Newspaper Page Text
mr *r if ~*V í^v* •MtANA DRUHA --••W^,,.i-,, i., i. tfxaalli vlMki rfaílhr TELEFON V IrtaMek poltil pou»« »»l ... w •M4«lklt **M rtintB Mttfe* 1M* i taerm Tiskařské y^d»vtt«UU SpolťinoM "SV£T" S V -T E W O OU«. tadtr th« »«t of Harob t. H71. ladil mm aa »f«lpHtal W9ÍŘ* écfeMlt«* II. fc0l»fctr«M ftWSBfci*! kfeltft* ftlMtt' ladMl tff 4ta)a ««i** .« ...... .» •, ., v S V i 30 SOHOTA, 7. ČERVNA 1924. O SOUČASNÝCH UDÁLOSTECH. V úterý zahájena bude ve městě našem fcórodni fcpu blikáiiská konvence, jejíž hlavní výsledek jest již předem jisi že bude nominován Calvin Coolidge, aby stal se svým vlastním nástupcem v úřadě presidentském. Co by na tom záleželo, tu ani konvence nemusela by býti konána. Van Coolidge má nominaci zrovna tak zajištěnou jako ji měl Tlieu dore Roosevelt v r. 1904, jenž stal Me presidentem za stej ných okolností, po smrti presidenta McKinlev-hk. Zájem tudíž je soustředěn jenom na nominéci míaiopro sidentskoti. Někdy se stává, že také o prohlášení zásad čili platformu bývá sveden tirhý zápas, ale k tomu sotva dojde v letošní národní republikánské konvenci. Bude ovládána ži vlem konzervativním a platforma nepochybné již řyla dávno napsána i schválena v rozhodujících kruzích. Výbor, jen/ na její sestavení bude zvolen, nebude míti asi mnoho prát-'. V minulosti nominaci místopresidentské nedostávalo pozornosti, jaké si zasloužila, jediné, co se od místopresi denta vyžaduje jest to, aby předsedal senátu, jiných povin ností vlastně nemá. Také bývalo hleděno k tomu, aby kan didát pro úřad místopresidenta byl mužem zámožným, jenž za tu čest pamatoval by štědrým příspěvkem do ^ampunníh\ fondu. Stalo se několikráte v americké historii, že pro úhi 1 presidenta byl nominován inufc porfiérně nezámožný a pro rád místopresidenta míllíonář. Od té doby však, co politické strany naučily se opatřovat! si kampanní příspěvky systema tickým obchodním způsobem, bohatství není vyžadováno .ja ko nutná kvalifikace pro kandidáta mlatopresidentatví. Za to naučila zkušenost, že mlstoprosidentské tidminaci dlužno věnovati bedlivější pozornost z jiných důvodů. V pa měti generace nyní žíjící stalo se třikráte, že po presidentovi nantoupil místopi esident po Garfieldovi Arthur, po Mc Kinle .*m Roosevelt, po Hardingovi Coolidge. Garfield a Kinley byli, k známo, zavraždění, Harding zemřel v dru hém roce svého úřadování. Říká se, že "všichni jsme smrtel ní", a president Spojených Států není žádnou výjimkou. V jistých kruzích republikánských vyskytly se návrhy, aby se vyšlo vstříc radikálnímu křídu ve »tr«ně a aby kandi dát na úřad místopresidenta vybrán byl r. jeho středu. Po čítalo se, že tímto způsobem byla by zajištěna loyalita tak zvaných povstalců neb pokrokovcú. Proti tomu však vystou pil president Coolidge. Praví, že bylo by to naprosto po chybeným plánem, naopak prý je nutno, aby kandidáti pro úřady presidenta i místopresidenta byli muži stejných názo rů v otázkách politických i hospodářských, tak aby každý předem věděl, jaký bude smér administrace pro příští čtyři roky. Dle našeho mínění toto stanovisko jt správným pre sident Coolidge je důsledným ve svém konservatismu a tudíž nechce činili žádných kompromisů. Rovněž žádá, aby plat forma odpovídala názorům kandidátovým, v důsledným. 