Newspaper Page Text
V ÚTERÝ, 13. KVĚTNA 1924. Nemusíme dokládati snad, le byl Jan čtvrtek po celý ve der středem pozornosti v této |isté společnosti. Stačí nám, že Objasnili jsme, proč René Mou /lín až dosud marně Jan čtvrt ka hledal. My sami neloučime ge s tímto na dlouho. V. Théfer má atíhati Théfera. Petr Loriot, majitel a kočí drožky číslo 13, odebral se po Jlibu. svém ihned od synovce dvého Štěpána na policejní pre fekturu, Kdež pod záminkou Je z diožky odcizené a pozdě |i opět nalezené ukraden mu kyl převlečník, jehož kapsa ob gahovala tobolku s důležitými listinami a s pětistovou bankov fcou, žádal, aby policie jala se pátrati po vinnících, kteří se Včera nepozorovaně drožky je ho na čas byli zmocnili. "Ach, věc je tedy vážnější,' děl dotyčný komisař, "nežli se Včera zdálo, nejdeť jenom o iprým nějaký neb nedbalost jde vskutku o krádež. Be dlivé vyšetřování bude oprav tlu nutným." "Tak, tak," přikyvoval ra dostné Petr. "A shledáte věc tu ještě vaznější, pane kon^i jjaři, až ukáži vam, co z drož ky jsem vypozoroval. Račte •tle se mnou drive k drožce té dolů sejiti stoíí na dvoře prefektury!" Komisař žádal drožkáře bo drého, aby chvíli sečkal i ode bral se k náčelníku stráže bez pečnostní. Tento nasloucha právě ústní zprávě Théíerově O padělatélích peněz Dubiefo vi a Terremondovi, po nichž prý zmizely všechny stopy. La Několika slovy zpravil ko misař představeného svého sdělení Loriotově a prosil ho aby rovněž s ním k drožce se stoupil. Théfer, slyše mluviti o odci zené drožce, zachvěl seu 0 ja kou as drožku jde? Nezbylo mu ale mnoho času na přeitIítání, neboť byl vy zván, aby taky společné se svými představenými sešel na dvůr drožku prozkoumati. Tam, pohlédnuv na drožku kočího ovšem neznal pře svědčil se na první ráz, že je ho předtučlia ho nezklamala. Byl to vskutku povoz, který sloužil jemu a vévodovi přede šlé noci k únosu Berty Leroye rovy. Tvářil se však zcela klid ným, jsa odhodlán kořistiti po případě z toho, cd uslyší. VI. Pád do lomů. Vraťme se o 24 hodin na zpět, na pláň bagnoletskou, v okamžiku, když Berta Leroy eřova vzkřiknuvši zoufale, pa dla do propasti, která sé pře nohama jejíma otevřela. Zvon poplašný hučel již v, této chvíli krajem okolním a hasiči kvapili už tryskem hořícímu letohrádku. Se všech stran lidé sem přibíhali, avšak horlivost ta byla již opozdělou: dříve než by mohl jediný papr sek vody vystřiknouti do pla mene, letohrádek sřítil se s vel kým hlomozem, tak že plame ny z jeho trosek vyšlehly vy soko k nebesům. Uprostřed jedné skupiny li dí stál pan Serván i hlasitě vykládal, jakým způsobem den před tím letohrádek pro najal jistému Pařížanu, chemi ku. Tento prý nepochybně nc jakým nešťastným experimen tem Tpožár zavinil a sám při tam jako oběť své_ neobratno sti zahynul. Ostatně pan Ser van byl skorém rád. že zbavi se letohrádku, tak nevhodné le |ícího. mmm ZA CEST OTCOVU. K O N A V Pojišťovací společnost vypla tí mu slušný kapitál a on tak uvažoval v duchu bude se toho střežiti, aby dal leto hrádekK ještě jednou na podob ném místě vystavěti. Dle toho to sdělení sestavil taky bagno etský policejní komisař zprá vu o požáru, v níž příčinu je ho přičítal rovněž neobratno sti nájem**, který nepochybně jest pod troskami prý pohřben. Trosky ty nyQÍ poskytovaly vzhled černé a místy vápenité massy, z níž chvílemi vystu poval ještě kouř a poletovaly kotouče jisker. v Den pochmuiPřrf ti iférltřlTiý se již rozbřeskoval. Do blíz kých lomů přicházelo několik dělníků, sestoupili z hlavní ce sty v levo od