Pokrok. [volume], December 15, 1874, Image 3

About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

                
TRPITELOVÉ A ODPADLICI.
We Aliruda o i s r, n e a na jftzyk
český uvedl
V. Vávra lia*tal«ký.
Kniha íívríft.
4M»Hi wtrauv.
4HLAVA ČTRNÁCTÁ.
Obf&sek in a
Kopnut 11 Ircnátokého.
(Pokračování)
„Pane Jago!"' oslovil jej hrab rozhod
nýtu, ale zdvořilým spůsobom, „neta
jím toho, že jsem musel velmi přemahati
8^, abych odhodlal se k návStevř, kterou
vás překvapují. Přikládám ji velikou dů
leŽitost, k«í vby zmařil se úmvsl mflj,
dojista In ch se více neodhodlal, abych na
cesté přívětivých domluv vaší ochoty vy
hledával. ^ejxjchybuji o tom, že oceid
temoji mírnost, když Vám ještě prohla
šuji, ře mu& j§ známo, kterak jste vzdor
zřejmému mému zákazu pikle kul proti
mé otcovské autoritě. V době nejnověj
lí horlivost vaše jed nati xa mýma zády
spííe ae zvýšita neí Umírnila a doSla až k
násilným útok ft
„I vy, pane hrabě/' vsWil mu Bruno
do řeči na pohled. klidně, avíak skutečně
zaražen, „H44ntl Inojt mírnost, pakliže
toliko odvětím, Že va*e výčitky a žaloby
mám za pouhé plýtvání slovy. Bylo by
lip, kdybychom co zjevní soupeři jeden
drahého se vzdalovali a sebo v marném
vyjednávání nerozhorěovali. -Tak známe
nitý státník, jako vv jste, pane hrabě, má
dojisUffi švvrtt krocích povný cíl
před očima, i nemohu solé myslet, že by
Vás jiný úmysl ke ntnř' byl zavedl, než a
byste silnějšími neb mírtiéjáimi hrozbami
jak
so
to právě hodí, mne zastrašil. Pa
ne hraltě, toho hvsle byl věru spatně
RuzovaJ, jenž. záhadám svým ve vseeh
směrech až ku krajnosti 8olě věren setr
val, kdybyste od něho očekával, že oprav
dové záležitosti lásky nprostřed cesty hro
zným leknutím uchvácen, dá se na útěk.
Nikdy a nikdy! Téhož dne, kde láska
moje k dceři v ač i vyhasne, pošlapu noha
ma i politický svftj prapor a začnu blou
znit! za vás politieký despotimnuii"
,.Vyf přeceňujete svoje poměry,'" odvě
til hral)ě rozhorlen. „Vyť opravdu za to
máte, že není jkié imxů, jei mohla by
vám zbraňovat, abyste domu mého víc®
neznepokojoval!"
„ržívejte sobé násil! proti mné»w usko
čil mu Bruno do řeči, „avšak jsein ho již
pocítil, vy nejste prost sp'knuti a úto
ků." í"'
„Zabíháme na scestí,"'' pravil hrabě
klidněji než dosud. „Přišel jsem k Vám
abychom ujednali dorozuměni věru pro-
spěšné, ale nikoli, abvehom sobě vyhrožo-i
T«li. Pronesl !i j«s„', i bIovo moc. tož ne
mřl jsem tm zreteli moc fysickou, jak vy Idé!
jste to vykládal. Jest ještě jiná moc, jež
dům můj od vás sprottl probuzené po
znání mojí dcery
n
„Rozumím Vám dobře?" pravil Bruno,
jakoby nebyl dobře slyšel.
„VSá* Vy nine poro/umíte", odvětil
hrabě. „J^em přesvědčen, že náklonoet
VašíkdceK mojí neřídí nijaký vedlejší
podnět, alebrž že vychází z čistého srdce.
