Newspaper Page Text
I STRANA DRUHA iNérlalý Icakt Iculk TÍBOTMý Jata ěeakéko lida Americe. VydaTateléi Tiskařská a Vydavatelská Společnost "SVÉT" iBkorporovanS. Iiiefcadcat paper V "Bvét" s donáškou do domu 6c týdně, kolektov&n roznišečl každou sobotu. PoBtou na venek mámo Biétsto roC. $4.00 ". půlročně $2.00 ctvrtroč. $1.00 hranicích městských small* se poStou pouze na předplatné ročně $5.50 předplatné na půl roku |2.75 předplatné na čtvrt roku fl-iO předplatné na mčslc 50 Zasílá, se pouze na předplatné. Adresujte viecky «ásilkyt S V 9 9 VE STŘEDU, 14. SRPNA 1918 •VZDUCHEM Z AMERIKY DO EVROPY. "Vývoj vzduc hopla vectví v přítomné válce učinil let přes Atlantický oceán možností. Ne lil pochybnosti o tom, že o ta kový let učinén bude brzy po kus a jeho úspěch muže přispé ti k docílení vítězství spojenců v současné válce. Co jeden stroj může vykonáni, sta a sta jiných mohou napodobiti a ta kova rychlá vzduchoplavecká doprava přes moře mnoho by znamenala v mmmaém zapa se. Pokus o vykonání cesty vzdu chem z Ameriky do Evropy byl by učiněn již v roce lí)l4, kdy by byla válka nepropukla. V roce tomto Glenn H. Curtiss připravoval se k pokusu o pře letění oceánu ve svém mocném stroji, opatřeném dvojitými po hony. Válka ale zmařila pro vedení těchto plánu. Poručík John Cyril Porte z anglického loďstva, jenž let v Curtisově aeroplánu měl vykonati, odvo lán byl do Anglie, Válka vedla k revolučním vý vojům aeroplánu všech druhu a požadavek spolehlivého letu a zvýšené snosnosti k dopravě bomb vedl k zlepšení a vývoji ruského aeroplánu typu Sykor sky, anglického typu Handley Page, italského typu Caproni a stejně i typu Curtissova. Kaž dé z těchto zlepšení přiblížilo let přes oceán a dnes společ nost Handley-Page se strojem nedávno zhotoveným v Eliza beth, N. J., je připravena k po kusu o přeletění oceánu. Bylo původně navrhováno, aby let přes Atlantik podnik nut byl v trojplošníku Capro niově, opatřeném třemi mocný mi motory, ale od plánu tohoto bylo upuštěno, jakkoliv je mož no, že Caproniova společnost nevzdala se doposud myšlenky na provedení takového letu a učiní pokus ve vhodné době. Vzdálenost mezi New Yor kem a pobřežními městy v Ir sku je nějakých 3,000 mil. Jedná se tudíž o podnik velice odvážný. Až doposud nebyl překonán rekord jistého ital ského vzduchoplavce, jenž vy konal cestu 1,000 niil bez za stávky. Někteří jiní vzducho p4avci vykonali také značné dlouhé cesty. V červnu roku 1916 poručík Antoine Marchal z francouz ské armády vykonal bez zastáv ky let z Nancy ve Francii přes Německo až do Cholmu v ru ském Polsku, uraziv vzdálenost 807 mih Kapjjtán markýz Giulio Laureati v srpnu roku 1917 .vykonal cestu z Turina stroj Aila nesl krom něho me chanika a jednoho cestujícího. Jeden německý letec, jak by lo oznámeno, zůstal ve vzdu chu se svým strojem po 24 ho dniy a 12 minut. Kdyby byl letěl rychlostí jenom 50 mil z-a hodinu, jeho let v přímé čáře byl by 1,210 mil. Je ale mož né, že letěl mnohem rychleji. Navrhují se tři způsoby vy konání letu přes Atlantický o ceán. První, let bez zastávky z New Yorku do Irska druhý, z New Yorku se zastávkou na Newfoundlandu do Irska a tře tí, z New Yorku do Newfonud