Svět = World. [volume], June 14, 1918, Image 2

About Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

                
'i
i
w-N
&>.
I'
I
i
.'.'
|ř,
sM
íii
f'!!',^''1 -?ť, »v'-'
/.
V,'...
ST^WA DRUHÁ.
IVcedTÍdý řwký lenBfk rfaoTUf il
Jmftn* jHwkého lidu iUaerfee.
Vydavatelé!
TUkařská a Vydavatelská
Společnost "SVĚT"
s Inkorporovaná.
Ial«p«mdct Bohemiím Dali?
Í, "gvit" s donáSkou do domu 6o týdně,
Kolektov&n roznádečl každou sobota.
Jednotlivá tlila 1 cen i,
Í A N É i
Pottou na venek mimo město ro5. $4.00
půlročně |2.00
Ctvrtrofi. $1.00
hrjmtef městských zasílá. se poStou
pouze na
předplatně ročně 15.60
předplatně na půl rokV $2.75
předplatné na čtvrt rollttif $1.60
předplatné na měsíc SO
Zasílá, se pouze na předplatné.
Adresnjte *»ecky r.Anilkyi
S V
RlďlUN LANGVAUH''NKWSPAl'UUS
IJOIIIM \'. lIummcrllDK, I*r-Mident.
,NEJPAMÁTNĚJŠÍ revolu
€E ZA SVOBODU A DE
MQKKACii.
ReVoliice v Anglii v ríícé 1688.
Americká revoluce v letech
1775-1783. Francouzské
Revoluce v letech 1789, 1830|
í 848-51 a pak v letech 1870
4871. Sjedocení fta lie v
letech 1848-1866. Jaro
párodů, rok 1848. Revo
lace Rusku.
Za veškerý svůj pokrok, za
dnešní stupeň civilisace a lido
vější zřízení států, děkuje lid
stvo jen nespokojeným du
chům, majícím odvahu vztýčí
ti nové ideály a nové cíle, bez
ohledu na to, jak netečně ane
bo nepříznivě zachoval se k
nim ostatní svět. Za všechen
vývoj civilisace, svobody a de
mokracie vděčím^ těm stateč
ným předbojovníkům, kteří o
citnuvše se před jistými problé
mi. rozhodli se je buďto rozře
šiti andbo zahynouti. Ňebýti
velké a cele uchvacující víry
těchto průkopníků, stáli by
chom dnes tam, kde stál svět
před staletími, a velikost a slá
va těchto hrdinů a předbojov
níků ukáže se nám ve syětle je
ště pozóriihodnljáíhi, liváží
me-li, jak vzpíral se svět přije
tí nových řádů a o jak velikou
moc ve svém houževnatém od
boji mohl se opřiti.
Chceme podati krátký pře
hled nejpamátnějších revoluft
ci za svobodu a demokracii a
jedná se spíše jenom o se
znam jich, než o rozbor příčin
jejich a jejich důsledků, neb
k lomu nestačil by omezený
rámec tohoto pojednání. Nic
méně i z těchto fakt dá sq po
eouditi pochod demokratické
myšlenky až na dobu součas
nou.,, v níž jsme svědky největ
ší uvpluce proti zastaralým
řádům a zbytkům feudalismu,
zosobněným v teutonské kom
.kjnaci, proti které bojují na
evropských bojištích spojenci.
Jakoli v růzýnch dobách do
fcio k povstání proti různým pa
novníkům a náčelníkům,, světo
vá historie povazuje povstání
proti anglickému králi Jakubu
Druhému v roce 1682 za první
fckutečnou revoluci, sn^d z to
ho důvodu, že jednalo se o od
boj všeho lidu, nabaženého
tyranství a že revolta mela žá
flourí výiiedky, Préví před
•Ssá.:-*' X.
4
Jtewm-
S
1
S
300 lety, v květnu roku 1618,
zahájena byla revolta českých
stavu proti Habsburkům, skon
čivší porážkou na Bílé Hoře o
sudného 8. listopadu1 1620, alé
poněvadž v této nejednalo se
o více enž otázku trůnu a na
odboji nepodílely se široké vr
stvy lidu, historie řadí ji jenom
mezi menší judálosti, jakkoli
měla dalekosáhlé důsledky pro
uspořádání střední Evropy a
byla signálem k válce třicetile
té. Zůstává tudíž revolta proti
Jakubu druhému první skuteč
nou revoltou v dějinách světo
vých.
