cké správy žádají na jednotách a žu
pách výkaz bilanční.
Ze zprávy náčelnické uvádíme, že
při sokolských odvodech uznáno by
lo úhrnem TO.OfiO Sokolů způsobilými
h k vojenské službě na Slovensko po
voláno bylo l a čtvrt brigády.
Pořad slavností sletových stanoven
takto: V neděli 6. června cvičeni mlá
deže škol pražských: 13. června cvi
čení sokolského žactva z Prahy a o
kolí: 20. června cvičení sokolského
dorostu: 21. června závody dorostu,
odpoledne sletová scéna; 22. června
výlety dorostu a cvičeni většího cel
ku: 25. června (první den sletový)
závody žen: 26."června závody mužů,
odpoledne sletová scéna; 27. června
dopoledne zkoušky členstva, odpoled
ne veřejné cvičení Členstva, sletová
scéna a zároveň znázornění sousta
vy Tyršovy; 28. června závody prosté,
kladeni základního kamene k pomní
ku Žižkovu, odpoledne veřejné cviče
ní; 29. června průvod Prahou a cvi
čení odpoledne; 30. červnu výlet, zá
vody mužů ve hrách a cvičení jízdy
sokolské.
S těmito přípravami sletovými sou
visejí zajímavé zprávy bratra dra.
Hellera o práci dosud vykonané.
Stavba cvičiště bndp stati 2.180.000
korun. Předpokládána jest účast asi
18,000 mužů v krojích. 12,000 žen a
25.000 bratři bez kroje. Členský od
znak věrojatně bude stát asi 20 K a
práva jeho budou vzhledem k ohrom
nému počtu členatva a rozloze cviči
ště, Jež bud© te rovnat rozloze cvi
čiště ze sletu posledního, obmezona
potud, že necvičící členové bez kroje
budou míli přistup na slavnosti před
■letové. slevu na drahách, společné
ubytováni a stravování, ale ve dny
sletové budou pak míti přistup jen
na zkoušky dopolední. Členové cvičí
cí v kroji mají vyhrazenu členskou
tribunu, cvifiící zdarma, necvičící za
nepatrný poplatek na jeden ze tří sle
tových dnů. Ubytování členstva pro
vede se čisté po vojensku ve stanech.
Zakoupené stany 145 stačí asi pro 12,
•00 členů, jinak budou se musit čle
nové spokojit s ubytováním nejprimi
tivnějším bez obvyklého pohodlí,
zkrátka COS. přikazuje sletem svému
členstvu největši sebezapření a sebe
obětování.
Rozpočet životních potřeb na spo
lečné stravování členstva se připravu
je a skýtá zajímavé číslice. Tak pro
100.000 členů bude potřeba asi 95 vo
lů, 300 prasat, 200 tun masových kon
zerv, 190 tun mouky atd. Proto je
nutno zřídit! v každé župě stravova
cí a ubytovací odbory. Z ostatních
zpráv uvádíme: na fond Štefánikův
sebráno ČOS. 22.000 K, jež odvedeny
budou novč zřízenému spolku Štefá
njkovu na zřízeni hvězdárny Štefáni
kovy. Znovu žádáno, aby v době nej
Mižší svolán byl valný sjezd ČOS.
Svěřeno předsednictvu, aby určilo čas
a program jeho. Snad se Tak siane
v třetí den sletový, aby odhlasována
byla změna stanov, neboť podle zně
ní dosavadního bylo by to shromáž
dění přes 1500 členů, schůze to. již
nelze ovládat a s níž nelze rokovat
o věcech tak důležitých, které nás o
čekávají. Vyřízením celé řady dota
zů a přáni a doslovem starosty, schů
2e skončena.
200.000 délníků stávkuje v Indii.
Iiondýn, 11. ledna. — Dvě stě tisíc
dělníků v bavlnářských tkalcovnách
v Bombaji, v Indii, vyšlo na stávku,
jak oznamují zprávy včera sem do
šlé. Praví se, že žádné určité po
žadavky nebyly podány. Situace jeet
klidná.
