Newspaper Page Text
t"U? .,-• Z.%~"%v r» *^-|t?* •:V í K»í,iř, ^í- v „PiiKUOK" 1 vyeJiúíú každý úrerý, čtvftok a ftftbOtfl. ''1* '^uT"~ -•^"^-'•"'*1* Mř*' 'MtZitJSZ^Z: „. ...,$5/ Půllotiw a A -i. ví vrt letně Uýdně doiiáškott.. 10 c|ft Tmjtýdeftnik íamlá sc jen na předplatné. OFFKK. & HttWER i|i€BES Í3S ék 510 Superior Sir li:VI:I,AM-:Í. UčinivSe Mjr^ejné píípravy k náU žité mu zásobeřil naleho skladu zbožím pod zimním ve všech oIicIkmIu našeho odvět vích, npozorftujenMl ct. obecenstvo na ná sledující zboží. Hk Čcrn^ prii hoTítné^ barevné :. L'i, i'ljj'j, i.^5 a výše. Irskéa í francouzské 4 I I V .«Mfc rozmanitosti a bohatosti za *l.no, 1.25 a 1.50 kašmíry ttťrjlepU výrobky domácí i cizé za levné ceny. .. ft*. I y, •elilrona ffobnuu -:^ubu ]odaimaScfc Sá lů a sice brošové, paysleyové, kašmírové, teversible, ottomany, ruohairové, tibwto té, škotské vlněné a jiné. 48 Howera Higbee. CLEVELANDSDÁ Mklcilářská Společnost. Obchodníci ve francouzském, americkém ft obyčejném »klu do okon. Office 130—132—134 Champlain Str. Cloveland, Ohio. iML, Ná$ sklad jest největší v státě ln7^ 22- ní uplaceni. W1 í i S I U V M( í ST KOJ, ft *#*SŠ£ 290 i glMOÉBÚV &ICÍ*TJMM í o é i u y Prodeje poledního roku. Statistické přísežní vydání o prodeji ši cích strojů r. 1H72, dodaná 1873, ukazují, £e Singrova společnost stroje vyrábící mi n«iýjrok prodala o éiyricet pét tisí® víc strojů, než kterákoliv jiná spofóCnost a čtvrtina všech strojů byla pro rodinné užívání, čímž nejlépe dokazuje S6 V*1 ká oblilienost jich v doniáciuisti. Stroje se'prodávají na měsíční r. CLEVELAND, O. Anthony Baer, Importér Telkoobchodníli v zbolí hrnčířském, skleněném, katn«j ném, lampy atd. atd. Wfttar Str. Cl^ Ročník VI i í. O postavení poituiíkfl^ •$ 11111 li lisi v Geatral P«ku. v Novftir 'Voritn pí se Josof ŠtéJliífc v Nďifodníoh Xigtecb aleí.lovně: Před mésí i četl j^em v amoritókýeh li stech.íe uměřili nani- krajané ^CinýSlejí na to, aty v Central Farku byl i nárrd ijáň zastoupen. Hodlají prý darovHíi tam •ochli Tlurtovn Žižkovu. Přál bych, aby myšlenka ta nezanikla, poelomíih by zajisté jménu íetkOiuu velmi. Ne fck)ť netlá «o upříti, že Amerióaué nebledl na řeské přihtób»valce—j»oa arci také výminky, o kterých neopomenu se zmíni li, nž promluvím svého času a krajanech našich v Americe wiíejí tak jako ná-. t^diujsti jiné. Kdyby kraiané naš eocfey slavných naSich předků městu darovali, byli by veřejné iit*tv americké nuceny, vysvřtliti obocenstvn, již o nich ani ]ojmu nemá, význam nmžů tí-ch v dřinách lid »tva a p»ak by Američané zajisté jinak vřimali si českých svých PpoluobSanfi a to tím vice kdyby použilo se pak slavno sti odhalení soch téch k dustojiiému vy stou]ení krajanů našich tf vefa'juoat, což bž posaváde pro příčiny,, o nichž promlu viti snad naskytne se mi také ještě přile žitost, opomíjeno bylo. V nejnovějších listech ceskoamerickýcli jeví se nábth k velmi ntcftonémn ruchu v životé naňicli zámořských bratří. Přál bych ze srdce, aby nezůstalo při pouhém nábčhu, aby skutečně počalo se pracovali upřímně k tomu, přivést.i jméno české v Americe ku cti. Darování zmíněných již eoch do Cen tral Parku