Pokrok. [volume], November 17, 1874, Image 3

About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

                
TRPITELOVÉ rTODPáDíiICL
Dle Alfredu o i r, it u nu jazyk
česky uvodí
Vávra HaMalihý.
1
Kniha ťtvrij&
v OlMli »trnny.
JI 1 a v a v a n i
rles 8
(Pokračováni)
los různými příhodami.
„Jak pak v v padaly tyto bankovkýf"
tázal se Kfiinzhnann.
,,Můžeň jednu lineji vidět," pravil Strop
•aha je |k» tobolce a odvedl pfitaUl tvého
do vedlejSÍ světnice.
Kainzlnmnn^ prdskoumav bankovku,
pravil: „Tato bankovka je jedna z těch,
jeŽ roku 1850 úředně byly popsány. Po
chází z dílny uherské roty pcnězokazův,
jilto byli zatčeni. Pohlížel nezmocnily
00 úřady u\noho peněz, jež tato rota byla
JiÉ shotovfla.''
„Věru, tys znaleeP pravil Strop.
Strop setkal se ta se starým Baro
kem.
„Ale hostiteli, hostiteli,w pravil fetierál,
„kdy pak začne večeře? Žaludek máj
nesnese tak dlouhého míru!"
„Pano jenerale," odvětil Strop rozmaři
le, „jáť bych tanec byl nevynaftel. Ale
dámy jsou čilý národek, jenž chce se to
čit. Bažanti, pnltiky, Šampaňské to jsou
podstatné požitky, a proto souhlasím s
Vámi."
V tu chvíli byl Strop spúsobem nalé
havým ze siné vyvolán.
Když prošel dlouhou chodbou, na nit
roj posluhujících domácích lidí, sluhů a
komorných k družině hofetí náležicí, spů
soloval velmi čilý život, přicházel mu
ntarý pokladník vstříc. Mlčky ale s po
hledem významným uchopil velitile Bvé
ho za niku a zavedl jej do blízkého poko
je y němž Strop bydlel.
„Což pak jste se pro tu záležitost na
smyslech pomátl," tázal ec Strop užasnut
když byli octli se o samotě.
,.Nikoli, Bohu díky", odvětil Bruttner
v největňíni rozčileni. „Bohu díky, že
jsem tu záležitost tak pilní stopoval a bo
hu tisícerý díky, že jsem vzdor vašemu
vyzvání v dnešní slavnosti se neúčastnil.
Vypátral jsem vše a pravím vám nyní:
Ničema, jenž nám padělané bankovky
mc*i ifaée dobrC^vkláslá, sedí v naáem
doMu"
„Jakt Co? V Mem domě?" zvo
lal Strop všecek pornatea. „Nuž, kdo
je to?w
„Hampden je to!" odvětil stařec.
„Hampden!" zvolal Strop užasnutím
couvaje. „Důkazy, Brunneře, ft kazy.
Jaké důkazy máto?"
„Již dávno měl jsem za to," pravil po
kladník, že to 8 ním jaksi se hati, ale te
prv dneéní příhodou přišel jsem tomu na
kloub. Byl jsem opatrně patnáct tisíc
zlatých pro Nathana Mayera '*1 počítal a
jo aa stůl, na němž se počítá, položil.
Tam ležely asi hodinu, a llanijKlen tam
samojediný se zabýval, než jednatel je
odnesl. Jak octlo se tam těch pět padělá
ných stovek* Nemohl jo tam nikdo jiný
strčit než Hampden aneb jednatel. Pro
to ustanovil jsem se na tom, Že j»odtají o
své újmě vykonám tajnou prohlídku u
těchto dvou lidí. I začal jsem u toho,
jenž*mně byl nejpodezřelejáí, u Hamp
dena* Jedva čistý panuček odebral se
ua ples, Sel jsem nahoru do jeho světnice
a podnikl jsem svoje dílo...."
„Jak to, jak to?" tázal se Strop,
to! Vzal jsem Bebou zámečníka
a dal jsem psací gtolek a skříň na šatstvo
otevřití." *v
„U ďasa, tof byío smřlé. A naše! jste
něc# podezřelého, BrunneřéP vskočil mu
do řeči Strop s největáí netrpělivostí a své
dav ostí.