otevřeného prů seku, na konci jeho pak vešli do jakéhosi tunelu nepravidel ného, který vésti měl je k mí stu, na němž pracovali. Octli se na nčm, když vyšli z tune u. Jeden dělníků zaměřil jakési jeskyni, vyhloubené pevné stěně, v níž schovávali dělnici každý večer nástroje 6ve. V okamžiku, kdy chtěl se dělník ten před otvorem jejím shýbnouti, sestoupil rychle zpět a obličej jeho jevil, zděšení. Skorém přímo pod nohama spatřil rukou kaluž krve, jež odrážela se jasně bělavé půdy lomu. "Co jsi tak zděšen?" vzkři kl naň z povzdálí jiný dělník, spatřiv, jak se vyděsil. "Je zde celá kaluž krve!" "Krve!" vzkřikli dělníci o statní a přikvapili k místu ře čenému, na něž jim mladý dě nik, Grandehamp jménem, u kazoval. "Ano, jest to vskutku krev! prohodil jeden soudruh jeho "Snad tu nocovali nějací tuláci a pohádavše se, pobodali se.' řAch, nikoli, zdá se, že krev stekla sem odněkud z vysoká vizte stěnu!" odtušil Grand champ a pohledl bezvýmineč ně vzhůru, kdež vysoko, vyso ko nad ním bělalo se nebe. Ale v tom takysjiž vzkřiknul zdě šeně: "Pohleďte tam!'V Asi třicet stop naé hlavami jejich spočívalo na stěně, jež v místech těch byla poněkuc vypouklá, nehybné lidské tělo zadržené keři, jež to ovsem jen spoře vyrůstaly. "Jest tó, tuším, žena," dě jeden dělník, Simon jménem sotva však prohodil tak, již sáhl si rukou po čele, na něž teplá jakás krůpěj byla skanu la. Prstv jeho, na něž ihned po hleděl, byly zkrváceny. "Krev!" zvolal. "Krev* jež hůry kane! Nyní jest váe ja sno. Ubohá žena tato za minu lé noci nepochybně běžela po dívat se na požár, zbloudila cesty, spadla po srázu do lomů a nebýti těchto keřů, byla by dopadla i sem na tvrdou pů du. "Myslíš, ie není mrtva?" "Zajisté, neboť krcřv byla by jinak ustydlá!" "Nuže, rychle, pomozme jí Grandcharrpe, dojdi pro že břík!" Musili však svázati dvg že bříky. dříve než mohli až do této strmé výše dospěti. Simon vyšplhal se pak rychle až k tě lu nemohé* "Nuže?" kíičeíi naá ídola ostatní. "Jest to mladá žena či div ka," odvětil Simon. "Jest ble dá jako stěna a oči má zavře né." Simon'pokoušel ge tělo ne šťastníce dolů snés\i, ale již na druhé příčce musil stanou ti. Žebříky svázané prohýbaly se pod Uii obou tél a mladý omělec, nemaje žádné opory, mohl se každé chvíle sřítitl do i se svým břemenem. "U ďábla! nemohu dále!" volal k ostatním dolů. "Co či nit?" V Nebrečí bylo vétffcé. Afě na rychlo rozhodli se někteří doběhnouti ovšem velikými o dikami na horní kraj srázu, spustili odtamtud provaz do u, kterýž Simon, jenž zatím byl s břemenem svým nazpět ku keřům se vyšplhal, sobě ko em těla ovázal.. Jsa takto nyní Jfrovázem před náhlým pádem zabezpe čen, neboť oba jeho soudru hové nahoře provaz pevně dr želi, pokusil se znovu, nesa bezvládné tělo dívčino v ná ručí, dolů po žebřících sestou piti a dostihl kdhečně šťastně dn*r V jednom koutku lomu po lozeno bylo několik otepí slá my. Simon položil opatrně tělo neblahé ženštiny na tuto slá mu a potom opřel jí hlava a ra mena o skalní výstupek. Oči dívky byly stále zavře ny a z rány na hlavě její ska nula občas a zvolná krůpěj krve. Však i žiyůtek její ?sb^o cen byl krví. Simon pojal dívku rtfku a shledal, že jest ledová sko rém. Má ruce již studené," po dotkl, "jako by dodělávala již škoda, tak hezoučká dívka!" lO, divil bych se, kdyby již Jjyla mrtva!" odvětil Grand champ. "Vždyť údy její ne jsou posud ztuhlé." I přiklekl k dívce, přiložil ucho k levé části prsou její a naslouchal "Jest pouze omdlelá!" pra vil po chvilce. "Slyším srdce její ještě bušiti! Na