Pokrok. [volume], December 01, 1874, Image 3

About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

                
I'm
i
4
...
í
i
pa
TRPITELOVÉA ODPADLIOI.
I)le Alfredn McÍ8«nora najazyk
fimkf tirodl
V. Vávra Hnfttfilalif
Kniha ílvrťÁi
OWll utrany.
T_.
4 Mép-
a v a i n á í
UfiUi Čtenáře do země, kde květem
poinoranče,
(Pokračování)
„Přicházím velmi nevhodí' pravila
Mirky/.ku výjevem tím zaražena,
„Nikoli!"1 zvolala Kornelie vyskočivši,
aby noopchopitelně chladné uvítání objí
máním a polil iky rychle z paměti mar-
kýzky znplr.^ila. Mýlíš se."
,Což pak znamená vše toto kolkolem?"
tftaala se ínarkýgka.vkaaijíc na předmě
ty pohozené.
„Nic," odvětila Kornelie v rozpa
cích. pořádám hled tím eoei?~ posaď
sel*
„Zpovídej se," začala markýžka, „proč
M|)řicházíň vít# ke umeť" v
^Náhodu!* "oďvMlá tvot* ne tic jakoby
Ihtptejně, avšak ihned rozčilené pokračo
vala: „Nikoli, nikoli. Srdce moje jo
příliš etísufiuo^ itfiA abych upokojila ee
prtipovídkanii, pronállm i kdybych ti
větší upřímností nebyla povinována.
Kdyáj^om byla posledníkráte u tebe,
měla jsem krátce před tiin rozmluvu se
•vým otcem. Výsledek byl velmi smut
ný 1 Avšak tak dalece bvl přece dobrý,
le jsem otce konečné ze slibft a nekoneč
nýehpf vytH&la. Nenechej mne
opětovat, oo mi byl pravit. Viá koho mi
hlju, a jsem-li ho IkvIiih. Arto, ty znáš
celou minulost naší láskyplnou sladkých
bolestných upomínek a plnou ran, jež
v srdcích našich nikdy so nezacell. So smě
čelem mohu předstoupit! a tázati se,
zdali jsem dosti učinila, abych setrvala
dobrou dcerou, .Více nemohu činit, než
jaein učinila u chci raději zemřít, než a
bych mladost svou jeňfě dálo takto kor
moutila a v bédování protrávila .w
„Co chceš činit V tázala se přítelkyně
nadmíru dojata, kdežto na krásném je
jifli obličeji zrnila se velká avédavost.
„Což nevyhrazuje tobé pranic nepořá
dek jenž mne v komnatě obklopuje!" od
větila Kornelie.
„Tuším, tuftím", mumlala markýžka,
ohlížejíc se kolkolem, skládáš věci, zde je
jit naplněný vak ]oee«rtaí."
,,Že to tak dalece dojiti mokloP svolá!
la KomeHe. „Musím |hnitají uprchnouti
před maltou, jeiriufi bych nejraději za
blaho své byla děkovala. Ale či moku
jinak i Udej lune lej»él cestu a já obrů
lim se a uŘetřim sobě kroki, jež třesoucí
te noheu podnikám."
„Kdy chceá rxlejlt I"
„Je*tě této nod!*, znéltf odpověd.
