Newspaper Page Text
„IDKitOK" vyehíel-ltaždý úterý, čtvrtek a sobotat, Kočně $ r,.oo PAlletntt...^ 8.50 Čtvrtletně 1.25 Týdně donáškou lftctfl. Trojtýdeuník zasílá bc jen na předplatné. I/MVCET 104 Crotou Street., Cleveland, Ohio. i Úřední liHt města. .trrr r*~ .fF Oznáuiky PQWER^fflGBEE A. SALCEK nfwilóvíime tohoto dne do prodeje ftOO kiisii 1-1 perkalu a kumhriksu zahrnuje v to nejlepší vzorky sesony lift bSlé i barevné půdě, figurované nebo pru hované za jeden shilling loket li '»ý obyčej ne prodávané za 25 ctft. bílého piku V.a 12| ctu a 18 ctů loket. »ww a fíigbee. nnrrmrrf HI\ IUV siří STROJ, MU HICISTKO.I u Prodeje posledního wK«. Statisfícké přísežní vydání o prodeji ši eich stroj ft r. 1872, dodaná 1873, ukazují, ie S Ln^roya snoleěnost stroje vyráblá mi mtlý rok prouula é čtyřicet pět tisíc Vlč ítrojů, než kterákoliv jiná společnost a čtvrtina všech strojů byla pro rodinné Ožívání, Čímž nejlépe dokazuje se velká oblíben»st jich v domácnosti. Mfc. StlPje se prodávají měsíční lii uplacení. 12— Ho. 290 Nuperior Str# €LKVKLAM, O. ,1an Havlíček, ,©0 »"3 obchodník v iiiéŘli^m ft tvrdém itffeli? prodává tunu M. uhlí v snížené ceně n sa hotové nejlepší "Obydlí: čí*. 133 Crotoa §tr. J» fiu» 106 l)r. M. Schwarz 2 Vítlliě udílí denně od 9 do 1 hodin odpoledne v lékárně na rohu lékařské |Krad*. Lékař ten ee po {Srnko d«#0Allí O n í u i n i k o n í n e o e jsouspeciaiamiWařiAM flmí vénoje velikou pozornoet. i V Nár. Listech ze dne 21. května Čte* me pod záhlavím „Jak by páni rádi lo. vili" Článek, jejž tuto pro vyznačen! jo zovitské taktiky zpátečníků a celé té pan ské a kriěžotirské spřeže, která touto do bou v Europě tak odhodlaně na podpatky se staví a s vytrvalostí krtka a umělostí pavouka o uvedení lidstva pod jeho sta. vovské a papeženské vlády usiluje, z hlavní části jodáváme. Článek ten zní: „Ty lide pracovný, ty dělniče, kterýž v potu tváře dobýváš sobě chleba svého na vedru sluntčním i v dusnu dilny, v lilubi ně dolftv i na závratné výši lečoní: potěš a zaraduj se: spása tvá se bliží. Z čistá jasna přišli ti mesiáši a jací mesiáši! Druhdy jak vědomo vyrůstali vykupitelé a osvoboditelé lidu z lůna chudiny. Sy nem lidu potlačeného v robotě a porobě nejkrutější byl Mojžíš v chlévku narodil se „syn člověka" Ježiš nazaretský v ckii dnobné chýšce spatřil světlo světa náš EIus. Proto cítili lidem, proto duši je jich projimala jeho bída, proto byla tak veliká jejich láska k lidu trpícímu. Chu dí a prostí rybáři byli ti první hlasatelé vznešeného onoho učení, kteréá rozdrtilo pouta starověkého otroctví, pravíc k moc ným jako k slabým: jsme všichni syno vé jednoho otce. Ale jiné časy, jiné mravy. Ti dnešní „mesiáši" trpícího li du jsou zcela jiného druha. Vyrostli v nádherných palácích, k jichž dvéřím ni. kdy chudoba neméla přístupu, nezkusili nikdy eo to je dobývali eobft chleba ve zdejšího prací vlastní, byli tuk moudří, že uechnli za sebe j#ntcovat a snášet hlad a nouzi jiné. Ano, div divoncí: lidé, nichi mnozí co živi nezavadili o lid chudobný leda bi čem svých kočí a liolí svých hajných, kte ří se ho dosud štítili