štěstí ne má taky ni nohu ril ruku žád nou zlomenou, neboť vizte, lze jimi polně pohybovati. Zde však ji nemůžeme zane chati. Spěchejme někdp do Ba gnolettu pro lékaře, já zpra vím komisaře, aby poslal no sítka." Oba pak odkvapili k lomu. Simon namočil šátek svůj v dešťové vodě, která byla blízké jedné prohlubině nadr žána a otíral jí několikráte spánky Berty neboť čtenář zajisté již nemá pochybností o tom, že nešťastnice, v lomu na lezená, byla neblahá sirota Berta, která prchajíc včera ve čer z hořícího letohrádku, ná hle zbloudivši, óo tomu se sří tila. Pokusy Šimonovy vzkřísili dívku neměly účinku. "Jest to vůbec zázrák," my slil si dělník, "že vůbec ještě žije. Kdyby na štěstí keře ne byly ji zachytily,, neměla by teď ni jediný úd celičký." Mdloba dívčina trvala stále ještě, ale srdce její bušilo dá le, byť jen slaboučce. Za hodinu přibyli lékař, po licejní komisař a dva mužové, nosítka nesoucí. Lékař, pro zkoumav důkladně stav raně né, prohlásil, že žádný úd její není zlomený, že však prudký otřes mohl způsobiti zranění vnitřní. Rány na hlavě a na prsou byly jen lehounké. Na hlavě byla jen kůže rozťata. lebka však^ zůstala neporuše na, kdežto rána na prsou by la poněkud hlubší, čímž se i hojné krvácení vysvětlovalo, avšak taky zde nebylo poru šeno žádné jemnější ústrojí. Obvázav prozatímně rány dív činy, velel lékař donésti ji do nejhližší nemocnice, jéUJfcuž bydliště je neznámo, (Pokračování.) Právník? To nic není Vezmu si raději velkoobchodníka dobltkemv Tp je jinší budouc nost. MATHEMAT1HA JEHO "KONÍČKEM". Urbáne L. Barrett, právník Mason City, vzbudil pozor nost celého světa svými mathe matickými schopnostmi. Bez nejmenších obtíží luští ty nej obtížnější úkoly algebry a po čítá hrabě s trilliony. VROUBKY Mladší- pokolení dnešní snad ani již neví, co to znamenalo míti někde vrub, kupovati něco na vrub. I to starší pokolení, mož že vrub. ten opravdový sku tečný vrub zná jenom z tradice. Národ náš od pravěku býval zemědělským, tomu zemědělství se přizpůsobil nás život a mnohé zvyky naše víží se ještě k dobám pradávným* Se zvyky pořekadla. ce. Nemyslete si! Už vynašli místo masa náhražku. Ale práv ník, obhájce to je něco! Zlo dějny hned tak nepominou onem Kupovati na vrub znamenalo kupovati na dluh, jenž bude jed v době známé zaplacen. Ku povalo se tak nejčastěji pivo z ho stince, hia vně v době žní. český sedlák nikdy nemíval doma mno ho hotových peněz, a ve žních nejméně. Vždyť dolia zní i est Tolníkovi koncem roku, dobou prázdné kapsy a prázdné stodo ly. Práce žňové však znamenaly i vždy hojně vydání, aspoň plat čeledi a lidem zaměstnaným denní mzdu museio se denně platiti. Proto ve žních úvěr bv vítaným u toho, kr$Ljej poskytl tím býval dodavatW sen dodavatel kupec. & Od obou se ve žních hojně ku poválo, pivo a kořalka pro žence sekáče. Musili dostat napít a rá di se jaapili. a hodně napili. Dě večka či chlapec nebo jiné děcko stále docházeli s velikým džbá nem dq hospody pro pivo a ne platilo se hotově. Nebylo hoto vých a třeba se také menším tem ani nedůůvěřoválo, že svěřený peníz neztratily. Nás se dlák byl vidy opatrným na krci car a bál se, abv nepřišel n zmar. Kupovalo &e na vrub. Pi vo i kořalka, a tento vrub se vrý val do roubu nebo hůlky. Vru byl prost ýzářez na hůlce hospo dářově, šenkýř si udělal druhý na roub visící u jeho "šenktyše" nebo ještě spíše křídou čárku jména hospodářova na své tabu třeba i pouze na dveřích. dě bv Och, bývaly to krásné, idyllic ké časy, kdy celé úcetnictví vedlo se jenom na