t"U? .,-• Z.%~"%v
r» *^-|t?*
•:V
í
K»í,iř,
^í-
v
„PiiKUOK"
1
vyeJiúíú každý úrerý, čtvftok a ftftbOtfl.
''1* '^uT"~ -•^"^-'•"'*1* Mř*' 'MtZitJSZ^Z:
„. ...,$5/
Půllotiw a A -i.
ví vrt letně
Uýdně doiiáškott.. 10 c|ft
Tmjtýdeftnik íamlá sc jen na předplatné.
OFFKK.
&
HttWER
i|i€BES
Í3S ék 510 Superior Sir
li:VI:I,AM-:Í.
UčinivSe Mjr^ejné píípravy k náU žité
mu zásobeřil naleho skladu zbožím pod
zimním ve všech oIicIkmIu našeho odvět
vích, npozorftujenMl ct. obecenstvo na ná
sledující zboží. Hk
Čcrn^
prii hoTítné^
barevné
:. L'i, i'ljj'j, i.^5 a výše.
Irskéa
í francouzské
4 I I V
.«Mfc rozmanitosti a bohatosti
za *l.no, 1.25 a 1.50
kašmíry
ttťrjlepU výrobky domácí i cizé
za levné ceny.
.. ft*. I y,
•elilrona ffobnuu -:^ubu ]odaimaScfc Sá
lů a sice brošové, paysleyové, kašmírové,
teversible, ottomany, ruohairové, tibwto
té, škotské vlněné a jiné. 48
Howera Higbee.
CLEVELANDSDÁ
Mklcilářská Společnost.
Obchodníci ve francouzském, americkém
ft obyčejném »klu do okon.
Office 130—132—134 Champlain Str.
Cloveland, Ohio.
iML, Ná$ sklad jest největší v státě
ln7^ 22-
ní uplaceni.
W1
í i
S I U V
M( í
ST
KOJ,
ft
*#*SŠ£
290
i
glMOÉBÚV &ICÍ*TJMM
í o é i u y
Prodeje poledního roku.
Statistické přísežní vydání o prodeji ši
cích strojů r. 1H72, dodaná 1873, ukazují,
£e Singrova společnost stroje vyrábící mi
n«iýjrok prodala o
éiyricet pét tisí®
víc strojů, než kterákoliv jiná spofóCnost
a čtvrtina všech strojů byla pro rodinné
užívání, čímž nejlépe dokazuje S6 V*1 ká
oblilienost jich v doniáciuisti.
Stroje se'prodávají na měsíční
r.
CLEVELAND, O.
Anthony Baer,
Importér Telkoobchodníli
v zbolí hrnčířském, skleněném, katn«j
ném, lampy atd. atd.
Wfttar Str.
Cl^
Ročník VI
i í.
O postavení poituiíkfl^
•$ 11111
li
lisi
v Geatral P«ku. v Novftir 'Voritn
pí se Josof ŠtéJliífc v Nďifodníoh Xigtecb
aleí.lovně:
Před mésí i četl j^em v amoritókýeh li
stech.íe uměřili nani- krajané ^CinýSlejí
na to, aty v Central Farku byl i nárrd
ijáň zastoupen. Hodlají prý darovHíi tam
•ochli Tlurtovn Žižkovu. Přál bych, aby
myšlenka ta nezanikla, poelomíih
by zajisté jménu íetkOiuu velmi. Ne
fck)ť netlá «o upříti, že Amerióaué nebledl
na řeské přihtób»valce—j»oa arci také
výminky, o kterých neopomenu se zmíni
li, nž promluvím svého času a krajanech
našich v Americe wiíejí tak jako ná-.
t^diujsti jiné. Kdyby kraiané naš eocfey
slavných naSich předků městu darovali,
byli by veřejné iit*tv americké nuceny,
vysvřtliti obocenstvn, již o nich ani ]ojmu
nemá, význam nmžů tí-ch v dřinách lid
»tva a p»ak by Američané zajisté jinak
vřimali si českých svých PpoluobSanfi a
to tím vice kdyby použilo se pak slavno
sti odhalení soch téch k dustojiiému vy
stou]ení krajanů našich tf vefa'juoat, což
bž posaváde pro příčiny,, o nichž promlu
viti snad naskytne se mi také ještě přile
žitost, opomíjeno bylo. V nejnovějších
listech ceskoamerickýcli jeví se nábth k
velmi ntcftonémn ruchu v životé naňicli
zámořských bratří. Přál bych ze srdce,
aby nezůstalo při pouhém nábčhu, aby
skutečně počalo se pracovali upřímně k
tomu, přivést.i jméno české v Americe ku
cti. Darování zmíněných již eoch do Cen
tral Parku mohlo by pak býti bodem za
jifcté ne nedůležitým v ruchu tom."
