Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939, January 15, 1924, Image 5

Search America's historic newspaper pages from 1777-1963 or use the U.S. Newspaper Directory to find information about American newspapers published between 1690-present. Chronicling America is sponsored jointly by the National Endowment for the Humanities external link and the Library of Congress. Learn more

{
                  title: 'Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939, January 15, 1924, Image 5',
                  download_links: [
                  {
                   link: 'https://www.loc.gov/rss/ndnp/ndnp.xml',
                   label: 'application/rss+xml',
                   meta: 'News about Chronicling America - RSS Feed',
                  },
                  
{
    link: '/lccn/sn83045068/1924-01-15/ed-1/seq-5.jp2',
    label: 'image/jp2',
    meta: '',
},
{
    link: '/lccn/sn83045068/1924-01-15/ed-1/seq-5.pdf',
    label: 'application/pdf',
    meta: '',
},
{
    link: '/lccn/sn83045068/1924-01-15/ed-1/seq-5/ocr.xml',
    label: 'application/xml',
    meta: '',
},
{
    link: '/lccn/sn83045068/1924-01-15/ed-1/seq-5/ocr.txt',
    label: 'text/plain',
    meta: '',
},

                  ]
                }

Svět = World. [volume], January 15, 1924, Image 5
About Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939

Image provided by: Ohio History Connection, Columbus, OH

Image: of 6.

Page

All Pages

Issues

All Issues Text | PDF | JP2 (7.4 MB)

Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio), 15 Jan. 1924. Chronicling America: Historic American Newspapers. Lib. of Congress. <https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn83045068/1924-01-15/ed-1/seq-5/>