I
Vzpoury v týle přivodily pád
Denikinův.
i
Hnutí Kubánců pro samostatnou re- í
publiku bylo silným činitelem v ;
smutném konci jeho kampaně. '
Paříž. 11. ledna. — Zápas generála
Denikina proti bolševikům byl ještě
více zkompromitován hnutím Kubán
ců pro republiku, jak se sem ozna
muje z Hostova na Donu, pod datem
16. prosince. Jost možno, že to budo
mítí za následek v nedaleké budouc
nosti odchod z fronty kubánského
pluku, jenž byl všeobečně uznáván j
za nejlepší bitevní jednotku v dobro- j
volnické armádě. Oítá asi 30.000!
mužů, vesměs na koqích. Poměry me- j
zi Kubánci a generálem Denikinem ,
staly se akutními právě v době. kdy {
Denlkln pokouší se utYořiti vládu pro ,
Kubánské kozáky. Donské kozáky, U
krajinu a všecy distrikty. odňaté ru-1
dým. Hnutí pro neodvislost není nové !
v Kubánsku. Tento distrikt vyslal
delegaci do Paříže, aby žádala míro-;
vou konferenci za právo na samovlá-!
du. Donikin nHřídil zatčení delegace,
ale její členové jsou dosud na svobo
dě. Asi j/řed dvěma rnésici, presi
dent kubánské rady, zákonodárný,
byl zavražděn v hotelu Palace v Ro
štově. Jeho vrahem byl Denikinův
monarchista. jak tvrdí Kubánci. Nový
president, rovněž republikán, byl zvo
len, a kolují pověsti a hrozby o dal
ších násilnostech.
Nevraživost mezi oběma stranami
byla sesílena aliancí, kterou Kubánci
uzavřeli s jistými horskými kmeny
na východ a na jh od svých sídel.
Deniklnovcí prohlašují, že tato smlou
va jest zradou. Kubánci odpovídají,
že se pouste sesilují k odražení bolše
viků. Denikin nařídil zatčení členů
rady, kteří vyjednali alianci. Rada
odpoyěděla tím; že jim odhlasovala
projev důvěry. Také tito členové ra
dy zůstávají na svobodě. ČHenové ra
dy byli zvoleni po povaleni bolševiků
na Kubáni, což se stalo déle než před
rokem. Stoupenci Denikinovl tvrdí,
že rada ve svém přítomném složení
neodpovídá pravému smýšlení Ku
bánců v otázce samostatnosti. Rada
má autoritu, odvolat! kubánské voj
sko z Denlkinovy fronty, a mnozí její
členové jsou pro to. Roztržka mezí
Kubánci a Denikinem znamenala by
pro tohoto podle všeho ztrátu Novo
Rossijska. Toto město jest mimo
Kubánsko, ale dráha z Roštová do
hlavního stanu Denikinova vede je
jich územím.
Příčiny pro tuto situaci na Kubáni
jsou mnohé. Mezi hlavními z nch
jest blízká poloha distriktu u Gruzině,
která ma samostatnou viauu, j«y. ne
přispěla ničím k V/ji proti bolševi
kům; monarchistické tendence De
nikinovv, a jeho zákaz na export zbo
ží. Kubáftci mají nadbytek potravin,
jež chtějí prodali. Parník Discovery,
jehož kapifán Scott užil na své vý
pravě k jižní točně, kotvi v Novo
Rossijsku již tři měsíce, čekaje na
náklad. Americký parník Black Ar
row dlí v tomtéž přístavu již šest
neděl, za tímtéž účelem. Oba sem
přivezly střelivo pro Denikinovu ar
mádu; první od Anglie, druhý od
Spojených Států. Do jižních ruských
přístavů nedováží se dnes skoro žád
né jiné zboží, nežli střelivo a jiný
válečný materiál pro protibolševické
armády, a ruské obyvatelstvo jest
následkem toho stále více nespokoje
no. Má k vývozu mnoho surovin a
obilí, jež by chtělo vyvážeti v náhra
du za rozličné průmyslové produkty,
ale Denikin toho nedovolí. Násled
kem toho. půda se mu hroutí rapidně
pod nohama.