„Arciže," odvětil pokladník, „bylo tam
bankovek asi za deset tisíc zlatých, ve
směs padělaných."
„A trií ničema!" svolal Strop.! k^Lto
ho chlapa já osol přijal do obchodu. Ny
^dc podezření je určeno k jistému
předmětu, snadno lze vše sí^iě vysvětlit!.
Tó
n
ho náhledu jsme i my, já i Brunnert Ale
co to sjomah*f Vysvitli mi raději, xl
koho jsme tyto stovky obdrželi, abychom
mohli se ho zmocniti. Tu to vězí.''
„Musím li při pamatovat," začal Kain
almann, *e před několika měsíci vydán
byl zatýkací list, jenž s dotčenou rotou
penězokazů jo v blízkém styku. Dva
chlapi, cikánská jejich jména vytratila se
mi z pamřti, byli stíháni, jižto pol přije
tým jménem jeden co hrabě Doresco,
druhý co hrabě Viscony bankovky tyto
zda ve Vídni, ponejvíce v skrytých her
nách, do oběhu dali. Nelze se vlastně
tomu divit, že člověk tuto slátaninu přij
me, je to velká a zvrtni nehoda, kdyá
jich člověk v krátké době obdrií takové
množství jako ty!"
„To je přichylný člověk," podotýkal
Rainzlmanu, a oba vraceli se do velké
síně zpět.
Nyní pochopuji, jproó týž chlap tak řáj
né byl žiy a nikdy domova neopouétí. Ci*
ill to skrz® polici^ jož zná taěkářskoujeho
tvář. Jsem tak chytrý a přece tak hlou
pý." í bil se zlostně do čila.
,.Nyní jMjjffte se mnou rychle nahoru",
pravil pokladník, „nechal jsem v&e ležet
a stáři, jak jsem to shledal, abyste se sám
na vlastni oči přesvědčil. A pitom pů
jdu hned pro četníky."
Oba spědiaíi tri patra nahoru, kde na
lézal se byt, IlřunpdeníW, sestávající z
dvou světniček. Kdyá
HO
tam byli octli
otevřel pokladník skříni na Šatstvo, nad
zvedl prkénko, jež sloužilo za dno a oká
zal pánu svému,jen! oíi vyvaloval, padě
lané peníze.
Když byli baličky bankovek proskou
mali a s padělanou stovkou, již Strop u
sebe měl, porovnali, pravil Strop: „Není
pochyby, je to jasné. Nyní jděte ini
hned pro několik ČetníkA a dejte toho
chlapa bez hluku zatknouti."
Za chvíli byly zvončí slyáeti kroky.
Dříve než by některý z nich byl mohl
pronésti domněnku o tomto hluku otevře
ly se dveře a Haunderi veěel do světnice.
Překvavení bylo obapolné. llamjxlen
zastavil se u dveří, jel za sebou přivřel,
anižby byl zblednul, v tváři se změnil
neb jediný zvuk ze sebe vydal, toliko
kvapný rozhled podobný blesku osvědčo
val, žo před sebou vidi propast a* něho
se Šklebící.
„Zde tedy, bídný ničemo," osopíl se
Strop na ctitele své choti, „je zhtflějská
peleš, z níž padělané bankovky vycháze
jí. íižete to ještě zapírat?"
„Nezapírám toho, pane Strope," odvě
til Ilampden velmi klidně.
„Tedy jsme domluviliP svolal poklad
ník nadmíru prudce.
„To je záležitost mezi in nou a panem
Stropem," pravil Hampden klidně, ale
jevně, ,,vy musíte od nynějška drfet ja
zyk za zuby."
„Tedy dobrá!1* pravil pokladník, „pů
jdu svou cestou." I chtěl vyjiti.
,Ne tak nakvap", podotýkal Hampden
zadržuje jokladníka.
1eho
to sobě jeňté dovolujete!" zvolal
Strop plnou silou svého hlasu a huni se,
jakoby zločince chtěl se zmocnit.
„Mýlíte se stran mých zámyslův, pane
Strope," odvětil Hampden chlácholivě.