„Bruno mešká zde již po několik dni,
vie je dAkladiiě omluveno, sjMilehlivl li
dé jsou zíalfiiif, "uschneme do Švý
carska —M
'Schvaluji zcela tvůj úmysl, neb ne
nldie* jiuftk k cíli svému dospěti", pravi
la markýfcka odhodlané a dodala velmi
iertovně, při čemž zúétí fej» patrné pro
kxnitalo:
Z vypravováni tvého a z
iy
vlastního evého pozorováni shledala jeem
i*otec tvůj od toho nikdy neupustí, aby
Mtott "nevládl dobře po rakousku. On
OVŠeni podle všeho chce též tvému dobré
mu, chce té jKHlle své mysli dojista učini
li Mastnou, avftak necítí aneb nechce po
zorovat, že dobromyslné jeho záměry ci
tu tvému jsou ukrutným mučením. Ja
kou nadějí chtěla bys kojiti se, vidouc, 2c
útrob srdce tvéliovmiikajlei zná za po
blouzení a že by tobě oktroyované dary
oleovské Bvé lásky rád vnutil výhr&žka
ttr pnijptj Nerbývá ti nic jinéim než
a jiní lidé ve tvých poměrech by učinili,
nosíi uprchnouti, odpadnouti, sebe ol
li(MliÉ|rlinon1l.M
„Ty tedy také za to máé'\ pravila Kor
pelie e povzdechem, jeui patrně nrdci je*
není jiného pro
středku. Měla bych poéetilá jásati, že
konečné nastala doba osvobození. Ale
jakkoli skvile eebé líéfro náhrado, ftož při
Slávám se, 4o zlatým svým vyhlídkám
4oeud se netěěím. Krok múj má v zápě
své nebe*peMA0tví« pohlíHm4i ee v ty
|D myšlenky, tu zapadají mi nohy do ze
ibě a~"
Xy« pofietifé dítěr odvětila markýi
auJí#" laskavé. IZ ěoaiu vycfil
fál ee itietnfi v ftanc hněvu svého otce?
i jek pak jil nyní má »e f4ec k tobě
vydáváá pověst svoji v Sanc Tak
ovlem, že otec tvftj bude nucen
rtiTOliti, .by smoleni ji-tjíel. kruhů njn,
oUftT, mohu nyní zinimti se tež o svo
Ijl^JakA opatření učiuila jsi, aby psáni,
do
^řpi^tthJWbéd^ltózejl, dostala se
mých ruko*
„Zde", pravila Korneli®, vyndávajíc
psaní,
|e dopis určený mému otci, jejž
n
z první Švýcarské pofity mu zašlu. Žá
dám jej v něm, aby každr psaní, jež pod
mym nápisem dojde, tobě odevzdal/'
„Máš za to» ie to učiní f* avc4ala mar*
kýzka.
„Ty ]ochybujeá tázala Re Kornel ie,
„tof činíš mu skutečnou křivdu, zojmcím,
ati viň, jakon náchylnost tobé osvědčuje.
Jak často pravíval mně, že o tom přemí
tá, kterak by radost ti spůsobil.1'
„To nejde!" pravila maikýtka }o
krátkém přemítání. „Nepiš mu o toni.
13udc lip, když dojdo ho psáni a on nepo
chopí, jak asi dceru dochází. A i stane
se pak psaním cokoliv.. OWhu bude
beztoho sotva rozumět i nebude tudíž v
něm nic, co by tobě požději nepříjemno
sti mohlo spAsobiti. Jen kdybys mne
dříve byla o tom uvědomila/'
„Odpusť zvolala Kornelio*. „Nevě
děla jseir, že tak rychle otlcjdu a byla,
jsem celá pomatena. Teprv v sjltoiu u
snesli jsme f*e na odchodu, abychom v
zmatku }Ksledních dnů masopustních ú
těk svňj lip zakryli."
„Na tom setrvámo !n pravila markýz
ka. At stane ee 7. penní cokoliv. A
však1', i vzchopila se, ,,já tebo tuk dloi
hoadržnji a noc bude ti beztoho kráf kou,1'
Přítelkyně rozloučily so nejsrdečněji a
rozeňlv se, obajx.ln6 ujišťujíce se, že přá
telství jejich rozloučením pranic neochab
ne.
Kdyi po té Kornelie zavátadla svá by
la upravila a vše ostatní zaxe «m!klítlila a
na dřívější místa uložila, byla již půlnoc
dávno minula. Iíyloť ujednáno, že Bru
no k čt\rté hodině zrána lidmi svými
So objeví a pro ni přijde.