Ivondýn, 11. lednu. — Bolševické sí
ly obsadily město, Nachičevan v úze
mí Donských kozáků, a vstoupily do
předměstí Roštová na Donu, jak se
oznamuje v bezdrátné depeši z Mo
skvy. Při postupu na Itostov, hlavní
město území Donských kozáku, rudé
armády vzaly 11.000 zajatců, sedm
voznic, třicet tři děla a 170 strojo
vých pužek. Oděsa byla obklíčena u
krajinskými povstalci, praví jiná bez
drátná depeée z Moskvy. Voisko přen.
Denikina, praví depeše, ustupuje smě
rem Chersonu, na východ od Oděsy.
Moskevská bezdrátná depeše, datova
ná v pátek, oznamuje, že admirál
Kolčak. hlava "všeruské" vlády na
Sibiři, byl zatčen v Irkutsku plukov
níkem Popeljajevem. jenž nařídil
zatčenému admirálovi, aby předal
kontrolu všech záležitostí. Myslí se.
že s« jedná o Victora Popeljajeva.
premiera všeruské vlády, která se
přestěhovala do Irkutska po dobytí
Omska bolševiky.
Japonský časopis Nippu Ži/i v Ho
nolulu oznamuje v depeši z Tokia, že
bolševici dobyli Irkutska a že zástup
cové cizích vlád uprchli do City. Kde
se přítomně nachází Kolčak, není
určitě známo. Na počátku tohoto mě
síce T>yl oznamován v. místa značnou
vzdálenost na západ od Irkutska. De
peše z 2. ledna oznamovala jeho pří
temnost v ACinsKU. mu na vý
chod od Tomska. Nevyvolalo by 'žád
ného překvapení, kdyby přišla zprá
va. že padl do bolševického zajetí,
ježto doprava na Truns-sibiřské dráze
jest demoralisována železničními zří
zenci bolševických tendencí. Zprávy
•/. Varšavy oznamují do Paříže, že
polské vojsko pokračuje ve svém po
stupu do Ukrajiny. Prapor polského
vojska obsadil dfile&ibou železniční
křižovatku Šmerlnku.
Posádka lodi zahynula při vraku.
Weymouth. Anglie. 11. ledna.— Tři
cet pět z 42 členů posádky anglického
parníku Treveal utonulo, když velké
plavidlo ztroskotalo se včera na ska
lisku Kimmer Edge. nedaleko mysu
St. Albans. za prudké bouře v kanále
La Manche.
Buenos Aires, 11. ledna. — Italský
parník Prlncipesa Mafalda, o nčmí
přJSla včera zpráva, že narazil na
minu a potopil se se ztrátou 700 lid
ských životfl, jest bezpečen, jak se
sem oznamuje. Italská vláda vydala
v Římě úřední dementi zprávy o po
topení lodi.
Portugalský kabinet podal demisi.
Lisabon, 11. ledna. — Portugalský
kabinet, jejž sestavil seňor Caroao
koncem června 1919, resignoval ná
sledkem nepřátelského stanoviska po
sjjuiecké komory.
Nejrychleji a nejbezpečněji pomůžete
svým milým ve staré vlasti posláním peněz.
SKALA STATE BANK
966-970 WEST ISth STREET
vysílá peníze do Čechoslovenska a Jihcslovenska za ceny nejnízsí
Cesta do i je staré vlasti usnadněna možností ce«
stovati přes Německo. Prodáváme lístky přeplav,
ní do i z Evropy na staré osvědčené
přeplavní linie.
Anglický kapitál jest posílán
do Litvy.
Baltické země obdrží 20,000.00 za
rozličné suroviny; nutno3t ji do
hání k sblížení s Ruskem.