Newspaper Page Text

l§
ÚTERÝ, 1é LEDNA- 19ft#
René pokynul mtr a ofrá* n
chýlili »e do jednoho koutku,
pojedli.
Jiří a Ctadié
Mezitím, co René Moulih zu
ří! takřka ve vězení Sainte Pé
lagie a netrpěliovetí stával se
nervosním, jiná osoba v posta
vení velice rozdílném trávila
dny ve větších ještě úzkostech
a ve větších mulkách duáeb
ních. '.
'Máme na mysli, jak čtenář
ad uhodl, vévodu* i Li To-ur
Vtfudien.
ÍSpraven byl policejním agen
teln Thěferem o tom, že Renc
Moulin zdráhá se' udati adre
trpce neopatrnost svou, kteréž
to se dopustil, kdytž- nedovo
lil agentům policejním, aby
sledovaii strojníika až do je
ho bytu a abv ho zatkli teprve
až by byl jeho byt už znám.
"Jednoho dne ovšem tresla
jfic přeruší asi své mlčení, v
němž si nyní libuje,' právil si
senátor v duchu. "Budu ale po
tom zpraven v čas o tom?
Budu moci potom vniknouti do
bytu jeho ještě před osobami
soudními a budu se moci' po
tom zmocniti kletého toho do
kladu, jehož pouhá existence
kalí můj klid a ruší mčlj spá
nek."
A Jiří zachvácen jsa opět di
vo úzkostí po^al- se chvěli na
celém těle.
Dal tedy nTzkbate ínspefctorO
Vi* aby bdčl nad bytem paní
lieroyerové.
Policejní agertt tento věděl,
zé vdova ona bydlí v ulici No
tre-Dame des Champs, i prove
dl přesné, avšak bez jakého
koliv výtiedku rozkazy moc
ného a velkomyslného přízni v
ce svého.
Mimo mladého lékaře Ště
pána Loriota nikdo jiný vdo
nikdy nenavštěvoval.
Titul inspektora dodával 'ate
Théferovi veliké pravomoci, a
no i jisté důležitost! a vážno
sti jak ms policejním* řiditcl
ství tak i v paláci soudním
dovoloval mu, aby dle libosti
dotazoval re a vyzvídal ve \tae
likých kancelářích při různých
epiboreeh služby.
I hleděT vyzvědět! každého
rána, máli Rená býti povolán
během dne před vyšetřujícího
soudce, jemuž záležitost tato
byla svěřena, k výslechu, ob
držel ale vždy odpověď zápor
nou.
Průtahy tyto, o kterýchž o
•liitně již dříve jsme se zmíni
ly, zdály se být teď již puna
hi
i jemu nevysvětlitelnými, i
HO počaly ho i ziiepokoj/vati.
Byl by dal mnoho zá to.
kdyby byl mohl pořádné čísle
na aktech, René-a se týkají
cích, změniti, aby véc ta* do
Miila .se dříve na řadu i
Konečně v sobotu zvěděl že
'Bfenc Moulin má býti v pondělí
předvolán před soudce.
Odebral se tudíž neprodleně
do vévodského paláce v u lei -v
Hbminika.
Snad zdálo by ,«§ čtenářům,
že tento inspektor policejní'vy
konával slepé jen rozkazy vé
vody z La Tour-Vaudien, ne
maje vlastně tušení,- oc jde-:
Utbyío tomu ale tak.'
Zmínili jsme se jit o neoby
tejném jeho bystroizraku a ob
aVlájjtních schopnostech poli
fauních.
Vévoda- nesvěřil* mu*£4oe• avé
cfttevy anfi
i.-
&é' žfottfty, aikrVtié
-J". j. cáM
Pf%r
V'
.§!
u iitťňic«vi
K O A N
'Napsal Xavier da Mantépiit
"René MouMn!"
Stroj nik pokročil ku předu
1 obdržel koš, obsahující různé
potraviny, kteréž před tím o
všem byly důkladně prohléd
mikM jžaláiní4cem.
Jan Čtvrtek, když potravi*
iiy ty» uzřel, byl by nejraději
již otřěma rukama po nich e&
hl.
rfttfti
Vévoda Jiří cMel právě doma
když policejní in#pektordal se
k (němu ohlásí ti.
I dal rozkaz komorníkovi
sVěmu aiby policistu okamžitě