s pýchou nikdy neta jenou ti přicházejí nyní a tváří se býti plni lásky k tomu lidu, ano slibují mu, že jej spasí a vysvobodí ze všeliké jeho tísně a nouze, jen když se jim oddá a jim uvéří. Sjeli se v bohatých svých ekypážích onehdy ve Vídni a bylo prý jich na dva tisíce. Samých „urozeneftv," samých knížat, hrabat, baronfl, prelátu a proboš tů. Vše samý dobrý pravovčrný, t. j. v neomylnost pajMJŽftv přísahající katolík. A tu velicí a pobožní ti páni méli vše lijaké diškursy. Jeden vyzýval, aby se přistupovalo Šmahem k „veliké rakouské straně práva,'1 která tudíž přese všechno zapírání listu páně Riegrova podnes žije tyje, drahý naiikal na spuštění škol od těcíc dob, co kněží jimi nevládnou, tře tí (z Bavor) volal všecky Rakušany do zbraně proti líismarckovi a na pomoc pra vověřícím Bavorákfl a Čtvrtý konečně, totiž princ Liechtenstein, bezpochyby je den z potomkův onoho Liechtenstein a, jtí hož dragouni po bitvé bělohorské obrace i naše dědiny v pouště plné zřícenin, mluvil o vysvobození pracujícího lidu z posavadní jeho bídy a nouze. Nezáleží na tom, kdo řečenému aristokratovi, ne mýlíme li se husarskému to důstojníkn řeč tu vypracoval, avšak pozoruhodná jest z nejedné příčiny. Nebylať promluvena jen tak na piano, aby se vůbec něco mlu vilo nýbrž za určitým, praktickým úče lem: páni aristokrati měliť již uchysta nou resoluci, kterou se zavázali, že budou v tom směru, jaký pan Liechtenstein na. snačil, od nynějška na pracovný lid půso bit, t. j. mezi délnictvem, řemeslnictvem a chudším rolnictvem pro »voo stranu agitovat. Pánové mají medu plna usta a slibů do foroty: „Ty lide trpící viz, .jak jsi o. puštěn Prop&jč se nám, dělej nám armá du, pomocí které bychom se my dostali k vládě a moci ve státě, za to se ti pak od sloužíme, že na nás budeš pamatovat. Dáme ti zákony a práva taková, 2e ti r6. zem pomůžeme od všeliké bídy." Výslovně a nepokryté mill ti páni při znávají se, že jim nic tou měrou neprotiví se, jako onen duch svobody a osvěty va noucí světem od ]památného r. 178ÍÍ. II čenci jací jsou, vy nalešti, že v týí den, kdy zasvitla středověkou porobou spouta nému lidstvu zoře svobody jeho, v týž den kdy národ francouzský svou první vei. kou revolucí vrátil élovéka člověku: v týž den že prý také xrodil* se lá^a pracovní- ho lidu, bída jake dosud nebylo co svět světem stoji. 15laze, třikráte blrtze prý bylo pracovnímu lidu za těch zlatých sta rých časftv nevolnictví a poddanetví. Tehda prý měl i ten dělník i ten rolník svůj majetek! Podle feudálního práva byl vlastníkem sine Šlechtic, ale ten dobrý pán ,,spokojil se'' s pouhými dávkám desátky a roštováním lidu. Teprv od těch dob co přišla ta nešťastná svoboda ty mašiny, vede se lidu zle. Nuže, maši ny pánové ještě milostivě strpí, ale tn svo bodu strpět nemohou. Nemohou poněvadž mfliij! lid Ta svoboda okradla lid o chleb, ta svoboda kletá je příčinou, že jsoii v městech byty tak drahé, ta svoboda ďábelská přivádí napořád další tisíce a tioíce lidu na že bráckou hůl a pánfim zrovna srdce puká, když ee na to utrpení lidu mají dívat. Pročež pryč se svobodou, nejen u