Štokholm. 11. ledna. — Jak sem o
znamují informace z Litvy, tato re
publika má obdržeti během čtrnácti
dní 5.000.000 liber šterlinků cd briti
ckých bankéřů, kteíi mají dostali ve
výměnu zásilky lnu a dříví, jsoucí
pohotově k vývozu. Suma tato bude
posílána ve splátkách po jednom
milionu, a další budou zasílány, jak
mile nové zásoby lnu a dříví budou
nahromaděny. Tento proces výměny
dobrých peněz za suroviny zdá. se
býti jediným prostředkem k řešení
finančních otázek baltických států.
Eventuelně bude tím vybudován ob
chodní ruch na západ — jestliže do
té doby nebudou baltické státy do
hnány do obchodních styků se sovět
ským ruskem. Jistý lékař píše sem
z Litvy, že jediným penízem, kolují
cím nyní na Litvě, jest tak zvaná
"východní marka" německá, jichž
Německo vydalo za své okupace je
dnu milliardu. I tyto peníze jsou na
hrazovány ruským rublem, jenž ná
sledkem své poiiiěrně větší vzácnosti
jest cennější. Litvínská vláda doufá
reorganizovali svůj finanční systém
vydáním nové měny. založené na bri
tické libře, až dojde první splátka
britických peněz.
Jako většina pobaltických států,
také Litva shledává se přitahována
neodolatelnou mocí k užším stykům
s bolševiky, ne proto, že by toužila
po sovětech nebo kommunismu, ale
následkem absolutní nutnosti obcho
dování. Litvíni podnikli usilovný po
kus. udržeti se soběstačnými, bez spo
léhání na zdroje sousední říše. ale
seznali, že to není možno. Všecky
skandinávské časopisy spekulují o
nadcházející Konierenci v neising
forsu, která snad položí základy k
hospodářským smlouvám mezi balti
ckými státy. Někteří soudí, žo Velká
Britanie h Francie využitkují této pří
ležitosti k vybudování mohutné brad
bv proti bolševismu z pobaltických
republik., ale všichni, kdož navštívili
kdy tyto země. vědí, jak nesnadným
bude takový podnik. Jsou známy,
jako "bramborové republiky." a dor
patská konference ukázala, jak málo
se mají navzájem rády. Ukázaly v
Dorpatu. že nejsou schopny, vybudo
vati a rozvinouti nějaké konstruktiv
ní styky.
Jest možno, že Finsko, dik své po
litické posici, bude moci seřadit! bal
teké státy. Stalo se to právě na žá
dost estonské vlády, která uzavřela
příměří s bolševky, že Finsko svolalo
do Helslnsforsu konferenci, která,
jak se myslí, bude pouhým pokusem,
vyzvěděti vzájemně mínění. Jestliže
všecky státy ukáží smířlivé stanovi
sko, bude konána mová schůzka. aby
se docílilo všeobecných smluv v
zájmu všech pohraničních států, po
čítaje v to i Polsko a Československo.
Žo v britických. francouzských i a
merlckých kruzích jeví se živý zájem
o konferenci v Heising;forsu. to vy
svítá z toho. žc všecky tyto vlády
vyslali tam své zástupce, aby podá
vali zprávy o všem. co na konferenci
bude se díti a bude usneseno.
Stávky se opět množí v Německu.
Berlín, 11. ledna. — Neodvislí so
cialisti a kommunisti jsou držáni zod
povědnými za stávky v distriktech
Essenu, Elberfeldu a Muensteru. V
Ruhrských distriktech bylo nemožno
dopravovati i potravinové vlaky. V
Dortmundu skončilo tajné hlasování
dělníků obrovskou většinou pro stáv
ku. Deset tisíc úředníků pojišťoven
v Berlíně vv.šlo na stávku. Na shro
máždění vůdců neodvislých socialistů
a odborových organisací v Lipsku by
lo usneseno, prohlásiti všeobecnou
stávku, kdyby byl přijat zákon, pro
hlašující dělnické rady za nezákonlté.