Myšlenku tuto pojali a v tomto řiwopi
se projevili j»ne ivtjpn-é my. Snad é
někteří čtenářové nafti upainatují na člá
nek, v němž jsme o předmětu tom obšír
ně |w»iednali. Avšak po hříchu, byl hlas
náš hlasem volajícího na poušti. Amerie
ti Čechové, bojíme se, pozbývají smyslu
pro věci tak ušlechtilé. Vidíme, Že Ná
rodní Jednota, které jstne my vytkli i po
stavení Husova pomníku v Central Parku
za účel, přes všecko rozpisování se o ní
ve y šech zdejších českých listech jako
krásná bublinka se rozplynula, vidíme ani
pro sepsáni dějin amerických Cechu opol
kové čeátí, přes všecko vyzývání, pobíze
bí a prošení téměř nic nečiní (dosud
uvoliJi se pouze čtyři spolkové k půl-let
ním přís^tévk&m, ač zde uiamú na něko
lik set „národních," „vlasteneckých" a
I,Vzdělávacích1' spolků) krůtce vidíme,
již nejsme k ničemu. Ci tím jest také vi.
nen ten nešta»tný loňský krach?
fravý objevitel Ameriky.
Nedávno vyšly dvě knihy a sice jedna
**1 prof. Andersena a druhá od Aaroua
(roodriche, v nichž veden jest historický
důkaz, že Krištoí Kolumbus, jak se za to
obecně mé, není prvním objevitelem A
i íeriky. Aaron Gixxlrich dokonce za to
ni, že Amerika není žádným novým ale
velmi starým světem, obývaným již za
pradávna vysoce vzdělaným národem, o
éemž svědčí starožitné rozvaliny a jiné
památky v Střední Americo objevené.
Týž spisovatel míjií, že oni vzdělaní oby
vatelé Ameriky byli velice spriznění s
Egvpčatiy, čemuž nasvědčuje stiivitelský
sloh a podoba rozličných uměleckých a i
jiných předmětu, v rozvaliná4i středo
imei ických nalezených.
(USt«.s#« #•*"*. ^0-^na tfr
J-
že
Prof. Anderson čerial hlavně z jedné
staré, právě objevené knihy, tištěné na
pergamentu a opatřené letopočtem. 13S7.
Originál knihy té jest v královské kní
hovně v Ko[enhagenu. Opis jeho obsta
rala si universita Michiganu a i|óbo
éerpal Anderson hlavní dáta svá. Vedle
toho objevil Ameriku severní jakýsi
BjanejiŽ roku í*80. Bjárnebyi proslulý
plavec islandský, který mnoho cest a vý
prav do vzdálených končin podnikal, „On
objevil především Nový Fimdlaud, Nové
22 Skotsko a Nantucket, afe nepřistál na
iádném z těch niÍBt. Yy})raVován:. jeho
podnítilo Liefa Erik son a, který roku 1000
od Bjarneho loď j«ho koupil a př»s atlan
tické moře k tomuto pobřeží se pustil
přistlil poblíž Fall Iliveru, ve státě Ma
ssachusetts, a nazval zem tu Zemí viné
révy, jelikož v ní nalezl celé lemy divoké
yiuné Jťév^ji obsypané hroauijr.:
7
výpiavy do Ameriky, a sice až do r.
1347, kdy černý mor přes polovici oby
vatelstva zachvátil, takže potom nebylo
přílišné lidnatosti a tedy příčiny k stěho
vání so a Ivolonizování končin vzdálených.
Y lét x-h 1477 navřtívilKolumbi 8 Island
zde nejspíše poprvé o novém světě slyšel
a zdo asi myšlénku objevásm jJgQaeriky
pojal.
Aaron Goodrich podává nám ve výteč
ném spiso „A history of the Character
and Aehievmentfl of the «o-called Chris to
pher Columbus" docela jiný obraz, než
Starší dějc~ft životopisci, ktcií v něm zna
menitého, učeného, vědeckým zápalem
prodchnutého a vzorného muže oslavují.