k němu uvedl.
"Nuže pane Théfe%» ^áizal
se hó senátor živě, '^můžete
lili tédy sděliti něčo nového?"
"Ano, páně'vévodo."
"A co tó?"
"René Moulin bUdé v jJondě-«
\i
vyslýchán."
"Ťo trvalo dlouho a tiudé to
ještě dlouho tlivfeti."
"Zajisté pane vévodo, a*^ak
neměli jame než jediný pro.'
středek, jímž bychom mohli
zkrátiti tyto průtahy: To jest
doznati přímo zájem,, jakýž
pan vévoda1 na t&o afěiSfe
to iste nechtěl."
Jiří přisvědčil, ale dodlfi iJ
hned:
"THéfere, obávám se jédné
věci."
"Jaké?"
"Že René-u Moulinovi podaři
lo se snad přece již potají po
Hati list oné ženě."
"Nec^ť sie pan vévoda uipo
cí učenec, vev ěku 55 lei.
kojí. Dal jsem na jeho přáni
a rozkaz střežliti dotyčný dům
i jsem si jisit, že po tuto chvíli
jiikdo paní Le Monesterovou
nenavštívil."*
i*,
feř uhodly že- jedná sie o- v&c
skutečně velmi důležitou,
Znaje ode dávna* již, jaké
hýřivě mládí- měl starý teď' vé
vod* a1 jřflký život plný neře
sti vedl, poJitMa pochbpil, že
záležitost tato jest nepochyb-1
ně odkaa bourlwé a- pověrtné
minulosti Jiřího.
v
"Pod tímfee- jménem jel!# o
na vdova známa ppane vévc
odvětil Théfer i dodal potom:
"Nikdo, jak pravím^ ji nena
vštívil mimo mladého lékaře,
kterýž' ji o&attffcval syna její
ho a- který
nym*
také matku
ošetřil jei"
"JeřA churáva*?"
"Nejen churaA'BV a»e skorém
již umírá. Sousedé tvrdí že
co nevidět' život její zhasne do
cela."
"Kéž^bfr pravdu děli," svo
lal bídný senátor, i po chvíli
tázal se opět: "Myslíte že ani
matka ani dcera nepokusily se
spatfiti trestance ve vězení v
Snfinte-Pělaiga?"
"Mohu dokonej ikrrdltii it
nevědí ani, kde se nalézá a že
vůbec nikdo nežádal na policej
ní prefektuřé, aby směl býti k
vězni připu&ěm. Kdyby se ta
kový krok později stal, byl
bych o tom ihned zprwven, i
Neopomenul1 byťh pana vévo
du okamžitě O' tom zpravit.
"Výborně, pttne* Théfere!—
Vicřím, že jste velke byefcrý a
oddaný, děkuji vám."
Policista pohlédl důvěrně na
senátora i dodal pak hladem
zdlou-havým a'odměíeným!
"Činím jen, co mohu, pane
Jiří ar z La Tour-Vaudieif. Vím,
že partu vévoddvi hfOí5í: nebez
jptjíl'. vážné'nebezpečí a
myšlenka ta povzbuzuje mne
ku bdělouti a k horlivosti."
Vévoda, sveden tímto důvěr
ným tonem, sám'byl teď kvéti
ží důvěrnosti nachýlen.
"Ano, máte pravdu,až pří
liš," odvětil, "nebezpečí jest
vážné, velmi vážné* draze
mohl bych tu záplatítl'pošetilý
jeden kousek svůj v mládfe.
mám mocné nepřátele, kteří
odhodláni j&ou zneužiti důvč
ry, kterouž měl jsem k niím."
"Budeme bojo\ati proti nim,
pane vévodo, a smaříme jejich
nástrahy."
"Provedl tie taky druhé je
ště pátrání, kteréž jsem vám
uložil?" tázal se senátor a 'hlas
ge mu až nájpadně'chvěl.
"Totiž pokud se týée
Clantdie Vešiliové?
1
*.
y
V 1
y t4 tg tJ
jisté
y *W
'.tf.:i' 1
Ovšem pane vévodo, a pro
vt?dl jsem pátrání'to co nejpo
drobněji á niejdůkladrtěji."
"Azvěděl jste?"
"Zvěděl je«m, ano- oabyl
jsem plité jistoty, Vždor opáč
nému mínění pana vévody, že
žádná žena, ježto by se jmeno
vala Vláidie Vertiiová nebydli
v tomto okamžiku v Paříži."
"Já ale právě ji podezříval,
že Mdí úklady, proti mně na
mířené," mumlal vévote.
