Pokrok. [volume], November 03, 1874, Image 3

About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

                
í
TBPITELOYÉ A «®T41ftíCl.
Titiííu
ÍKBUÍII
W0U*Uř*V#
n v a o n
Jedlík S manželi, manželco a milenci.
(Pokračování)
Několik dut po politím staiéfeo Jugy
pii«el
B.imio
k svému biaíroví, jejž od té
doby nebyl viděl. Ale/i tím čn«em byl
ArJiur obdržel osudné rozhodnutí.
pCestn, již nemohu déle odkládal, nutí
mne, abych po tobou rozloučil. Vede
umo osta.ně k tobě je^tě jiná záležitost,
ji liiflž' í e nad no uhodnou,
1,
Chci tě o »m prozatím zpravit, imbA po
mém návratu budeš jisté jit kdtsi na tu
rc ké. hmitici,"
„Ty li jílci doj
1st a do Benátek?" odvětil
Arthur.
„Tobě t-» mohu svěřit, ano jdu."
JPodlo
ídIio
poznávám svého bra-
měchem.
„Co 11 mamenáť' tázal ee Brur.o.
Že m4mo tutéž slaboši a píidržujeme
fo, seč možná, plcludAv. T\f ovšem po
droben j»i jen jedné
i-Ih! m*
kdežto já ve
vUeín jsem hotjvý #n'lek.v'
„Nemyl ee," praxi! Bium.„tiobndn jit
dlouho stáli udveíí Jeho Excellenci!"
Rozumí n,v od vět 1 Arthur. „A víak
m*iso mi
pMtoi i,
Jhciu
6-
abvs nevydal
po v
lane
novému proi.ásk lovaní/'
„Kdo ničeho se neodváži," pravil Bru
no, „v*v\* ty
.icih
tito poíekadlo,"
„A x\ iew, pia\ "I Ai .hu •, ,vjen ee toho
odvaž. Nemohu li domlouvat, nobj«eni
váete' emrlomy&lnél. Děsím eo všech
«Im'.
ich ro .mlšek" dodal rozhořčeně se
usmívaje.
K
„Obraťme ~.e» *1 k hlavnímu účeli mé
návštěvy," prav II Biono. Jeť ti zajité
/flámo, že závěti neotvírají se (Jřive, než
za til neb črv.y neděle ]»o smrti zAsta
"tele."
„Což ee iwe lil týká*" zvolal
Aithiir piek vápen a prudce do leč! mu
skočiv.
„ArcKc. are1'":®,* mumSul Bruno {Knč
kud v ro.pucích.
„Opravdu?" ujec v pc- lední chvíli byl
tak dobromyfcTtié slabém, ase výlu '«íky
své na innó nesplnili Věru já zasleený
svéhLvec jsem t(»lio ne- «8loi'"il."
„Ne|»orozu»něl jsd mně," odvětil Bruno,
nejcdrúř so o ustanovení ujce, nýbrž spi
še o moje.
nálwdo* dědí-
cem veškeré pozůstalosti."
„Přeji .í štěstí," zvolal Ai i bur rozčilen,
a'e hlasem tak frdečný in, že nebylo lze
)ochybovati o upíimnosí' jeho ciíu! Tvs
toho Holft od něho zašlou "iI. Všt :hnu ú
ctu Htarúiuu j»átui, jenž i na loži úmrtním
dovedli rozeznává.! me~i svými přátely a
nepřát3Íy. Toť je povaha. Není nic
bídnějšího nad lidi polovičaté I iy» po
vphou.