'A té příčiny položil podmínku, aby platforma, jež předložena bude v národní republikánské konvenci, byla mu předem dána ku schválení, Jsme daleci tohb prorokovat! výsledek presídentskýi ',! voleb V příštím měsíci listopadu, avšak kdyby se jednalo o zápas jenom mezi kandidátem republikánským a demokra tickým, dovolili bychom si předpověď, že vyhraje Calvi: Coolitlge. Jisté ani největší ctitel nynějšího presidenta ne řekne o něm, že je mužem, jenž dovedl by strhnout! k nad šení pro sebe massy voličstva. Není pádným Roosevedtem bii ani Bryanem čímž míníme Bryana z r. 18ÍN5, jenž svojí řečí v konvenci přímo elekirisoval delegáty a budil nadšení, kde koli se objevil. Rovněž nikdo neřekne pravdivě o tJoolidg:.1 ©VÍ* že byl by státníkem. Coolidge-ovi však bylo |ťavdhrě sentantem průměrného amerického života". A to u kandi dáta pro politický úřad, Mimo to dlužno počítati s okolností, že mezi těftli kan didáty pro demokratickou nominaci není ani jediného, o némž by se mohlo říci, že má "lid za sebou". Demokratická •strana nemá žádného Wilsona, ba ani žádného Cle\elanda i. nynější Bryan našel si pravé pole působnosti v potírání n«u ky o evoluci a v prohibiénim horlení. Za těchto okolností dalo by se tudíž počítali skoro na jisté vítězství Coolidgo-ovo v příštích volbách. Než zároveň dlužno počítati s jinou okolností, a sice s pravděpodobnou neodvislou kandidaturou La Fc#llettovou. O tom rozhodí/uto bude rovněž v naSem mésté n& konvenci po-] ižttn. WW II" #1 *1* I se #čemž je rovněž řečeno, jtt "MIMO- i ten nejvyWí. více Vydá nežli brit- lantnoňt neb i státnické schopnosti. Je to historickou skuteč ností, že ti nejznamenitější muži v americkém politickém ži votě marné se namáhali dosíci presidentského úřadu. s iiWÉyiiiňi -Itív !«(#«. V 8 krokových éívlů, uvoDané tak zvaným výborem.čtyřiceti osmi, ůh počátek příštího měsíce. La Follette oznámil v podstatě/H5Í staniftlié neolvisf^m presidentským. kandidátem, zda jednu neb obě velké strany' neočistí se od zlých vlivů obklopujících je a nepostáví-li po firokové kandidáty na pokrokových platformách. Výsledek konvence republikánské jest už předem známý bude no-' minován president Coolidge a za místopresidenta rovněž muž názorů konservativních. Jak to dopadne v demokratické národní lconvenci, heví dnes nikdo, avšak otázkou je, zda kterýkoli z těch nyněj ších hlavních uchazečů o demokratickou prezidentskou no minaci vyhovuje, názorům La Follettovým o' pokrokovosti. A dále sotva je pravděpodobno, že konvence konaná v New Yorku, kde Tammany Hall bude na ni vyvozovati mocný vliv, vytasí se s platformou, kterou by senátor La Follette uznal. Ha pokrokovou. Ve světle těchto pravděpodobností mohlo |y se říci, že neodvislá kandidatura La Follettova je jiutot). Jistě není žádné vyhlídky, že obě neb a«pofi jedna z konvencí velkých politických stran vyhověly by jeho" požadavkům. Nežli La Follettft vydal své památné prohlášení, jímž vyhodil rukavici oběma velkým stranám, nepochybné že si dobiv promyslil krok, jejž podniká i jeho následky. Neodvislá kandid:tiura znameirila by úpím- rozloučení sfe se stranou, s kterou se ztotožňoval od samého počátku své politické kariéry a La Follette je příliš bystrým politikem než aby se domníval, že mohl by dosáhnouti zvolení za pre sidenta na neodvislém lístku. A je příliš stár, počítati, že to, co se mu nepovede letos, můŽeKse pověsti zn •tyři roky, během nichž měl by příležitost lépe sorganisovati voji stranu. La