"Nemáme příčiny souditi
tak/'
"NebyícMl anaiď v Anglii?"
"Podle zipróv, které jsem ob
držel, osídlila se v Londýně asi
před osmnácti roky od té do
by z-trácejí se ale úplně stopy
jeji".
"Avšafe u*všech véutíy,"
zvolal nůčemný senátor skoro
hněvivě, "co jest to tedy za
li^,'o kterémž René Moulin
mluvil? Odkud pochází list
ten? Kdo ho psal?"
"Jen trpělivosti Zvíme to!"
"Jak?" I•
''Strojní^ onem- fetift Lon
dýna přibyl, nemůže již dlou
ho odpírati adresu svého bytu
vyšetřujícímu soudci, ač-li ne
chce věznění sivé prodloužiti
fic nekonečna. Jakmile a
dresa ta bude i mně známa,
budeme jedaati. i zaručuji se,
Že se nám podiaří vniknouti do
bytu dříve nežli soudtam pro
hlídku dá vykonati.. Nyní ale
fiovolí mi snad pan vévoda, a
frvch mu uctivě předneel jednu
radu*? ..."
"Učiňte tak jen!"
"Zdá s,e mi, že by pan vévo
da jednal opatrně, kdyby se
na nějaký čaa vzdálil."
"Co pravíte? Opustiti bo
jiště v rozhodné chvíli!" zvolal
Jiří z La Tour-Vaudien.
"Nikoli, nýbrž jen provésti
strategický manévr, to'jest vše.
Jsou-li nepřátelé, jichž vyhle
dáváme v Pařřži, mohou se po
kiísiti o nkandál nějaký, ktérý
ale nepřítomností páně vévodo
vou učiněn bude nemožným
DOKTOR ZBUDOVAL SI
:i'2
4-,''A
i
twn^wfc--
i»jy^"y«r
-Y^7?r-'
.•:
Oéstatně nepřítomnost ztišuje
hinohý záirněf, sttnírAujte irtno
hčueáát' ..."
"I- vidím buirie o tom pře
mítati," odvětil prostě jen se
nátor. "Jest ale především nu
tno, abyeh sám prohlédl si byt
René-a Moulina ..."
"Pan vévoda^ nehodlá ttřf
Pouhý již pud jeho pravi
mu, že ona. ať již o své vůli či
nikoli, zapletena jest vtajupl
né předivo piklú. jež nepřáte
lé jeho proti němu osnují.
Nířiisiti, nedala-li'tiatna
•*$**&*
NOVOROZENÉ "1MMT HA SE JAK NALÉZT K SVtTU.
SOSH'. HOW
1M" ati iff
&ZD\tí\N&
už
dáti žáiných notvých pokynů?"
táza! re ještě polkiíta.
"Nikoli* ale prosím, abyste
přijai toto co us&áflí služeb va
i
A vévoda podáVal policejní
mu inspektorovi dvě
nové
ban
kovky po tisíci frmich.
'Théfer zdráhl se chvilku, ale
jen chvilku, jakobv jich ne
chtěl přijti, načež vstrčiv ban
kovky do kapsy, odcházel s
pitnými poklonami, ám záre
radostí, senáitoíra však zane
chal ve velikém nepokoji.
I Z rozmluvy předí hoaí vy s ví
i tá jasně, že vévodí z La TOMT
Vaudien nepozapomněl na
^Claudii Veiinierovou, ano, že
teď veškeré myšlenky jeho ohi
ralv se právě jí.
pod
nět k pikrlům těmto, dopustil:
se nějaké neopatrnosti a vtisk
la snad nevědomky ztbraň Re
né-ovi do ruky.
Zprávy totiž, kteréž*ani po
dal Théfer, ač obsah jejich byl
sám sebou celkem příznivý, vé
Voda nijak neuapokojiil^
Vévoda1 zabýval se tedy v my
álenkách stále Claudií Vernio
•voK, ale také ona1 měrou ne
imenší ifiyslila* stále na' muže
jehož byla kdysi milenkou i
spoluvinnicí.
Ctěla znáti podrobnějších
určitějších zpráv o jeho
va
votě soukromém a rodinném,
ieho okolí a aavlášti o jeho sy
"u-
Pokračování
OlBYDLI VE STROMEtH
Xří Chai-les F.^Dight, lékař z' Minneapolis. MÍijiíí^ posta
vil si oby dlí "ve Víchplcích strom Ur kde dle jeho přesvědčeni
je»t jiejzdravěji. V kopuli na stavení zařídil si svoji labo-
-I
lrT.
,y
Jit:
i'
w
Olga Fasťrová:
TANEC LÉTA PANř 1084