„fo mi píiČiHš za zfolnhn ku své újmě
jak se poddbá," odvéi II Bi ano. „Tys hyl
ve avé Hpásobé |*rávě tak Spurný jako já
ve syé» Kdyby ujec náš byl býval ra
kouským jene-álem, toť byl byj ty nyní
na načtu místo a choval bys se ke mně,
juk jrtom ]evné o tom přeavéděen, právě
tak jako já to mám v úmyslu.*'
„Rakouský jonerál," zvolal Arthur ú
PinBně, „i ten by mé vydédil. Lklé jak o
Já nehodí sok ničemu."
jsi pí »lfé 8tínnéo nátlakem posic 1
n'ch událosíV' podotýkal Bruno, jemuž
nejnovPjbi porážka jeho bratra na d^ázo
yqjeuské byla josud neznáma. Tvftj ob
zor se v)Jasní, jakmile uplyne kmtký čas
a Leon:o ee ponékud pozdraví. Avčak
jawiechmo veíkeiycb abytočnýoh rozprav
Zkrátka jeem dftdic, avn.ik dojista ne jedi
lié proto, že jbein ftel jioliíickou diúhou
javého tiioe, alel^ri hlavně a jediné proto,
]onévadž moje matka byla jeho sest ou.
To je jasné jak slunce. Tys mflj bra.r,
jiiemůíeft riklerftk býlí ve svých právech
zkrácen, ponévadí ziibtavllel chorobiu-^tí
fivojí byl podrá/dčn., Jest o k.omé to
ho |KÍ vebke^ti pozůataloaíi o oběíi nelze
mluvili, píieh .zíra, abych á povinné děle
ani ohlásil."
toho!" svolal Arthur,
,,nove inu ani halíře. Téhož dne, kdo to
učóiíiu, dáá fo w_y za zveda. Ani řlova
vlec o tom, avšak tvoji lásku již íím o
bVÓdčujeS, již s nadSetvrn vítám a nedám
ji za miliony. 1 uvrhl fce v nejvěUím
polriutí na prsa bratrova, kdežto mu fUe
kradí sk«ze spiníí ?nó bivy pronikaly.
Po chvi'ce pravM: „Nevím ríce, co byl
bych píed Oty ^ii)i nodélěnii uč:n:l, aváfak
nyní lze ua to pomýšlet i." Aííhur ja' se
vv pravova-' o osudech svého rukopisu a
^kotkilv syé pmvovaní polcačoval:
„Durdím so nad tím a pícce jsem sám v
Ije.práví. V iáda j« il p.ávé tnkovouja
,koú jost a nemůže upotíebi. snílkťl a po
llovlčatých jp(ví»h, ja' o jsem já, neb ven-
ioncem jsou raoje mL-iié požadavky, jel1 smrtí připravoval vystéhování četných ro
i
jseni zmladlómu Rakousku za dl vy
tknul, právě tak veliká utopie, jako parla
menly asociální republiky. TomutoRa
kousku jo třeba kapralských holi aka
mašníkův jako je Wonthoťon a Barek a
nob nápilníkftv jako Windischgractss neb
Ilaynaa. V tom neb onom sméru mueí
ňlovfek být i celým, jako jsi ly a jako byl
tvůj zemřelý ujec. Kdybych byl celým
chlapíkem, tož byl bych 8 t'jbou od té
chvíle, kde té vláda stíhala, nepromluvil
a ujce byl bych nenáviděl. Já vsak hle
děl protivy sjednotit a divim se nyní, že
so te neél ničilo. Chyba vězí v mé pova
ze. jej i křehkost jeví se touto touhou pro
střed kovací. Jak rozáaťně byl mne ujec
mt\j vystříhal. Ve své mladistvé
domý-
Slivosii a vojenské zpupnosti pokládal
jsem moudré jeho rady za rozklady pře
pjatého jKKlivína a za nevúžností skrýval
jsem nedostatek své loríaínosti. Nebyl
jaem po vůli ujcové, když byl jeSté řas.
nyní kde je již j»ozd\ mél bych jeho pe
něz se dotknouti? Nikdy, nik«ly! Ná
hle lv moje jsou prakí lvy, záméiy moje
sniěíšny, víra má ve mne samého jo zvi
klána, avAak cit mftj proéest jtóté nevy
hasnul. Nevezmu ničeho. Jdi, Bruno,
jed: do lionutek, a v raC se SCastně ze své
dobrodružné cos,y za nevěstou. Mne
v Sak ncch zalezu do tmavého jw.bra
niénéiio hnízda v Sedmihradsku.'