Jakub Druhý nastoupil na
ánp-lický trůn v roce 1865 po
Karlu Druhém, 8vém bratru.
Karel Druhý neměl žádného
legitimního potomka, ale vy
skytl se nápádník třfihu v jeho
levobočku, vévodovi z Mon
inouthu, jehož pokus o uchvá
cení trůnu byl Však shadno po
tlačen. Jakub Drulhý jevil tako
vou bezohlednost k ústavě a ta
kt»vými násilnostmi snažil se u
pe\ niti svojí moc nad všemi in
stitucemi, že proti sobě vyvolal
odpor celého národa. Když v
rcee 1688 Vilém Óranžský,
manžel jeho dcěry zahájil
proti králi revoltu, měl na své
straně celý národ. Král byl nu
cen prchnouti do Francie á
konvence, svolaná Vilémem,
rozhodla se osvoboditele od nc
hedného krále jmenovati svým
panovníkem. Současně s tímto
uspořádáním pak vydána byla
proslulá deklarace práv, tvoří
cí do dnešního dne součástku
státních anglických zákonů. De
klarací touto, jež má v historii
anglické demokracie velkou
důležitost, zbaven byl král své
ncobmezené svrchovanosti a
podřízen se stal parlamentu.
Válka za neodvislost Spoje
Států, vedená v letech
177 5-1782, vyvolaná libovůlí
anglické vlády, s jakou vládla
ve svých koloniích a ukládala
daně a poplatky, je nazývána
právem válkou revoluční, ježto
jednalo se tu o odpor proti uti
skující vládě a zápas za neod
vislost. Z památných událostí v
průběhu této války dlužno jme
novati přijetí Prohlášení Neod
vislosti, sepsané Jeffersonem a
schválené dne 4. července roku
1776 na kongresu ve Philadel
phii, tehdejšího kapitolu třinác
ti původních státe, a značí no
vou éru v historii adoptované
naší vlasti a za níž přijata též
hvězdnatá vlajka í:a emblém
amerického národa.
Snad žádná revoluce ve svět#
vé historii neměla takového vil
v li na směr lidského smýšlení
jako revoluce francouzská, via
stné celý soubor revolucí, j.ež o
deHr&ly se y lotech 1789-1871.
Prvním francouzským pandvnf-] jjg
kom, proti jemuž zvedla se re jjQg
revoluce, byl Ludvík Šestnáctý,
jenž zasedl za neblahých pomě
rů na francouzský trůn dne 11
května roku 1774. Po předchá
zejícícH válKách, vedených s
Německem, Holandskem, o dě
dictví španělské a Rakouskem,
země byla vyčerpána finančně
a naléazla sě všeobecně v zou
falém postavení. Ludvík sám
nebyl člověkem špatným, nic
méně trpěl za hříchy svých pro
stopášných předchůdců, nema
jících žádných, ohledů k lidi:
Celá administrace byía pro
hnilá a dv^r, šlechta a kněž
stvo utvořily privilegovanou tří
dli, tak zv. dva první stavy,
jež sjednotily se k potjačení li
du, JZvHště pak neutěšený fi
nanční stav země byl příčinou
četných nesnází. Turgot, Nec
ker, Calone, Brienne a opět Ne
oker marně snažili se nalčzti
východiska z těchto nesnází.
Dne 5. května roku 1789 svo
lán byl sněm, na kterém mělo.
býti uvažováno o cestách k vy
břednutí nesnází. Když pak
kněžstvo a šlechta dva prv
ní stavy vzepřely se proti
tak zvanému třetímu stavu, vy
slanci sněmu přisoudili si po
jmenování národního shromáž
dění a rozhodli se setrvati v 'za
sedání až do poskytnutí náleži
té konstituce Francii. Šlechta a
,.
W Í
f. "V *.