Follette mohl by však vzíti Coolidge-ovi ně kolik severozápadních republikánských &átů a jeho pbrážku. Věci tudíž nyní vypadají taktd: Odhodlá Ite La Follette k neodvislé kandidatuře v tom vědomí, že pravděpodobně pomůže tím k zvolení demokratického presidenta? OTÁZKA KULTURNÍHO BOJE V ČESKOSLOVENSKU. Za květnových manifestací byl vyhoven některými so cialistickými stranami veJmi rozhodně znějící požadavek de finitivní úpravy poměru církve a státu ve smyslu rozluky. Bylo dokonce řečeno, že vyhovění těmto požadavkům jest podmínkou ualší spolupráce socialistických stran se stranami buržoasními. Přirozeně, že tyto hlasy nalezly odezvu v tá boře katolickém. Bylo ujištěno, že si katolíci kulturního bo je nepřejí, ale že bude-li jim vnucen, fe fealarmují svoje věří cí a že *j probojují. Je společnou vlastností všech manifestací, že se při nich přehání. Přeje si naše obyvatelstvo skutečně ť|íilturního bo je? Těchto dní byla uveřejněna konfessní stift^tika českoslo venského obyvatelstva z historických zemí. Právem tvrd. profesor Weyr, že jojí výsledky svědčí především o nábožen ské lhostejnosti československého obyvatelstva. Lhostejnosl v základních věcech světového názoru není snad sama o so bě věcí potěšitelnou, ale rozhodné jsou massy indilierentních lidí špatným materiálem pro kulturní boj. I poslední událo sti v církvi potvrzují tento názor. Otázka rozluky není tak jednoduchá, jak se zdá. Rozluka americká, francouzská, švýcorská, jihoamerická každá, jest rozlukou jiného typu a každá má svoje obtížné problémy.- Nezapomínejme na Slovensko a na Při karpatskou Rus! Poměr mezi církví a státem může' býti řešen toliko na podkladě diplomatickém. Podle jakých zásad se to stane? Se státního místa velmi vlivného byl kdysi vysloven princip, podle něhož se věc bude díti. "Do ut des". Co může dát stát církvi, co muže dát církev státu? Stát může dávat církvi penise. Muže platiti kongrurn, katechety, atd. atd. Co mů že dáti církev? Spolupráci lidové strany v koalici? To jest otázka^ pouhé oportunity a není věcí čisté církevní. Vedeni luiitrik? Ale vždyť hlasatelé radikální rozluky chtějí církvi vedeni matrik vzíti. Morální v pevnění autority? Ale to pra vé potírají odpůrci církve. Státu jde o něco jiného. O prá vo nominace biskupa, neboť jenom toto právo zaručuje státu vliv na správu církve. Zde nepomůže jednání s žádnou po litickou stranou, zde je kompetentní jediné Vatikán. Vati kán však stojí na stanovisku, že privilegia rakouských císařů byla právy osobními a že nepřechází na nástupnické státy. A nyní se tažme: Dosáhne stát svého účelu spíše v ovzduší kul turního boje nebo v ovzduší náboženského míru? Povol: Vatikán nominaci vládě, kterou považuje za nepřátelskou nebo vládě, se kterou se podle jeho názoru dá jednati? Co dovede episkopát, ukázalo se ve Francii'a za kultov ního boje v Prusku. Násilí činí z indiferentních fanatiky a při mezinárodnosti katolické církve působí i těžké zápletky. Nikdo není proti definitivní úpravě poměru mezi'církví a stá tem. Ale tu třeba zachovávat linii klidného vývoje. Mámy dost sporů třídních, národnostních, sociálních. Jíikdo, kdo to myslí dobře se státem, nepřeje si nových třecích ploch. Stát může vzít církvi finanční podporu, ale ona, jako mezi národní instituce bude zí\a i bez ní, třeba že se snad kněžím povede hjrře. Provede-li stát rozluku radikálně, vzdá