landska, odtud na Azory, z A zor do Portugalska a z Portu galska do Southamptonu anebo kteréhokoliv jiného vhodného místa na pobřeží Francie. Ce sta tato měla by tři zastávky. První návrh znamenal by ne přetržitý let 3,000 mil. Z New Yoku do Newfoundlandska je 1,140 mil a odtud do Irska 1,940 mil. Druhá část letu by la by tudiž ještě značně dlou há. Při třetím návrhu jednalo by se o nejdelší let 1,292 mil, jež dělí Newfoundland od A zor. Z ostrova Corvo do Lisa bonu je asi 1,155 mil. Odtud k pobřeží Anglie je asi 825 mil. Není pochybnosti o tom, že aeroplán k letu chystaný je schopen uraziti dvanáct anebo patnáct set mil bez zastávky. Ale vytrvalost pohono.yého stroje a dostatek paliva nojso\i jedinými problémy. Nejobtížnější věcí při tonúo letu je udržování správného směru. Plavba vzduchem a plavba po moři jsou dvě zcela rozdílné věci. Je tu nutno po proudy, které vzduchoplavce mohou hnáti na stranu, jakko liv tento muže se domnívati, že letí přímo k vyznačenému cíli. Mořeplavci mohou odhadnouti snadno odchylku od zamýšle ného směru v důsledku silného vzduchového proudu, ale pro vzduchoplavce takových měří tek není. Navrhuje se, aby vzducho plavec vznášel se nejvýše 100 stop nad vodou, ježto tím risi ko letu značně bylo by zmenše no. Oceán brázděn je nepře tržitě parníky a v případě nut nosti, vzduchoplavec snadno zí skal by od nich pomoci. Také nejistota povětrnosti bude jed nou z potíží letu přes oceán. Ale přes všechny tyto potíže pokus o přeletění Atlantiku ji ,tě učiněn bude, neboť energie lidská dovedla již v minulosti ořekonati potíže mnohem váž nější. STÁVKY MAJÍ BVTI TREST NÝMI. Washington. Protistáv kovní zákon rázu nanejvýše drastického byl dnes navržen v senátě ve formě dodatku k pdministrační předloze, stano vící hranice vojenského věku na 18 a 45 let. Autorem dodat ku jest senátor Thomas z Colo rada, člen senátního výboru vo jenských záležitostí, jenž pro jednává nyní předlohu. Doda tek stanoví, že každý muž, o svot|)zený od vojenské služby k vůli práci v podstatné indu strii, má býti okamžitě odve den k vojsku, jestliže se nedo staví do práce po pět dní za se bou, vyjímaj,*, že by podal plat nou omluvu pro svou nepřítom nost. Jest to přirozeně tažení proti stávkám. Sekretář Baker dostavil se dnes ráno před vo jenský výbor a naléhal, aby kongres schválil předlohu v čas, tak aby administrace mn hla stanovití 5. září pro regi straci mužu, kteří budou pod léhati odvodu. Baker oznámil novinářům, že chce změniti od vodní regulace v tom smyslu, aby ženatí muži byli zařaděni automaticky do nižších tříd. Sekretář Baker se domnívá, ž* by dpšlo k rozvratům v indu striích a domácnostech, kdyby mužům starším než 31 rok by- do Neapole a zpět, vzdálenost Jlo dovoleno vzdáti se nároků 920 m\t bez nastavení. Jeho na osvobození. POSTUP SPOJENCŮ NA BALKÁNĚ. Po staré římské cestě, Via Egnatia, po které římské legie pochodovaly na své cestě do Thracie, Macedonie a Byzah cie a jejíž každá míle byla tak dobře známa Caesarovi a Pom peyovi, jakož i generálům vý chodního císařství, pochodova ti budou v nedaleké budoucno sti legie spoj en cti, by napravily zlo, jež způsobeno bylo cen trálními mocnostmi malému