V úplném oděvu }oc(*tnSm, kromě plá
Ště, položila se Koruelio na pohovku, a
6olě odpočinula, možná-li zváti to od
počinkem, když člověk, ndiybajo eelwu
tělu svému hoví, kdežto tisíceré niyřlen*
ky jnyslí zmítají a veškeré žily s dvoja
tou rycí dosti krev ku 6rdci dohánéjí. O
kno k levému jejímu lxku, jež «lo na pří
staviště, bylo otevřeno. Svíci h\ísi Kor
nelie shasla. Otec byl již nuvtatil se z
plesu. Uylať slyšela jak šel ]o scliodech
nahoru. V domě nic se nehýbalo byloť
toliko slyAeti jednotvárný i»i»hyb vody na
moři a mezi tím chvílemi vzdálený hluk
zpívajících zakuklencuv a veselých pijá
kův. Po dlouhém horečném čekání by
lať konečné přiblížila, ^e osudná hodina.
Bruno musel dottaviti se v nejbližší čtvrt
hodině. Kornelie byla péiskočiia k drnu
a jala se naslouchali.
Noc byla nadmíru tmavá a /.chmuřená
obloha tajným jKxlnikAm příznivá.
Dlouho z věnčí nic sebou nehýbalo, ko
nečně rozlehalo so ve vzdali cosi, jeí po
dobalo se Šplechotu vesel, avšak nebylo
jisto, není-li to vlnu, jež o břeh hlasitéji
byla se ošplechla. Avšak, nebyl to
klam, hluk dorážel vždy hlasitěji k uchu
Kornelie. Několik okamžiků po té při
razil člun k přiBtaviŠti u domku. Něko
lik postav, jež za panující tiny zrak Am
Kornelio zjevovaly se jen v nejtemnějSích
nárysech, vyttnpovaly nadmíru klidně z
člunu, aniž by mezitím lidský zvuk byl
lilesnul. Zároveň odbíjely na některých
městských věžích čtyry hodimy.
Musel to býti Bruno.
llozčilenoetí tajil se Korneli! dech A na
hnula se z okna netoliko, aby příchozí s
očí nespustila, alebrž aby tělo &vé, pod
nímž nohy se chvěly, opřela.
As ]ět postav mezitím přistonpflo k
malému vchodu, jenž vedl do domu a roz
žehlo tam evitilnu, jejíž nadmíru nepatr
ná záře nejbližši vůkolí před co tak osvétli
la, žc vzezřeni postav bylo lze rozeznat i.
Kornelie při tomto {Khledu málem by
byla na znak upadla. Muži tito měli
dlouhé tmavošedé vojenské pláště a hlav
ně ručnic e bodáky nasazenými děsně se
třpytily.
Za zvonec a domovních vrat zhurta by
lo zazvoněno.
Kornelie div neomdlela i měla jen to
lik rozvahy, že mohla mít jen dvojí hrů
zu najmysli buď žc Bruno je již zatčen
aneb že na příchod jeho ještě čekají.
Mezitím byly vrata u domu otevřeny a
mužstvo vešlo dovnitř.
(Pokračováni)
K v i u y
?Avy«l povi
.Tyl 'dodtvíl mi nouiilorti I" IvoUlaí vadž byl muž hezký, bohatý urozený,
Korneli. Cílo. „Ach kdybych ti mHa
I
po wiw boku, bylo by mní, io jdu na!" ^hy byl zasnouben 8 mil.stnou ...ladon
Jprocházku."
„DoauU zabývala jsem ae tvoji záleží-
W
1
clkuitčiiiy.
4i o ^lodrovoiiKii
odpustili nm posavadni lx«fný život jeho
a
shromáždili kolem vchodu. Zvlášť jistá
•tará a vráffkovltá žena hlasití velebila
krásu nevěstinu a prosila ji, aby přijala
od ní kytici bílých, divokých bMft, jdi
byla v lese sesbírala.
,,Je to chudičký dar, urozená pani,"
pravila stařenu, je9t. to ale vše, čeho mů
že ]odttt cikánka stará,"
Dáma přijala přívětivě ee usmívajíc,
kytici, a vložila dukát do ruky cikánčiny.