V
IV
'«i
K- 7
kněžstvo povolily a došlo k spo
jení všech stavů dne 27. června.
Cizí vojsko bylo povoláno do
Paříže, aby potlačilo shromáž
dění. Lid dožadoval se zbraní a
těch se mu dostalo. Památného
14. července dobyta byla Ba
stilla á zničena. Lafayette usta
noveri byl velitelem nově zříze
né národní gardy. Dne 4. srpna
učiněn rázný krok k zrušení
všech feudálních práv a privi
lejí. Dne 5. října 1789 Versail
les napadeny byly davý králov
ští manželé a dopraveni do Pa
říže téměř jako zajatci,
Král snažil se žískatá f&Éioc
pf£ti svým poddaným od ně
kterých svých zahraničních
přátel
á
pokusil sě o útěk z Pa
řížé, ale býl požrián a zatčen
ve Vareněs á dopraven zpět do
Paříže. Dne 30. září 1791 ná
rodní shromáždění shodlo se na
konstituci, na kterou král mu
sil přísahati. Mezitím ale mo
niirchiáté vyžádali si pbmoc pru
jjkeho králé a dne 20. dubna ro
ku 1792 shromáždění prohlási
lo válku Rakousku a Německu.
Nezdary francouzského vojska
na poli válečném měly v důsled
ku povstání v Paříži a polác
TI^LLPRSKÝ BYL OZBROIENÝMI TÍNBRPPIPRO
& n
cs
$
•í V ••. ttíVCLAND- 6. &•
s v
Škola polních kaplanu v tábor*.
vy
dobyt a vypleněC
Král sé s^ou rodiňotf uíeŘl éé
ďo míátnosCí národního shromá
ždéní, ale i to přemoženo bylo
rebely a přinuceno přijmouti
díktaturů vítězů, suspendování
krále a svolání národní konven
ce na místě národního ahromáž
dění. Prvním počinem konven
ce bylo prohlášení republiky.
Dne 20. ledna 1793 král odsou
zen byl k smrti ve čtyřiadvaceti
hodinách a následujícího dne
ortel byl proveden. Toto krva
vé nastolení republiky vyvola
16 rozhořčení po celé Evropě a
popudilo neutrální státy proti
Francii. Anglie, Holandsko a
Španělsko připojilo se ku keali
ci.
Pařížští extremisté stávali se
^,le odvážnějšími a když dne 6.
dubna svolen výbor pro bezpeč
nost., hrůzovláda započala. Po
vstání proti nové vládě potlačo
vána byla Strašlivým krveproli
tím. V Paříži i v provinciích po
pravý a vraždění osob, které
stavěly se proti nové vládě, by
lo na denním pořádku. Kťálov
na Marie Antoinette poprave
na byla 16. října 1793. Giron
c.isté 31. října a jiní následova
stňl v čelo této
Xš
w. s. s.
a pomozte Vládě
ku hražení válečných výdajů.
VALNÍK' NÍJ známky (Trift Stamps) prodávají se po 25 centech. Jsou k do
stáni na každé báncé, v mnoha obchodech & dčti vašě mohott je koupitl
Když máte 16 těchto Válečných úsporných známek nale^eno'v knížce, vyměňte jě za
válečný koiek a od dobý té máte uloženy úspory na úroky, na nejlepší jistotu na svě
Válečné kolky tyto jsou splatné roku 1923,\ Úrok přináší od doby koupě.
Hleďte k t^mu, tý každé vaše dítko mělo nejméně jednu knížku vál
kolků těclhto, přivodíte v mysli jeho ji^ od mládí touhu po šetrnosti a zabezpečíte
tíiti fnk'i jakýsi olmoá, Jtinž později může při jiti vám aneB jemu velice vhod. Dbej
te však i k temu, kde možno to je, by každý čléh rodiny Vásí šetřil a zA uspořené pe
níze *álé€né kblký koupil.'
Ku zdárnému vedení válícy jest potřeba penéz á proto josl vlasteneckou povili*
ností kazdéhb, bý úspory své vládé zapůjčil.
nrwtr í*
.v
ÁSES
Hiisville, K\
SM
.. v
bezohlednosti vůči odpůrcům.