srbskému národu. Postupující spojenci v Albánii nalézají se již nedaleko této ce ty. spojující Adriatické moře s údolím řeky Vardaru. Jak mile jednou spojenci zmocní se této starožitné cesty s údolím Skumbi, jímž běží, jakož i městy Dráčem a. Elbaspanem, budou míti před sébou1 otevře nou cestu do středního Srbska. Spojenci spojili již svoji frontu na Balkáně, od Adriatického moře až k Soluni. Všeobecná ofensiva na této frontě může býti očekávána.' V Již před nynějším postupem ^ojenců došlo k menším postu pum v různých místech, alé od dobytí Monastýru spojenci ne docílili na Balkáně tak pozoru hodného vítězství, jež dalo by se rovnati k postupu italských sborů od své základny v Ava loně, zahájenému dne 6. čer vence. V několika dnech Ita lové za spolupráce anglických monitoru na Adriatiku a fran couzských sborů na východě zatlačili Rakušany téměř 20 mil od původních jejich posic, zmocnili se města Beratu a vy tlačili nepřítel® v Devoli a Se mni údolí v následujících dnech. Italové připravili se pro ten to postup zlepšením přístavu v Vvaloně a zbudováním vojen ských cest do hor. Více jak 250,000 italských vojáků bylo dopraveno do Albánie, aniž jediná loď byla b4 zničena a nebo jeden život utracen. Krom toho poslány byly zásoby také na frontu u Soluně. Spojencům značně ku pomoci slouží Essad Paša, albánský vůdce, s malou svou armádou. Tito horalé znají dobře svoji zemi a jsou statečnými bojov níky, toužícími zbaviti svoji ze mi rakouského jha. Římské zprávy oznámily, že obyvatelstvo Beratu vítalo ital ské sbory jako osvoboditele. Na frontě od Adriatického Egejskému moři nalézá se mi lion vojáků spojenců. Jsou to pbory italské, francouzsk, an glické, srbské, řecké, albánské a ruské. Hlavní sílu této armá dy tvoří Italové, jichž základ na je v Avaloně. Francouzské sbory operují v údolí Devoli. Srbové a Rusové nalézají se hlavně v okolí Monastýru. Hlavní sbory francouzské za ujímají linii za Dojranem. Hlavnín anglická armáda zaují má linii od Vardaru až ke Stru mě. Dále pak nalézají se od díly řecké, anglické a italské. tlVY 2RALOK CHYCEN. New York. Žralok v dél-1 ce 1) střevíců a 6 palců, vážící několik set. liber, byl chyc?n živý při City Islandu včera ve čer. Na pobřeží zavlečen byl Johnem Blazarem, majitelem rybářskéhp člunu. Po celé tři poslední dny žralok ten byl vi děn v sousedství jmenovaného ostrova, kde se zdržoval skoro stálé na písčině. Jelikož neda leko místa toho kpupává se značné množství lidí v letním období, vzbudilo objevení se žraloka nemalé vzrušení. Ni kdo nechtěl v okolí tom jiti do v\)dy. Strach před vážným ne bezpečím zahnán byl teprve la pěním nebezpečného toho dra vce. Kupujte VÁLEČNÉ ÚSPORNÉ ZNÁMKY a S V Í D'ANNUNZIO POPISUJE NÁ JEZD NA VÍDEŇ. Davy zděšeného lidu na ulicích pozorovaly smělé italské letce, shazující varo manifest. Rím, 13. srpna. Gabriele d'Annunzio, slavhý italský bá-' sník, podal včera vylíčení ietu italské vzdušné eskadry, která úspěšně, bombardovala Vídeň manifesty. Výjevy divého nad šeni se odehrály, když kapitán d'Annunzio vrátil se se svými kamarády. Let přes Alpy byl proveden za silné vichřice a v prudkých vzdušných proudech and horami, ve výši as 10?000 