Když vcházela do domu, nahnula krásnou
hlavu svou, aby vseála vint divokých
těch kvítft.
bulce připamatovaly sol»ě pak čin
ten i úsmév, jaký sádlil na Tváři jej i, když
opřena o manžela vcházela do jizby své,
neboť to bylo vše, co vůbec ještě od ní spa
třilv. Za in klinu byla ve světnici své na
lezena co inrt vola a veškeří lékaři ma
dridští iied"vedli dohromady rozhodnout
co že bylo její smrt zavinilo.
Mladý vdovec byl dlouho velmi smu
ten, ale znenáhla počal se mu život znovu
zas libit i a on zvolil golě nevěstu jinou,
ne tak bohatou, ale krásnější a mladší než
bylu první. Osudu předchůdkyně své se
nebála.
iicIkiÍ
byla silná a plná zdraví.
Smrt se zdála být velmi vzdálená tak mla
dó dámy, jaká zde před oltářem stála a
ženichovi věrnost slibovala avšak ti, kte
ří se pamal »vali na osud choti první,
chvěli se, když vstupovala na večer do
letohrádku svého manžela. Tatáž stará
cikánka, která byla uvítala nevěstu první
stála upntstřed čekajících.
„Nechť Vás nebe a všichni svatí pože
hnají, seňoro!" zvolala. „Pozdravila
j-em dumu, která dříve sem byla přišla a
Jistý SjÉrtělský šlechtic starého rodu,
jenž byl žil divoce a lehkomyslně, koneč
ně se rozhodnul, Žc postěhuje se na stat-! j°.i 'celft opustit a mně wlevzdat klíre
ky své a tam zcelajinak žiti počne a k vAli lak se tam odeberu se sestrou svou. Naj-
jako květina povadla. Nechť žijete, až I
vlas Váš bude tak stříbrný jako je můj
Mimo kvf-tiny nemám ničeho, «"eho bych
podala. Prokažt
přijměte je.
Nedbale držela květiny v ruce a vkro
čila do prfkhodu. Banket byl připraven
a oiin přisedla. Nalívali vína a nevěsta
jim připila. Když počal pak ples, netan
člla žádná z mladic tak vesele jako
nevěstu. Svatba byla velmi živa. a když
konečně k runu hudba umlkla, hoeté se
|)oroučeli a voskové svíce uhasínaly, vzdá
lilo se krásné děvče usmívajíc a červena
jíc se, aby ?e odebralo do svatební své
komnátv. Když šla chodbou, sklonila ee
a zdvihla něco z ]odlahy.
„Květiny mé chudé cikánky," pravila.
„Nejíohrdnu skromným dárkem dobrého
srdce," a kloníc obličej svftj ke květinám
vešla do komnaty a zmize'a zrakům.
Po půl hodině vešel manžel do komna
ty za ní. Vše bylo ticho. Záře světel
osvěcovala jKílštáře, ale na těch nespočí-
vala krásná její hlava. Ohlídl se, v odle-
vonsa tolK, .niti bljnoíti l.rad» jeho byly i
příliš děsný a po léta šlechtic se ucházel
a ucházel, aniž by cíle došel. Až koneč
né jeti nous rána setkal se s doňou Morou
na cestě jeji do kostela a té se zalíbil. Po
nějakém čase dovoleno mu, aby jí s vy
branou španělskou galantaosti nabídnul
ruku a srdce.
Doňa Mora, taktéž vdova, s potMenini
vyslechla nabídnutí jeho.
„Jste mně, seňore,
Vám to upřimně", pravila
posud jKxlivné noci svatební. Nejsem
sytá života a ráda bych se životu těšila
ještě dlouho. Povězte mně, čím umtely
obě Vaše ženy. Musíte to vědít."
„Bůh ví, že nevísa," odpověděl šlech
tíc.