nás? ale po celém světě.... Skoda jen pro pány, Ie dnes n nésná. hod ou již i ten nej pohled ně jši dělník ví, kterak ve svobodné Americe a ve svobod ném Švýcarsku je nejméně ehudinstva a kterak naproti tomu v zemích pod vládou kněžskou a panskou, jako ve Španělsku, v Neapolsku, v církevním státu, v Polsku atd., každý sedmý, osmý člověk byl že. brakem. Odkud to, pánové? Prosíme za vysvělení. A když ta svoboda, jak pravíte, podvrací v lidu křesťanství, když jej mravně pustoší a hubí, odkud to, že zrovna v zemích svobody nejvíce se činí pro trpící lidstvo, Že tam duch lidskosti, jeví se flniekt) účinněji nežli v zemích ne. ohodných, kde máme přikladj* j* a,, kněží nejsou schopni skutkuv kietrťinské lásky, že nechtějí učinit kroku z pouhé lásky k bližnímu, nýbrž za každé tořl vo modlitby chtějí být zaplaceni. K čemu ta církev neměla čas« podeva tenáctestoletí, toho chce dovésti dnes: chce vyhladiti sobectví a tvrdost ze srdcí lidských páni aristokrati a hierarcho vé chtějí uskutečnit říši spravedlnosti, lásky a bratrství na zemi! K tomu od povídáme veráem latinským: ,,fiistim teneatis amici (Zdržte se smí chu, přátelé.) Amerika Nové neštěstí na moři. o z a n í k o e o v é k y s e k o á. Nový York, 10. června. Dnes sem přibyl parník „State oť Georgia"' s pěti plavci z parolodě „Vickburg," která na plavbě z Montrealu do .Liverpoolu utonu, la. Tito plavci byli dne 5. června, tedy pátý den po utonutí lodě „Vicksburg" polomrtví vyloveni. Nohy jejich byly tak silně oteklé, že jim boty na nich roz. řezaný býti musely. Plavec James Crowles vypravuje ná sledující: „Vypluli jsme z Quebecu dne 27. května, ráuo, s fiO plavci, 8 kajutními a 20 mezipalubníini pocestnými mezi nimi bylo 7 Ženských. Povětrnost byla až do 30. května příznivá avšak téhož dne spatřili se obklíčenu ohromnými ledo vými kry. Paroloď byla až do ranního rozbřesku zadržána, načež dále plouti mo hla, neboť led zatím byl zmizel. V pondělí o h. ranní velel kapitán, aby rychle všecky plachty staženy byly brzo na to octnula se loď v nesmírném množství ledu. Kapitán chtěie so ním prodrati, dal parolodi jižní směr. O 12. h. vrazila na ledový ker a sice tak prud ce, že byla proražena. Spůsobenou dí rou valila se voda rychle do lodě. Všichni lidé museli ftomáhati při vyhazoání nákladu z lodě, tak a by se dále nád vodou udržela a nepotopí lase. V inezipalubí bylo plno vody i dolních lodních prostorách stálo 54 stopy vody. Kapitán zavolal mne na můstek a napomínal mne, abych měl na paměti čluny. Na to svolal všecky lidi a napo. mínal je, aby byli beze strachu, že nejsou příliš od St. John, na Novém Fundlandě vzdáleni a že až tam IcwT dottati může. Než na neštěstí voda stále stoupala a do stoupla již až k výhni pod kotlem a uha sila oheň. Kapitán na to velel, aby čluuy do moře spouštěny byly, což se také stalo. Určiv plavcům směr severozápadní, pra jsou pfáv£ mil od St. Johnu vzdáleni. Já jsem vstoupil do člunu čís. 1 tento člun ale oř! spouštění se překo til, při čemž časoměr, mapy, vesla a část potraviu do vody upadly. Člun byl pln vody. Já jsem vodu s O* Brienem čá fitečne