Hodlám Vám dáti vysvětlení a poskyt
nouti Vám příležitost, abyste úsudek svftj
o této záležití8ti změnil. Jest to ostatně
ve vašem zájmu a toho musíte vždy do
bře dbátir
,,Co byste mohl povědít?" tázal se Strop
zhurta a nikoli bez zvědavosti a jakéhosi
nepokoje.
„Dovolte dřivé!" pravil ITamjMlen,
„abych něco vyndal." I jmpoáél několik
krok ft, ale tak, že dveře měl neustále na
zřeteli i vytáhnuv střel hbitě ze skříně
pouzdro v spěchu octnul se zase u dveří
Vzezření jeho ale znamenitě se změnilo.
Poklid a rozpaky, jež jevily se posud v je
ho chování, byly zvrtly so v pravý opak.
Znáhla stál tu s hlavou vypnutou, tvář je
ho křečovitě so stahovala a oči jeho divo
ce a děsně se koulely.
„Nyní jsem jist," pravil, „že dojdu sly
šení." Při těchto slovech vyndal z pouz
dra krátkou malou bambitku.
Starý slabý pokladník zděšen ucouvnul
avšak Strop v strasnéiu hněvu, a nejvíce
na sebe, že takto je obelstěn, uchopil
se židle a chtěl jí po Uampdeoovi
mrštit.
„Zpamatujte se!" volal naň Ilampden.
,,říejsem vrah, pakliže mne nedouutíte,
abych se jím stal.
Strop zpamatovav se upustil židli na
podlahu a Ilampden pokračoval:
,,Touto zbrani bráním toliko dv#í, neb
chci abyste mne vyšly sel Váš první
krok
byl by, že byste doáel pro četníky a
mne ale zároveň i sebe zničil. Takto
ale je posud naděje, žo se klidně roze
jdeme."
Mluvte tedy," pravil Strop neptistiv
židli z ruky, neb na klidné zámysly
takového člověka nebylo lze příliš se spo
lehati.
„Vyslovím aa zkrátka," pravil Hamp
den „neb na plesu by vás každou chvíli
mohli pohřeáiti a i mně není mezi těmito
zděmi volno. O co se zde jedná? Patr
ně o dvojí věc. Předně jakou ujmu spů
sobil jsem vaáí pokladnici a za druhé o
trestní zákon, proti něuiuŽ jsem se* pro
hřešil. Týkajíc se první věci, vím, že
ztráta vaše je nepatrná, neb jste bankov
ky, jež jsem ve vaáem obchodu dal do o*
běhu, zase udal, a sice vědomě udal. Vy
to dosvědčíte, pane 'pokladníku!"
Pokladník škrafraá se za uáiina mrzutě
se uáklíbaje.
„Nezbývá tedy mnohem více," pokra
čoval Hampden, „než pět stovek, jež
vedly k odkrytí mých práci. Tyto a neo
patrnost, která by snad jeátě mohla od
krytí se, jsou dostatečně uhraženy akcie
mi krasnickými, jež jste v prvních dnech
na mně vyloudil, a jež dotsud ještě chová
te. Mluvte sám, zdali ztráty své vyse te
niti můžete."
,.Toř mohu snadno připustit," odvětil
Strop, jehož zlé svědomí slovy Hampde-
V
novými nad míra bylo pobouřeno. „Tím
váak jedině nemůže vaše jednání býti o
mluveno."
„0 tom právě hodlám mluvit," vskočil
mu Ilampden prudce do řeči. „To týká
se zákona trestního, jak dalece jsem totiž
státu škodu spftsobil. Ale vizte. Byl
jsem dost dlouho ve vašem obchodě a na
byl jsem sobě dosti zkušenosti, abych dů
kladně věděl, jak při dopravách zboží se
státem se zachází a na tom zakládám z
části svoje očekávání, že i Vám na tom
mnoho nesejde, když ubožáku, jako jsem
já, něco na ujmu státu do kapsy padne!
Každý z nás obohacuje se na »v4j ip i
sob."
„8lyéte, pane Hampdene!" vskočil mu
do řeči Strop rozčileně. „Ve Vaéem ny
nějáim poměru měla by Vám praobyčej.
ná rozsaťnost radit, abyste prosil za mojí
shovívavost a hněvu mého nepopuzoval a
vůbec nedotýkal so věcí, na něž byste
neměl zpomínat, kdyby tomu tak bylo,
jak pravíte. Tvrzení Vaáe jest ale ne
pravé."