,,Yěřim Vám", pravila
slyšte mne tedy. Jsem hotova
Vám ruky své, avšak nežli tak učiním,!
musíte mně dovolit, abych si prohlídla)
dAm Vአod pftdy až do sklepů. Musíte
a
i
mní., Beňnr, to Sest a
Nevěsta přijala dárek, jakož byla před
chůdkyně její učiuila, neplatila jej kla
tém.
nenalezeno íá.lnél... ,Wanř,,í a tmU,i «kl"užiliu
příčiny. Také lékaři zas nei"K)znali niče-l
1
du to tajemství, ač je li nějaké**,
„Doňo Moro", odvětil muž, „čiňte jak
chcete. Opustím byt ihn d. Zde jsou
klíče. Dlouhý ten klíč ocelový jo od ne­
dálnou jejíž rodina se těšila svazku tomu šťastné komnaty, kde nevěsty mé skona-fgy kterýž počal vycházeli v
a dceru velkým věnem obmyslila. a prosím Vás, abyste tam nevstupo-
1
Svatba byla nádheina a když paTc mla vola. Buďto zdráva! Děkuju Vám za
dou žínku svou vedl domů do svého palá- i slib Váš, o jehož splnění Vás poprosím.
ce, byli se místní Žebráci, jakož v obyčeji i jakmile mne povoláte." fcís. CrOtOll Street,
Políbil ruku její a odešel. m4 na
Doňa Mora ihned ae připravovala na ^ontnlkA.
návštěva sámku, o němž byla slyšela to
likeré z vesty. Prostranný vflzji tam za
vezl, ji a sestru její, dva bratry, komor
nou, služebníka, i malého pudlíka. Ko
nečně dojeli až poblíž staré maurské
budovy a vflz zastavil, aby molili sobě
dobře prohlédnout zevnějšek hradu.
„Poěínftm "m třásti", pravila dofia
Anna.
„A já nemám pražádného Straci*n",
odvětila doňa Mora.
Pak poručila kočímu, aby zajel blíže.
Vystoupla a vlastnoručně odevrela vrata.
Vše bylo ticho, jen ozvěny ji vítaly.
V chodbách ozývaly se k roce je silněji,
což doňu Annu jeítě více děsilo. Dofta
Mora byla odhodlána jakojnuž.
Nahlédly do každé jizby, odevřely kaž
dou skříň odevřely také komnatu svateb
ní a spatřily prach ležící na ozdobných
stěnách její. Pak ee vyptávaly n sousedů
po všech okolnostech, jež byly těmto
známy o záhadném obojím úmrtí, a tu
slyšela doňa Mora poprvé o staré cikánce
a její květinách.
Nyní čekala a kráčela po velkých jiz
bách, kdežto doňa Annu oknem střežila
všechny příchody hradu a bratři dole ve
dvoře cigareta kouřili. Nač dona Mora
čekalaí Nemluvila o tom.
Konečně pravila:
„Sestro, přickád někdo( Domnívám
se, že slyším kroky".
„Je to stani|cikánka, e několika kytka
mi v ruce", odvětila doňa Anna.
ta,» 2ar"veil
,1 ,-rinrnnm -r.. Jit la obě ty mladé damv, íakochtela otrávit
rí by se byla i-l.ttía v íanc dáti nebezpe- :Tilkl' «". '^""bené a
4Í, io iwxllehne tímnž oand.., jako obč i ckaiaké vidy bývá |K...istěi... knicnem
nev&ty |,mií. Žádná neel.ttla MfJro-
„Nechf vej-
'.,tóma
l,ra"T.
kteří mbi
ji ani nevšímali. Jen pudlik malý vítal
ji štěkotem. Stařena se poklonila a pra
vila: „Nechť hvězda šti-ti svití
krásným seňoritám a ušlechtilým seňo
rům. Slyšela jsem, že přijela dáma'
která se má stát paní zde. Já ale jsem
již stará a uedožiju se snad více dne, kdy
přibude co nevěsta sem, i toužím tedy,
abych ji přivítala."
Jí odvětila doňa Mora: „Já jsew dá
ma ta.'5
„Pak Vám podávám kytici divokých
květů"', přála cikánka, „a vyslovuji záro
veň své blahopřáni, neboť tcňor náš byl
vždy dobrodincem mým. Chody dárek,
seň ro, ale nei*»hrdejte jim".