(Pokra«v:ováiií.)
amerických pustin.
(Z HtHjlw.kí-no.)
JM ]iět rokft ftil Mitum Burke v Mimo*
tě mezi horami a planinami vzdáleného
západu a život ten svobodný,
včeho
svět­
ského hluku vzdálený líbil se mu nech
těl žit mezi hluónou společností, noliof v
srdci měl velký bol a
proto
se zřekl
sjkh
leěenského života, aby mohl i volně o
samotě.
Burke nepozná! nikdy efwd »bu a v '25.
rocc svého věku byl již úplně samostat
ným, vzdělaným mužem, i usadil so ja
kožto praktický lékař v jednom men Aim
městě etátft novoan^lických. A v tomto
malém městě byl pztížen krutou ranou:
zamiloval si horoucně mladoň dívku. Eva
Carletonova dokončila právě sedmnáctý
rok svélio stáři, když ji Burké |oprvé
spatřil. Bylař jediným dítětem purkmi
stra, nadutého, samolilého člověka, kte
rýž měl sice značné jmění, ale nepatrný
rozum. A ímI pivního setkán! mladí lidé
se milovali, avšak když to zvědě! starý
Carlcton. sapudil mladého lékaře a do
mu.
Zamilovaní mívali od té doby tajné
schftzky, tož kdy otec zvěděl, poslal Evu
do jednoho kláštera blíž Ncvyorku a za
rok na to byla ww dem c»toe zasnoul)ena
se synem milionáře. Burko zvěděl o sňat
ku teprv v týá den, kdy Eva s manželem
svým do měátii ptijela.
Nevěra její d»padla ufi oo těžká, rána
i vzdal so své či nos, i lékaí.'ké, kteráž mo
zí tím velmi výnosnou se stala, a odebral
se Y pustiny západní, kdež si vystavěl v
zátiší dřevěný srub a žH \e své odlouče
nosti dosti spokojeně ai na éerva v srdci
hlodajícího.
Mintnrn Bork© jednotí odpoledne z
honby k domovu. Byl ozbrojen sedmi
hlavňovou ručnicí revolverovou, dvěma
pí stolem a a velkým nožem loveckým.
Měl také dobrého koně a pííjemný, smí'
lý výraz iváře jeho v yznaéoval jezdce buíl
jakožto bezpečného pí i tele nebo nebezpeč
ného nepřišle.
Tichou krajinou rozlehlo sc náhle volá
ní o pomoc. Obrátiv so spatřil Burke
jezdce, kterýž so k němu blížil ním
hna^ ee soWa na čívU míle ceaty a^i tu
cet pomalovaných IndiánA.
V okamžení obrátil Burko svéha kofiě
a zkouSel zbraň. Pak pokynul rukou
jezdci, aby si pospíšil a očekával klidně
jezdco i jeho pronásledovn!ky. Z očí ale
srSely mu blesky i zasmuéilu se ufilechlilá
jeho tvář, když se chystal samojedmý k
boji proti dvanácti divochům. Blížili so
již, když neznámý jezdec k němu dojížděl
Burko |)0zd\lhl zvolna pi Šku, zamířil a s
ranou zároveň ozval
bo
•mrtelný výkřik
jeílnolio z Indiánů.
A oj)ět a opět zahučela rána ručnice a
když prchající plnpěl k Mintimiovi, vále
se již čtyTi Indiáni na písku a ostatní
obrátili se k útSku ze Strachu píed Strašli
vou puškou bělocha, kdežto válečný po
křik jejich |)0 prérii se rozlehal.
„Zachoval js e rni život, pane, a.
„Vykonal jsom povinnost, kteráž vížc
člověka k blížnínm a proto bych prosil,
abyste o tom nemluvil," odpověděl Min
turn, ani oka noodvraceje od divochů,
kteří v jisté v zdá lenosti se zMtaviéiaata
tečnost svou křikem )rojevovali.