Jsem dokonce nucen náklonnost tuto po
kládáti ca velmi silnou, ježto s myslí neo
chábton ťitokefn ženete na baltu překážek
jemuž síly vaše nedostačuji. Vytrvalost
vaše tuží se krásnou sice, ale klamnou do
mněnkou. 3Lute za to, ie dcera moje cho
vá k Vám v srdci vášeň, jež Vaši se rov
ná. Nemohu zapírati. že dcera moje ja
kousi oddaností k Yaií osobnosti je ožive
na, avšak nepřecefmj*? toho. Pr»wkoumej
te podrobně, co zovete lásku a oddanost
mé dcery, a shledáte v tom Živly, jichž
sezná!* Vát pře* v Id Čí, že jste úplně se
klamal!"
„Tomu nevěřím,n prohodil Brnno roz
hodili
„Však Vy toinujeátě uvěříte," pokra
čoval hrabě s toutéž určitostí co dříve.
„Skwt&fič tiďářosťi vám budou dokla
dem, že lze ženskou křehkost iníti za lás
ku, že ale klatuuá doměnka o tom v chví
li rozhcxlnl e*hle"za své. Láska dcery
mojí není nic jiného než křehkost, ale při I
tom i trpká důslednost, aby před očima
vašima a před,očima vlastníma neobjevi
la se vrtkavou.
zhtiata n nezkušeného mládí, u dcery
mé jc jjoguiunoii, nebylo by ae to při-
hodilo, kdyby nebyly vyskytly se pomě
ry, jež ji ve vzdoru jejítu utužily. Při
znávám 'fWže jseiti se tu sám dopustil po
klesku. Já aátn jsem poměry tyto vyvo
lal, ja sám byl příčinou, že dcera moje
octla sé v poměrech tak spletených, ješto
jsem uvalil na sebe podezření, že jí vnucu
ji neoblíbeného ženicha. To nebyl mflj
úmysl. Byloť to nedorozumění, jež bohu
žel mělo v zápětí špatné účinky. Korne
lie odňala mi jakousi dobu svou plnoa
důvěry a inajío za to, že čiiá ae
mu basilí, nabylo na jiné straně převahy, jžá«lnou zálibu v modlení.
Zkušenost tomu učí. že dívky tímto spůso Botolf se odplížil, aby jej dítky nezpo
betur Mědí nenáviděnému jařmu a tak i! zorovali. Ne že by mcnllitba Panějej
moje dcera z domělého strachu před ženi: byla hnula, on ani nezpozoroval, Že to
rhjifi 'tiflraáli a jitwhiď lak Hei, akfyk ittulUU UyU aváak ev tok pakMé na
avé srdce v prvním domě, jenž právě byl
otevřen."'
„1 of bylo by hrozné!" zvolal Bruno
patrně znepokojen, kdyby dcera Vaée
takto ke mně mluvila. Na štěstí neručí
nic za pravdu Vaňích výkladů v."
„Však na to ještě dojde!" pravil hrabě
chladně. „Vyloživ Vám to, co zovete lá
skou mé dcery, mohu nyní přistoupiti k
hlavni věci, k pokusu o únos mé dcerv.
Měl jste za to, že tím stihne mne hlavni
V aše rána. a že dítěte mého se zmocníte,
avšak po následcích, jež pokus týž měl,
skorém bych Vám měl dékovati, že sám
stal jste se příčinou obratu, který dříve
neb později nastat i musel, aby v pomě
Bruno zarazil ae, neb nevěděl praniée
ho o událostech osudné noci, v níž únos
se díti měl. Bylť to spíše běh okolností
jež ho takřka zničovaly, než slova hrabě
te, jež co prohnaného lháře trial.
„Poněvadž jste žádal na mé dceři kro
ku,-' pokračoval hrabě'
rech mých domácích nastal zase pořádek °ého skutku procitne k sebevědomí píei
Dcera moje přivolila ovšem Vašemu zé
iněru, avšak v rozhodném okamžiku, kdy
po prve ve svém životě musela voliti me
zi Vámi a mnou, rozhodla se pro mne.