Podala k\ tici doně Moře, která ji vaaia
a na stůl jsložila.
„Doňo Anno", řekla jak. „přivolej
psíka sem. Bratři, zadržte cikunku j»ev
ně".
Stařena se bránila, ale mužští ji drželi,
a dona Mora přilákala jsíka, vzala jej na
v
hlejšim konci komnaty leželo něco, co na odevzdáte ji soudu" roziiudnula
první pohled považoval za kupu sbalené
ho atlasu. On se přiblížil a vklěl ruku,
držící křcčo\itěk v tici bílých květů, a s
výk ikem hrůzy uvrhl se vedlé mrtvé ne-
v«ty své na zemi. Byl. v skutku mrtva i "?nt" '^al
potiskla nozdry jeho na kytici,
a
pustíte cikánku, zůstane-li j»es živ.
86
11
v
Mladý šlechtic In 1 zase vdovcem, opet pfcfcná 1.00, hrubá C. 2S0 lb. 1.S5,
byl zarmoucon,ale zármutek zase netrval i J'n,'e kuchvnská 2.35.
vééní. Po „končení olejně doby s.nu- Kd vi al. poprvé
teřní zas ee oldíiel ,« nevfctS nově,avíak I i „ího a New Vork.k,^
jii nadarmo. Nemohl nakz, damn, k.e-! "men, jej.eh, j.n.í kvt.ee otravoj,.
Aviak
doňa Mora klidně. 5 30—5.50.
DoSa A,.na zahalUa «i oUiíej. Bntii n k r: A 11 1! -Mí kostko
hleděl, nciprv na sterem., pak na psa ,ý
0u2ea
ho a lidé začali přišeptávati si j*vídky o Miťi- Nebohé zvíře leželo bez pohnuti 12 ctů, živé krocany 10^—11 ctů!
zlém duchu jakéms, který v svatební ko-
111 natě sidlí a mlndé tlámy, které vkročit i I stařenu zatknouť1, porooóda i jiný druh 14—15 et.
a.iVJ..4iijí iia.nn nifl dále Mora. Otrávenou kytici zavraždi- ,,
beouv«i2U|i, usmrcuje.
1.1 S u 1: za sud, Sagiuovska a Onondair
iai„ i.-, -1,^1.
0[.u»tř..e
,. v- tužených rybách, ořechách a jiném.
ama. ,, í5|»lo 137 Water Street,
podat i Cleveland, Ohio.
dévce
»lníi. 'o'
S bohemf*
k
n'telý-dftvfh.vat
žádná žena
(Dle anglického).
Fit ANT i ltliolfc«kV,
ěís 5S Avenue C, New York,
«»pravněn jednatel
pro cestující 11a |)arnich a plachet nich
1'jdich ]řes Lírcmy a llamhnrj*.
]eněz a
a
Zásilky ]eněz a jiného druhu véci do
Cech a Německa obstará v nejlcvnéiších 'J*B
*Y cenách skrze prostřednictví pánů Kareše I Pf»"to Ric«» 0
avila „ale měl jste»
stuzkýho, hozinky nove
py Lístky železniční do všech dílů
Ameriky. 51-24
Ed. Vopalecký, .16 Hiimboldl
«tP. jednatel pro Cleveland knehknpe
ctví p. Aug. Gerin^ra v Chicag.
Objednává všeho druhu české poučné a
zábavné knihy a časopisy.
U|x'/orňuje z\l«wtě na PrclfkuV
3íiirodni kalemlttř za oO ct.
a je]on.
10 ct
skladě
4 w PTT7ITT í7i ix,tas1'00—5
veliký |\ýl^r výtečných
3-
Tržili hlídka.
:\*ew YoťsM |oftťži»i irh.
New York. dne 28. li stop JS74.
Zlato kupuje 100 i prodáv|ú
S á n í a í y
,,
Clcvelandský trh.
Cleveland, dne 28. listoj»ad. 1S74.