vyházel, načež tři jiní plavci, Gro gan, Wilkinson a Wiliams doň skočili. Nemohli jsme se dlouho udržeti při lodi. O'Brien viděl ze vzdálenosti 150 yardů kapitána dosud na můstku, řídícího loď nazpčt. idéli jamespouštěti člun dru hého důstojníka 9 muži. Paroloď poto pila se o lo. hod., při čemž člun č. 2. s prvním důstojníkem a 30osobami na vo děse octl a po větrn plul. O1 Brien vi děl kap ma a několik osob na veliké kostce sena (seno stlačuje se a svazuje do kostky) se držeti. Činili jsme se seč jsme byli, abychom se k nim dostali a je zachránili, alo marně, neboť člnn náš byl vodou do polovice naplněn a mimo to by li jsme obklíčeni ledem. Asi dvě hod in v drželi jame ee s druhými élnny pohroma dě, načež jsmo je s oči ztratili. My jsme se rozhodli plouti směrem jižním, doufají ce, že se tak spíše z ledu vydereme. Jed ním veslem jsme veslovali, neboť druhé jsme při spouštěni člunu ztratili. Měli jsme celkem tri gallony vody, 40 liber sy rové hověziny, 14 liber mořskou vodou přemočeného chleba (sneharů) a kom pas. Vytáhli jsme jednu plachtu a plou li jsme na jih, kdežto ostrý, mrazivý vítr od severu k západu foukal. Byla krutá zirra. Ve středu o čtvrté hod.odpoledne dali jsme člunu směr severovýchodní a pluli jsme tk už do pátku. Odpoledne ,.i..i, Kinirflin iihozáuadním. no/déii ale sverovýchodním. Dnu 1. června o 10^ hodině uzřeli jsme loď, která nás za chránila. Utrpení naše bylo hrozné. Zi ma a hlad nás trápily a všichni byli jsme již na pokraji zoufalství. Crowly my. sli, že asi 40 osob a kapitán zahynuli. V u BIIMalo, 11. června. Parní kotel přístavního paruíčku R. li. Hitfarda bií. že přístavu se roztrhl, při čemž kapitán James llaud, strojvedoucí Edward Day z Clevelandu a jeden mladý plavčík, jehož jtneno není známo, usmrceni byli. Jeden rybář, který poblíž ryby lovil, byl kusem litiny na smrt raněn. Příči na výbuchu jest neznáma. Parniček byl na drobné kousky rozmetán. Kapitán byl do výše 150 stop vyhozen, tělo jeho bylo hrozně zohaveno. Mrtvola Dayova utonula v přístavu. Enropa. Merlin, 10. června. Pozňanský soud ní dvůr odsoudil vratislavského knížete biskupa dra. Foerstera k pokutě 20,000 říšských marků anebo k 133 dnům žalá ře, proto že nezákonitě jednoho kuěze z církve vyobcoval. Stintander, 10. června. Bednas pro testantskými knihami, určeni jednomu Amerikánu v tomto městě bydlícímu, byla od cel ni ho úřadu zabavena. Věc ohláše na ihned americkému vyslanci Cuahingo vi, který potřebných kroků k vydobytí bedny z moci celního úřadu učiní. Řím, 10. června. Amerikánští studu jící (nejspíše bohoelovci nebo chovanci ka tolických účelišt) odevzdali papeži adresu díku za to, že americký národ poctil kar dinálem, v Čemž prý \eliké vyznamenání leží. Papež v odpovědi své pravil: „Zdá se, že žeň v Americe dozrála a že jen dél níků (ženců) potřebí. Vy se na toto dílo připravujte. Kažte a hleďte hlavně pří. kladem, abyste velký ten národ obrátili." Protestante budou niíti z těchto slov pa pežových radost. Žeň byla by tedy zra lá jen ženců a sklízečů se nedostává My mysleli, že tu máme katolických žen ců, kteří statečně