mohlo by pak býti bodem za jifcté ne nedůležitým v ruchu tom." Myšlenku tuto pojali a v tomto řiwopi se projevili j»ne ivtjpn-é my. Snad é někteří čtenářové nafti upainatují na člá nek, v němž jsme o předmětu tom obšír ně |w»iednali. Avšak po hříchu, byl hlas náš hlasem volajícího na poušti. Amerie ti Čechové, bojíme se, pozbývají smyslu pro věci tak ušlechtilé. Vidíme, Že Ná rodní Jednota, které jstne my vytkli i po stavení Husova pomníku v Central Parku za účel, přes všecko rozpisování se o ní ve y šech zdejších českých listech jako krásná bublinka se rozplynula, vidíme ani pro sepsáni dějin amerických Cechu opol kové čeátí, přes všecko vyzývání, pobíze bí a prošení téměř nic nečiní (dosud uvoliJi se pouze čtyři spolkové k půl-let ním přís^tévk&m, ač zde uiamú na něko lik set „národních," „vlasteneckých" a I,Vzdělávacích1' spolků) krůtce vidíme, již nejsme k ničemu. Ci tím jest také vi. nen ten nešta»tný loňský krach? fravý objevitel Ameriky. Nedávno vyšly dvě knihy a sice jedna **1 prof. Andersena a druhá od Aaroua (roodriche, v nichž veden jest historický důkaz, že Krištoí Kolumbus, jak se za to obecně mé, není prvním objevitelem A i íeriky. Aaron Gixxlrich dokonce za to ni, že Amerika není žádným novým ale velmi starým světem, obývaným již za pradávna vysoce vzdělaným národem, o éemž svědčí starožitné rozvaliny a jiné památky v Střední Americo objevené. Týž spisovatel míjií, že oni vzdělaní oby vatelé Ameriky byli velice spriznění s Egvpčatiy, čemuž nasvědčuje stiivitelský sloh a podoba rozličných uměleckých a i jiných předmětu, v rozvaliná4i středo imei ických nalezených. (USt«.s#« #•*"*. ^0-^na tfr J- že Prof. Anderson čerial hlavně z jedné staré, právě objevené knihy, tištěné na pergamentu a opatřené letopočtem. 13S7. Originál knihy té jest v královské kní hovně v Ko[enhagenu. Opis jeho obsta rala si universita Michiganu a i|óbo éerpal Anderson hlavní dáta svá. Vedle toho objevil Ameriku severní jakýsi BjanejiŽ roku í*80. Bjárnebyi proslulý plavec islandský, který mnoho cest a vý prav do vzdálených končin podnikal, „On objevil především Nový Fimdlaud, Nové 22 Skotsko a Nantucket, afe nepřistál na iádném z těch niÍBt. Yy})raVován:. jeho podnítilo Liefa Erik son a, který roku 1000 od Bjarneho loď j«ho koupil a př»s atlan tické moře k tomuto pobřeží se pustil přistlil poblíž Fall Iliveru, ve státě Ma ssachusetts, a nazval zem tu Zemí viné révy, jelikož v ní nalezl celé lemy divoké yiuné Jťév^ji obsypané hroauijr.: 7 výpiavy do Ameriky, a sice až do r. 1347, kdy černý mor přes polovici oby vatelstva zachvátil, takže potom nebylo přílišné lidnatosti a tedy příčiny k stěho vání so a Ivolonizování končin vzdálených. Y lét x-h 1477 navřtívilKolumbi 8 Island zde nejspíše poprvé o novém světě slyšel a zdo asi myšlénku objevásm jJgQaeriky pojal. Aaron Goodrich podává nám ve výteč ném spiso „A history of the Character and Aehievmentfl of the «o-called Chris to pher Columbus" docela jiný obraz, než Starší dějc~ft životopisci, ktcií v něm zna menitého, učeného, vědeckým zápalem prodchnutého a vzorného muže oslavují. Pniožitoftuě z uvtídenébo episu některé