Pniožitoftuě z uvtídenébo episu některé
iirýÁý* jKxfáme.
ZAJÍMAVOU. SOUDNÍ PÍÚ bude
hrozná vražda, jíž spáchali v sobotu
Exnerové a Ruťer na kožiluž-kéni tova
ryši Schillingovi Jínfor chtjl se totiž
nu Shillingovi pomstili, protože jeho
přičiněním byl vypovězen z práce. Egne
rové sas chovali k němu nesmiřitelnou
nenávist, krvežižnivou zííšf, jelikož se o
něm domnívali, že zprznil dceru, a sestru
jejich, 'krerá po porodu skonala. Není
pochybnosti že tito dva pomsty lačnost
íiuťera rozpalovali a že mnoho k tomu
přispřli, že tent'i k tak děsnému činu se
odhodlal. Iiufeř nejH]»íše odpyká zločin
svňj na šibenici. Ale jak asi zachová se
sond a porota k oběma Egnerflm, kteří
hrozného skutku stejnou měrou byli on
častní. Připomeňme si z přdeálého čísla
že novinář Harding, který svůjlce dcery
své na veřejné ulici zastřelil, byl soudem
obžaloby sproštěu (uolli prosepd bylo při
puÁtěno^.ua důvod, že by soudní řízení s
ním zavedené bylo pouhým paskvilem,
jelikož se nenalezne v Americe porota,
jež by jej odsoudila. Ano obhájce jeho
pravil, že každý z porotníků rovněž tak
by vůči svůdci dcery, manželky nebo se
stry své se zachoval. Egncr by tedy dle
tohoto amerického zvyku, který nic neza
dá černohorské krvině, byl měl plné prá
vo Bhillinga, v němž spatřoval svůdce
své dcery, zabiti a „v Americe neměla by
se najiti porota, jež by jej vinným schle
dala" a soud, který by obžalobu jeho při
pustil. A předce jest zločin E^nerftv tak
hrozný, tak ohavný, tak divoký, že čtou
co poslední zprávy o něm výpověď
mladšího Egnera hrůzou trneme. V
pravdě, Esxnerftv zločin by měl Ameriká
nům objasniti surovost a škodlivost zde
platného obyčeje, jenž má platnost záko
nu, áe svůdce beztrestně, jako pes nebo
Šelma skolen býti může.
ŠKOLSTVÍ
V
...
e
POLEDNÍCH STÁ
TECH jest u porovnání s každou jinou
skupeniuon států, ve stavu prabídném,
jakž ukazuje zpráva spolkového komisa
ře pro vyučovřmí na rok 873. Hlavní
toho vinttu jest bídný finanční stav větši
ny jižních států, jenž ani učitele nemo
hou vydrJovati a řádně platiti. Učitel
stvo jest na tom v Louiaianě, Alabamě a
Arkansase hůře, nežli v Prusku nebo Ra
kousku. Dostává plat svůj nejtoiáduÓ a
to ještě v certifikátech, které někdy ani
dvě třetiny toho, co na nich napsáno, ce
ny nemají. V Texase jest novým škol
ním zákonem soustava svobodných škol
naprosto zničena.
Však přes to přece se vČci li porovnání
s minulými léty poněkud lepší i lze dou
fati, že zároveň se zlepšováním se finanč
ního stavu i školství bude vzkvétati.
Jasného ponětí o jakosti a rozsahu vya
Čováni na jihu nabydeme, jiorovnámeli
náklad na vyučování dle hlavy v jižních
a pak severních státech. V prvních ob
náší průřízný náklad dle hlavy $2.54,
kdežto v šesti novotutgliekých státech
$11 44 v Novém Yorku $10.10 v Ohio
£9.24 v Peunsylvanii $0.23 v UlinoÍHe
$13.20 v Indianě $7.37 obnáší. Nej
menší náklad na vyučování vede mezi se
verními státy Maine, a sice $6.57 a mezi
poledními Sevorní Karo ina, nakládajíc
najedno dítě [kjuzo 63 centy nejvyšší ná
klad mezi severními vede Massachusetts,
n uk 1 ál%jíe /JMI ti jodiM* plftškoleoó Até
$21.74. í
.íelen úkaz jeftt pri jižním školství po
t«ěáiteluý, a sice že mužské i ženské uči-
•ž-.gigý.fty&ř.wiiKcilwlw
"Holint# dne 14. liKtopadu 1874.
doby |xdnikuli islanďané častěji
telaké síly téméř vSnde stejně jsou |pla
oenj.