se vše ho vlivu na vedení církve. Francie právě nedávno upustila od radikálních Torem rozluky, protože jí působily těžké vnitro politické obtíže'. I 1 mezi katolíky jsou radikálové, kteří by !n|i raději y t posici a hlásají politiku volné ruky. Aie i oni zapomínaje, že všechny dosavauní úspěchy lidové atrany jsou aaloženy ná dnešním provisorním stavu právním a že opustiti jeho půdu mámená i pro ně skok do tmy. Zejména mnozí knéží by po dobný krok odnesli stavovsky. Jest ovšem nutno počítati se všemi eventualitami. Rozumné hla:íy v katolickém táboře pr:i ví, "že jest nutno budovati reservy. Nejsiinčjši reservou pak jest prohloubení náboženského života, jež muže odškodniti i w za případné pol.tické neúspěchy. Totéž tvrdí .jinými slovy o iUeovém proh.oubéni i odptuči katolické církve. Vyhraje cen, kdo bude nut vice žive viry, více hlubokého přesvědčení, že by vyyk doir k akutním íorinám kulturního boje ve :uny siu někdejší pruské kulturní války, jeví za dnešních po měrů nepra vdé^oUobným. (Tlakový odbor uiiaiťtcraké rady ČaL) než aby mohl 5 tím přivoditi mm SPATNÉ SE NAPODOBIL Jeden holandský,list uveÁ'6,1 nil tuto pélínou hky^oiku o Cokelinovi. Když slavný herec Cokelin kdysi podnikl po E vropě umělecké tunné., které se utvářilo triumfáln-ě, meškal potom několik dní v Marsedie. Aby ušel ovacím, jež by ho jinak byly neminuly, ubytoval se pod jménem Felíci v dobrén hotelu druhého řádu kde byl všeobecně považován za cestu jícího s vínem. Jednou večer bylo to v zimě sedéla •společnost osmi cestujících ko lem stolu v restauraci hotelu. Cokelin k nim přisedl a zúčas'. nil se zábavy a konečně přiš la řeč také na firmy, které ces tující zastupovali. Tu se zep tai někdo náhle Cokelina kte rou firmu on zastupuje. He rec vážně odpvědél, že zastu puje firmu Meihac a Feydeau v Bordeaux. Nikomu nenapatl )o, že domnělý cestující jme noval dva velmi známé drama tické autory francouzské. Ho telier žádal dokonce Cokelina aby mu dal vzorky Svého vína a herec slíbil. Najednou se o zvalo slepičí kdákání. Ukáza lo se, že slepici imitoval ces tující v makarónech, který jaK se potom objevilo byl znamení tým napodobovatelem hlasů zvířecích i lidských. Podal pak množství ukázek svého umění vyvolával jednou bouři smíchu za druhou. Když vystřídal vše chny zvířata, došlo na lidi. Ce stující napodoboval slavné her ce. A přišli na řadu Qultry, Mou net Sully, Rejane, a Sara Bernhardt a konečně také Co kelin. Při tomto čísle repertoi ru cestujícího bylo hersi boi ito. Později vypravoval přáte lům, že dělal různé grimasy, u by nebyl prozrazen, ale po tom seznal, že je to zbytečné, protože konec konců herec na jevišti vypadá jinač nežli he tec v životě. A ostatně hovo řil'tak odborné o víně a maka ronech, že nikdo tyfctušil, že Je hercem. Cestující měl úžasný úspěch, a když z "Cyrana' do konce přednášel Ga&ikoňské ka Uety, všechno se válelo smí chem. "Výborně! znamenitě!'* volali všichni, jakoby znali Ro. standa z, paměti. Potom jsem vstal vypravoval herec a řekl: "Není.to vskutku špat né, ale já to dovedu lépe.