Kdo pak na světě b$r řáď ne
tančil? Všecky doby a všich
ni národové, co jich kdy na
syétě bylo, tancovali. Tanec
měl kdysi velmi vážný vý
znam Prováděli jej i kftěží a
kněžky na počest bohů tanči
lo se v chrámech egyptských,
indických, řeckých a jiných, a
dosud tvoří náboženské tance
součástku bohoslužby někte
rých národů na zeměkouli, na
př. Singalců' na Ceyloně, nebo
černochů v nitru Afriky. Také
určitý mnišský řád mohame
dánský, tak zv. derviši tančí
cí, dosud přivádějí se několi
kahodinným rychlým otáče
ním v kruhu do stavu jakého
si náboženského blouzněni. O
neblahém "zlém duchu" rus
ké carské rodiny, pověstném
líasputinovi, vypravuje se, že
před svým příchodem ke dvo
ru petrohradskému založil na
Sibiři sektu, která podobnými
tanci, za nOci prováděnými,
přiváděla ae do exaltace. A to
bylo už ve 20. století!
Ale dávné časy neznaly jen
tanců náboženský také lid o
slavoval již od šerověku růz
né světské události rodinné
veřejné tancem. Tanec je cosi
člověku vrozeného. Zaslechne
li člověk hudbu, nutká ho co
si, aby rytmicky pohyboval
nohama, rukama, hlavou, ce
lým tělem. S podobným pu
dem shledáváme se také u ně-
"""v"^-" *V"
ho století, asi tak zrovna do'
roku 1900. Tehdy je tenčilo
jen pro zábavu. Nebyly to ani
mystické tance východní a bar
bardké, ani dekorativní spole
čenské balety frarcouzského
krále Ludvíka XIV., ani dvor
né menuetty a quadrilly z dob
copu. Nic takového! Byly to
jen docela obyčejne valčíky,
polky a mazurky, iři kterých
dědečkové a babičky, otcové a
matky nynější mladé genera
ce se točili jen z pouhé bujno
sti' a radosti, nemyslíce ani
chvíli na mystický význam
tance, nebo jeho dekorativ
nost. Tancovalo se jednoduše
jen pťoto, aby se tancovalo.
Bylo to-velmi prosté, velmi pri
mitivní, ale velmi veselé. Stej
ně tehdejší divadelní balet ne
byl ničím více a ničím méně
nežli baletem byly to umélé
kroky a pohyby, jirrtiž taneč
nice či tanečník zdánlivě hra
vé překonávali zemskou tíži a
těšili oko svojí obratnosti a
lahodnými postoji.
Kdb
by
si byl tehdy pomys
lil, že generace následující se
vrátí k onomu pojmu o tanci,
jaký o něm dávný šerověk
tajemný Orient? že vytvoří
tance znova celý kult?
A přece se to stalo. Co se
děje s tancem nyní, to je už
bezmála skutečná modlosluž
ba. Začalo to v Rusku už před
válkou. Najednou byla ruská
inteligence a zejména mládež
baletem přímo očarována. Pře
konána byla poesie, překoná
na byla hudba, překonáno ma
lířství a sochařství. To všecko
nebylo nic, to bylo passé. Na
místo těchto umění vstoupí
balet, jenž je všecky v sobě
slučoval. Chcete-li věděti, jak
šířilo ruské studentstvo obojí
ho pohlaví ruský'balet na po
čátku 20. věku. přečtěte si ro
mán Verbické "Klíče ku ště
stí". Tam to máte vylíčeno ve
r»i sytě. Nic neillustruje tak
jako toto modlos^užebné šílen
ství, které v ni rozplamenil
nový ruský balet. Bylo to ně
co podobného tomu, co se na
západě Evropy tropilo se slav
nými pévkyněmi a pěvci v do
bách, kdy vysoké tenorovo
nadchlo obecenstvo k šílenství
a kdy se vypřahovali primado
nám koně z kočárů. Bylo to
rozhodně pouhé šílenství a nic
