Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878, June 12, 1875, Image 1

Search America's historic newspaper pages from 1777-1963 or use the U.S. Newspaper Directory to find information about American newspapers published between 1690-present. Chronicling America is sponsored jointly by the National Endowment for the Humanities external link and the Library of Congress. Learn more

{
                  title: 'Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878, June 12, 1875, Image 1',
                  download_links: [
                  {
                   link: 'https://www.loc.gov/rss/ndnp/ndnp.xml',
                   label: 'application/rss+xml',
                   meta: 'News about Chronicling America - RSS Feed',
                  },
                  
{
    link: '/lccn/sn83035546/1875-06-12/ed-1/seq-1.jp2',
    label: 'image/jp2',
    meta: '',
},
{
    link: '/lccn/sn83035546/1875-06-12/ed-1/seq-1.pdf',
    label: 'application/pdf',
    meta: '',
},
{
    link: '/lccn/sn83035546/1875-06-12/ed-1/seq-1/ocr.xml',
    label: 'application/xml',
    meta: '',
},
{
    link: '/lccn/sn83035546/1875-06-12/ed-1/seq-1/ocr.txt',
    label: 'text/plain',
    meta: '',
},

                  ]
                }

Pokrok. [volume], June 12, 1875, Image 1
About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

Image: of 4. Page

All Pages

Issues

All Issues Text | PDF | JP2 (7.3 MB)

Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.), 12 June 1875. Chronicling America: Historic American Newspapers. Lib. of Congress. <https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn83035546/1875-06-12/ed-1/seq-1/>