„Nechrne toho," pravil Hampden, jako
by odpovědi nebyl ani slyšel. „Tvrdím
to, a budeli toho třeba, také to dokáži.
Uvažte na okamžik můj nynější poměr a
nahlidnete, že jsem nebyl živ do větru, a
lebrž že jsem dnem i noci uvažoval mož
nost, že mohu se vyzraditi. Maje to na
zřeteli, zjednal jsem sobě nejlúkladnější
známosti o vašem obchod ním řízení a ny
ni vidíte, že to nebylo nadarmo. Píivo
lojíe pamět svoji trochu na pomoc a upa
tnuínjete se na ledacos, co za mého poby
tu ve Vašem domě ne bez úmyslu bylo
se událo. Jsem vyučený kupec a jak jste
sám se přiznal, schopen, abych prohlídl
řizaní i tak rozsáhlého obchodu, jakž jest
vአzávfwl."
„Nemařme času a ilov," zvolal Strop s
velikou netrpělivostí, hledě jeni slov
Ilampdenových ukrýti. „Mně co ob
chodníkovi musí to býti osobné na nej
výš nepříjemné, že mám člověka, jenž byl
v mé písárně, udati soudu co taškáře a pe
nězokaza. Nouze je zlá rádkvné, já též
nemám srdce katovské. Přese všecko
nevidím tu nijaké výkličky, aspoň nikoli
té, jakéž očekáváte aneb v jakou se spjle
háte. Dejme tomu, že bych řekl: Jděte
nyní svojí cestou! Za jakého rukojem
ství pro svou osobu mohl bych to nčinitiť
Vyť jste člověk, jenž nezhrozí se ničeho a
jehož tudíž já právem hroziti se musím.
Vy odtud odejdete a budete teprv snad
zítra neb pozejtři aueb teprv za půl roku
zatčen. Ma se pak říci, že Arnold Strop
o vašem padělání věděl? A nezávisela
by moje pověst od té doby na Vaší libos
ti i Nesmysl, nesmysl! Tak to nejde a
je po tomto vyjednávání již také na to
pozdě. Kdybyste vešed do této světnice
a vida se prozrazeného byl dal se na úték
tož mohlo to býti pravou vytáčkou, nyní
to ntjde, i je to nemožno, a kdybych se
proti bambitce vatt párátkem na zuby
měl bránit!"
„Nejsem vrah," odvětil Hampden a
bych vsak věci se uevzdaloval, vracím se
k tomu a pravím, že jednáte ve vlastním
prosjěehu, když mne propustíte. V toai
co jsem Vám pověděl, měl byste shledá*
vati dosti pojiniitek, ale jeáto Vaáe zdrá
haní je vždy urputnější, musím ovšem
přikročit k novému donucovackuu pro
středku."
„Nadarmo!" zvolal Strop. „Nechám
Se raději na kusy rozsekat!"
(Pokračování)
i/pali.
(Dle antického)
(Dokončen?.)
Kapitolu ll|»
„Paní Le Feuille, dovolíte mi přodsta
viti vám bratrovce mého muže, p. Dacre
aeí Právě se vrátil z dalekých cest"
Mizpah pozvedne zraků svých. Sedí,
Štíhlá a půvabná, v polosmútkových ša
tech v jedné vznešené společnosti londýu
ské. Dvě růměná znamínka vyskočí ji
na lících a oko její náhlým světlem se
rozžehne.
„Pag Dacras a já jsme dával plátelé,"
praví.
Avšak on se nechová jako dávný ptí
tel. Zdá se, že ani nevidí překrásnou
mulutkou ručku, již mu Mizpah podává,
ale kloní se jaksi těžce, jakoby mu osoba
jíž byl představen byla více než lhostejná,
ba protivná a sotva s ní několik slov byl
vyměnil, jen aby se neřeklo, že nezná
předpisu dvornosti a uhlazeně chovati
neumí, odstranil se. Mizpah nemohla
rozčilením slova ze sebe dostati jen srdce
bilo jí mocně v ůádrech a horeční růměo
se smrtelnou bledostí stihaly se na lících
jejich-
A tak ae opět sešli a tak se opětně ro
zešli. Zlatý zámeček, jejž ona mu jednou
darovala a na němž vyryta následující
posvátná slova," Hospodin ostřihej mne i
tebe, když budem odloučeni," doaud viaí
na řefcězi u jeho hodinek a váak on jí do-
K*
sud neodpustil** Snad nikdy jí neod
pustí. V
CoŠ marně ostříhal je Hospodin?