stop. Manifesty shazované ve Vídni obsahovaly mimo jiné ná sledující: "Vídeňskému lidu: Mohli bychom shoditi tuny a tury bomb, ale my Itafové ne vedeme válku proti ženám, dě tem a starcům pouze proti vaši slepé, tvrdošíjné vládě, která vám nemůže dáti ani chléb ani mír, ale živí vás pou ze nenávistí a illusemi, Těšíte se reputaci intelligence? Proč jste na navlekl pruskou unifor inu? Jest pro vás sebevraždou pokračovoti v této válce. Roz hodné vítězství, slíbené vám po máhejte tak Strýci Samovi »taré vlasti. Prušáky, jest jako chléb z U krajiny. Dříve zemřete, než se ho dočkáte. Lide vídeňský, pa niatůj na sebe! Probuď sledující popis letu své eskád ry: "Když jsme vyletěli v 6 ho din ráno, počasí bylo nádher né, ale záhy jsme byli zahale- ní hustou mlhou. Drželi jsme se ve výši od 8,000 do 11,000 stop. Při letu přes hranice byl jsem hluboce dotčen pohliedem na Cividale a široké rozlohy na ší země ,které jsou držány po devět měsíců nepřítelem. Do sáhli jsme Vídnř asi v 9 ho din a snesli jsme se dolů až na i panice, až když spatřili, že shazujeme dolů pouze manife sty. Zástupy se pak shromáž dily a pozorovaly nás s napja tou pozorností. Přál! jsem si ob zvláště, přiblížiti se těsně k museu, které obsahuje authen tický obraz sv. Kateřiny Ale- O Přípřavy. Turista: "Prosím vás! Co to se!" tady máte. všeko ve stodole? Kapitán D'Annunzio podal ná'Peřina, nábytek, zrcadla!" Venkovan: "Jo, u nás mělo později.' o— ZDRAVOTNÍ PRAVIDLA. 1. Velké jsou ideály člově čenstva: víra v lepší budou cnost, naděje, že lidé nebudou pro různá mínění se pronásle dovati a zabíjet! a splnění pravé křesťanské lásky, jež by xandrijské, a provedl jsem za-[znamenala nebe na zemi', jížďku, která dovolila pozorů' 2. Život ale přece je jedi vání tohoto bodu. Počasí stalo jným a skutečným statkem člo se špatné na zpáteční cestě aj věka. Zlato a státky vedlejší zakusili jsmfe nebezpečné vzdu 'jsou pomijitelny. Působiti mů chové proudy, když jsme pře kročovali Alpy. Byli jsme rov něž napadeni silným nepřátel ským dělovým ohněm a floti lou hydroplánů, ale v poledne téhož dne vrátili jsme se bez pečně." že člověk jen dokud žije. 3. Proto máš povinnost tělo a ducha udržovati zdravé a vše ho se vystříhati, co by je ohro žovalo anebo zkracovalo. Ne ní každému dána veselá mysl, .blahovůle k ostatním a pravé o oceňování útrap na nás denně se ířinoucích. Kdo by se ve vlast I nostech těchto denně cvičil, ten leprv ze svého života bude se radovati. 4. Máš tělo a ducha správně ošetřovati, den si pro práci a občerstvení dobře rozdělovati, zdravé potravy požívati, čisto- včera hořet, ale bylo to odlo- stáří přiměřenému ve svě žeao na "Astronomové tvrdí nám, že ryc hiík, jedoucí rychlostí sto' mil za vteřinu, dojel by ku jed né hvězdě za několik milionů let," sděloval Pat kamarádu Mikeovi. Tento chvíli přemý šlel a pak vážně děl: "To bych se octnul v pěkné jíšce, kdybych zmeškal posled 1,500 stop. Lidé v ulicích byli ní vlak a musel pak jít celou tu alkoholu (všech druhů), tabá- bodný. Vojáci s jásotem z počátku zděšeni a prchali v cestu pěšky!" ku, jež nemají výživnosti a sta zdravili pak presidenta. rodině, přátelům a veřejnosti, dvě hodiny rozumnému sportu, žím vzduchu. 