Newspaper Page Text

„IDKitOK"
vyehíel-ltaždý úterý, čtvrtek a sobotat,
Kočně $ r,.oo
PAlletntt...^ 8.50
Čtvrtletně 1.25
Týdně donáškou lftctfl.
Trojtýdeuník zasílá bc jen na předplatné.
I/MVCET
104 Crotou Street., Cleveland, Ohio.
i
Úřední liHt města.
.trrr r*~
.fF
Oznáuiky
PQWER^fflGBEE
A. SALCEK
nfwilóvíime tohoto dne do prodeje
ftOO kiisii 1-1
perkalu
a
kumhriksu
zahrnuje v to nejlepší vzorky sesony lift
bSlé i barevné půdě, figurované nebo pru
hované za
jeden shilling
loket
li '»ý
obyčej ne prodávané za 25 ctft.
bílého piku
V.a
12| ctu a 18 ctů loket.
»ww a fíigbee.
nnrrmrrf
HI\ IUV
siří
STROJ,
MU
HICISTKO.I
u
Prodeje posledního wK«.
Statisfícké přísežní vydání o prodeji ši
eich stroj ft r. 1872, dodaná 1873, ukazují,
ie S
Ln^roya snoleěnost stroje vyráblá mi
mtlý rok prouula é
čtyřicet pět tisíc
Vlč ítrojů, než kterákoliv jiná společnost
a čtvrtina všech strojů byla pro rodinné
Ožívání, Čímž nejlépe dokazuje se velká
oblíben»st jich v domácnosti.
Mfc. StlPje se prodávají měsíční
lii uplacení. 12—
Ho. 290 Nuperior Str#
€LKVKLAM, O.
,1an Havlíček,
,©0 »"3 obchodník
v iiiéŘli^m ft tvrdém itffeli?
prodává tunu M. uhlí v snížené ceně
n
sa hotové
nejlepší
"Obydlí: čí*. 133 Crotoa §tr.
J»
fiu»
106
l)r. M. Schwarz
2 Vítlliě
udílí denně od 9 do 1 hodin odpoledne
v lékárně na rohu
lékařské |Krad*. Lékař ten ee po {Srnko
d«#0Allí
O n í u i n i k o n í n e o e
jsouspeciaiamiWařiAM flmí vénoje
velikou pozornoet. i
V Nár. Listech ze dne 21. května Čte*
me pod záhlavím „Jak by páni rádi lo.
vili" Článek, jejž tuto pro vyznačen! jo
zovitské taktiky zpátečníků a celé té pan
ské a kriěžotirské spřeže, která touto do
bou v Europě tak odhodlaně na podpatky
se staví a s vytrvalostí krtka a umělostí
pavouka o uvedení lidstva pod jeho sta.
vovské a papeženské vlády usiluje, z
hlavní části jodáváme. Článek ten zní:
„Ty lide pracovný, ty dělniče, kterýž v
potu tváře dobýváš sobě chleba svého na
vedru sluntčním i v dusnu dilny, v lilubi
ně dolftv i na závratné výši lečoní: potěš
a zaraduj se: spása tvá se bliží. Z čistá
jasna přišli ti mesiáši a jací mesiáši!
Druhdy jak vědomo vyrůstali vykupitelé
a osvoboditelé lidu z lůna chudiny. Sy
nem lidu potlačeného v robotě a porobě
nejkrutější byl Mojžíš v chlévku narodil
se „syn člověka" Ježiš nazaretský v ckii
dnobné chýšce spatřil světlo světa náš
EIus. Proto cítili lidem, proto duši je
jich projimala jeho bída, proto byla tak
veliká jejich láska k lidu trpícímu. Chu
dí a prostí rybáři byli ti první hlasatelé
vznešeného onoho učení, kteréá rozdrtilo
pouta starověkého otroctví, pravíc k moc
ným jako k slabým: jsme všichni syno
vé jednoho otce. Ale jiné časy, jiné
mravy. Ti dnešní „mesiáši" trpícího li
du jsou zcela jiného druha. Vyrostli v
nádherných palácích, k jichž dvéřím ni.
kdy chudoba neméla přístupu, nezkusili
nikdy eo to je dobývali eobft chleba ve
zdejšího prací vlastní, byli tuk moudří,
že uechnli za sebe j#ntcovat a snášet hlad
a nouzi jiné.
Ano, div divoncí: lidé, nichi mnozí
co živi nezavadili o lid chudobný leda bi
čem svých kočí a liolí svých hajných, kte
ří se ho dosud štítili s pýchou nikdy neta
jenou ti přicházejí nyní a tváří se býti