SKORO K NEUVfcŘENt Minulé
Avolby
byly vesměs hrozitánským překva
pením. Avšak nejvíce překvapující jest
volba kongresníka v 10. distriktu Massa
chusettském. Opoziční strana *ivrhla
'očekávajíc na jisto že bude na hlavu pora
žena, za poslance prof. Seeleyho z Am
herstu, muže to, který snad nikdy politic
ky činným nebyl. On sám asi nedoufal
ve své zvolení, neboř nic neagitoval. VSe
cky jeho volební útraty, zahrnuje v to i
tiskové práce, obnáší pouze $ 500. A
přes to předce byl zvolen značnou větši
nou. Řtastný ten distrikt, štastný zástup
ce!
POMEZNÍ VÁLKA vypukla nejspí
še na pomezí Texasu a Mexika. Mexi
káněti banditi, dobře vojansky organizova
uí, vpadli hluboko do země asi 100 mil
od Iiio Grande, kterážto řeka obé země
dělí loupíce, drancujíce a snad i vraž
díce. Následkem toho jsou Texánští vel
mi rozhořčeni a organizují se také, aby
bandity pronásledovali třebas až na me
xikánske území.
SENATOR ŠURC nebude zvolen de
mokratickou legislaturou státu Missouri do
8pílkového senátu. Sure není demokra
tům missouriským dosti demokrat a pro
to zvolí nejspíše Gratz Brown a, téhož
jer.ž byl přeni dvěma roky od liberální kon
Tence navržen za místopr^idtnta a kte
rý, jak se potom ukázalo, celé liberální
hnutí zhudlařil a nejvíce k poraž:e Gree
ley ho přičinil. Výtečný novoyor4 tý
deník „"Nation,** orgán nezávisle republ
kánský, praví, že v Řurcovi ztratí Mis sou
ri a celá země jednoho z nejschopnějších,
nejpočestnějších a nejsvědomitějších sená
torů, jakých v nynějším senátě věru na
zbyt neni
IFi ozil/t vrfižilíi
iiu hiiii'iti.
Výpovť^r ť^nrra ml.
On a otec jeho nenávidí! již dlouho
Schillinga pro svedení sestry jeho, kvetou
cí, lóleté dívky, která následkem před
časného porodu skonala. Bylo jim tedy
vítané, když Rufer, který přičiněním
Schillinga z práce byl puštěn, večer do
salonu jejich přišel, zle naň řádě a zabi
tím mu hrozo. „Ten platdajrký pes mne
vypíchnul z mého místa, a já jej vypích
nu zase z jeho, a to ještě dnes večer." O
tec pravil: „Dobře máš, učiníšli to dnes
ještě, tak ti s Fricem pomůžeme."
Na to se umluvili, kterak to vykonati
a když bylo půl desáté, zavřeli salon a
vešli yardem do yardu koželuhovny. Ru
fer měl klíček od dvířek, vedoucích z
yardu koželuhovny do dvorka Egnerů.
Tento klíček Schilling ztratil, Rufer jej
nalezl a podržel.
Rufer ukryl se za hranici třísla, starý
Egner schoval se za tlustý kůl a on (Fric)
postavil se do stínu kůlny. Rufer zvedl
cestou kus smrkového dřeva, které bvlo
na jednom konci široké, na druhém špiča
té. Egner byl ozbrojen hnojními vidlice
mqL A tak číhali déle než půl hodiny-*
Kopečně, několik minut po 10 hod. Schil
ling přišel a nechav dvéře koželuhovny
otevřené, vešel do stáje. Zde rozžal ma
lou petrolejovou lampičku a dal se do čis
tění koné. Když se ke dveřím zádami
obrátil, vloudili se otevřenými dveřmi do
stáje, Ruter napřed, za ním Fric a nejzá
ze otec. Rufer vsadil Schillingovi z ne
nadání ohromnou ránu klackem do zadní
lebky, takže tento zavrávoral, ale neupa
dl. Ruťer jej aa to ještě asi dvakráte ne
bo třikráte véí silou udeřil, uačei Schil
ling sklesl. „Ou však se brzo zas vzcho
pil'1, pokračoval mladík ve své děsné po
vídce, ,a zavolal dvakráte „Watch" a dva
krátě „Mord" ale můj otec vrazil mu vi
dlice nejprvé do nohy, potom do břicha a
posléze do prsoo. Mezi tím doň Ruťer
mlátil bez ustání. Schilling ieétě jednou
slabým hiasem promluvil: „Nezabíjejte
mne!" Ruter se viak nafi vrhl a c^yti?
jei za chřtán, jej Škrtil, kdežto otec (starý
Egner) vidlicemi stále doň bodal. Y zá
pase poškrábal Ruferovi tvář, ale to dlou
ho netrvalo, byl brzo mrtev.