Opět soumrak. Matně zelená obloha
do*modra přechíizí na východě. Dlouhý
pruh tekutého zlata září na západním ob
zoru. Nad tím vznáší se fialový oblak,
ohnivou obrubou. Daleko odtud tam za
temným chumáčem stromů cinká vesnic
ký zvonek klekání.
V rozkošném letohrádku na krbu praa
ká a jiekří se oheň otevřené okno jest po
lozahalené drohocennýmí krajkovými za
slonami, které jemně ševelí v sladkém,
květinovou vůní přesyceném vánkn a u
okna sedí Mizpah v nízské lenošce, majíc
na rusé hlavince bílý krajkový čepeček,
jehož široké pentlejako závoj kolem její
okrouhlé, půvabné postavy plápolají na
klíně má rozevřený list a na každém líč
ku ohnivý nádech, kráaný tak, jako pel
mechové růže.
Ve vchodu ozvou se kroky a nádech
rozdmýchnut jest v živý oheň. Zvonek
n dveří zazní pronikavě, ale srdce tluče
Mizpaze příliš mocně, než aby jej mohla
slyáeti. Dvéře se otevřou a ona se vzcho
pí jeji oči svítí skrze průzračné perle
kanoucích slzí sepjaté ruce její vztahuje
příchozímu VKtříc, její Stihlá a půvabná
]K)stava téměř klesá pod břemenem nevý
slovné radosti. V záři zapadajícího slun
cezí ji Gerald jako světici. V nejbližším
okamžiku jest v jeho náručí, přivinuta
jsouc k jeho dmoucím se prsoum tak
jwvně, jakoby se bál. aby mu více nebyla
vyrvána. Libá jí na rty, ruce a brvy,
jako by si muka deseti dlouhých lét chtěl
nahraditi jediným okamžením.
Dlouho nepromluvili ani slova. Hla
holení zvonků neslo se radostně lahodným
vzluehem, měsíc jako zlatá lampa s
klenby chrámové visel nad nachovými
vrcholky pahorků.
MejlaclnéjSí obe had vj
Chas. Duffiipr,
říš, *11 Uruailwaj,
obchodník v malém i velkém prodává
nádoby hliněné, jwrcelánové a skleněné,
zrcadla, svítilny, galanterní zboží. Hoj
ná zásoba zboží vždy na sk\adě.
Každá objednávka
ív každé části města.
dc
ravi se
4í*-22
má Imdebaí nástroje všeho druha.
*1
tLarmnoiky,
housle,
kytary,
plechové nástroje,
nejlepši vlaské strun v, atd.
m~r Všecky nástroje pěkně a dobře
spravuje. 1—
FRANTA BRODSKY,
čís 58 Avenue New
York,
oprávněný jednatel
eeatující na parních a plachetních
lích přes Brémy a Hamburg.
Zásilky peněz a jiného druhu věei do
Cech a Německa obstará v nejlevnějších
cenách skrze prostřednictví pánů Kareše
a Ktozkýho,
Lístky železniční do všech dílů
Ameriky. 51-24
iiiiiox & i i:k*oljl
VuasUipei J. B. 6M1T1I éc CO.)
Velkoobchodníci v ovoci zavařeném, V
sušených rybách, ořechách a jiném.
čísla 187 Water Street.
22- Cleveland, Ohio.
PREISEI/& HEXXEK.
o o n í i
•c velkCni I malém
mají velký výběr porcelánového
MIDLÁRNA.
(X.tn/ena roKŮ 1^50.)
N a o & S o n
vyrebyteh4 všeho druhu
«U!o 19U 4 lol Cáná! Street,
22- CLEVELAND, O.
Tržní hlídka.
IVew Yorský peněžní trh.
New York, dne 17. listop 1874.