Vůdcové unie železničářů konali v
pátek v Berlíně konferenci, na které
bylo oznámeno, že stávka na drahách
v západním Německu, jež zastavila
veškerou dopravu, nebyla aulhorlso
vána. Tvrdí, že byla prohlášena pod
řízenými úředníky unie. V Berlín*"1
panuje naděje, že stávka se nerozšíří.
Očekává se. že zřízenci drah v jiných
částech země vyčkají výsledků kon
ferencí, které se zde přítomně konají.
Unioví předáci naléhají na uznání
požadavků mužů za výší mzdy. Spar
takovci využívají přítomné situace k
obnovení své činnosti. Továrny jsou
zavírány následkem nedostatku uhlí
a tisíce dělníků zahálí.
Hnutí proti Japoncům na Koreji
Londýn, 11. ledna.—Povstání proti
Japoncům propuklo na Koreji, jak
sem oznamuje bezdrátná depeše z
Moskvy.
"Sovětská archa" dospěla do Kielu.
Kiel, Německo, 9. ledna. — Ameri
cký* armádní transport Buford, vezou
cí 249 deportovaných radikálů ze Spo
jených. Států, připlul sem dnes večer.
Zádně ruská síla neporazí
bolševiky.
Varlam Čerkesov, gruziňský patriot,
vidí sovčty pevni v sedle a Denik
na na hlavu poraženého.
Londýn, 11. ledna. Následkem vytr
valého postupu bolševiků v okrsku na
sever od Černého moře, Varlam Čerke
sov, proslulý ruský' revolucionář, pdjlž
dř neprodleně z Londýna, aby konfero
val se svými rodáky v Gruzini, v Zá
kavkazí. "Generál Denikin jest úplné
a definitivně poražen," pravil Čerke
sov k E. P. Bellovi. speciálnímu zpra
vodaji chicagských Daily News. "Bol
ševici hemží se na březích Azovského
moře. Dobyli Herďaneka. Taganrogu
a Marjupole, a zahnuvše kolem nejse
věrnějšího cípu Azovského moře,
vpadli do Jekatěrodaru, jedné z hlav
ních základen generála Denikina. Zde
uchvátili nesmírné spousty potravin
a střeliva, poslané spojenci k užití
proti jejich armádám. Odsud pohybují
se nyní na Novo Rossijsk na 3evero
východním pobřeží Černého moře. —
Jestliže dobudou tohoto přístavu aí
inají-li nějaká plavidla, mohou se do
stat! po vodě v bok Kavkazského po
hoří a vniknouti do Gruzině od zápa
du. Na druhé straně, mohou vniknou
ti do východní řást! pohoří, napadnou
ti Tatary v Baku a podniknout! vpád
do Gruzině z onoho směru. Jednou ne
bo druhou z těchto cest musí postou
pili, chtějf-H proti nám postoupit! vů
bec, neboť nemohou prorazit! jediný
průsmyk v horách. Jest příliš úzký, a
nad ním týčí se skály mnoho set stop
zvýší.
"Leia suuace jest pina. uejisiuijr.
Nevíme, kdo bude přítelem a kdo ne
přítelem. Kdyby ustupující síly gene
rála Deniklna měly pronlknouti do
Gruzině, mohli bychom být! napadeni
Jiinl. Mohly by se pokusitl povalití
naši republiku a usadit! se jižné od
pohoří k poslednímu zoufalému odpo
ru proti bolševikům. Bolševici sami
mohli «e pokusiti přemoci nás. proto
že naše poměry k nim nebyly zrovna
přátelské. Použíeme však diplomacie
při své obrané. Náš lid odvolá se k
principu sebeurčení. Budeme žádat i
lienina, aby zastavil pokrok svých
armád na našlfch hranicích. Náš pra
ví* bok jeat střežen Tatary, se který
mi jsme v přátelských stycích. Bu
dou bojovati jak proti generálu Deni
kinovř. tak proti bolševikům. Gruzie,
díky svým horám na severu, Tata
rům na východě a moři na západě, u
nikne snad invasí." '"Myslíte, že ně
jaká síla, odporující bolševikům. v
Rusku, má naději na. úspěch?" tázal
se zpravodaj.