plni lásky k tomu lidu, ano slibují mu,
že jej spasí a vysvobodí ze všeliké jeho
tísně a nouze, jen když se jim oddá a jim
uvéří.
Sjeli se v bohatých svých ekypážích
onehdy ve Vídni a bylo prý jich na dva
tisíce. Samých „urozeneftv," samých
knížat, hrabat, baronfl, prelátu a proboš
tů. Vše samý dobrý pravovčrný, t. j. v
neomylnost pajMJŽftv přísahající katolík.
A tu velicí a pobožní ti páni méli vše
lijaké diškursy. Jeden vyzýval, aby se
přistupovalo Šmahem k „veliké rakouské
straně práva,'1 která tudíž přese všechno
zapírání listu páně Riegrova podnes žije
tyje, drahý naiikal na spuštění škol
od těcíc dob, co kněží jimi nevládnou, tře
tí (z Bavor) volal všecky Rakušany do
zbraně proti líismarckovi a na pomoc pra
vověřícím Bavorákfl a Čtvrtý konečně,
totiž princ Liechtenstein, bezpochyby je
den z potomkův onoho Liechtenstein a, jtí
hož dragouni po bitvé bělohorské obrace
i naše dědiny v pouště plné zřícenin,
mluvil o vysvobození pracujícího lidu z
posavadní jeho bídy a nouze. Nezáleží
na tom, kdo řečenému aristokratovi, ne
mýlíme li se husarskému to důstojníkn
řeč tu vypracoval, avšak pozoruhodná jest
z nejedné příčiny. Nebylať promluvena
jen tak na piano, aby se vůbec něco mlu
vilo nýbrž za určitým, praktickým úče
lem: páni aristokrati měliť již uchysta
nou resoluci, kterou se zavázali, že budou
v tom směru, jaký pan Liechtenstein na.
snačil, od nynějška na pracovný lid půso
bit, t. j. mezi délnictvem, řemeslnictvem
a chudším rolnictvem pro »voo stranu
agitovat.
Pánové mají medu plna usta a slibů
do foroty: „Ty lide trpící viz, .jak jsi o.
puštěn Prop&jč se nám, dělej nám armá
du, pomocí které bychom se my dostali k
vládě a moci ve státě, za to se ti pak od
sloužíme, že na nás budeš pamatovat.
Dáme ti zákony a práva taková, 2e ti r6.
zem pomůžeme od všeliké bídy."
Výslovně a nepokryté mill ti páni při
znávají se, že jim nic tou měrou neprotiví
se, jako onen duch svobody a osvěty va
noucí světem od ]památného r. 178ÍÍ. II
čenci jací jsou, vy nalešti, že v týí den,
kdy zasvitla středověkou porobou spouta
nému lidstvu zoře svobody jeho, v týž den
kdy národ francouzský svou první vei.
kou revolucí vrátil élovéka člověku: v týž
den že prý také xrodil* se lá^a pracovní-
ho lidu, bída jake dosud nebylo co svět
světem stoji. 15laze, třikráte blrtze prý
bylo pracovnímu lidu za těch zlatých sta
rých časftv nevolnictví a poddanetví.
Tehda prý měl i ten dělník i ten rolník
svůj majetek! Podle feudálního práva
byl vlastníkem sine Šlechtic, ale ten dobrý
pán ,,spokojil se'' s pouhými dávkám
desátky a roštováním lidu. Teprv od
těch dob co přišla ta nešťastná svoboda
ty mašiny, vede se lidu zle. Nuže, maši
ny pánové ještě milostivě strpí, ale tn svo
bodu strpět nemohou.
Nemohou poněvadž mfliij! lid Ta
svoboda okradla lid o chleb, ta svoboda
kletá je příčinou, že jsoii v městech byty
tak drahé, ta svoboda ďábelská přivádí
napořád další tisíce a tioíce lidu na že
bráckou hůl a pánfim zrovna srdce puká,
když ee na to utrpení lidu mají dívat.
Pročež pryč se svobodou, nejen u nás? ale
po celém světě....
Skoda jen pro pány, Ie dnes n nésná.
hod ou již i ten nej pohled ně jši dělník ví,
kterak ve svobodné Americe a ve svobod