iirýÁý* jKxfáme. ZAJÍMAVOU. SOUDNÍ PÍÚ bude hrozná vražda, jíž spáchali v sobotu Exnerové a Ruťer na kožiluž-kéni tova ryši Schillingovi Jínfor chtjl se totiž nu Shillingovi pomstili, protože jeho přičiněním byl vypovězen z práce. Egne rové sas chovali k němu nesmiřitelnou nenávist, krvežižnivou zííšf, jelikož se o něm domnívali, že zprznil dceru, a sestru jejich, 'krerá po porodu skonala. Není pochybnosti že tito dva pomsty lačnost íiuťera rozpalovali a že mnoho k tomu přispřli, že tent'i k tak děsnému činu se odhodlal. Iiufeř nejH]»íše odpyká zločin svňj na šibenici. Ale jak asi zachová se sond a porota k oběma Egnerflm, kteří hrozného skutku stejnou měrou byli on častní. Připomeňme si z přdeálého čísla že novinář Harding, který svůjlce dcery své na veřejné ulici zastřelil, byl soudem obžaloby sproštěu (uolli prosepd bylo při puÁtěno^.ua důvod, že by soudní řízení s ním zavedené bylo pouhým paskvilem, jelikož se nenalezne v Americe porota, jež by jej odsoudila. Ano obhájce jeho pravil, že každý z porotníků rovněž tak by vůči svůdci dcery, manželky nebo se stry své se zachoval. Egncr by tedy dle tohoto amerického zvyku, který nic neza dá černohorské krvině, byl měl plné prá vo Bhillinga, v němž spatřoval svůdce své dcery, zabiti a „v Americe neměla by se najiti porota, jež by jej vinným schle dala" a soud, který by obžalobu jeho při pustil. A předce jest zločin E^nerftv tak hrozný, tak ohavný, tak divoký, že čtou co poslední zprávy o něm výpověď mladšího Egnera hrůzou trneme. V pravdě, Esxnerftv zločin by měl Ameriká nům objasniti surovost a škodlivost zde platného obyčeje, jenž má platnost záko nu, áe svůdce beztrestně, jako pes nebo Šelma skolen býti může. ŠKOLSTVÍ V ... e POLEDNÍCH STÁ TECH jest u porovnání s každou jinou skupeniuon států, ve stavu prabídném, jakž ukazuje zpráva spolkového komisa ře pro vyučovřmí na rok 873. Hlavní toho vinttu jest bídný finanční stav větši ny jižních států, jenž ani učitele nemo hou vydrJovati a řádně platiti. Učitel stvo jest na tom v Louiaianě, Alabamě a Arkansase hůře, nežli v Prusku nebo Ra kousku. Dostává plat svůj nejtoiáduÓ a to ještě v certifikátech, které někdy ani dvě třetiny toho, co na nich napsáno, ce ny nemají. V Texase jest novým škol ním zákonem soustava svobodných škol naprosto zničena. Však přes to přece se vČci li porovnání s minulými léty poněkud lepší i lze dou fati, že zároveň se zlepšováním se finanč ního stavu i školství bude vzkvétati. Jasného ponětí o jakosti a rozsahu vya Čováni na jihu nabydeme, jiorovnámeli náklad na vyučování dle hlavy v jižních a pak severních státech. V prvních ob náší průřízný náklad dle hlavy $2.54, kdežto v šesti novotutgliekých státech $11 44 v Novém Yorku $10.10 v Ohio £9.24 v Peunsylvanii $0.23 v UlinoÍHe $13.20 v Indianě $7.37 obnáší. Nej menší náklad na vyučování vede mezi se verními státy Maine, a sice $6.57 a mezi poledními Sevorní Karo ina, nakládajíc najedno dítě [kjuzo 63 centy nejvyšší ná klad mezi severními vede Massachusetts, n uk 1 ál%jíe /JMI ti jodiM* plftškoleoó Até $21.74. í .