Osobně sám sice nikdy nepřilo
žil ruky k násilnému skutku, a
le svým obviňováním přiváděl
odpůrce svoje na popraviště.
Po pádu strany Girondistů a
po zavraždění Marata Charlo
iou Cordeyovou povstaly mezi
přívrženci Robespierovými' a
Hébertisty, stranou bezohledně
terrostistickoú, mocné rozpory,
jež zakončeny byly popravou
čelných Hébertistů. Danton byl
popraven a z nejslavnějších
vůdců revoluce zibyli jenom
Saint J|^t a Robespiere. Oba ti
to pak popraveni byli dne 28.
července roku 1794.
Po uzavření míru se Španěl
skem a Pruskem v Baselu v ro
ce 1795, v kterém byla uznáha
francouzská republika, přijala
konvence novou ústavu a vý
konná moc svěřena pětičlenné
mu direktorátu z nichž jeden
volen byl každého roku. Tím
zakončena byla doba hrůzovlá
dy ve Francii, jež do jisté míry
nalezla opakování v nedávné
revoluci ruské. Z tohoto direk
toria pěti nejvíce byl oblíben
Napoleon Bonaparte, který ne
chá v se zvoliti v roce 1799 za
nrvního konsula, vedl vítězné
& puiii.
.. Tisk a Vyd. Spoleóno^tí
?4»$SF
0.
BE
0.
K
ss
iCi
it.n.K.a.tt.n.n.n.
i
i
.•4
8
s:
a
i
I
i
$
305
2ř
Ve
školé.
/i. Jr
i,
•f
,.4.
i'
války téměř proti celé Evropě
a to získálo mu takovou1 oblibu,
že v roce' 1804 zvolen byl za dě
dičriého císaře. O jak všeobec
ný projev francouzského lidu
se jednalo, posoudhne, když u
vážíme, že jeho volba byla po
tvrzena 3,572,329 hlasy lidu
proti 2,569. Napoleon nalézal
se po vítězných hválkách na
výši své slávy v letech 1810 a
1.811, kdy francouzská říše do
sáhla největšího rozkvětu. Ale
kampaň v roce 1812, vedená
proti Rusku, jež stálá jej 300,
000 mužů učinila mu ránu, z
jíž se již nevzpamatoval. Ště
stí počalo jej rychle opouštěsti.
Nová koaJřte byla utvořena pro
ti ňěmu a porážka u Lipska v
roce 1813 zpečetila jeho osud.
Zde proti němu stáli spojení
Ěu&ótfé, Řakušárrf a Prusové.
Vítězi přinutili jej, aby vfcdal
se vlády a vypověděly jej- na, o
strov Elbu. Napoleon ale vrátil
se v roce 1815 a znovu póstavil
se v čelo francouzských vojsk.
Po porážce u Watérlóó vypově
ztn byl na ostrov sv. Heleny,
kde zemřel. Po něm vládl Lud*
vík Osmnáctý.
Zá vlády jeho nástupce Kar
la Desátého, v roce 1830, došlo
k nové revoluci proti jeho re
akčním snahám á po 3denních
bojích vojska královská byla
přemožena a Ludvík Filip Or
leánský prohlášen králem. Pro
ti jeho absolutismu alé zvedla
se v roce 1848 nová revoluce a
pánovník byl nucen odebrati se
do vyhnanátví. Zřízena byla re
publika adrie 10. prosince 1848
jmenován byl Ludvík Napoleon
synovec velkého Napoleona,
presidentem na Čtyři roky. Týž
pák v roce 1852 nechal sě ple
biscitem prohlásiti za císaře ja
ko Napoleon Třetí. Podlehnuv
ve válce s Pruskem v letech
ib'70 až 1871, byl nucen vzdáti
se vlády a republika byla obno
vena. V rok 1871 spadá též po
vstání komuny, jež poměrně
snadno bylo potlačénó.