ném Švýcarsku je nejméně ehudinstva a
kterak naproti tomu v zemích pod vládou
kněžskou a panskou, jako ve Španělsku,
v Neapolsku, v církevním státu, v Polsku
atd., každý sedmý, osmý člověk byl že.
brakem. Odkud to, pánové? Prosíme
za vysvělení. A když ta svoboda, jak
pravíte, podvrací v lidu křesťanství, když
jej mravně pustoší a hubí, odkud to, že
zrovna v zemích svobody nejvíce se činí
pro trpící lidstvo, Že tam duch lidskosti,
jeví se flniekt) účinněji nežli v zemích ne.
ohodných, kde máme přikladj* j* a,,
kněží nejsou schopni skutkuv kietrťinské
lásky, že nechtějí učinit kroku z pouhé
lásky k bližnímu, nýbrž za každé tořl vo
modlitby chtějí být zaplaceni.
K čemu ta církev neměla čas« podeva
tenáctestoletí, toho chce dovésti dnes:
chce vyhladiti sobectví a tvrdost ze srdcí
lidských páni aristokrati a hierarcho
vé chtějí uskutečnit říši spravedlnosti,
lásky a bratrství na zemi!
K tomu od povídáme veráem latinským:
,,fiistim teneatis amici (Zdržte se smí
chu, přátelé.)
Amerika
Nové neštěstí na moři.
o z
a n í k o e o v é k y s e
k o á.
Nový York, 10. června. Dnes sem
přibyl parník „State oť Georgia"' s pěti
plavci z parolodě „Vickburg," která na
plavbě z Montrealu do .Liverpoolu utonu,
la. Tito plavci byli dne 5. června, tedy
pátý den po utonutí lodě „Vicksburg"
polomrtví vyloveni. Nohy jejich byly
tak silně oteklé, že jim boty na nich roz.
řezaný býti musely.
Plavec James Crowles vypravuje ná
sledující: „Vypluli jsme z Quebecu dne
27. května, ráuo, s fiO plavci, 8 kajutními
a 20 mezipalubníini pocestnými mezi
nimi bylo 7 Ženských. Povětrnost byla
až do 30. května příznivá avšak téhož
dne spatřili se obklíčenu ohromnými ledo
vými kry. Paroloď byla až do ranního
rozbřesku zadržána, načež dále plouti mo
hla, neboť led zatím byl zmizel.
V pondělí o h. ranní velel kapitán,
aby rychle všecky plachty staženy byly
brzo na to octnula se loď v nesmírném
množství ledu. Kapitán chtěie so ním
prodrati, dal parolodi jižní směr. O 12.
h. vrazila na ledový ker a sice tak prud
ce, že byla proražena. Spůsobenou dí
rou valila se voda rychle do lodě.
Všichni lidé museli ftomáhati při
vyhazoání nákladu z lodě, tak a
by se dále nád vodou udržela a nepotopí
lase. V inezipalubí bylo plno vody i
dolních lodních prostorách stálo 54 stopy
vody. Kapitán zavolal mne na můstek
a napomínal mne, abych měl na paměti
čluny. Na to svolal všecky lidi a napo.
mínal je, aby byli beze strachu, že nejsou
příliš od St. John, na Novém Fundlandě
vzdáleni a že až tam IcwT dottati může.
Než na neštěstí voda stále stoupala a do
stoupla již až k výhni pod kotlem a uha
sila oheň. Kapitán na to velel, aby čluuy
do moře spouštěny byly, což se také stalo.
Určiv plavcům směr severozápadní, pra
jsou pfáv£ mil od St. Johnu
vzdáleni. Já jsem vstoupil do člunu čís.
1 tento člun ale oř! spouštění se překo
til, při čemž časoměr, mapy, vesla a část
potraviu do vody upadly. Člun byl pln
vody. Já jsem vodu s O* Brienem čá
fitečne vyházel, načež tři jiní plavci, Gro
gan, Wilkinson a Wiliams doň skočili.
Nemohli jsme se dlouho udržeti při lodi.
O'Brien viděl ze vzdálenosti 150 yardů
kapitána dosud na můstku, řídícího loď
nazpčt. idéli jamespouštěti člun dru