Padla mně do náruče a nikoli Vám, ná
sledovala za mnou, ona příště se Vám vy
hne!"
jeuŽ více vymá­
n
hal než náklonosti, nemohlo býti jinák,
než že v posledním okamžiku nejhoršího
se zděsila, mně všechno vyznala a takřka
před Vámi na má ňádra se utekla. Smí
řili jsme se nyní úplně a krásná shoda,
jež vždy mezi náma panovala, bohdá ne
bude |xtruňena. Zde posílá Vátu vaše
psaní a žádá, abyste jí j#»jí psaní navrá
til." Hrabě podal mladistvému svému
nepříteli psáni, jež následkem prohledá
vání bytu byly octly se v jeho rukou.
Bruno chvěje se sáhl po nich. Bylať
to vskutku jeho psaní, i nechyběla ani ta.
jež nejvíce byla mu na úkor Bruno oně
měl.
,.Takto se Vám i snadno vysvětli," pra
vil hrahě, „že jsem násilí, jež jsťe měl v
úmyslu, nesplatil stejným násilím, alebrž
obmeziv se na přímou obranu, vojenskou
demonstrací je odvrátil."
„To nemftže být?" zvolal Brum {mid*
ce. ,.Nikoli, to nemůž být! Vaše slova
Vám nic neprospějí. Je to jen*její okam
žitá oc háb lost mysli. Který4 muž nebyl
by býval omámen vlnobitím ze všad do
rážejícím! A ona je dívka, pravé dítě.
Mýlíte se. Aspoň tak dlouho, pokud mi
Kornelie vlastními ústy neřekne: Jdi
nepůjdu. .Jestliže ale to řekne, tnť půj
du a chtěl bych bfthtéví kde zmizeti."
„Je to Vám ua u jmu, že takovými pře
ludy dáváte se uchvacovati."
„Musím s ni mluvit!" zvolal Brnno v
w
rnz'il™i-
Vh*
-Mus.m ji ješté vi-
piítomnoeti
ne e
av^'
Bnno
(Pokračování)
Záhada života.
Norvéžská skizza
od Mforemtýme Bjornwtia
(7. tnftlicgébu ptelotil V. &.)
(D* (končení.)
A Botolf pokračoval v samomlavě: Z
moře jsem ji zachránil a do moře jsem ji
zahnal a zahubil.
A nyní ponejprv namanula se mu otiz .íe.Í
všecko, všecko si svěřili Taková upK-
mu»t mohl, by
w
dem nedůvěry a původem dlouhého
pení.
Slyšel žvatlání hrajících »i dítek, I roz
hlídnul se. Spatřil se v zeleném hájku,
o němž Ásta na počátku povídky mtáí se
tmínila. Uplynulo již |ět hodin, jemu se
to zdálo pět minut. Dítky si tu zajisté
již dlouho hrály, ale on je zpozoroval tepr
ve nyní.
Jak! nebyla jedna snich Anežka,
místního duchovního malá dceruška, již
Ásta až zbožňovala a která jí tak podob
ná byla i
Utkvěl na ni vyjevenýma oéima. Vel
ký božet jaká to podobnost!
Anežka posadila právě svého maléha
Takový klam zjevuje se bratříčka na kámen a hrajíc ti na učitel
ku, učila jej modlitbě Páně.
„Ítíkej po mne vfiecto eso budu říkat,"
kázala.
„Otče nááj'
„Otce násiw
„Jenž hí na nebesích"
„Si na nebesích."
„Posvěceno buď jméno Tvé."
„Meno Tvé."