Když jsme se přesvědčili, že není více
na živu. radili jsme se, co s mrtvolou po
číti. Nejprvé zamýšleli jsme Iioditi ji do
kádě, ale Rufer pravil: „Ilodímeli ji sem,
tu budeme hned .vypátráni. Strčme ji
do pece, tam shoří na popel a nikdo se
nic nedoví." On otevřel, na to chopili
mrtvolu za hlavu, já ji vzal v půli a otec
za nohy a strčili jsme ji do pece. Já
chtěje mrtvolu dál do zadu strčiti, vzal
jsem šfárák a co jsem měl síly jsem ji
strkal, ale nemohl jsem s ní ani hnouti.
Rufei vzal mně železo z ruky a pošoup
nul ze vší síly mrtvolu bodně do zadu.
Na to šel a umyl si ruce. Můj otec a já
šli jsme do našeho dvorka, kde jsme si u
hydrantu (zvláštní čerpadlo) myli ruce.
Za námi pa v řišel K er, načež jsme
všichni tří do salonu vešli a piti chtěli,
ale jelikož pivo bylo vytočené, nepili jsme
ničeho. Rufer pak odešel a my s otcem
jsme šli spát.
Celá událost netrvala, než 29 aa nut.
Mluvilo se málo. Otec můj, jenž byl
hrozně rozzuřen, křičel, vraziv Schillíngo
vi vidlice do břicha: „Tu máš, ty zatra
platdajčký pse." Psi byli všichni
odvázaní, avšak my se jich báti nemuseli,
jelikož jsme byli známí." Ruťer a starý
Egner tvrdošíjně zapírají.
Amerika.
Výroč
i ná
Washington 10. ii-top.
ni zprava generala Shermana,
ministru války ukazuje, že dne 15. řijna
čítala naše armáda 20,441 mužů
tento
počet následkem přirozených příčin do 1.
ledna sklesne nn 25,000 mužů. On lituje
nedostatečnost tak malé armády, která na
tak rozlehlém území operovati musí, tak
že zhusta vojsko z jednoho vojenského
departementu do druhého povoláváno bý
ti musí. Sherman chválí gen. Sheridana
a podřízené důstojnictvo za poměrně do
statečné udržování pokoje v indiánské ze
mi. On praví, že naše armáda, která
jest vlastně vojskem pokoje, nejvíce naina
bání a evízelů ze všech vojsk podstupova
ti musí. Kíizeň a chování se důstojnictva
a mužstva zasluhuje nejvxšší pi*chvalu.
General Sheridan nazývá ve své
zprávě Custerovu výpravu do Černých
Hor úplným zdarem. Země jest tam umo
hem lepší, než se za to mělo, dříví jest
tam hojnost, tučná pastva na svazích hor
i v údolích a hojně vody. Také něco zla
ta bliž Iiarveyho parku nalezeno. Gene
ral Sheridan doporučuje zřízení vojenské
ho stanoviště v Černých Horách.
—Bibliotékář senátu George D. Wa
gner z Pensylvánie dnes zemřel.
Little* Rock, Arkansas 12. listop.
Dnes ráuo bkladali guvernér Garlad a o
statní nově zvolení úředníci státní přede
psanou přísahu. Po zahajení státního sné
mu ctěno guvernérovo poselství, v němž
oznamuje, že se v úřad uvázal a slibuje,
že ústavu a rovnoprávnost přísně bude
zachovávati a napomíná kouečuě svou
stranu, aby se vítězstvími nestala zpup
nou, ale umírnéuou, smířlivou a. posluš-1
nou zákonů.