Sardinský král Albert, pro
hlásil válku Rakousku. Byl z
počátku úspěšným, ale u Nova
ry v březnu 1849 byl poražen a
přinucen k abdikaci ve pro
spěch svého syna, Viktora E
mahuela. Mezitím papež vy
puzen byl z Říma a republika
zde prohlášena bylá p6d Maz
ziifim
sL
Gari'baldim, vůdci ital
ských vlasteneckých dobrovol
níků. ftim dobyt byl francouz
ským vojfckem nazpět a papež
znovu dosázen k moci. Povstá
ní na Sicílii a v Neapoli také
byla potlačena. Ale tajné spol
ky italských patriotů pokračo
valy ve svém díle. V roce 1859
po válce Francie a Sardinie pro
ti Rakousku, Lombardie byla o
svobozena rakouského jha a
téhož roku k Sardinii připoje
ný byly státy Řomagna, Mode
itíi, Parma a Piacenza.
Na jihu pak Sičiliané révbltó
vafi a podporováni tisíéem do
brovolníků, s nimiž Garibaldi
Vypravil se z Janova" jim ku
pomoci, svrhli vláda Bóurbonů
V Sicílii. Garibaldi prohlášen
byl za diktátora ve jrnéňu Vik
tora Emanuela. V srpnu Gari
baldi vnikl do Neapole, porazil
neapolitánskou královskou ar
mádu, zatlačil Františka dru
hého do Gaety a dne 7. září
vstoupil v čele svých vojsk do
hlavního m^sta. Sardinie za
kročila á dokončila vítězství
revoluce, když Gariblaldi, pře
dav svoje zábory královskému
vojsku, uchýlil se do Cabrery.
Plebiscit potvrdil spojení Pi
edmondem a Viktor Eriianuél
prohlášen byl králem italským,
opojiv zemi téměř dle přání
Mazziniho, "oď Alp až k moři/
Jenom Benátsko a řflrískě u
zemí hebylo žáhrnúto doposud
v novou spojenou Itálii. Běňát
sko získala Itálie jako spoje
nec Pruska ve válcé prdti Ra
kousktr v roce 1866. Papežova
moc v římském úfzenťí ůdržová
na byla francouzskou posád
kou, ale když tato na počátku
prusko-francouzské války by
la odvolána, italská vojska se
zmocnila města ve jménu krá
le Viktora Emanuela. Dne 30.' končen.
""JSÍ- 'ftfíť -rit
JK-
Ifc*
W j4 v i,
V
PATEK, 14. ČERVNA 19181
čéřvna roku 1871 sídlo sjedijo
ceně Itálie přeneseno bylo
Florencie do Říma. Tak sjedná
cena byla Itálie a jedinými &.
ztmími, obývanými italskými
lidem, mimo hranije králov
ství, zůstalo Ťridentsko a části
Istrie. Tužba po dokončení sje
dnocení Italiě vedla tuto zemi
do války s Rakouskem rok po
rozpoutání se' světové války.
Přes to, že ovoce prvních
tézství bylo vyrváno Italům sptj
jeným náporem vojska něméc
kéhc á rakouškého ná Sočila
vetřelci znovu vnikli na pfiau
Itálie, těší se Italové,
žě
ná ko
nec vítězství frřiklbní sé ná jěJ
jfch stranu á po zakončeni t&
to války skončena Sudé práct,
jež zahájena byla v roce 184Š,
a splní se sen starých italských
páttifttft, jež myšlence sjědae
cení Itálie dovedli frřinésti nez
větší oběti.
Velký výžnáiíf V životě Čet
ných národů evropských má
i-ok 1848 nazvaný jarem ná
rodfi. Jako mohutná vlna zve
dlo se volání po politické svo
bodě, po konstituci a po prá
věcli dbčanskýčh. Rok tento
zvláště bouřlivým byí v Rakou
sku, kde národové nábaženi
byli okovů a žádali uznání ob
čanských práv. Ve Vídni, Be
nátkách, Budapešti, Praze Zá
hřebě a Lvově povstaly-revolu
ce současně. Národové rakcín
ští se zvedli a vydali se na roz
dílné, často vzájemně si od plo
tující cesty k ávobodě. Jejich
rozdílné zájmy fcě srážely, nic
méně spoléčhě všichni volali po
konstituci á zřízení á zaruče
ni občanských práv.