„Smím ee tázat, pane, proč samoten a
noozbrojen na préiH so nalezáto?" po
kračoval Minium v hovoru, aniž by a In
diánA zraku spouitěl
„Prováděl jsem vystěhovalský plán
svého zemřelého zetě, kterýž před svou
it-fa X. tír*
e
din do krajin e&padnlch, aby tam založil
na svých pozemcích novou osadu. K pro
sbám jeho manželky, mé dcery, ccatují
tatn take, abych pozemky mezí vytMio
valce rozdělil ona ume dopKtvazí a na
lezu se u tlupy, kterou j»em před dvěma
hodinami opustí!.''
„Prftvod váS jc^t tm pravidelné ccsté,
jak se domnívám?M
„Ano, pane, a Ha noc hodlám dorazit k
úskalí Gorge, od něhož máme ješté k no
vé osadě naSí tíicet anglických mil,"
„Znám Gorge vel tni dobře a hnětl tD
tam obrátíme. Pokud jeine na prérii, i
držím zajisté ty rudé ďábly v přiměíen
vzdálenosti, ale jakiii'le d«»st-npímo le^a,
dají nám trochu
vicst*í«sti.p
Na to se Minturn obráu'1 a shlédl popr
vé obličej svého chráněnce purkmistra
(iarletona, otce Evina.
Mužové se poznali a kdežto Ofcmáhiá
tvář Miníurnova
jhí }Xihledu
ná (•»árieto-
na zble«lla, zarděl se červený obličej íar
letonAv jeStě více kdvž viděl, že och ram
Cem jeho jest muž, jemuž ublížil.
..Pane doktore Ihrko, já kterak
já
„Pane OsHetone"', plemAil uc^tiáse
jeho
Burke. „vy jste zničil moje blaho já
vám zaebván"l Život a byl bych to učinU
i v případu, ktlybyeh byl věděl že vy to
jste. Nemluvme
o
tom. VňA kůň si od­
počinul pojeTm© dále."' A Minturn
jm/.vlvilil jeStř jeonou ručnici, vypálil ]»o
Indiánech na výstrahu, aby se k němn
nepřiMiŽili, u koule jeho projehi hlavou Ko
ně Indiánova a ohlupujícím křikem ují
Žděli divoSi joStědále. Zahanlteu jel i árie
tou mlčky za svým mhrancem
jh»
prérii.
Ujeli již několik tmi, když se Indiáni opět
pokusili přiblížili se av&ik koule z bez
pečné ručnice doktorovy sra?.ila oj»ět jed
noho s koně. Od té doby držoli »e
divo.ii
ve slušné vzdálen««*ti, ai kdy dosáhli oba
bélovi i osu
obrátili
se i oni v
se vleso nkťý.I
právo,
mohli.
aby
Kdyby byl Minturn sam teu býval,
mohl jim
snadno
záměr znmiit, ale kúú
(iarletotiův byl již značně vysílen a do
ktor uzavřel, že u nlho vvtrvá j^kud ne.
bude v bezpečí.
Indiáni /.mizeli v lese a v dálce asi mí-i
le cesty vystupující kouř naznačoval mí
ato, kde se nalézal táUjr vysíěhovaleA. V
tom náhle rozloh ne se v lese válečný
jmj-
křik a Minturn spatřil mezi stromy koně,
ua němí seděla-dáma, kteráž »rýskem u
jižděla ku skalnímu údolí Gorgu, kdežto
Indiáni v malé vzdálenosti za ní se hnali.!
„Moje dcera! Oh! nioj« ditél"«vo
lal Garleton.
Burke ale ukázal rukou na kotouč dý
mu a pravil: „Tamto je váš tábor, spěš-1
te tam."
Pak nhánél jako vítr napřed, za -koéil I
v houštinu a jychle 90 blížil k divochňm,
kteří lažili
jk»
bezbranné kořisti.
„Pane IHJŽC, ona vjela do údolí. Nyní
okaž. Antilopo, co dokáže tvojo rychlost,'*
zvolal Minium, pobízeje koně svého ku
předu.