žnou a do stodol shro mažďuji, až nazbyt. Avšak uvedena slova papežova jsou je átě v jiném vzhledě pozoruhodná ukazu jí totiž, že ve vatikáně skutečně za to ma jí, že katolictví dělá ve Spoj. státech tak veliké pokroky, že co nevidět protestant ské sekty co do jočtu vyznávačů překoná a pak státní moc účelům svým služebnou učiní. A z jakých pramenů papež tak smělé naděje čerpal í Zajisté jen z ame rických, což dokazuje, že v rozhodujících i nesmějí ani nejzarytější katolických kruzích amerických skutečně slovanožrouti." takové naděje chovají a takovými támé. ry se zanáší. Londýn, 10„ 4ervna. V sněuaoy né lor dů oznamoval dneska sekretář osad, že obdržel z ostrovů Fidži zprávu, která po tvrzuje dřívější zprávy o veliké úmrtnosti ostrovanů. Ostrované myslí, že Angliča né nakažlivou nemoc, která po tisících divochů zachvacuje, zúmyslně taiu zane sli. Paříže 11. června. Bývalý předseda ministerstva Ollivier, za něhož vypověze. na Německu válka, vydal knihu, v níž dovozuje, že Prusko zavinilo válku svým urážlivým chováním vůči Francii. Mi nisterstvo francouzské z té doby nemůže býti zodpovědným činěno za přistoupení k válce, jelikož skutek ten i od senátu i od zákonodárného sborn schválen byl aniž jest zodpovědno za nedostatečné zřízeni branné moci, která byla dílem několika lét před Ollivierovým ministerstvem. Dá le dovozuje, že jeho ministerstvo upokojí, lo rozčilené veřejné mínění a zjednalo vážnost vládě aniž by bylo užilo prostřed ků korupce nebo ohrožování, K závěrku vyzývá Ollivier bonapartisty, aby zacho. vali ]xkoj a v úctě měli ústavn až poslé ze nadejde doba změny ústavy, pak nechť žádají, aby se vláda odvolala k lidu, pře. jeli si obnovení bonapartismu nebo r^-pii bliku. Po*wzenx mladočeské «tra*y na /ť st. N. L. píší: Obhájcové politické zahálky v Čecháeb ustavičně nám vyčítají, že prý politika '.^'"vanstyu nedochází sou. --*1.4, Ltenarove naši arci u» hlasu to lež, však předce nebude zajisté škodit, uvedemeli co v posledních dnech opět napsaly petrohradské „B i že v y a V ědoinost i," organ general a Faděje va, kteréž praví: „Poslední volby do sně tnii českého, v němž nyní zasedá již po slanců btrany mladočeské, nic nezměnily na smutném postavení českých politic kých stran. Nehledě na úspěch, jehož v jednotlivých volebních skupinách docílila, jest mladočeská strana přec ještě příliš slabá, než aby se již nyní vykazati mo. hla velkými výsledky své samostatné činnosti na prospěch českého národa však větších úspěchů, než jakých skuteč ně docílili, nemohl nikdo, ani sami Mlado čeňi pro první dobu své činnosti očeká. vat. Ale Staročeši uznávají předce xa vhodné vytýkati ustavičně svým domá cím odpůrcům, že se devíti poslancům nepodařilo v několika týdnech na^raviti, co pochybenou politikou ca celou ladu let bylo pokaženo! Tatáž pak staročeská strana, ačkoliv deeud nepoměrně silnější jest a ačkoliv u žívá podpory kněžstva i šlechty, s nimiž časem tak srostla, že ani zkušené oko ne rozezná, kde ona přestává a tyto začínají, tápe stále na jednom a tomže místě a ne ví jak by se dostala z očarovaného kru. hn, do něhož