6. Strava musí býti záživná, íilná, poměrům přiměřená. Co ie pies to obtěžu Ušetřme každý týden jeden dollar! V běžícím týdnu od 13. srpna na každém dělníku se požaduje, aby do nového roku každý týden koupil za je den dollar Válečných Úsporných Známek. ZAMĚSTNAVATELÉ DAJÍ KAŽDÝ TÝDEN DO OBÁLKY S VÝPLATOU ZA JEDEN DOLLAR "ÚSPORNÝCH ZNÁMEK" MÍSTO JEDNOHO DOLLARU. Pamatujme, že peníze ty nedarujem, nýbrž že si je u kládáme do spořitelny Spojených Států Amerických. PENÍZE MUŽE KAŽDÝ DOSTAT ZPĚT KDY JE BUDE ŽÁDAT, S DOBRÝMI ÚROKY. Každý je žádán, aby tak učinil, af již Úsporné Známky koupil neb ne.- Vláda si přeje, aby tato agitace přinesla o v s e k ŽÁDNÝ NEMŮŽE BÝT VYM1NUT KAŽDÝ MUSÍME PŘISPĚT Í e žaludek. toho vyplývá povinnost ku střídmosti. Výhradně vegeta- bilie nevydávají dost kalorií. Z sa, ryb vajec, másla, mléka a P. Kalina, předseda českého výbofik D« Gara, Assistent Direc tor VE STŘEDU, 14. SRPNA 1918 ly se ale po celé generace ne zbytnými. Jsou veskrze otrav nými a nestřřdmě požívány, zkracují život. Tabák i alko hol rozrušují nervy a přivádějí zvápnění qév. 8. Již děti musejí býti k či stotě vychovány. Umývání houbou a studenou vodou, dva kráte denně čistění zubů, tváří a rukou mělo by státi si od mladosti zvykem- 9. V nemoci neopomeň do brého lékaře o radu se tázati a rady jeho uposlechnouti. o PRESIDENT S VOJSKEM NA NÁDRAŽÍ. ty v každém ohledu si hleděti Lzdraviii hlučným způsobem pf« a suchý a slunný, dóbřa větra- 'siděnta s jeho chotí. President ný byt si udržovati. ,/5. 8 hodin práce, 8 hodin od počinku a vzdělání,, 8 hodin "klidu a spaní je člověku nejpří-jtam, kde budou míti příležito měřenější. Dvě hodiny spaní'sti pracovati po boku svých břa před a dvě po půlnoci občerst-jtH, kteří v posledních dnech Vlije nejvíce. Pro trojí jídlo jbyli v tuhém boji, kterým pro denně vyhražují se hodiny: iSVojí statečnost a npohroženoet d\ě hodiny umění a četbě, dvě^jg^ali Wilson s manželkou s\f)jí mil včera večer příležitost sejiti 3© na Union nádraží se silným o4* dílem vojska, když v něm zasta vil na cestě z Hog Islandu zvlá štní vlak jejich. Vojáci sami vy stoupili ze svého vlaku a p#» WH^n promluvil k nim krá* kou řeč a mezi jiným jim řekl, že v krátké době dostanou se bdiv spojenců. Sdě- s 0 lil s nimi, až půjdou do boje aa mi, by šli do něho u vědomí, že je to boj za spravedlivou a sva tou věc a že sami jd}u do něho za tím účelem, aby ještě vise V popředí vynesli skvělý příklad Fpoi. Států, jejichž vojsko se y osledních mena toho vysvítá nezbytnost bílko- 'Prohlášením, Že jdou do boje viny a mastnosti v podobě ma-lza sýra. jjehiož základě lid mohl by v$ 7. NemáS se státi otrokem světě žiti jako lid volný a svó po- tf^ch tak vyzria- Rozloučil se pak s nimi z»sadu, ric více která neznamehá a méně, než právo, na \n\n Bohemian Daily Nevra- published dally except Sunday by the SVĚT PRINTING A PUB. CO., (INC.) JednotllvA Clala 1 cent. E A N É i 4514-16 Broadwaf* Cleveland, O. Telefon: Bell Broadway 970 Cuy. Union 99 Entered aa second class matter March 20, 1911, at the post office at Cleveland Ohio, under the Act of March 3, 1S79. CUYAHOGA COUNTY WAR SAVINGS COMMITTEE! Md. President