dveřích a nebylo žác ných odběrních knížek a žádn účetních knih, kdv hospodář du věřoval šenkýřové tabulce či jeho dveřím a šenkýř sedlákovu roubu na hůlce. Nevíme liž téměř, co jest roub, nevíme již vůbec co je vrub, ale všichni dobře známe vroubek. Ano, ten kletý, ne šťastný vroubek, jejž tak mnohý z našich spoluobčanů máoi nás a kolik těch vroubků má zase každý z nás u dririých, u lidí, nimiž jsme přišli do styku? Ty nešťastné vroubky, známé a pa matované všude u nás. Na vsi i ve městě, co škody působí národu a veřejnému životu. Dobrý a rozšafný občan Patočka nepřijal volbu za městského radního. Proč? Protože pan Marek, jenž byl zvolen starostou, má u Patoč ky notný vroubek a Patočka ne chce pracovati tam, kde zasedá Marek. Ve společenstvu řezníku všemožně se stará pan'Zlámal, by předsedou společenstva se nestal řezník Fiala proiože má na něj pifku a vroubek, poškbrpili se kdysi při kartách Zé soolku o chotníkú vystoupila a nebude za žádnou cenu hráti slečna Maško- va. Režisérem jest pan Vacek a ten má u ní vroubek. Stejně ne řáde velitelem hasičského sboru a nikdy volby nepřijme přítel Jirá sek. protože starosta sboru Zelen a má u něj vroubek. Pan Ka rásek docela vystoupil ze sve po itické strany a přešel k jiné, níž naprosto nesouhlasí. Vždyť jed natelem místní organisace jest pan Vloučka, a ten má u Karáska not ný vroubek. Pan Zemánek zů stal ve své straně, zasedá v jejím ůvěrnickém sboru, ale nemysle te si, že volil dle kandidátní listi ny č. 2. dle listiny své strany. Vždyť na té kandidátní listině na prvním místě byl soused Kopřiva, ten má u Zemánka starý vrou bek. Pan Hájek docela po obci zaagitoval proti stavbě nové školy a stavbu zmařil. Protože y se na stavbu kupovaly cihly u 3lavce, a na toho má pifku starý vroubek. V ném v za tupitelstvu zmařil stavbu nové sil nice, nezbytné a důležité, chodí po ní děti do školy, pan Parízek. Vždyť jezdil by po této silrtici na své pole pan Klacák, a ten má u -'ařízka vroubek. Děti tedy chodí do školy silnicí blátivou. V městě icích měl se letos zase. jako obvykle pořádati matiční les, z něhož dostávalo se U. M. S. každoročně nejméně 500 Kč. čistého zisku a celé městečko mělo tento ples rádo. Letos se neko nal, zmařil to pan Klapka. Jemu yy to sice bylo jedno, ale na ple su by se ve společnosti blýskala paní Tlapková, na tu však se zlo-1 )í a nemůže jí získati Klapkova paní, máť u ní Tlapkou stajý— vroubek ... Vidíte ty VTOttbky, všude tíow. V každé společnosti. Všude nám vadí, mění naše politické smýšlení, vůli nim nezpíváme, nehrajeme divadla, zmaříme ples. Nedovo lme postaviti školu, ani silnici, ani dlažbu, jinde nedovolíme elektri saci, vše jenom proto, že u něko ío někdo má vroubek. Malý. malicherný vroubek a jakou jest nepřekonatelnou překaz kou. Pouhý vroubek nebude me se jich straniti a nenaučíme se ty vroubky překročíti, přehlédnou ti k vůli větším zájmům? Rozcod císařovy vnučku. Te prve nyní, po tříletém manželském sporu, vynesl vídeňský zemský ci ilní soud právoplatný rozsudek v oboustranné žalobě o rozvod kní žecích manželu Windishgraet zových. Bývalá arcikněžna Alž běta vnučka starého císaře, jedi ná dcera po Rudolfovi, vzala si 1902 prince Otu Windischgraet ze proti vuli císařově. Ten v tom viděl nerovný sňatek a bránil se tomu. Ale svéhlavá princezna vynutila si na něm povolení k sňat ku, které jí císař nakonec dal s nádavkem 10 milionů věna. Z manželství vzešly čtyři děti. Ale už tehdy byly v manželství nesho dy. které již před válkou se rozbi lo. Windischgraetz již