„Přijď království Tvář*
„Ne, už dost
„Htaniž se vůle Tvá 1"
„Ne, já neci uz modlit svolal kluči
na, který jak u dětí téměř všeobecné ne-
ty neviňátka a naslouchal jejich žvatlání
jevil se fám sobě co divoká šelma i zavle­|
kl se kamsi do křoví, aby jej děti nezpo
zorovaly a snad se nepoděsily ty dítky
poděsily jej více, než-li rozlícená vichřice
na vysokém moři aneb jakékoliv nebez
pečí života. Zmizel v lese, daleko od
hlavní šiiniee.
Kam se vrhnouti? Lo pustého svého
domů, j* k ni pil a tak pěkně pro Ástu
zaíídil Nebo by měl jiti něk?im daleko?
Vse jedno. Neboť kamkoliv se vrhnul,
všude pronásledovala jej A sta. Praví se
že když lidé umírají, poslední předmět
jejž vidi zobrazen jest na zřítelnici jich
očí taktéž, když muž po spáchání spat
mět. na nějž první oko jeho padne zobra
zí se v jeho očích, a on stále jej vidí a
nikdy se přeludu toho nezbaví. Botolí*
nvni viděl Astu co malou dívku, co A
nežku, a nikoliv jako ženu, která zoufajíc
svrhla se se srázné pobřežní stěny před
několika hodinami do moře. Kterýmko
li směrem zabočil, všude setkaly se oči
jehos tou trpící ženou, jejíž podoba v jed
no mu splynula s tím nevinným děvčát.
kem. V každém výjevu jeho života s
Astou, od-prvního s ní setkání se na to
noucí lodi až do smrtelného skoku do
hlubiny moře objevovala se nm andělská
tvář malé Anežky. Myšlenka této taju
plné proměny tak dlouho a vytrvale j^
trýznila, že po několika dnech ani na no
hou udržeti se neiuohl, takže musel nle
hnoiiti.
Brzo In lo patrné, iemnrt si jej vyhlí
dla za nejbližší obět. Ten, jehož duše ob
tížena jest neruzluátiteluou oahádoti stane
se záhadou lidem.
línel když se v dědině s Ástou
usadili, byla zasmušilá mlčenlivost jeho a
A'stina krása a osamělost života obou
předmětem klepavosti soused ft a nyní
když ta krásná a tajuplná žena náhle žíni
zela sestrkovali osadníci blaty dohroma
dy kdekoliv se potkávali a vypravovali -i
věci až k neuvěření. Nikdo nemohl zini
zeni její si vvsvětliti, neboť nikdo mini
svědkem jejího činu a tělo její nikdy ne
bylo vyvrženo na břeh. Pověrčivost lidu
uiěla tu nej prost ranější rejdiště. Byla
hrůza podívati se naň, ležícího s očima
hlulíoee vpadlými, s tváří špinavězažlout
lou a kostnatou, dlouhou červenou bra
dou a dlouhým, nečesaným vlasem tem
né oči jeho vyzíraly z hlubokých dčUcfi,
jako černé tftně z nějaké horské sluje.
Zdálo se, že nemá žádného určitého přá
ni v příčině smrti nebo života. A tak
vysvětlili si to lidé tím, že dobrý a zlý
duch zápasí o jeho duši. Ano někteří již i
pravili, že viděli samého satanáše, obklU.
děného plameny soukati se vzhůru do
okna Botoltovy komůrky na návštěvu.
Někdo se zase chlubil, že viděl ďábla v
podobě černého pea dftm obíhati a čmu
chati. Jichž obrazotvornost byla průž
nější a čilejši, viděli celé stavení v ohni a
kterak celá smečka ďáblů z moře k stave
ní letí, nad ním a kolem něho hřmotí, vy
ji a ječí a posléze s pekelným rámusem v
povétří fičí a do hlubin v moře vžbluu
btji. Botolfovi služební, muž a žena, o
pBBtili nemocného muže ze strachu před
satauášem. Nikdo neodvážil se k němu
do stavení. A kdyby jedna stará žena a
i její muž, chudý to rolník, jemuž umí
rající jednou nějaké dobrodiní prokázal.
ne^y^
8e
llÍa''»
ka: Slělil jsem já s ní váeckv své tajno- i setření, hůře než li málomocny žebrák.
stí í Bylo by moudré, kdyby munželé!