Skalní údolí Oorgo jost hluboký ú)«d,|
někdejší to řečiště malé řeky a táhne se
někobk mil, aniž by z něho bylo jakého
východu, neboť jest ze všech stran příkrý
mi skalami oWlmán. Minturn znalúdo-|
líto dobře a věděl, že má Eva jen jedinou
naději k zachránění života, totiž jeho po
moc. Kdyby ale její kiSft klopy diíve!
než by k ní dojel, bylaby zajisté zlraco
na.
Zatím vjola Eva do &doli a divoěi za
ní. Doktor viděl, kterak ztracená inileii
ka jeho pevně v seď o sedí a slydci, kterak
divoši radostí jásají, že jim kořist neujde.
V divoké rado-íti ani nesporovali, že
ins.itol jest za nimi v zá}ětí.
V největóim trysku vy pálU doktor ránu
a divoch válel so v krvi své. Na to poča
la strašlivá honba smrtelná. Jediný
hled přisvědčil Ev 11, žo jí i»omoc kino,
ale zároveň ci/'^a, žo statečný zálesák po
hne Indiány k rychlejší jízdě, kteráž by jí
zábubnon býá mohla.
A oj)ět zahoukla lána a kAů jednoho
jezdco so svalil a rozdiJl jeadce pod se
bou.
a k e v á e i tě e n pět těch
cPáblá. Ku phxlu, Antiloi»o!', zvolal do
ktor a udeřil koně prudce svou Čepici.
Touto neobyčejnou přísností pána své
ho rozohněný kAň pád i' ku předu jako
zběsilý, a když se přibliž! k Indiánům,
vypálil doktor znova a koulo sm.omosná
poslala opět Indiána 11a onen svět.
„Kdyby to nebyla Eva, o jejíž život se
hraje, měl bych z této honby veliké potě
šen'," pra\ II doktor, zatmí il opět a po rá
ně válel so Indián v trávě.
Zatím donf kAň pána svého zcela blV
zko k Indiánfím, kteři ovšem měli kořist
svou také blíže. A poněvadž dychtili po
pomstě za své padlé sondrrliy, byliby s
bezlnanou ženou zajisté ukrutně naložili.
A kdežto dva ze tři ještě pozůstalých se
obráHli a po Minuuraxm alleUH, vypéci
třeli po Evě.
Naštěstí minuly se váochny ui výstřih
iy svého cíle a doktor hod i v pušku na zá
da, chopil se svých pistolí a vypálil obě
na divochy a sice s účinkem výdauiýmp
neboť dva z nich padl i, kdežto poslední,
vida, že ]Kkus o útěk by byl marný, obrá
til se a staíuéinu zálesáku 11a odpor so po
stavil.
Indián skrčil a koně, kerý am ea &tít
sloužil, a když doktor píicvála', mrštil p#?
něm svým tomahavkem. Mí'"' dobřa,
tomahavk dapadl na hlavn sftlesáka, kte
rýž te jotácel s koně.
Skokem byl u něho Indián, chopil se
jako krvelačný ďábel černých kadeří a
vyíasiv nAž chtěl ho s-kalpovaii, avšak do
ktor byl ranou tomahavku jen na okam
žik omráčen, vtehojril ee napolo A bránil
e nepříteli.
I
A nyní
jwjui
Eva slezla rychle a koně a objala prud*
00 samotaře, kterýž ji v .cle k srdci přivi
nul.
V tom dojel oiee Oarkton na mitté
do táboru chvátal
zji
doktorem, aby zvěděl
osud svého ditěte. Když viděl, že dcera
jest zachráněna, ohřáli' se po vzájemném
uvítání k doktorovi a pravil:
„Pane, učinil jsem vám i dceii křivdu
vynasnažím se. abych ji napravil
Podali si ruce vše bylo odpnštlno a
zapomenuto. Odjeli do tábora.
Následující noci bylo v táltoie vystěho
vale A velmi živo a veselo. Garleton vy
pravoval o reko\ nýcli činech mladého
přítele a nastávajícího zeíě, jemuž všichni
štěstí přáli.
