Telegraf. [volume], December 08, 1917, Image 3

About Telegraf. [volume] (Baltimore, Md.) 1909-1951

Image provided by: University of Maryland, College Park, MD

                
S
T7"a-n.očrLÍ d.^x3s:3r.
Velký výběr všeho druhu zlatého zboží 4 stříbra
ŠVEJDA
Čeští klenotnici a optici
2024 Ashland Ave. roh Castle ul.
Největší klenotnický závod v teto části města.
Zlaté LaVallier’s od $2.50 v/.hůru. Náramky s hodinkami od $3.50 vzhů
ru. Dárky pro vojáky. Fotografické aparaty. Zkoušení zraku.
Brýle a skřipce. Veškeré zboží prodáváme též na splátky.
Podporujte Český závod. SVŮJ K SVÉMU!
JOHN W. KAŠPAR
lačitel na 3Pia,n.o'
Můžete se naučit za šest měsíců.
Phone: Wolfe 5170-W. JĚÍ| 1820 ASHLAND AVENUE.
8
KLEČKA A KLEČKA
ČEŠTI PRÁVNÍCI A VEŘEJNÍ NOTÁŘI.
Kancelář Vansant Building 210 E. Lexinřton St. Tel. si Paul 3086 j
Obydlí 2126 Ashland Avenue. Tel. Wolfe 203 F. |
w——— M mmm—hbawaaMtMWWTwmßiaaMi
IPRANT. J. PINTNERI
I český právník a veřejný notář
Kancelář: C. & P. Phone: Obydlí:
I 213 N. Calvert St. st. Paul 2357 918 N. Broadway. |
viAIN J. PRATT
ČESKY PRÁVNÍK A VEŘEJNÝ NOTÁŘ
Kancelář: C. & P. Phone: Obydlí:
615 Equitable Bldg. St. Paul 949 2319 E. Fairmount Av.
CaWert & Fayette Sts.
1 Jos. F. Viktor s Geo. M. Finkem 1
POHROBNÍCI
B 1706 E. EAGER ST. aneb 811 N. WOLFE ST.
u Vypravují pohřby za ceny nejlevnější.
Telefon: Wolfe 2569 M. v noční dobu Wolfe 276. |g
IFrank Cvach & syn i
čeští pohrobníci a balsamovači 1
Kočáry a leraosiny ku pohřbům, svatbám, křtinám
vyjíždkám atd.
1904-06 ASHLAND AVE Telefony: Wolfe 1180 a 4857 p
JOSEF V. ŠANTORA
2233 E. MONUMENT ULICE
Mužský fýbavěí obchod
Velký výběr dámských živůtků, spodního prádla,
pro pány, dámy a dítky, různých druhů a veliko
stí za ceny levné.
Mužské košile nejnovějších vzorků!
Hotové dětské šaty a vůbec vše, čo v domácnosti
zapotřeby pro obojí pohlaví.
Velký výběr vlněných látek na mužské a dámské
I obleky.
Krajané podporujte krajana! j
KLEČKA A LEVÝ
čeští obchodníci s nábytkem
Nejspolehlivějši nábytkový obchod v severo-východní
části města
801 N. CHESTER ULICE.
Zima se blíží
a s ní začíná též studené počasí každý den
více, po čem nejvíce se ohlížíme při vstou- . HggHj
pění do pokoje, jsou vyhřátá , ■■■ •
kamna.
Máme kamna různých druhů za které ručí
me. Přijďte si je prohlédnout a přesvěd- * X
čité se o pravdivosti. Olejové kamna jak naznačené od
$4.50 výše.
Třináct 'trestanců prchlo z káz
nice.
Třináct tresUnoů, přepTovavše
mříže u svých cella přemohše strá
že, uprchli přes zdi státní káznice v
Joilet, 111. Dva strážníci byli ne
bezpečně zraněni v boj i, který skon
čil porážkou strážníků.
„fEL&GÚAW". MP. t 6, 1917.
Wfcře***** I
Uf
ií, .m
ě . w
£ ZE STARÉ VLASTI *
li, *
Ji *
li,
i*f *
300.000 rakouských poddaných
v ruské armádě.
Dle poloúředních zpráv sděluje
se z Washingtonu, že počet 300.000
mužů, Čechů, Slováků, Chorvatů,
Slovinců a Srbů, kteří jsou rakou
skými poddanými, jest v ruské ar
mádě.
Zajatci v Rusku, a zvláště Češi a
Slováci skoro vesměs se přihlásili
do armády ruské, aby mohli bojo
vati proti Němcům.
Ve Washingtonské zprávě se uvá
dí, že tyto slovanské pluky, skláda
jící se ze zajatců a kozáci generála
Kornilova porazili Němce no počát
ku tohoto léta a také na ně jest spo
léháno, že společně s Kozáky postaví
se proti bolševické propagandě a