íelen úkaz jeftt pri jižním školství po t«ěáiteluý, a sice že mužské i ženské uči- •ž-.gigý.fty&ř.wiiKcilwlw "Holint# dne 14. liKtopadu 1874. doby |xdnikuli islanďané častěji telaké síly téméř vSnde stejně jsou |pla oenj. SKORO K NEUVfcŘENt Minulé Avolby byly vesměs hrozitánským překva pením. Avšak nejvíce překvapující jest volba kongresníka v 10. distriktu Massa chusettském. Opoziční strana *ivrhla 'očekávajíc na jisto že bude na hlavu pora žena, za poslance prof. Seeleyho z Am herstu, muže to, který snad nikdy politic ky činným nebyl. On sám asi nedoufal ve své zvolení, neboř nic neagitoval. VSe cky jeho volební útraty, zahrnuje v to i tiskové práce, obnáší pouze $ 500. A přes to předce byl zvolen značnou větši nou. Řtastný ten distrikt, štastný zástup ce! POMEZNÍ VÁLKA vypukla nejspí še na pomezí Texasu a Mexika. Mexi káněti banditi, dobře vojansky organizova uí, vpadli hluboko do země asi 100 mil od Iiio Grande, kterážto řeka obé země dělí loupíce, drancujíce a snad i vraž díce. Následkem toho jsou Texánští vel mi rozhořčeni a organizují se také, aby bandity pronásledovali třebas až na me xikánske území. SENATOR ŠURC nebude zvolen de mokratickou legislaturou státu Missouri do 8pílkového senátu. Sure není demokra tům missouriským dosti demokrat a pro to zvolí nejspíše Gratz Brown a, téhož jer.ž byl přeni dvěma roky od liberální kon Tence navržen za místopr^idtnta a kte rý, jak se potom ukázalo, celé liberální hnutí zhudlařil a nejvíce k poraž:e Gree ley ho přičinil. Výtečný novoyor4 tý deník „"Nation,** orgán nezávisle republ kánský, praví, že v Řurcovi ztratí Mis sou ri a celá země jednoho z nejschopnějších, nejpočestnějších a nejsvědomitějších sená torů, jakých v nynějším senátě věru na zbyt neni IFi ozil/t vrfižilíi iiu hiiii'iti. Výpovť^r ť^nrra ml. On a otec jeho nenávidí! již dlouho Schillinga pro svedení sestry jeho, kvetou cí, lóleté dívky, která následkem před časného porodu skonala. Bylo jim tedy vítané, když Rufer, který přičiněním Schillinga z práce byl puštěn, večer do salonu jejich přišel, zle naň řádě a zabi tím mu hrozo. „Ten platdajrký pes mne vypíchnul z mého místa, a já jej vypích nu zase z jeho, a to ještě dnes večer." O tec pravil: „Dobře máš, učiníšli to dnes ještě, tak ti s Fricem pomůžeme." Na to se umluvili, kterak to vykonati a když bylo půl desáté, zavřeli salon a vešli yardem do yardu koželuhovny. Ru fer měl klíček od dvířek, vedoucích z yardu koželuhovny do dvorka Egnerů. Tento klíček Schilling ztratil, Rufer jej nalezl a podržel. Rufer ukryl se za hranici třísla, starý Egner schoval se za tlustý kůl a on (Fric) postavil se do stínu kůlny. Rufer zvedl cestou kus smrkového dřeva, které bvlo na jednom konci široké, na druhém špiča té. Egner byl ozbrojen hnojními vidlice mqL A tak číhali déle než půl hodiny-* Kopečně, několik minut po 10 hod. Schil ling přišel a nechav dvéře koželuhovny otevřené, vešel do stáje. Zde rozžal ma lou petrolejovou lampičku a dal se do čis tění koné. Když se ke dveřím zádami obrátil, vloudili se otevřenými dveřmi do stáje, Ruter napřed, za ním Fric a nejzá ze otec. Rufer vsadil Schillingovi z ne nadání ohromnou ránu klackem do zadní lebky, takže tento zavrávoral, ale neupa dl. Ruťer jej aa to ještě