A v nové osadě na západě, kde záhy
hlučné město jtovstalo, žiji Miutnrn Bur
ke a Eva jakožto í fast ní manželé. Žád
dný z nich neměl posud přičinv želeti
hrozného dobrodružství, kteréž jo podlou
hé odloučenosti oj»ět spojilo.
Starý Garleton so snaží, aby laakavo
stí uahradU svým dětem utrj»euí, kteréž
11a ně hříšnou hrdostí svou uvalil.
SI.
I\cjlacinější obchod v
lllťsťl*.
Chas. Duťfiier,
čis. *21 Hroíiclway,
obchodník v malém i velkém prodává
nádoby hliněné, porcelánové a skleněné,
zicadlu, 6vitilny, galanterní zlioži. Jbký*
ná zásoba zboži vždy na skladé.
Každá objednávka raví se
dod'uu.i vkaždéČáéti města. "TBK 40-22
má hudební ná»tnje váeho dndia.
imvm
Eamiaoiky,
ÉMnisle,
kytaiřV,
plechové nástroje,
|í*^v 1CM v, lltICl
i
nejlepái vlaoké struny, atd.
|Sni VS^ ky nástroje pěkně a dobře
spravuje. 1—-
Tržní hlídka.
TVew
Yorský
,t
ft
zbř Uý smuelný zápa^,
nože obou mulA se křižovaly netrvalo
však uěsné to divadlo dlouho, neboť širo
ká, os. ,*á čepel loveckého nože doktorova
zaryla se hlulioko v prsa divochova, kte
rýž se vzteklým výkřikem mrtev sklesl k
nohou in vítěze v tom okamžení, kdvž Eva
nejsouc více nikým pronásledována, s ko
něm obiálila a přichvátala.
„Evo!" zvolal dok.or a temné, bojem
rozohněné oko spočinulo na milované že
ně s nevýslovným pocitem lásky a lolu.
Za |ět let změnila se tváúiost Evina pra
málo jen v tomto okamžiku překvapní
zbledla jako stěna.
.,Oh, Minturno, jaté ry to vskoHm)"
„Ano, paní (í rain^erová, jsem Mitui u
Burke, od vás zrazeny' a oklamaný," od
jiovcděl doktor ti jn-e. „Ode mne o
klamaný í O M:nt»rr*e, ktarnk můžete
takto mluviti po dopisu, kterýmž jste
ume rázem vyrval z nejblaženějšich snůť'?
„Výmluvy vaše neproseji, madame.
Od té doby, kdy vás zavezli do kláštera,
nepsal jsem vám ani řádky.*'
„Oh, t^dy jsme oba ]odvedom. Kdy
bych nebyla od otce zvěděla, žo jste za
snouben a co nejdříve sňatek slavii' bude
te, a kdybych nebyla olidržela listdomně
le od vás jnaný, v měrní n oznamujete,
2e mne více nemilujete: nikdy bych te
nebyla nechala donutit k sňatku s Grain*
gerein.*'
„A 011!"
„Xyníjest mrtev a já jsem dědičkou
jeho majetku, nelmf byl mné vidy laska
vým manželem."
„Oh, Evo to vSccko nastrojil tedv otec
váš, aby nás navždv
odloučil. Mi'nji
vás
jxisiuí jako dřív# a dontiUn, to ranč podru
hé nezavrhnete.*'
pcnčžiií
trh.
New York, dne 20. Mjusi 1874.
lilato kupujo 100 i prodává.
S U n í a S y
1804 t! pre.*
1800 6 pre. im
1808 0 pre. tl7f
papíry (5 pre.
10-40 5 pre. 114
nové 5 pre. 1126
#J£x-Int.
Dlevcl.iiiclský trii,
Clevdand, dn« 29. října. 1874.
Náblelujicí ceny jsou ve velkém. Obil
ní ceny jsou vo skladech (Elewator). z vý I
minkamy avláště poznamenanými.
e n i e dí s o 1 e v e n á z i ní
1.09 čís 2. 1.04
Kukuřice: B0—81 cts.