jiného v tom mají pravdu An
gličané, kteří takových hlou
postí nikdy nedělali, zachová
vajíce si mnohem střízlivější a
zdravější názor na umění.
Ruské šílenství pro tanec ne
zůstalo omezeno jenom na Ru
sko šířilo se i na západ, a s
kterých zvířat. Je známo, že jevišť přešlo i do tanečních
na některé tropické hady má- síní. Už se tam netočily a ne
hudba téměř magický vliv. poskakovaly párky jako ztřes
Připlazí se, slyší-li ji, vztyčí těné začalo s tancem jinak,
hlavu do výše a kolébají se. tanec změnil se opět v kultus,
Na tohle však nemyslil svět v modloslužbu, kterou bledé
v druhé polovině devatenácté- hysterické dámy a vyzáblí
V UNIOVÉ TISKÁRNĚ
SE ZHOTOVUJI TISKOPISY VŠECH
DRUHŮ S MODERNÍ ÚPRAVOU A
S NEJVÉTSf PftESNOSTI.
ZADEJTE NA VŠECH VAŠICH TT
SKOPJSEGH UNIOVOU ZNAČKU!
i
Ale to
•'i-'fF--,
i «»».*
je
I
neurastbenikové- u$foo£!"AfMř
ditoi. 4
Jak se nyní tančí? Taneč*
nik a tanečnice dívají ae so*
tě zblízka do očí pohlectetft,
který má fascinovat, tváří s4
smrtelně vážně, ba skoro zou«
fale. Tanec vyjadřuje milost*
né okouzlení a vášeň. Taneč*
nice z povolání to nejsou že*
ny, to jsou jacísi bezpohlavnt
tvorové, spíše těla hadí nežli
ženská,
-r-
Takový je ideál
tvaru ženského těla' v době,
kdy přelidněná Evropa neví,
jak uživit své obyvatelstvo* a
kdy tedy žena-matka nebývá
žádoucí. A tanečnici z 'profe
se? I to jsou bledí, velmi ble
dí muži, hubení na kost, smui
ní jako kandidáti sebevraždy.
A1 tak se ty párky spolu točí a
prohýbají bez úsměvu* s tvá
řemi strnulými, jako by tan
čily ze zoufalství a obecenstvo
je napodobuje napapaní sy
náčkové a napapané dcerušky,
jimž nic na světě nechybí, a[
kteří si mohou zoufat leda- je*
nom někdy nad utrženým áfíi
rovadlem u bot, točí se s tý
miž zoufalými, strnulými tvá
řemi, jako by už ve čtyři ho
diny ráno chtěli se běžet- uto
pit. A
právě to nové umě
ni. to je nový tanec, kultus,
modloslužba. A k tomu tuneč
ní bár, tonoucí v polosvětle
hedvábím zamřených žárovek,
hudba sladká, teskně jásavá á
jásavé žalostná, exotické hu
dební nástroje věťu to sko
ro připomíná nějaký orientál
ní chrám, v němž se provozu
je na počest neznámého bož
stva tanec vážný, mlčenlivý,
exaltoval & tofik^vý áí k
smrti.
Má to svůj půvab, svoji krá
su
proč ne. Ale veselé to
není, o il# lidičky, veselé to
není!
••••HUÉMHMMUl
Prodal, koupit aob vyměnit
DOM
FARMU nebo
LOT
obstará pečlivé
ciaHonainniia
-y.
U U K
pohrobnický ústav
a invalidní služba
5335 DOLLOFF RD.
Automobily ku všem
příležitostem.
ílAIS-
£T \n\n VČELA REALTY &
INVESTMENT CO.
5733 BROADWAY
Union 953 W Broad 890
Tel. Union 881-W
Broadway 372/

Svět = World. [volume], January 15, 1924, Image 5
About Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939

Connect with the Library

Find Us On

Subscribe & Comment

Download & Play

Questions

Svět = World. [volume], January 15, 1924, Image 5 About Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939

Connect with the Library

Find Us On

Subscribe & Comment

Download & Play

Questions

Svět = World. [volume], January 15, 1924, Image 5
About Svět = World. [volume] (Cleveland, Ohio) 1911-1939