— Cestující se naklonili, zádrže ii dech a muž s inakaronam řekl vyzývavě: "Nuže pane dokažte, co umíte." Byl jsem .i:st úspěchem a spustil jsem jako na jevišti: "To Gaskoňšti kadeti jsou-—" Ale nedoše jsem ještě ani ke čtvrté sloce, když cestující vyskočil a kři čel: "Ani opovážit! To-má být Cokelin? Nedělejte se směš 'hým! Vy jste ani Cokelina ni kdy nev.děl! Když chceme *ne koho imitovati musíme ho zná til a odborně dodal: Víte co jediné jest na vás dobré! Že jste mu trochu podoben. Ale jeti docela málo, rozumí te? Avšak hlas a gesta an: stopy podobnosti. A znovu za čal za potlesku ostatních par ríovati. Po celý večer zůstal středem společnosti a na mne se obča« sneslo krupobití stu kastických poznámek. Říkal že mé víno jest zajisté lepši než můj imitátorský talent, i zději jsem musil dáti cestujíci mu za pravdu. Skutečně napo dobový Cokelina lepší naft'.i já.— Slavný' křest. jak sděluje plzeňský "Ces. Deník", konal se května slavný křest v DejŠině. en den konal tam generální vi sitaci pražský arcibiskup dr. Kor dač, který vyhověl žádosti kostel níkově a pokřtil jeho novorozené ho chlapce. Při křtu assistovaii 1 kanovník a děkan, 1 monsignor a ceremoniář I arciděkan, I vojen ský superior, 2 vikáři, 2 kaplani. Obřadu přihlíželo množství obe censtva, jeí se tiše tázalo slovy Písma: "Co medle z toho dítěte Lude?" Prozatím je z ného Voj těch (po otci), František (po křtiteli) Ženíšek. ^3E i o o o o o fy i o & o «3* o o & o O o o Viř I PIIIIIÍWIMÍIJIWÉBH^WIÍÉÍ nejlépe vypravené školy tohoto druhu. SOBOTA, 7. ČERVNA-^24. S Má Vaše dcera otřočiti v továrně po celý vot? Staráte se o její budoucnost tím, že jí dáte vyučiti řemeslu, kterým nabude neodvislosti XAŽDÁ DÍVKA se ráda dobře šatí. Kdo mi TŘÍDY VE DNE A V PONDĚLÍ A VE ČTVRTEK VEČER. —-,f •*•,* -V" .fiT—n—i —ir- ZALOŽENO 1910 DOMOV A RODINA. Každý muž si pfeje vk^tní doníov a fa Jištěnou rodinu. Vlastní domov přispívá k spokojenosti a odstraňuje řadu starostí, jimiž je trápen nájem-, nik. Jak můžete dořáhnouti tohoto cíle? Prvním kj'okem, k tqmu je spořitelní účet. Systematické spoření VÁm umožní dofeáhnottti vjpstníbp $©• mova. PLATÍME 5% NA VKLADY, i i í ... VÝPOMOCNÝ SPOLEK pečlivě Vás obslouží, chcete-li koupit LODNÍ LÍSTKY, poslat TPENÍZE DO EVROPY, sprostředkqvat POJIŠTĚNÍ tíA MAJETEK. V majetkovém odělení k Vašim službám připra véni jsou následující zkušení pozemkoví jednatelé. }. DO&ÉČK, HRUBÝ. O Z N Á E N Í Dovoluji si tímto oznámiti, že jsem přestěhoval mojí ú fadovnu z číí. 5466 Broadway do nové budovy Dít. J. A. 'ATi- ti i lepších vyhlídek nežU dívka, jež si umí sama střihnouti a ulííi v!astnf šat. Dívky 13-leté a starší zapište se do největsí a v/ i 9 é' R. KOHOUT, J. ff & 'i. HURT, český lékař. \n\n MafMiMI ball) ^rwaMI" «ii»lt«kr4 4all? ttrryl H«ataf ty t» «%*T CBIRTlnO CO UNC.) •«Ur«d Miofed «*»M m*.U«r Uuob •. l»ll »t th» post offlo* «t Cli*«lw ťadplatiit na pftl .«».•».«•»•-••»••• »*«JplatD* ni 5I»ti i^kl OB t.. 1-. ť* mm W»»'»•••••»•**•*« Pnttou n» vaoali njimo mé«tq. roftt*. ., »l*-6 P«itou na Ttnťi ml tu o n Hto pilrnín# U 'tdplatnl aa ^*D*k mlbio n*Mt Ctfrtlatnl -x~ ....m ,-k. I' 4SÍ4-16 Broadway* CteteliWI, di B«ll Broadway 070 DARVflS PROFESSIONAL SCHOOL OF DRESSMAKING, DESIGNING & MILLINERY 6520 HOUGH ATE. Wade Park kára,roh vých. 66. iá. a Hough PROGRESS 4963 BROADWAY 3729 E. 131. ST. THE ATLAS FINANCE COMPANY 6468 Broadway 5211 Fleet Ave. Oba telefony, MLČKOVSKÝ, L. F. PÁTEK, ANTON ŠÍCHA, C. SPROSTÝ, J. SRNKA a F. STUKBAUER THE ATLAS SAVINGS & LOÁN 00. na Broadway, na čtvrté poschodí, dvéře č. 401. Vezmět^ elevator. OREDUl HODINY: Od /. é 3. fcg. odpole dne a od do 6 bod. i-eétfř, nlimo 'středu neděli