O v e s či s 1 5 4 čí s 2 5 2
i o 0 5 8 u e
e e n u e
o u k a 7 0 0 7 2 5 z a s u z e v e
né nob z bilw rjmní pšenice mleta v
vdfttfctě 8amctiié druhy na venku mle-1
te o 50 ctů. méné jarní pšeničná mouka
5.75—0.50 za sud.
i n á 1 1 1 0 u k a 5 5 0 5 & s u
Píce: za Tun A hrubých otrnb 20.00
uejlepší (Middlings)
U z e n é a s o u n k y n a o že n v
cukni 13 —00. Přední 9| ctů tpek 11
—12 ctů, zušené hovězí 101. i
ký moss 22.50, krátké 22.50, extra mess,
23.50—24.50.
S á o v s tě e v a e i é 1 5 &
soudku, 11a sudy 14 na venku převařo-,
11—12 dlo jakosti.
Má s o n e e pš í 3 0 3 7
V oj e« étíítotvé
21—23
A
A. J.
tttMfcly a p»»-
čitané.
S a o v á n y 1 4 1 5 A z a i i
Brambory nové 75—85c bušel.
Cibule nová za haxnu 3.25—3.4
a z u 1 e 1.75—215 za btišel nejlepší,
druh.
S n A e s & a k a 5 0 z a i u
S o 111 o n a riiiioty 8.00 za baftel, ic
telné 0.75—7.00.
u k A o -l o 1 0- 1 0 1 k o s k o
vý drobný v zrnkách 11-111 extra 1—:
1 0 1 u 9 9 1 o o o o i u í
Kuba 84—9 ctů.
I) A e f: živá kuřata za libní 11
12 ctA, živé krocany 13}—14 ctft.
O e a v i o v 1 8 2 0 a
jiný druh 14—15 ct.
S A 1 z a s u S a i n o v s k á a O n o n a g
ská }ěkná 1.55, hrubá C.j|280 lb. 1.85,
kuchyňská 2.35.
e 1 0 3 0 i u z á d
nílio a Now Yí»rkského.
S a z a 2 0 0 u á e n e e
Syrob maple l.oo—1.25zaCall.
Cukr maple 10—12 za libru.
Pé í: dle jakosti 50—95 etů za libru.
Vápno: 1.15 za sud.
e e n O s w e o a A k o n 1 7 0 s u
Louisville 1.^0 sud.
e o e u př i e é k á e S a n a
bílý 9$ 9i, Ohio olměvzdoriiý 11 i c.
Káva: liio 24—25. Jává 34—35ctů
Thee: nové Ilyson 50—130, Gun
powder 100—135, Japanské 70—1.10,
císařské 100—135, černé S5.
o 11 a s e s za gallon N. Orleanský
78—80, Porto Itico 05—70, Kuba 33—35
Rozinky nové „Layers" baxna
3.25—3.35, Valencia 13 ctu za libru, Ko
rintské 8—8J ctů libra. Sušené švestky
14—141 ctů.
K o e n í s k oř i e 4 0 4 5 v e o u
18—20, hřebíéok 58—00, pepř 31—32 ct.
zázvor 20—25, muškátové oříšky 1.30—
135 libra.
li že Kagoon 81—8| )tfl. Karoli
na 91—94 ctů.
k o e a 5 1 6 či s 1 0 A
Silver Cl«s 10, bílý Ontario 10 ctů.
o o y e n é u té 5 A e i
kánský častil® li—13, pravý castile 16
18 ctů.
S v í k y S e a i n e 1 8 $ —144 ctů,
Star 20, lojové 13 cti.
S o a í -k a o n A 7 1 8 o y e n
soda 34—4 ct.
uč e 11 í: Sodový prášek 3i—34,
běloba Sodová 44—5 Caustic Soda 04—
7 4 ctů. potash 60 ctA.
O e ně n př e v a e n 8 z a l
Ion, nepřevařený 93 omastkový olej
extra 91—90 ctů.
irh.
llřcviii
fte skladu ocítá
se
Mcrwin Sir..