asi dvakráte ne bo třikráte véí silou udeřil, uačei Schil ling sklesl. „Ou však se brzo zas vzcho pil'1, pokračoval mladík ve své děsné po vídce, ,a zavolal dvakráte „Watch" a dva krátě „Mord" ale můj otec vrazil mu vi dlice nejprvé do nohy, potom do břicha a posléze do prsoo. Mezi tím doň Ruťer mlátil bez ustání. Schilling ieétě jednou slabým hiasem promluvil: „Nezabíjejte mne!" Ruter se viak nafi vrhl a c^yti? jei za chřtán, jej Škrtil, kdežto otec (starý Egner) vidlicemi stále doň bodal. Y zá pase poškrábal Ruferovi tvář, ale to dlou ho netrvalo, byl brzo mrtev. Když jsme se přesvědčili, že není více na živu. radili jsme se, co s mrtvolou po číti. Nejprvé zamýšleli jsme Iioditi ji do kádě, ale Rufer pravil: „Ilodímeli ji sem, tu budeme hned .vypátráni. Strčme ji do pece, tam shoří na popel a nikdo se nic nedoví." On otevřel, na to chopili mrtvolu za hlavu, já ji vzal v půli a otec za nohy a strčili jsme ji do pece. Já chtěje mrtvolu dál do zadu strčiti, vzal jsem šfárák a co jsem měl síly jsem ji strkal, ale nemohl jsem s ní ani hnouti. Rufei vzal mně železo z ruky a pošoup nul ze vší síly mrtvolu bodně do zadu. Na to šel a umyl si ruce. Můj otec a já šli jsme do našeho dvorka, kde jsme si u hydrantu (zvláštní čerpadlo) myli ruce. Za námi pa v řišel K er, načež jsme všichni tří do salonu vešli a piti chtěli, ale jelikož pivo bylo vytočené, nepili jsme ničeho. Rufer pak odešel a my s otcem jsme šli spát. Celá událost netrvala, než 29 aa nut. Mluvilo se málo. Otec můj, jenž byl hrozně rozzuřen, křičel, vraziv Schillíngo vi vidlice do břicha: „Tu máš, ty zatra platdajčký pse." Psi byli všichni odvázaní, avšak my se jich báti nemuseli, jelikož jsme byli známí." Ruťer a starý Egner tvrdošíjně zapírají. Amerika. Výroč i ná Washington 10. ii-top. ni zprava generala Shermana, ministru války ukazuje, že dne 15. řijna čítala naše armáda 20,441 mužů tento počet následkem přirozených příčin do 1. ledna sklesne nn 25,000 mužů. On lituje nedostatečnost tak malé armády, která na tak rozlehlém území operovati musí, tak že zhusta vojsko z jednoho vojenského departementu do druhého povoláváno bý ti musí. Sherman chválí gen. Sheridana a podřízené důstojnictvo za poměrně do statečné udržování pokoje v indiánské ze mi. On praví, že naše armáda, která jest vlastně vojskem pokoje, nejvíce naina bání a evízelů ze všech vojsk podstupova ti musí. Kíizeň a chování se důstojnictva a mužstva zasluhuje nejvxšší pi*chvalu. General Sheridan nazývá ve své zprávě Custerovu výpravu do Černých Hor úplným zdarem. Země jest tam umo hem lepší, než se za to mělo, dříví jest tam hojnost, tučná pastva na svazích hor i v údolích a hojně vody. Také něco zla ta bliž Iiarveyho parku nalezeno. Gene ral Sheridan doporučuje zřízení vojenské ho stanoviště v Černých Horách. —Bibliotékář senátu George D. Wa gner z Pensylvánie dnes zemřel. Little* Rock, Arkansas 12. listop. Dnes ráuo bkladali guvernér Garlad a o statní nově zvolení úředníci státní přede psanou přísahu. Po zahajení státního sné mu ctěno guvernérovo poselství, v němž oznamuje, že se v úřad uvázal a slibuje, že ústavu a rovnoprávnost přísně bude