hého důstojníka 9 muži. Paroloď poto
pila se o lo. hod., při čemž člun č. 2. s
prvním důstojníkem a 30osobami na vo
děse octl a po větrn plul. O1 Brien vi
děl kap ma a několik osob na veliké
kostce sena (seno stlačuje se a svazuje
do kostky) se držeti. Činili jsme se seč
jsme byli, abychom se k nim dostali a je
zachránili, alo marně, neboť člnn náš byl
vodou do polovice naplněn a mimo to by
li jsme obklíčeni ledem. Asi dvě hod in v
drželi jame ee s druhými élnny pohroma
dě, načež jsmo je s oči ztratili. My jsme
se rozhodli plouti směrem jižním, doufají
ce, že se tak spíše z ledu vydereme. Jed
ním veslem jsme veslovali, neboť druhé
jsme při spouštěni člunu ztratili. Měli
jsme celkem tri gallony vody, 40 liber sy
rové hověziny, 14 liber mořskou vodou
přemočeného chleba (sneharů) a kom
pas. Vytáhli jsme jednu plachtu a plou
li jsme na jih, kdežto ostrý, mrazivý vítr
od severu k západu foukal. Byla krutá
zirra. Ve středu o čtvrté hod.odpoledne
dali jsme člunu směr severovýchodní a
pluli jsme tk už do pátku. Odpoledne
,.i..i, Kinirflin iihozáuadním. no/déii
ale sverovýchodním. Dnu 1. června o
10^ hodině uzřeli jsme loď, která nás za
chránila. Utrpení naše bylo hrozné. Zi
ma a hlad nás trápily a všichni byli jsme
již na pokraji zoufalství. Crowly my.
sli, že asi 40 osob a kapitán zahynuli.
V u
BIIMalo, 11. června. Parní kotel
přístavního paruíčku R. li. Hitfarda bií.
že přístavu se roztrhl, při čemž kapitán
James llaud, strojvedoucí Edward Day z
Clevelandu a jeden mladý plavčík, jehož
jtneno není známo, usmrceni byli.
Jeden rybář, který poblíž ryby lovil,
byl kusem litiny na smrt raněn. Příči
na výbuchu jest neznáma. Parniček byl
na drobné kousky rozmetán. Kapitán
byl do výše 150 stop vyhozen, tělo jeho
bylo hrozně zohaveno. Mrtvola Dayova
utonula v přístavu.
Enropa.
Merlin, 10. června. Pozňanský soud
ní dvůr odsoudil vratislavského knížete
biskupa dra. Foerstera k pokutě 20,000
říšských marků anebo k 133 dnům žalá
ře, proto že nezákonitě jednoho kuěze z
církve vyobcoval.
Stintander, 10. června. Bednas pro
testantskými knihami, určeni jednomu
Amerikánu v tomto městě bydlícímu, byla
od cel ni ho úřadu zabavena. Věc ohláše
na ihned americkému vyslanci Cuahingo
vi, který potřebných kroků k vydobytí
bedny z moci celního úřadu učiní.
Řím, 10. června. Amerikánští studu
jící (nejspíše bohoelovci nebo chovanci ka
tolických účelišt) odevzdali papeži adresu
díku za to, že americký národ poctil kar
dinálem, v Čemž prý \eliké vyznamenání
leží. Papež v odpovědi své pravil: „Zdá
se, že žeň v Americe dozrála a že jen dél
níků (ženců) potřebí. Vy se na toto dílo
připravujte. Kažte a hleďte hlavně pří.
kladem, abyste velký ten národ obrátili."
Protestante budou niíti z těchto slov pa
pežových radost. Žeň byla by tedy zra
lá jen ženců a sklízečů se nedostává
My mysleli, že tu máme katolických žen
ců, kteří statečně žnou a do stodol shro
mažďuji, až nazbyt.
Avšak uvedena slova papežova jsou je
átě v jiném vzhledě pozoruhodná ukazu
jí totiž, že ve vatikáně skutečně za to ma
jí, že katolictví dělá ve Spoj. státech tak
veliké pokroky, že co nevidět protestant
ské sekty co do jočtu vyznávačů překoná
a pak státní moc účelům svým služebnou