A
'tato
kd-'2
8
bíla
.nadoo I»ílila »lí"». po.1 jeho po»tell, «by rié
ho ducha odsud vypudila.
trá-
zahynul l)ez o-
Btttrá íe,m
A tak on tu ležel v hrozném trápení.
Stará ošetřovatelka jehe mínila, že 11a uě
koho ještě před svou smrtí čeká. Praví
se, že umírající člověk těžce a dlouho umí
rá, nespatři li před svou smrti toho, po
němž touží. A tak se jej tázala, má-li
poelati pro duchovnílio. Onjzavrtěl hla
vou..
Bylo tu jiné osoby, již by si před svou
smrtí viděti přáli On neodpovídal. Ná
sledujícího dne vydralo se mu z úst jmé
no „Anežka." Zajisté, že to nebyla od
pověď k ženině otázce, ale ona si to tak
vykládala, a proto odběhla na faru.
Když se tu objevila, měl každý za to
že jde pro pastora. Ale ona rozhodně žá
dala malou Anežku. Děvčátko uvnitř i
slyšelo ze síně poselství staré ženy. Po
lekala se nemálo, neboť slyšela od pově*
řečného lidu všeliké vypravování o ďá
blech, na duši Botolťovu dychtivě čekají
cích. Ale ona nápodobuě slyšela, že mul
ten si přál někoho před svou smrtí viděti
a že jej musí viděti, aby se dlouho netrá
pil umíráním. Anežcina sestra učila ji
mimo to, že dobří lidé musí uíiniti umí
rajícímu muži po vůli, a že bude-li se po
božně modliti k bohu, že sejí nemůže
žádný úkor přihoditi. Ona tomu uvěřila
i nechala se obléci.
Byl chladný, jasný večer, takže bylo
daleko široko po krajiuě viděti mihavé
stíny a sly Seti zvonky domácích zvířat
Anežka se chvěla při každém šustnutí a
odříkávala všecky modlitby jež znala na
xpattttrt, jedmr
po érmhé.
kde žádných čertů, aniž slyšela povyko
vání jejich z moře, podél jehož břehu se
starou ženou kráčela. Kolem Botolťo\S
domů bylo však všecko tak klidné, jako
kolem domků hrobníkova. Když přišli
k samým dveřím, vyšel jim starý sedlák,
který střídavě s manželkou svou umírají
cího muže ošetřoval, vstříc a vezma Anež
kn za ruku, vevedlji dovnitř, kde ji sňal
veliký šál a ke krbu, na němž veselý
oheň ]rn«kftl, ji postavil. Žena jeho při
šla k ní a chlácholila ji. Nemusí se nc*
mocného muže strachvati, pravila, tak
dobrému dítěti jako ona nic zlého přihodi
ti se nemůže a ďábel k němu žádné moci
nemá. Nechť mu odříká několikráte mo
dlitbu Páně a on snad se upokojí a
zemře v Pánu.
Kdž se Anežka již ohřála, ujala {i
stará žena za ruku a vedla ji k loži ne*
mocného. Botolť ležel zde s dloubou
scuchanou bradou, dlouhým divoce zmo
taným vlasem a s hluboko zapadlýma
očím*. Anežka, popatřic naň lekla se
ho. Ale v té chvíli začala odřikávati na
hlas a jasným hláskem modlitbu Páně.
Nemocný nadzvednul vší silou hlavu a
popatřil na malé děvčátko. Tvář jeho se
vyjasnila, v oku vzňalo se mu světlo roz
padávajícího se života, jako když plamí
nek v kuhanci před ahagnntim několikrá
te v/plápol á.
„Odpustíš mne?" zašeptal.
Anežka myslela, že má říci ,,an" a
lekla.