Následující ceny j9c»n ve velkém. Obil
ni ceny jsou ve skladech (Elevvator)* vý
minkamy zvluáté poznamenanými.
e n i e čí s o- 1 e v e n á z i ní
1.12 čis 2. 1,09.
K u k u i e 6 8 7 0 s
O v e s či s 1 5 0 čí s 2, 54 ctů.
i o 9 5 9 8 u e
e e n 1 2 5 1 5 0 u e
o u k a 7 0 0 7 2 5 z a s u z e v e
né neb z bílé zimní jjšeníco mleta v
v městé same the druhy na venku mle
te o 50 ctů. tuéné jarní pšeničná mouka
5.75—6.50 za sud.
i n á o u k a 5 5 0 6 2 5 z a s u
Pí e z a u n A u o u 2 1 0 0
nejiepší (Middlings) 2S.OO.
S e n o i o e s k é n a e 2 0 0 0
22.00 za tona.
U z e n é a s o u n k y n a o že n é v
cukru 121—00. Přední 9 ctů sjnjk 13i
—00 ctů, zuáené hovězí 15
S á o v s tě př e v a e n é 1 4 A př i
soudku, na sudy 13: na venku převařte
12—13 dle jakosti.
Má s o ně e pš i 3 0 3 4
V e e čerstvé 20—27 na sudy a po
čítané.
,,bh.
dr
Uušel nejleptí
za
a s n 1 e 2.10—225
druh.
S u n á a i k a 5 6 1 z a i u
Semena: timotv 3.0o za bušel. je
2nikách
l"""'6 f***' 10!, th«f 9-91. P,rt R»co íi—10|,
«"i Kn„a !.-9l ctú.
l,roryva'°" I^'ua M«»ra zalK-dila, Drůbcř: živá kuřata za libru 11
jci^ui klínu. Bylo inrtvo, 'Ocet: pravý' cidrový 12—14c Gall.
,.,2
n
extra
00
S y o a e 1 0 0 1 2 5 z a a
Cukr maple 10—12 za libru.
é i: dle jakosti 50—í5 ctů za libru.
Vápno: 1.15 za sud.
e e n O s w e o a A k o n 1 0
Louisville l.*H) gnd.
o ťr o 1 e u při celé káře Standard I
bílý ÍH 91, Ohio ohněvzdorný 111c.]
Káva: Ilio 24—25, Jávu 31—35 ctů
Thec: nové lí yson 50—130, Gun- i
powder 100—135, Jaj^anské 70—1.10,
císařské 100—135, černé S5.
o a s e s z a a o n N O e a n s ký
05 —70, Kuba 33—35
é „Layers" baxna
3.25—3.35, Valencia 13 ctů za libru, Ko»
i rintské 8—8i ctů libra. Sušené švestky
14—14J ctů. i
VBLfcl
K o e n í s k oř i e 4 0 4 5 v e o u i
18- 20, hřebiček 58—G0, pepř 31—32 ct.
i ziuvor 20—25, muškátové oi ušky 1.30—
135 libra. i
e I a o o 8 4 8 4 o K a o í
i na 91—91 ctů.
k o e a 5 1 6 či s 1 0 e
Silver CIoíj 10, bílý Ontario 10 ctů.
Mýdlo: obyčejné žluté 54, Atnerl-
kánský castile 12—13. pravý castile 16
sešitech
ctft-,
O e ně n e v a e n 9 8 a a
lon, nepřevařený 98, omastkový olej
extra 91—90 ctů.
Dfevni trh.
Ze skladu počítá se tisíc střev. 1 pa
palec čisté 49.00, plank čís. 2. 1 p. 50.00
II. čistté 4í.00, čisté plank 47.00. III
čisté 1 palec 41.00, Box 1 palec 30.00.
e n i n 1 6 0 0 í s S o k a 1 $
palců široké 20.00. Čís. II. 16.00. ^iiíis
Commons 10.00—20.00.
S a v e ní o e y o i s s o a &
ling a trámy, kratší ne£ 18 střevíců 16.0t»
20 stř. dWhé cena dle délky dřeva.