"Absolutně ne," odvětil Čerkesov.
"Když generál Denikin provedl svůj
veliký postup, sedlák nekladl mu žád
ného odporu. Pokračovali prostě ve
své práci jako obyčejně. Když rudé
armády napadli penerála Denikina a
hnaly jej zpět, sedláci vítali je s nad
šením a přidávali se k nim. Žádný z
vůdců, odporujících bolševikům, netě
ší se důvěře ruského lidu Všichni z
nich jsou pro starý systém oligar
cliické méiťácké vlády, a tu ruský
l'd nestrpí. Zvéd«*l jsem. že ruští za
jatci. propuštění z Německa, byli pro
puštěni teprve když se zavázli, že bu
dou bojovati proti bolševikům. Take
vé sliby nikdy nebudou dodržány
Jestliže takoví muži připojí se k I>
nikinovi nebo jinému proti bolševic
kému vůdci, přeběhnou k rudým př
první příležitosti. V Rusku jest veder
nadmíru tragický zápas. Hrozná zvěr
stva byla páchána oběma stranami
Ale tyto věci nemoheu trvali ustavič
ně. Mír a průmysl musí oživnout*
dříve čí později, a oživnou pod kon
trolu sil, representujícfch antithesi
carstvL"
Také Německo pomýšlí na prohibiol.
Berlin, 11. ledna. — Jest možno, že
v příštích všeobecných volbách vy
stoupí do pole německá prohlbiční
strana. Dle Abstlnenze, ofřícielní or
pán německých prohibičníků, ozna
muje, že v kruzích německého ná
rodního shromáždění uvažuje se váž
ně o založení prohiblění strany. Ča
sopis píše: "Je-st absolutné nutno,
aby protllíhovinové společnosti v ce
dili Německu pustily se nyní do prá
ce a postavily své vlastní kandidáty,
nebo podporovaly kandidáty, kteří
schvalují prohlbici. Naše abstinenční
hnutí musí bráti větší účast v politi
ce, nežil se dělo ve staré Německé
říši. Bylo již navrženo, abychom
založili německou prohlbiční stranu,
ale návrh ten byl přijat s malým nad
šením. Vzdor tomu musíme vystoih
plti rozhodně a přímětí každého kan
didáta stávajících politických stran,
aby udal, jaké jest jeho stanovisko.
Lihovinový problém jest dnes z Je
dnou nejdůležitějšich sociologických
otázek a každý člen říšského snGmu
a- národního shromáždění musí se po
stavit! na tu či onu stíránu." V roz
ličných průmyslových distriktech Ně*
mecka kolují už petic?, týkající se po
ložení otázky místní prohibice na
hlaaoTací lístek v příštích volbéch.
Jízda na drahách Německa
je zkouškou.
Nekonečné zastávky a zdržení vlaků
ukazují, jak dokonale byla zničena
dříve bezvadná doprava.
Berlín, 11. ledna.—Jak důkladné by
ly německé dráhy disorgani&ovány a
přivedeny v úpadek u porovnání «
předválečnou dobou, to vysvítá jasně
z denníku unaveného cestujícího,, kte
rý se právě vrátil z osmdesáti.hodin
né jízdy po Sasku a Bavorsku. V po
válečném Německu není žádných vy
bražených sedadel na vlacích. Když
se vám podaří získati sedadlo, zaoba
líte se proti zimě — vytopený vagon
jest v Německu věcí takřka nezná
mou — a připravte se na pozorová
ní nakládáni a skládání zboží při nnj
menším třicet minut z každé hodiny
své cesty. Dlužno poznamenatl, že
jsou to zkušeností cestujíchího, který
mohl a byl ochoton platiti si první
třídu. Ale většinu cesty byly k dis
posicí pouze vagony druhé, třetí a
ětvrté třídy. Denník poskytuje vřak
lepší představu o kontrastu mezi ně
meckými drahami dneška a před vál
kou. Výňatky následují:
15. prosince. — Stál jsem r mrazi
vé zimě čtyři hodiny. Dne 19. pro
since.—Z Livonska do Kamenice. Ce
sta trvala 3-krát tak dlouho, jako v
předválečných dnech. Dne 22. pro
since. Z Kamenice do Plavna.