Na to ae nmírajfeS usmál a malil se
v/|»římiti se v posteli, avšak síly se mu
nedostalo, takže jako kamen sklesl na
zpět a zůstal bez hnutí.
Anežka j«daseza«e odřikávati modlit
bu Páně. leč on učinil /úporný posunek
rukou, čemuž ona porozuměla, že nemá
pokračovali. Na to jí ukázal na svá prsa.
A tak ona položila mu obě ručky své na
prsa: iriysltíla. že to jest jeho přání, ač
nevěděla to jistě. On položil své ledové
kostnaté ruce na její malé a tepličké a
přimknul oči. Když shledala, že nic
neříká, doHkala modlitbu, majíc »řáde
ručky své na jeho prsou. Již w tiic ne
bála.
Když doHkala, přikročila stará žena k
posteli a pohfédnoue nemocnému do tváře
pravila.
,,M úžeš ho nyní zanechali, můj drahouš
ku, on dokonal."
U k
houble,
{'Klích
W* I,lná
Neviděla ni-
H. J. Votteler
N 1 "í*
1
i {i -:. -r r.
má hudební náatroje váeho druha.
plechové nástroje,
nejlepši vlaské struny, atd.
W Všecky nástroje pěkně a dobřt
spravuje.
I K A A A K O I K Y
Avenue l.', .Wv\ Vwi'kJ
oprávněný jednatel
cestující na parních a plac bet nich
přes Brémy a Hamburg.
Zásilky peněz a jiného druhu věci do
Cech a Německa obstará v nejlevnějsíeh
cenách skrze prostřednictví pánn Kareše
a St"/.kvhi,
Hlrir Lístky žtóluzňični tio všécíi tlilů
Ameriky. 51-24
I1IKOX & I\CERSOM.
niá^tupcí 1». SMITH .)
Velkoobchodníci v ovocí-zavařeném, v
sušených rvbách, ořechách a jiném.
22- Cleveland, Ohio.
E«l. Topalrcký. 16 Hiiml»ol«lt
•Ir. jednatel pro Clevoiah-i Lnelikuot
1
4
ctví p. Aug. fieringra v Chicago.
Objednává všeho druhu čr«ké ]Mtučné a
zábavné knihy a časopisy.
Vpo^orňuje zvláště na Peéirkút
Spodní kalťiidáir
za
50ťt.
Sy n, kterýž^počal vycházeti v sešitech
1" ctu jeden.
.\ejlacliiéjší ohcliocl V
liii'str,
Chas. Ihiťťiipr,
ČÍN. '21 Ki'o.idMay,
obchodník v malém i velkém prodává
nádoby hliněné, porcelánové a skleněné,
zrcadla, svítilny, galantemí zboii. flqf
i ná zásoba zboží vždy na skladě,
H^T* Každá objeduávka praví se
dot i n u v každéčásti města. TBP H|-22
Tržní hlídka.
I\'ew Yorský penéžni trii.
.New Vork, dne 10. pru* 1*74.
Zlato kupuje 100 i prodává.
S á n í a í y
5-20 1891 0 pre.* 118!
1802 0 prc.# 112*
1804 0 prts.* 115?
1805 0 pic. 117
1800 0 pre. 110«
ft
papíry 0 pre. 117*
10-40 5 pre. 114
nové 5 pre.
*Ex-int.
lléf
(Jlevelandský trh,
Cleveland, dne 15. prosince 1974.
Následující ceny jsou ve velkém. OKI
ní ceny jsou ve skladech (Elewator), z vý
minkamy zvláště
j[K»znamenanými.
U z e n é u a s o u n k y n a o že n é v
"'ikru 121—00. Přední J* ctů spek 184
—00 ctů, znšené hovězí 15 i
N a s o e n é v e o v é a s o tě -1
ký iness 22.50, krátké 22.50, extra messj
23.50—24.50.