Zlato kupuje 1001 prodává.
S n í a í y
117
1161
n 1866 6 pi% 117$
papíry 6 pre. 117*
10-40 5 pre. 114
nové 5 pre. 1121
*Ex-Int.
ClevelandsKý trh,
Cleveland, dne 17. listopad. 1S74.
Následující ceny jsou ve velkém. Obil
ní ceny jsou ve skladech (Elewator), vý
minkamy zvláště poznamenanými
e n i e čí a o tavená simní
1.09 čís 2. l.Oé.
K u k u i e 8 0 8 1 s
O v e s či s 1 5 4 čí s 2 5 2
i o 9 5 9 8 u é e
e e n uč e
o u k a 7 0 0 7 2 5 z a s u z e v e
né neb z bíle zimní píeníce mleta v
v městě samtti.t druhy na venku mle
te o 50 ctů. méně jarní pšeničná [mouka
5.75—6.50 za sud.
i n á o u k a 5 5 0 6 2 5 a a s u
Pí e z a u n u o u 2 0 0 0
nejlepši (Middlings) 24.00.
S e n o i o e s k é n a & e 22*00—
25.00 za tonu.
U z e n é a s o Šunky naložené v
cukru 13 —00. Přední 91 ctů spek 11
—12 ctů, zušené hovězí 161.
S á o v s tě př e v a e n é 1 5 př i
soudku, na sudy 14 na venku převaío
11—12 dle jakosti.
S a, z továrny 14—15 ctft za libr i
a o y n o v é 7 5 8 5 u e
i u e n o v á z a a n u 3 2 5 3 4 0
a z u 1 e 1.75—215 za buáel nejlepóí
druh.
Cnkr: A 101-101, 10-10* kostko
vý dn»bný v zrnkách 11-1 li extra 10—
104, žlutý 9—Porto Rico 9i—10i,
Kuba Sé—9 ctů.
ft e živá kuřata sa libru 11—
12 ctů, živé krocany 33£—14 ctů.
O e a v i o v 1 8 2 0 a
jiný druh 14—15 ct.
8 1: za sud, Saginovska a Onou dag
ská pěkná 1.55, hrubá C. 280 lb. 1.85.
kuchyňská 2.35.
e 1 6 3 0 za libru západ
ního a New Yorkského.
n*
s k e n n é o i ně n é o n á o í z r- -0
cadel, svítilen, nožů, vidliček a všelikého Silver Clos 10, bílý Ontario 10 ctů.
zdobné ho zboží.
S a z a 2 0 0 u e n e e y
S y o a e 1 0 0 1 2 5 z a a
u k a e 1 0 1 2 z a i u
é í: dle jakosti 50—95 ctil sa libru.
V á n o 1 1 5 z a s u
e e n O w e o a A k o n 1 7 0 n
Louisville 1.90 sud.
e t£r o 1 e u při celé káře St ui« ar»l
bílý 9é 9é, Ohio ohněvzdomý 11 i e.
K á v a i o 2 4 2 5 Já v á 3 4 3 5
e e nové Hyson 50—130, Gun
powder 100—135, Japanské 70—1.10,
císařské 100—135, černé 85.
o a e e s z a a o n N O a n ký
78—80, Porto Rico 65—To, Kuba 33—35
o z i n k y n o v é a y e s a n a
3.25—3.35, Valencia 13 ctů za libru, Ko
rintské 8—81 ctů libra. Sušené švestky
14—14i ctů.
K o e n í s k oř i e 4 0 4 5 v e o u
18—20, hřebíček 58—60, pepř 31—32 ct.
zázvor 20—25, muškátové oříšky 1.30—
135 libra.
e a o o n 81—81 otťU. Karolí
9é ctů.
k o e a 5 i 4 e é i s 1
kánský castile 12—13, pravý castile 16
—18 ctů.
S v í k y S e a i n e 1 3 —14| etá
Star 20, lojové 13 ctů.
S o a í -karbonát 71—8, obyčejný
soda 3i—4 ct
Luč e n í S o o v á i e k 3 3
běloba Sodová 41—5 Caustic Soda 6i—
71 ctů, potash 60 ctů.
O e lněný, převařený 98 za Gal
lon, nepře vařený 93. omastkový olei
extra 91—96 ctů.