učiní. A z jakých pramenů papež tak
smělé naděje čerpal í Zajisté jen z ame
rických, což dokazuje, že v rozhodujících i nesmějí ani nejzarytější
katolických kruzích amerických skutečně slovanožrouti."
takové naděje chovají a takovými támé.
ry se zanáší.
Londýn, 10„ 4ervna. V sněuaoy né lor
dů oznamoval dneska sekretář osad, že
obdržel z ostrovů Fidži zprávu, která po
tvrzuje dřívější zprávy o veliké úmrtnosti
ostrovanů. Ostrované myslí, že Angliča
né nakažlivou nemoc, která po tisících
divochů zachvacuje, zúmyslně taiu zane
sli.
Paříže 11. června. Bývalý předseda
ministerstva Ollivier, za něhož vypověze.
na Německu válka, vydal knihu, v níž
dovozuje, že Prusko zavinilo válku svým
urážlivým chováním vůči Francii. Mi
nisterstvo francouzské z té doby nemůže
býti zodpovědným činěno za přistoupení k
válce, jelikož skutek ten i od senátu i od
zákonodárného sborn schválen byl aniž
jest zodpovědno za nedostatečné zřízeni
branné moci, která byla dílem několika
lét před Ollivierovým ministerstvem. Dá
le dovozuje, že jeho ministerstvo upokojí,
lo rozčilené veřejné mínění a zjednalo
vážnost vládě aniž by bylo užilo prostřed
ků korupce nebo ohrožování, K závěrku
vyzývá Ollivier bonapartisty, aby zacho.
vali ]xkoj a v úctě měli ústavn až poslé
ze nadejde doba změny ústavy, pak nechť
žádají, aby se vláda odvolala k lidu, pře.
jeli si obnovení bonapartismu nebo r^-pii
bliku.
Po*wzenx mladočeské «tra*y na /ť
st. N. L. píší:
Obhájcové politické zahálky v Čecháeb
ustavičně nám vyčítají, že prý politika
'.^'"vanstyu nedochází sou.
--*1.4,
Ltenarove naši arci u»
hlasu
to lež, však předce nebude zajisté škodit,
uvedemeli co v posledních dnech opět
napsaly petrohradské „B i že v y a
V ědoinost i," organ general a Faděje
va, kteréž praví: „Poslední volby do sně
tnii českého, v němž nyní zasedá již po
slanců btrany mladočeské, nic nezměnily
na smutném postavení českých politic
kých stran. Nehledě na úspěch, jehož v
jednotlivých volebních skupinách docílila,
jest mladočeská strana přec ještě příliš
slabá, než aby se již nyní vykazati mo.
hla velkými výsledky své samostatné
činnosti na prospěch českého národa
však větších úspěchů, než jakých skuteč
ně docílili, nemohl nikdo, ani sami Mlado
čeňi pro první dobu své činnosti očeká.
vat. Ale Staročeši uznávají předce xa
vhodné vytýkati ustavičně svým domá
cím odpůrcům, že se devíti poslancům
nepodařilo v několika týdnech na^raviti,
co pochybenou politikou ca celou ladu
let bylo pokaženo!
Tatáž pak staročeská strana, ačkoliv
deeud nepoměrně silnější jest a ačkoliv u
žívá podpory kněžstva i šlechty, s nimiž
časem tak srostla, že ani zkušené oko ne
rozezná, kde ona přestává a tyto začínají,
tápe stále na jednom a tomže místě a ne
ví jak by se dostala z očarovaného kru.
hn, do něhož se dostala svým spolkem
s ultramontány a šlechtici předpotopních
názorů, kteří při všem nezdaru české poii
tiky osobně nic nemohou ztratit. Všech
no úsilí, všechno umění a také všechna
převrácenost těchto „vlastenců" čelí nyní
jen k tomu a vyhledává tolik, jakým spft
sobem by svým domácím odpůrcům nej
více uš»koditi mohla, však ne pouze na
kolbišti politickém. Aby toho dosáhla,