Podlaha (Flooring) od —É5.00
Ooimmon 3.0o, druhá Common 24.00
Norway 30.00. Siding (Sajting) 30.00
i n e 1 8 a í e s a n 0 0 0
čís. 1. neb čistý Butts 4.50 čís. 2. 2.50—
3.í»0. A. I. 10 palců řezaný 4.2Ú.
Laťky 2.25—2.50 tisk.
e o v é o s y a é 2 0 e
stfední 25 ctů.,velké SO—40 ctů kus.
O i i n i k y
O. WKNHAM.
Menvin
•C jř
§.
*5.
N
*J:
velkoobchodník kořenáfaký9
a i
syrupu,
ryljách
a dřevěném sboií a
německém imjortovaném zbolí, 26-52.
JOII\ ITERIG & KO\8.
V\ IU 'C i I'
M,i111Li
v y k s á i a
Prodává stoly, židle, poftele atd. Dvó
ře, okennice, okna se sklem atd.
_! 'i-, id Ctt
krář^ký ctěniWnu oÍ»eccnstvn.
otříce, káa. ěaj, cokoU%
nejvýb-imějšt jakosti vždy k dostání.
Krám a sin pro hosty v neděli
všední den otevřeny, až do půlnoci.
KAKIX I K VXKK,
o i n á s a n i k
má vždy hoř«ý vf.
ber
b«dinek,
0 iř jb-é zlaté i stHhr
X- né potřeby.
—1 1 is. r», iTOton vlice Cleveland, O
lij cllo a vodička
na ři-?ění skvrn oděvních, aťsi od vosku,
oleje, mastnoty aneb jiných látek {oehá
zejícícli. Vlastni vynd»itel mýdla a v ři
dičky jest
K A E A K E
7*- Cioton b!r..
u 2 výrobky ty jsou k dostání.
Prodavači obdrži slušná procenta*
Cena jednoho tíagonu 30ctů.
mýdla 25
Za hodnotu zl»oži se ručí.
Z.
wm
7T
2£
8
O
Tg
3
i
25.
1
17—
ST
«L
330
9
HI
3 5
s:
n
s 5?
f:
y
9
i
5T
MM
x-
a
o_
1
I-
I
ti
4
Í'
*1
í
POKEKT CITY
E W E Y
Holers A llu^kea^
vyrábitelé všeho druhu
AT.r A PORTERU \n\n A doňa Mora přikázala:
jde!"
Na In vstonpla stará, ilwtá, vriskovitá
IIIKOX V l\(a:KM)LÍi
^IUi9tU|CÍ C. IÍ. SMITH «V 1'U.y
VrelkíKl)chKlníci v oukí zavařeném, v
5-80 1891 6 pre* 1181
1862 6pre* 112i
1864 fí pre.* 115?
1 S*»5 0 pie. 117
*1 1800 0 pre. 110i
1807 6 pre. 117Š
1S68 0 pre. 117f
paj-íry 0 pr\ 117i
10-40 5 pre. 114
nové 5 pre. lift
*Ex-Int.
N a s o e n é o v z í u i a s o e n y
stale á jK.ptavky dobré, 00.00—13.00 za
extra Mess.
N a s o e n é v e o v é a s o tě l
ký mess 22.50, krátké 22.50, extra mess
23.50—24.50.
S a z o v á n y 1 5 1 *i ctů sa libr
a o y n o v é 6 5 8 0 u e
i u e n o v á z a a n u 3 2 5 3 4
—18 ctů.
S v í k y S e a i n e 1 3 1 4
Star 20, lojové 13 ctů.
S o a í -k a o v 7 1 S o y e n
Dále na rotnan VyhnancAv soda 3é—4 ct.
uč e n í S o o v á e k 3 i 3 1
běloba Sxlová 41 Caustic Soda 6|—
S k 1 ad: 150 ét 152 Woodland Ave.!
13-13 Cleveland, O.
F. BOLTZ,
210 (St 212 Ontario Str»«t
přf* p"třeb^.d"ioácí i k /.ú-ilkáiii.
ie Seneca 4k Canal