se dostala svým spolkem s ultramontány a šlechtici předpotopních názorů, kteří při všem nezdaru české poii tiky osobně nic nemohou ztratit. Všech no úsilí, všechno umění a také všechna převrácenost těchto „vlastenců" čelí nyní jen k tomu a vyhledává tolik, jakým spft sobem by svým domácím odpůrcům nej více uš»koditi mohla, však ne pouze na kolbišti politickém. Aby toho dosáhla, neštítí se žádných ani nemravných pro středků a nešetří žádných obětí." Pro mluvivše pak o tom, kterak se zásady a politické názory svobodomyslné strany v Čechách stale šíří, končí „B. V.": „Není tedy potřebí žádného zvláštního rozhledu do budoucnosti, aby se říci mohlo, že ko. nec posavad ní ho panství straay staročes ké není již tak daleký jak se snad tu a tam někomu zdá a jak ona sama čtenáře své snaží se přesvědčili. Nadvládu tuto mohla by si staročeská strana jen tín skutkem ještě prodlonžiti, kdyby náhle a ra dikálne spůsobsvé politiky změnila však i potom zůstalo by vůdcovství její tíui podmíněno, zdali se mladočeská strana dovede udržeti na výší svého čestného programu, kterýž dříve zebo později, ale každým spůsobem jistě, opét do sněmu uvede všechny zástupce českého národa, o jehož politické dospělosti pochybovat! prasomilové Only on subscription.* OFFICE: 1'4 Croton Street, Cleveland, Ohio. Nové n/namky. Loketní /ho/i. tli] i S i\ i K Y •A s i i a i í K Y ženské a (Iclské slunečníky RUKAVIČKY! II peiinotové kiižky, 8 2 a kiiitIii'i y pro procházky, s 2, a 4 knoflíčky i" divadla. Stuhy nn klobouky vící-ii itiirv, JLupiiiovy Jicrnuiiiii), ŠÍiél'oi i('kv vkiíLt letni sttiin| vačky, jež jsme právě obdrželi &T fcnčmvačky hotovíme na xakáskn. 8C0FIELD & HICHBtmf -10 a 1 i &upci'ioi &Uk« Velkvvvběr nového jarního zboží pro pány eo nejinoderněji Velký v bérodťvik pro pány hoelgr a děti vlastní výrobky pro nynější járni dobu. Oděvy se zhotovují dle míry co usněji a nejladněji v městě u A Za trvanlivost se ručí. Y S. Schwab, C. OuUiiu Str. 122- K k a i: i: E Y v e o u u E Nadité I dríilioeenné o á v á tt 1 a i íi I A než jiní. s e 11 if Oil#, MclOWi:!,!, Itltfl'Ki, obchodníci žťk ziHifei /Im»ži vhIio tl i*lihu k u ch y k é n á o i id Pubi *qu II,I:vi:LA\U,O (Pod Forest City iluucej Taktéž jednatelé pro tento stát pro iicí stroje „Florence". 137-137 poblíž Centrální tržnice aneb č. 109 uliee Seneca, na rohu Franked Str. (137-1 4. červenec 187.1. .JOILN LEST velkoobchodník v francouzských a ame rických cukrovinkách. Hlavní prodej pr ská vek ťajrkrekrsů) a ohňostrojů k o slavě 4. ccrvonoe. \n\n sliis ék. "4 IO Nii|Hrior .sir. ij: I I O e o k o a v a Superior str. 14.00 4.50 Yard: Victor Str. ,, A'& QWRR Crosping. lĚáglesIr. a Woodland At. e e n i v o má n o v é přátele! PUBLISHED BY THE BOHEMIAN PRINTING CO., 104 Croton Str., CLEVELAND, 0. Ročník VIII. Sobota dne 1 1875. Číslo 153 POKJiOKP (ThrP'lUmHESH. published every Tuesday, ThueradayJ and Saturday. mm i in' .i .*»"» One year ...—— $5.0 Six months 2 50 Three immtlis 1 Otlicial paper of the city. '2If* Superior Sir, LOllS BOAS, *i*tilťl a lMiri#« číslo 5., Eagle Str.f Superior St*.# Longstreiá1