Montgomery, 11.listopadu. Ala
bama Lne slaveno zde velkolepým
způsobem vítězství demokratů. V přija
tých resolucích ubezpečuje se země, že de
mokracie podrobuje se ústavě a Unii, že
chce šetřiti práv všech občanů, bezohledu
k barvě pletě. Řečníci napomínali lid k
smířlivosti a zachovávám zákonů.
MexikanŠtí loupežníci.
€*«il vCMtoil, Tex. Vojensky orga
nizovaná banda loupeživých Mexikanů
vpadla přes Iíio Grande do Texasu, pře
padla méutečko Los Almos, ležící sto mil
od hranic a vydrancovala je, v Hidalgo
Co. pokradla mnoho balíků bavlny a jin
de naloupila množství dobytka. Asi
před dvěma týdny chytili ti banditi pa
stevce z Celaye a Donacby, přivázali jej
ke koni, načež koně pustili. Teprvé za
dvanácte hodin příběh kun k réuči, kde
byl pastýř vyproétěu. Nebožák byl již
polomrtvý. Stáda jeho ba
Only on subscri
OFFICE
104 Gratott Street, Cle a
číslo Krejci A s
Ozii á nik
mají
spojem
po celých Cechách,
ano po celé Eti
8 (muky
na kteréž vystavují
ní sineiiky v kaz
cene a iiiené*
Té# obstarají pit plavy z Ki
Ameriky aneb z Ameriky
přes Bremen. Hamburg, Livcrp
a j. v. přes New York, Balti
ladelphii, Boston a j. v.
Kdo by si přál v těchto sál
dobrého a rychlého vyřízen! a'
na M. Krejčího, roh Croton &
aneb J. W* Sýkora, č. 9. PoWi
Anton Spurný?
obchodník 1
měkkém a tvrdém
Obydlí, roh Croton a Forest sir. Č. 145^
Yard roh Platt & Carr sts.
tC.
& P. R- R- Crossing.*
v lihovinách &
J.
\V. Svkoi'2^
v u k a a
týi má vždy množsiv j.i oniů
fSST Kancelář ěie. ». I ibblic SqwaF^^
Obydl: 1(57 OhIxh-ii reel. *i
II. Janovic
C*4 iSeue» a ^ir .. ,i •». eiatni,
odporuřujo Se -»vým *rajauúttt
nortiýni pivem a všemi iiruh\ napoj ,.
•fijr Dva. veiui? pěkné /.řízené kulečník/
nou
vfcJy k zábuvé initovitiaA Urj tito
vším prlsiužunstvím poaotově. l_j|
Ihiericld Mťiulje
majitelé 1
Clevelaiidské (octárny, 1
No.|:i Central P:a-.v.
čistý ciderový a bily vinný oeet vždj
k dostáni.
M. KREJČÍ, roh nl. Forest a Croton^
18— hlavní jeinatel.
rm
E N Y
dětských
i
feí
9
V
a
tai
na prt**&}.
Ti ni
k vit
e z k a n e e
#3oo
«»oo
se sa-
Seilé ..Iron i i(!s"
Hodu- li i uch i i las
lliK ílr Chiiieliillas
metovýni lemem
Modré Whitney
Hnědé Castory s astračlia
novni iuneem lOoo
Modré astory s astracha
iiov} in límeeni lOoo
Černé astraehány líloo
C5)
too
I n 1 kapucami:
Všecko jest nové jfíoii
ne nové
jsi mody.
MABLEY & HULL,
obchodnici v šatstvg
CJLE
V
.i,ťaav:
E1.A ,\ D, O.
104- Groton Streot, Cleveland, Oliío.
Um
Merino a
v Km press lot lies
VB vftech nových a nejldt dan/j-ich
«4pp0$nceh od 50 ctft rfiě.
Černé alpacas a
690 Superior
lilii
No. 290 Superior st
©známky,? PPLISHE^ BY TliE BOHEMIAN PRINTING CO., 104 Croton Str, CLEVELAND, 0
„POKHOK" The1*4
pul 1 -died every TuesduÉ
and Sutiurdnl
One year
Six months «•#.
Tnree months.
S. 11. tV ]. P. IdS I líK,
la»|ortéří a velkoobchodní#
109 Hirer ^lr Cleveland, O. 3á -$S
ku oil do 0 let.
llnedé ..Iron Clads 5.50i
Modré Chinch i ll is
llnedé Wlíitneysse same
tovým 1 í hi e in tloo
Modré Ca story lOoo
Modré Mettons
lil Ontario Street.