1
24.00,
S e n o i o o s k é n a á e S i o o
25.00 za tonu.
N a s o e n é o v z í a s o e n y
stalo á poptávky dobré, 12.00—13.00 za
extra Mem.
1
tisíc střev. I. 1 pk
palec čiř té 49.00, plauk čís. 2. 1 p. 60.00
I I či s té 4 6 0 0 či s té a n k 4 7 0 0 I I I
čisté 1 palec 41.00. Box 1 palec 30.00.
e n i n 1 0 0 0 čí s I S o k s 1 8
pale
široké '20.00. Čís. IL 10,00. thU
Commons 10.00—20.00.
S a v e ní o e y o i s s a n
ling a trámy, kratší než 18 střevíců 10.00
Ž0 stř. dlouhé cena dle délky dřeva.
o a a o o i n o
Common 30.00, druhá Common 24.00
Norway 30.00, Siding(Sajting) -80.00
i n e 1 XXX ls palců řezaný 5.00
čís. 1. neb čistý líutts 4.50 čís. 2. 2.50—
3.00. A. I. 10 palců řezaný 4.25.
Laťky 2,25—2.50 tisíc.
e o v é o s y a é 2 0 o
střední 25 etů.,velké 30—40 ctů kui.
Ozuaiiiky.
v
icvt'land, Ohio.
velkoobchodník kořenářik),
ítynij.u,
ryliách
a dřevěném thoii a
německém importovaném zboží. 26-52
Vyrabvreié o obclnxinici
Prodává stoly, židle, postele atd. Dvě
ře, okennice, okna se sklem atd.
S k a o a 1 5 2 W o o a n A v e
13-13 Cleveland, O.
£10 & 21L uuUnu áueet
Odporučil jo svůj /.viíišený zá\ td cu
králky cTěnému obecenstvu. 1—
I střicc, káva, caj, čokolada,
n«jvýboi 'Jiťjói jakosti vidy k dostání.
Krám a síň pro hosty v neděli
všední den otevřeny, až do půlnoci.
•í
K A K I
o i n á a z a n í k
má vidy hojný vý
i* běr
v
v
hodinek,
IlVj1
^1
».
00
a.
tm
i.
I**
prstenfi,
'.y S náušnic,
,4bsmiÉ!ÍH
a jiné zlaté i utlitir
11 é potřeby.
—1 Čls. 76, Croton ítlir e Cleveland,
IMÍvdlo a 0dick.1
na čištění skvrn oděvních, aťsi od vosku,
oleje, mastnoty aneb jiných látek jMjchá
zejicich. \'!a-tní vyrábitcl mýdla a vo
dičky jest
u něhož výrobky ty jsou k dostání.
jftfT Prodavači obdrží slušná procenta*
Cena jednoho flagonu Boctil.
mýtila 25
Á& liťMlnotu zbt»/í ře ručí.
í-
i!'
í:
2"
5
"3
S
*T
i E"
1
u
37-
CD
ft
ft
s*
it
toQ
řp
i
i
o
2
S 8
1
2 & A
T. C2
'A
E
i.
f?í
3 rj
rp
PORRST CITY
K E W E Y
-o-
Bojjers & llu^lies,
v\ rábitelě v^rlm tIrsi!,n
ALU A PORTERU
pro p.-tfcbu domácí i k zúoilkáin.
JKoh ulic Seneca & Canal. \n\n \Dlo AI (redtfr% i s ii e i a tm jazyk
ůí^ký M\ (•-!1
í ia!"' /volal Arthur s tnidnrtny siným
H. J. Votteler
No. 170 (biíario
5-20 18!*1 6 pre* 1181
$9 1H02 6 pre* 112£
O
i* 1865 6 pie. 117
V
1807 6 pre. 1171
N a s o e n é v e o v é a s o tě
I O I I I I 1 I 1 4 i
V n á y k u 1 1 1 i
K A Í Í 1 I 8 A i 1
cis. 70 Croton fttr.,