S á o v s tě př e v a e n é 1 4 e i i
soudku, na nudy 1*J na venku převařo*
12—13 dlti jakosti.
v e
S y o a e 1 0 0 1 2 5 z a W
Cukr maple 10—12 za libru.
é í dle jakosti 50—95 ctú za libní.
V á n o 1 1 5 z a s u
e e n O s w e o a A k o n 1 7 0 sud,
Louisville 1.% sud.
e t*r o 1 e n ni }H edé káře Standard
í O i o o ně v z o n i
o u k a 7 0 0 7 2 5 z a s u z e v e
né neb z bíK rimní pšenice mleta v JOII\ IIKHKii &
v městě same ti.é druhv na venku mle- ,.
k.-í i »"*•.- i vrabvte e o obcliodnic»
te o 50 ctu. mene jarní pšemčna monka
5.75—0.50 za sud. V nábytku o •,
K á v a i o 2 4 2 5 Já v á 3 4 3 5
Thee: nové IIyson 50—130, (iun
powder 100—135, Japanské 70—1.10
císařské 100—135, černé 85.
o 11 a s e s za gallon N. Orleanský
78—80, Porto Rico 05—7», Kuba 33—35
li o z i n k y nové „Layers" baxna
3.2.—3.35, Valencia 13 ctů za libru, Ko
rintské 8—8á ctu libra. Sušené švestky
14—144 ctů.
K o e n í s k oř i e 4 4 5 v e o u
1K—20. hřebiček 58—00, pepř 31—32 ct.
zázvor 20—25, muškátové oříšky 1.80—
135 libra.
II že Ragoon 8i—8é atd Karolí
n a i 0 i i
6 kro
i n á o u k a 5 5 0 6 2 5 z a s u Prodává stoly, židle, postele atd. Dvé
Píce: za Tunfl hrubých otrub 21.00:
ře
čei-stvé 20—27 na «ady a po-1
S u e n á a k a 5 4 z a i
S e e n a n n- o y 3 o o z a n e e
tel té 5 30—5.5o.
u k A 11 -101 kostko
li UJUIC* III'
vy: drobnv v zrnkách 111—12 extra lo— ... ,. .4 ,,,
l"í,íhitv !._##. Porto B'C«
Kubu iliíKy jest
1) f\ e živá kuřata libru 11 K,\IUX FK.Wki:.
12 ctft, živé krocany 10^—11 ctft. ,• Cx u:. i:...
O e a v cidrový 12—14c Gall. u něhot výrobky ty jsou k dostání,
jiný druh 14—15 ct.
5 4 1 z a s u S a i n o v s k á a O n o n a g
skú pěkná 1.55,| hrubá C. 280]b. 1.S5,
kuchyňská 2.35.
4
Dřevili třh.
Ze skladu počítá se tisíc střev. 1 pa
palec čisté 49.00, plank čís. 2. 1
0
cr
5.
•o
1
pearl 51—tflptú., 6isty LOctA
Silver Clos 10, bílý Ontario 10 ctů.
Mýdlo: 'obyčejné žluté 5^, Ameri
kánský častila 12—13, pravý castileSlO
—18 ctů.
S v í k y S e a i n e 1 8 W i
Stíir 20, lojové 1.3 ctů.
Soda: Bí-karbonát 7t—8, obyčejný
soda Sé—I ct. ,v ..
I
w
z..
St.
CL.
fl
e"
•c
a
£1
v
O e ně n př e v a e n 9 9 z a a
lon, nepřevařený PS.ipmaitkoirý olej
extra 91—90 ctů.
p.
50.00
II. čistté 46.00, čisté plank 47.00. Jíl
čiaté 1 palec 41.00. Box 1 palec 80.00.
e n i n 16.00. Čís. I. Stoks 12
palců široké 20.00. Čís. II. 16.00. Čtoté
Commons 10.00—20.00.