Dřevní trh.
Ze skladu p»rítá se tÍM střtv. 11
palec čisté 49.00, plank čís. 2. 1 p. 50.00
II. čistté 46.00, či?-té plank 47.00. H3
éfaté 1 palec 41.00. Box 1 palec 30.00í
e n i n 1 6 0 0 í s I. Stoks Xti
palefl široké 20.00. čís. H. 16.00. ÓkM
Crmimons 10.00—20.00.
S a v e í i o e y o i s s a i
linjj a trámy, kratňí než 18 střevíců 10.0#
20 stř. dlouhé cena dle délky dřeva.
Laťky 2.25—2.50 tisíc.
e o v é o s y a é 2 0 tÉ
střední 25 et&..velké 80—40 ctů kus
A.
J.
HAW,
\\J bLv
28 Merwin Str Cleveland, Ohio.
v«lkuobci odiiik korenar^ký,
a i
syrupu,
rybách
a dřevěném aboží a
německém importovaném zboží. 26-52
joii\ hi hic & sovs.
Vyrabytelé o obchodníci
v n á y k u o i i á e i
Prodává stoly, židle, postele atd. Dvé
ře, okennice, okna se sklem atd.
S k a 1 5 0 1 5 2 W o o a n A v e
13-18 Cleveland, O.
P. ŮQLTZ,
210 & 212 Ontario Street
0«i|M.»-u«'uje i-vuj z.ivod en
krář.-ký ctěnému obecenstvu. 1—
rntricf, k»\a, čaj, čokoláda^
nejvýbornějši jakosti vždv k dostání.
t*r Krám a síň pro hosty v neděli
věedni dea otevřeny, až do půlnoci,
K i i í A i
u i u a a z a n í k
má vždy hojný vý
běr
hodinek,
prsUnt,
nausnie,
%a iiné zlaté i střibr
potřeby.
-1 Cis. 7^, Croton ulíee Cleveland, O
Mýdlo a vodička
na čištěni skvrn oděvních, aťsi od vosku,
oleje, mastnoty aneb jiných látek pochá
zejících. Vlastní vyrábí tel mýdla a vo
diěk" •f=t
KAltEL
FKAAMií,
čís. 76 Ooton Str.,
I
-J
'hož výrobky ty jsou k dostání.
Prodavači oIhíiži ,-iusna pn-ivnía
('en* jedu'bv SUimu
n ni ia 2.5
I6
n
a.
-1
CL.
a
*5
Za hodnotí ruč $,
y
fc
23
=.
=r jr
sr
'-*š
I i
2 &
s
II
I
i'
os
'r
řOC
4
PS
3 e
i
9
ah
g.
s
cr
fr S
e?
f- Js
trt
o
FOHIT ITV
E W E Y
Rogers & Hughes,
vyrábitelé všeho druhu
ALU A PORTERU
pro potřebu domácí i
k zásilkám.
Roh ulic Seneca & (JauaL \n\n H. J. Votteler
No. 179 Ontario str.
S98 Woodland Ate.
CLEVELAND, O.
li E V I. A S K V
5-20 1891 6 pre.* 118*
n 1862 6 pre.*
1864 6 pre.* Hot
w 1865 6 pi*.
tt 1866 6 pm.
1867 6 pm. 1171
N a s o e n é o v i a a o e n y
stale á jKjptavky dobró, 12.00—18.00 za
extra Mess.
N a s o e n é v e o v é a a o těi
ký mess 22.50, krátké 22.50, extra mess
23.50—24.50.
Má s o n e e pš i 8 6 3 7 c.
V e e é e n v é 2 1 2 3 n a s u y o
čítané.
S u S e n á a k a 5 6 z a i
S e e n a i u i o y 3 0 0 z a u á e e
telné 6.75—7.00.
o o y e u é u té 5 A e i-
Pod 1 aha (Flooring) od —4500"
Common 30.00, druhá Common 24.00t
Norway 30.00. Siding (SajtiTig) -30.0^
i n e 1 8 a e z a n 5 0
čís. 1. neb čistý Butts 4.50 čís. 2. 2.60—
3.o0. A. I. 16 palců řezaný 4.25.
O i i á i i i k v