zachovávati a napomíná kouečuě svou stranu, aby se vítězstvími nestala zpup nou, ale umírnéuou, smířlivou a. posluš-1 nou zákonů. Montgomery, 11.listopadu. Ala bama Lne slaveno zde velkolepým způsobem vítězství demokratů. V přija tých resolucích ubezpečuje se země, že de mokracie podrobuje se ústavě a Unii, že chce šetřiti práv všech občanů, bezohledu k barvě pletě. Řečníci napomínali lid k smířlivosti a zachovávám zákonů. MexikanŠtí loupežníci. €*«il vCMtoil, Tex. Vojensky orga nizovaná banda loupeživých Mexikanů vpadla přes Iíio Grande do Texasu, pře padla méutečko Los Almos, ležící sto mil od hranic a vydrancovala je, v Hidalgo Co. pokradla mnoho balíků bavlny a jin de naloupila množství dobytka. Asi před dvěma týdny chytili ti banditi pa stevce z Celaye a Donacby, přivázali jej ke koni, načež koně pustili. Teprvé za dvanácte hodin příběh kun k réuči, kde byl pastýř vyproétěu. Nebožák byl již polomrtvý. Stáda jeho ba Only on subscri OFFICE 104 Gratott Street, Cle a číslo Krejci A s Ozii á nik mají spojem po celých Cechách, ano po celé Eti 8 (muky na kteréž vystavují ní sineiiky v kaz cene a iiiené* Té# obstarají pit plavy z Ki Ameriky aneb z Ameriky přes Bremen. Hamburg, Livcrp a j. v. přes New York, Balti ladelphii, Boston a j. v. Kdo by si přál v těchto sál dobrého a rychlého vyřízen! a' na M. Krejčího, roh Croton & aneb J. W* Sýkora, č. 9. PoWi Anton Spurný? obchodník 1 měkkém a tvrdém Obydlí, roh Croton a Forest sir. Č. 145^ Yard roh Platt & Carr sts. tC. & P. R- R- Crossing.* v lihovinách & J. \V. Svkoi'2^ v u k a a týi má vždy množsiv j.i oniů fSST Kancelář ěie. ». I ibblic SqwaF^^ Obydl: 1(57 OhIxh-ii reel. *i II. Janovic C*4 iSeue» a ^ir .. ,i •». eiatni, odporuřujo Se -»vým *rajauúttt nortiýni pivem a všemi iiruh\ napoj ,. •fijr Dva. veiui? pěkné /.řízené kulečník/ nou vfcJy k zábuvé initovitiaA Urj tito vším prlsiužunstvím poaotově. l_j| Ihiericld Mťiulje majitelé 1 Clevelaiidské (octárny, 1 No.|:i Central P:a-.v. čistý ciderový a bily vinný oeet vždj k dostáni. M. KREJČÍ, roh nl. Forest a Croton^ 18— hlavní jeinatel. rm E N Y dětských i feí 9 V a tai na prt**&}. Ti ni k vit e z k a n e e #3oo «»oo se sa- Seilé ..Iron i i(!s" Hodu- li i uch i i las lliK ílr Chiiieliillas metovýni lemem Modré Whitney Hnědé Castory s astračlia novni iuneem lOoo Modré astory s astracha iiov} in límeeni lOoo Černé astraehány líloo C5) too I n 1 kapucami: Všecko jest nové jfíoii ne nové jsi mody. MABLEY & HULL, obchodnici v šatstvg CJLE V .i,ťaav: E1.A ,\ D, O. \n\n 104- Groton Streot, Cleveland, Oliío. Um Merino a v Km press lot lies VB vftech nových a nejldt dan/j-ich «4pp0$nceh od 50 ctft rfiě. Černé alpacas a 690 Superior lilii No. 290 Superior st ©známky,? PPLISHE^ BY TliE BOHEMIAN PRINTING CO., 104 Croton Str, CLEVELAND, 0 „POKHOK" The1*4 pul 1 -died every TuesduÉ and Sutiurdnl One year Six months «•#. Tnree months. S. 11. tV ]. P. IdS I líK, la»|ortéří a velkoobchodní# 109 Hirer ^lr Cleveland, O. 3á -$S ku oil do 0 let. llnedé ..Iron Clads 5.50i Modré Chinch i ll is llnedé Wlíitneysse same tovým 1 í hi e in tloo Modré Ca story lOoo Modré Mettons lil Ontario Street.