S a v e ní o e y o i s s a n
lín^ a trámy, kratší než 18 střevíců 16.00
Í0 stř. dlouhé cena dle délky dřeva.
o 1 a a o o i n o 4 5 0 0
Common 30.00, druhá Common 24.00
Norway 80.00, Siding (Sajting) -30.00
in del XXX IS palců řezaný 5.00
čís. 1. neb čistý Butts 4.50 čís. 2. 2.50—
00. A. I. 16 palců řezaný 4.S8.
Laťky 2.25—2.50 ťrníc.
I e o v é o s y a é 20 ctů. pro
Istřední 25 ctů.,velké 30—+0 ctů kus.
Oxinínikv.
n i
oken nice, otna se sklem atd.
1
'X'
A. J. WBNHAlH.
Merwin Mr Cieveluud. Ullio
velkoobchodník kořenHř*kyt
a i
syrupu,
rybách
a dřevěném sbdK a
německém importovaném zboží. 86-52
P. BOLTZ,
Odpftruéuje svůj zvětšený závod CM
krňřský ctěnému obecenstvu. 1—
iMřiee, káva, ěaj, čokoláda,
nqvvbornějši jakosti vždv k dostání.
I3P K rám a síň pro hosty v neděli
všední dea otevřeny, až do půlnoci.
K A E W K
o i n á a z a n í k
má vidy hojný vý.
běr
hodinek,
prwtenfi,
náušnic,
a jiné zlaté i střibr
—népotřeby.
—I Cts. 76, Croto® uli^e Cleveland, O
Mýdlo a vortffku
nač .fiv, i4i eni ti inlev jmi!, ni si oil vosku,
!eje, mastnoty aneb jiných látek poebá-
,a,=rni
vvraí,toI
,nvd]^«
Prodavači obdrží slušná procenta
Cena jednoho ti agon u 30ctů.
mýdla 25 ,,
Za hodnotu zbofí se ničí. 37-
9B
0
8
SP
mm ft
rn
Us 2
Vr
e
žr*
5
&
0*
mi
O
mm hr
Z,
3 "5
W
tr,
ř?
í
i
V.
st
MM"*'4' 5 9
&
&
Z S sr
tmi
j-n
O
o
E
(jaw
FIS
i.
í
o1
í 5
5"
$
9
E V V E Y
Rogers & Hn^hes,
vyrabiíei** \šeíio Uruhu
ALU A PORTERU
potřebu domácí i k zásilkám.
Roh ulic Seneca & Canai \n\n Saturdav Journal.
Uwk? 187 Water Street.
Dale na roman Vyhnanc&v
I I I K i w K
bnportčři a vclkoobebxiníci
v lilioviiiáťli
l#9*Riirer »tr Cleveland, O. 83-83
1807 0 pre. 1171
1868 0 pre. 117f
e n i e čí s o 1 e v e n á z i ní
1.12 Čía 2.1.09.
K u k u i e 6 8 7 0 s
O v e s čí s 1 5 6 čí s 2 5 4
Žito: 95—98 bušel.
e e n 1 2 5 1 5 0 u e
S e n o i o e s k é n a á e 2 0 0 0
N a s o e n é o v z í a s o e n y
stale á ioptavky dobré, 00.00—13.00 za
extra Mess.
Má s o n e i e pš í 3 0 3 4
V e
nejiepší (Middlings)28.00. Sklad: 150 & 152 Woodland Ave
i—
-tend, O.
čitané.
S a z o v á n y 1 1 0 i z a i i
a o y n o v é 6 8 0 u e
i u e n o v á z a a n 3 2 5 3 4 0 i
a z n 1 e 2.10—225 za bušel nejiepší
druh.
O i i e 1 0 3 0 i n n á a
ního a New Vorkského.
S a z a 2 0 0 u e n e e
4-1
i. 2
3 E
uč e n í S o o v á e k 3 i 8 4
běloba Sodová 44—5 Caustic Soda 0i—
7é ctů, potash 00 ctů.
210 212 Ontario Street
FOREST CITY