V Praze propukla řetoltice
aříve ež ve Vídni. Dne 11. bře
zna shromáždili se čeští vla
stenci ve Svatováclavských Lá
zních v Praze a sepsali petici,
žádající za spojení zěmi koru
ny České, pod jednou admini
strací, zřízení společného sně
mu sé zastoupením všech sta
vů, také selského, a zřízení do
konalého veřejného školství.
Požadavky tyto byly mírné.j|
deputace, která se s nimi ode
brala do Vídně, byla vládou
celkem vlídně přnjáta. Vláda
eiee odložila připojení Moravy
á Slezska ku království Ce&ké
iňu, ale zaručila rovná přáya
pro obě národnosti v Čechách.
Slíbila svolati český sněm a po
skytnouti Čechám značný stu
peň samosprávy. Ále proti těm
to slibům postavili se Němci,
kteří vždy toužili zůstat v čéle
státu. Vládá odkládala proto
se splněním slibů, což mělo v
důsledku velkou nespokojenost
ve vlasteneckých kruzfcll tfer
ských.
Mezitím svolán do Prahy
slovanský sjezd, který měl být
protiváhou velkého sněmu ve
Frankfurtě. Slovanský 9n$in
zahájen byl s velkým nádše
nírfi, ále nebýío mu souzeno,, a
bý tak klidně skončil. Ďňe 12.
června 1$48, kdy slovanský
kongres nalézal še v žasedáňí,
došlo ku srážce mezi student
skými legiemi a vojáky praž
ské posádky. Študenti zřídili
barikády a 3 dny bojováno by
lo na ulicích. Slovanský sježd
byl rozpuštěn a nad Prahou byl
prohlášen stav obležení a sto
lání českého sněmu odložefto.
•Velké naděje měl národ český
na počátku rdku 1848, ale tyto
rozplynuly se v nitvéc, neboť
xláda nesplnila ničeho ze slibů
svých. A tak jako potlačena by
la revoluce v Praze, potlačena
byla ve Lvově, v Budapešti, ve
Vidríi á Žáhřebě. íenóm pro I
tálý a později i pro Uhry při
neálá rfevólUce táto nějaké Zi
sky. Síovánským národůih 1%
kcitókýró ale nikterak népro-.
spěla v.'" v:_./?J|
Zbývá žmiňiti se o nejposled
n^jší revoluči, jež v měsíci bře
znu roku 19Í7 odehrála sě v
pčjvětší říši slovanské v BÁ.
šlí it. XJdálOsti tyto' jsou do^os'id
v živě paměti á zmíňímé sé "o
nk-h
stručni. Ďó dnešního dne
události v Ruéku nejsou tofe
iirovnány a nelze doposud říci,
žé revoluční prQCé§
i
i \n\n fapef yabllihed daily except 8 um day
by the
SVĚT PRINTING I*UB. CO, (INC.)
Entered as second class matter March
v Ž0, 1911, at the post office at Cleveland
i Ohio, under the Act of March 3, 1879
4814-16 Broadway,
Cleveland, O.
télětáhi Bell BroadWiíý 970
Cuy. Union 99
I'HK AIM OF THE FOREIGN LAN
(1VAGB 5BWSPAPKRS OF AMKR1CA
ÍTo hílp irc*crve the idcnla aud ancred
ftradiHoii* of tlila, nur nlo|»tcd country
IJUe lulled Stale* of Amerlcni To re
serve Iff lima and Inmiire othera to
rrspect and obrjt them: To Ntrlve un
reaMinicly to i^úlrkru the |ini»1fc'a aenae
of civic dutyi Iu all way* to aid In
iuakinft tiiin ooimfry greater and better
than we found tli.
ANKRICAN ÁSSÁOJ^ATIOW OF FO-
V PÁTEK, 14. čtíRVNA 1918.
WA& SAVINGS STAMPS
issued by lne
UNITED STAŤÉS
GOVERNMENT
.. í v "t" j,' -•••jSir'fc.: fr1 •. ,-tf .a -*,i U t. fř- j- É&Í