Dvanáct hodin na cestu, trvající kdy
si tři. Dne 21. prosince. — Z Plavna
do Norimberku. Třináct hodin —
dříve tři. Dne 29. prosince. Z No
rimberku do Mnichova. Oznámeno,
žo nebude žádný vlak až v 7 hodin
dnes ráno. Na stanici v 0:30, a bylo
mi řečeno. Že 7-hodinový vlak dnes ne
jede. První vlak v 10:30. Přijel jsem
do Mnichova v 10:30 večer. Dne 30.
prosince. — Z Mnichova do Berlína.
"Rychlík" jel pouze třináct hodin,
maje zpozdění pouze o něco málo
minut přes jednu hodinn.
Itálie hemží se německými
cestujícími.
Obchodní agenti zaplavuji zemi a vy
dávají svůj časopis; hrozf uchvá
tit! též americký vývoz.
Milan, Itálie, 11. ledna. — Pro Ame
ričana, jen/, přijede z Anglie nebo
Prancie, kde němčina jest dnes tak
řka mrtvým jazykem, její zvuky v
Itálii zaznívají podivné k sluchu. Sly
šíte ji nejdříve na vlaku ve Švýcar
sku. když čerství cestující nasedají.
Jest to jazyk německého obchodního
cestujícího. Přišel do Itálie ve veliké
sile. Mohlo by se zrovna říci, že jest
tor nová německá invase, ařkoli North
Winship, americký konsul v tomto
městě, nejdůležitějším průmyslověni
středisku severní Itálie, nemá rád to
to slovo. Ale Winship shoduje se b
O. M. Smartem, sekretářem ameri
cké obchodní komory, že Německo
podniká veliké úsilí o uchvácení ob
chodní nadvlády v Itálii a že jest hro
zivÝm soupeřem amerického vývozce.
"Zde jest příboda. která ilustruje
situaci." pravil Sinart. "Zcela ne
dávno jistá zdejší firma objednala si
nože pro tiskařský stroj od americké
ho agenta. Dala úvěr v New Yorku.
Americký závod mčl vypravit! zásil
ku do měsíce. Americký závod ne
mohl toho dokázat! a proto žádal za
orodloužení lhůty. Na to italská fir
ma zrušila objednávku. Gft)dr£e*l&
mezitím nabídku od německé firmy
?a velmi výhodnou cenu. Tato cena
byla možná následkem nízkého kursu
marky. V každém případě, italská
firma byla ráda, že může nechat pro
padnout! objednávku, protože na tom
ušetřila. Ze Švýcarska přicházejí
stroje, které jsou zřejmé německého
původu. Němci vydávají *de v Itálii
německý časopis, a soutěží otevřeně
s Američany a Brity. Kurs peněz
iest velikým činitelem ve prospěch
Německa. Na druhé straně ríme, ř.e
Německo má pouze omezené zásoby
jistého zboží a z Jiných, Jimiž značně
obchodovalo, nemá téměř žádných."
Česká církev.
Čeití reformní kněžl rozhodl! te od
trhnout! od Áima.
Londýn, 10. ledna. — Z Prahy se
oznamuje, žo reformní kněži konali
tam schůzi a rozhodli se 140 proti 66
hlasům odtrhnout! se od Rima a utvo
řiti samostatnou církev českosloven
skou. Příčina je ta, že papež nechtěl
přistoupit! na požadavky reforem, kte
ré mu předložili. Jest známo, že praž
ský arcibiskup dr. Kordač vyloučil s
církve celou řadu kněží, kteří se ože
nili. Před nějakou Zlobou bylo ós&a
mováno, že více než padesát knttl
vstoupilo ve sňatek a vzdor tomu ko
nají dále bohoslužby za úplného sou
hlasu a podpory svých os«4níkt,

xml | txt