neštítí se žádných ani nemravných pro
středků a nešetří žádných obětí." Pro
mluvivše pak o tom, kterak se zásady a
politické názory svobodomyslné strany v
Čechách stale šíří, končí „B. V.": „Není
tedy potřebí žádného zvláštního rozhledu
do budoucnosti, aby se říci mohlo, že ko.
nec posavad ní ho panství straay staročes
ké není již tak daleký jak se snad tu a
tam někomu zdá a jak ona sama čtenáře
své snaží se přesvědčili. Nadvládu tuto
mohla by si staročeská strana jen tín
skutkem ještě prodlonžiti, kdyby náhle a ra
dikálne spůsobsvé politiky změnila však
i potom zůstalo by vůdcovství její tíui
podmíněno, zdali se mladočeská strana
dovede udržeti na výší svého čestného
programu, kterýž dříve zebo později, ale
každým spůsobem jistě, opét do sněmu
uvede všechny zástupce českého národa,
o jehož politické dospělosti pochybovat!
prasomilové
Only on subscription.*
OFFICE:
1'4
Croton Street, Cleveland, Ohio.
Nové n/namky.
Loketní /ho/i.
tli]
i S i\ i K Y
•A
s i i a i í K Y
ženské a (Iclské
slunečníky
RUKAVIČKY!
II peiinotové kiižky,
8 2 a kiiitIii'i y pro procházky,
s 2, a 4 knoflíčky i" divadla.
Stuhy nn klobouky
vící-ii itiirv,
JLupiiiovy Jicrnuiiiii),
ŠÍiél'oi i('kv
vkiíLt
letni sttiin|
vačky, jež jsme právě obdrželi
&T fcnčmvačky hotovíme na xakáskn.
8C0FIELD & HICHBtmf
-10 a 1 i &upci'ioi &Uk«
Velkvvvběr
nového jarního zboží pro
pány eo nejinoderněji
Velký v bérodťvik
pro pány hoelgr a děti
vlastní výrobky pro nynější járni dobu.
Oděvy se zhotovují dle míry co
usněji a nejladněji v městě u
A
Za trvanlivost se ručí.
Y
S. Schwab,
C. OuUiiu Str.
122-
K
k a i: i:
E
Y
v e o u u
E
Nadité I dríilioeenné
o á v á
tt
1 a i íi I
A
než jiní.
s
e
11 if Oil#,
MclOWi:!,!, Itltfl'Ki,
obchodníci
žťk ziHifei /Im»ži vhIio tl i*lihu
k u ch y
k é n á o i
id Pubi *qu II,I:vi:LA\U,O
(Pod Forest City iluucej
Taktéž jednatelé pro tento stát pro iicí
stroje „Florence". 137-137
poblíž Centrální tržnice aneb č. 109 uliee
Seneca, na rohu Franked Str. (137-1
4. červenec 187.1.
.JOILN LEST
velkoobchodník v francouzských a ame
rických cukrovinkách. Hlavní prodej pr
ská vek ťajrkrekrsů) a ohňostrojů k o
slavě 4. ccrvonoe. \n\n sliis ék. "4 IO Nii|Hrior .sir.
ij: I I O
e o k o a v a
Superior str.
14.00
4.50
Yard: Victor Str.
,, A'& QWRR Crosping.
lĚáglesIr. a Woodland At.
e e n i v o má n o v é
přátele!
PUBLISHED BY THE BOHEMIAN PRINTING CO., 104 Croton Str., CLEVELAND, 0.
Ročník VIII.
Sobota dne 1
1875. Číslo 153
POKJiOKP (ThrP'lUmHESH.
published every Tuesday, ThueradayJ
and Saturday.
mm i in' .i .*»"»
One year ...—— $5.0
Six months 2 50
Three immtlis 1
Otlicial paper of the city.
'2If* Superior Sir,
LOllS BOAS,
*i*tilťl a lMiri#«
číslo 5., Eagle Str.f
Superior St*.# Longstreiá1

Pokrok. [volume], June 12, 1875, Image 1
About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Connect with the Library

Find Us On

Subscribe & Comment

Download & Play

Questions

Pokrok. [volume], June 12, 1875, Image 1 About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878

Connect with the Library

Find Us On

Subscribe & Comment

Download & Play

Questions

Pokrok. [volume], June 12, 1875, Image 1
About Pokrok. [volume] (Chicago, Ill.) 1867-1878