tehdy se chtěl s Alžbětou rozejiti, tvrdě, že si osobovala úplnou volnost v lásce a vystřídala řadu milenců takořka před jeho očima. Císař ho tehdy přiměl větší částkou pe- o ťr\ i) O O a 0 4/ $ a O O o o o O o O $ O MIKES ZKUŠUJ JSTE MAST SEVERA'S ESKO Ha tu svědivost kůže? Cena SO centů U VAŠEHO LÉKÁRNÍKA. nez, aby hrál dále komedii. Ne rozešli se veřejně, zachovávajíce na venek zdání, že dosud spolu žijí. V té době měla Alžběta svou velikou vášeň. Byl to ná mořní poručík v Pul ji, syn praž ského lékárníka, který pak ve válce zahynul při výbuchu lodi. Po smrti Františka Josefa přesta li manželé zastírati svůj rozchod a žili odděleně. Pak nastaly o šklivé spory o děti, které chtěl Windischgraetz i násilně dát Alž bětě odníti. R. 1921 podali oba vídeňskému soudu žalobu o roz vod pro vzájemnou nevěru. Po dlouhých odkladech a průtazích byl nyní rozvod proveden a sice pro oboustrannou viatu Obdiv a tresl.. Těchto dnů vzneslo se nad Paříží letadlo do výše 3000 metrů a z něho'náhle vyskpčjla v padáku mladá dáma. Padák se pravidelně rozevřel a zvolna snášel se s odvážnou ietky nj k zeoiK Dáma, byla to 22-letá herečka, dopadla zvolna na kole je nádraží u Invalidovny. Tam |jí přítomní provolali slávu, v če kárně byla fotografována pro ča^ sopisy a nějaký nadšenec prones! na její poctu ohnivou řeč. Když byly oslavy v nejlepším, přistoupil k oslavenkyni také strážník a od vedl ji na policii, kde jí uložili pe něžitou po'.utu, protože létati nad Paříží v menší výši než 2000 me trů jest pod trestem zakázáno. Jak může fld vMětí. it máte něco na prodej, když to dříve neoznámíte? v v v v i 'a vr^v -j (dresses) Též zhotovujeme obleky, kabáty, šaty, DIAMANTOVÉ A SVATEBNÍ PRSTENY PRO MÁJOVÉ NEVÉSTY ŇÍTSTRIBRNČ [ZVLAŽTNÍ PRODEJ BTRÍBRNEHO NAČI- SNÍŽENÍ CEN TOVÁRNOU pro okamžitý nákup umožnilo nám poskytnouti našim obchodním příznivcům těchto výhod KAŽDÝ JEDNOTLIVÝ KUS JEST ZARUČEN. Kupujete-li u nás. máte vžáy velký výběr. Posoudíte-li kvalitu našeho zboží, seznáte, že ceny naše jsou nízké. ZA VtRÁME KAŽDOU STŘEDU QD"OL£DNE—TEL. BROŮDWA Y 300$ STRANA PAT gt U S O E 25% AŽ 50% Vašem náHténném papiru a barvách, i Nato záuoba Jest největaf a nejinodorndJH* a Base ceny nejnižší v celém městě. 3c až 75c závitek dřuliy, za které obyčejné platíte dvojná" sobnou cenu. Mtfry, již smíšené, v&ech barev $1.2» fMh' VarjB (lak) pro všechny účele $1JS gal' roh W. Sžnd St. Ve velk«'m I Malém. Nejvétší, zvlášt stavěnv. rychlý stěhovací vůz dvojitými' ťáfy *é' Spojených Státech. 1 p* Telefon ve dne i v rtpcí. BROADWAY 190 w O K Á A N I S E PilíEXTMM PAPÍRflt Kavární výhřpvníh# tupení a ríkné ťhafké práce vykonává JOHN OPAVA proti České Národ. Síni. Tel. Broadway 4072 Potřebujete šaty? problémem i- r* děvu obraťte se na zná mého Vám zakázkové ho krejčího JERRY VESELÍ jxro děti a dámy, a vůbec vše, eo do oboru jehly spadá. Kávstivte nás, a budete s obsluhu i s praeí úplně spokojeni. a: rjy ry yrjy rjsr. KOŠÍČKY A MÍSY NA O- IVQCE, NÁDOBY NA CHLÉB. DORTY Shlédnete-li je, seznáte, že jsou to skutečně hodnoty, jakých (zřídka v životě obdržíte. Jakmile tato zásilka, již se nám poda řilo výhodně koupit, bude vyprodána, nedostanete dalších za tv to ceny. Jedině mimořádné Praktický zlatník a hodinář 5747 A W A kv ^roh Cable Ave. 'í O/ & O $ o o o & & a jiné. $ .o o o a \n\n Napjal Xavier de Mantépin. W. P. SEVERA GO. CEDAR RAPIDS, IOWA I E Y W A PAPER & PAINT CO. í 3127 Clark Ave. E E K O E V E O RAPID TRANSIT MOVING COMPANY. 4321 WARREN AVE. 4950 BROADWAY 3706 Vých. 131. ill