jich autoritě v jižním Rusku.
V případě, že Němci uzavrou s
Bolševiky příměří, ani polovina z
více než půl millionu zajatců, ne
vrátí se do Rakouska.
Pokud týče se vyjednávání Bolše
viků s Němci ohledně příměří,
nechť k tomuto dojde, většina rus
kých vojsk nebude tímto proněmec
kým podvodem dotčena a setrvá ve
zbrani, hotova v příhodné době na
nepřítele udeřiti.
Rakouský důstojník o plýtvání.
Rakouský důstojník zajatý v čer
vnu vypravuje: \ “Na Moravě obilí
i brambory ihned po sklizni zabíra
jí c. k. úřady a dělají zásoby beze
všeho opatrování (ve školních skle
pích a pod.) Byl jsem svědkem, jak
ze sklepů prostějovské reálky vyvá
želi 20 vagonů shnilých a zmrzlých
bramborů. Mezi lidem to vzbudilo
bouři: “Nás mučí hladem a ra
ději to nechají shnít!” Známý ú
ředník z hejtmantství mu sdělil, že
v jediném Prostějově za zimu zmr
zlo 60 vagonů brambor. Rolnictvo
se proto nemoří v práci “pro úřa
dy”; říkají: “Však pro nás naros
te.” A proto úroda bývá o jednu
třetinu menší než obvykle.”
Masaryk do Ameriky.
Clevelanďan, H. Janoušek,získán
byl americkou velkofirmou Willi
ams & Wigmore pro zámořskou
službu a svěřena mu odbočka v
Moskvě. Janoušek z Moskvy potvr
zuje zprávu, že na Rusi do sprna
přihlásilo se k české armádě sto ti
síc československých zajatců. Po
dílel se též na veliké schůzi Čechů
a Slováků v. Moskvě, kteréžto před
sedal Ország a čestným hostem byl
profesor Masaryk. Profesor v řeči
své podotkl, že mnoho Čechů ve sta
ré .vlasti bylo pro domnělou zradu
popraveno až české politické strany
s vládou ve Vídni zůstaly bezvýsled
né. Janoušek doslechl se později,
že profesor Masaryk v několika mě
sících odcestuje do Soustátí.
Zjednodušení v české církvi
evangelické.
Ve snahách po zřízení jednotné če- !
ské církve evangelické se pokračuje. ■
Dne 24. července konala se v Plz-1
ni porada příslušníků obou evange-1
lických vyznání, v níž referoval
evang. vikář Hromádko z Prahy.
Po řeči konala se schůze všech pří
tomných evangelíků a hostí, aby by
lo zjištěno, zda oba sbory, jakož i
pozvaní hosté s myšlénkou národní
církve souhlasí. Jak se ani jinak
čekati nedalo, konečné hlasování pro !
národní českobratrskou církev bylo;
imposantně jednotné. A tak zvolen j
byl z účastníků 12 člený přípravný
výbor, který konal již několik schů-1
zi "a který má tuto věc prakticky
rozřeší ti a připraviti, aby ihned
mohl v Plzni vstoupiti v život jed
notný sbor národní církve evangeli
cké, jakmile tato církev po celé našL
vlasti místo církví dosavádních i
vstoupí v platnost.
Maďaři žalují na Čechy.
V dolní sněmovně pherského par
lamentu byla vláda interpellována a
sice, že prý jistí čeští vojíni krátce
před rakousko-německo ofensivou v
severní Itálii informovali Italy o
posici 18.divise, k níž Čechové ná
leželi. Bylo praveno, že sídlo čes
kého spiknutí nalézá se v Praze.
Ministr národní obrany odvětil, že
vyšetřování této obžaloby lze pro
vésti až po slyšení dot. vojínů, až
tito se vrátí z italského zajetí.
Zpráva ukazuje, že také na italské
frontě Češi trvají na svém protira
kouském stanovisku a sympathisují
se Spojenci.
Náš vůdce v palbě pušek a děl.
(Tisk. Kane. Čes. Nár. Sdruž.)
Masaryk šťastně vyvázl z velkého
nebezpečí a vyšel z hrůzných zkuše
ností zdráv. Londýnský náš zpra
vodaj nám sděluje:
“Prof. Masaryk přibyl 10. listo
padu do Moskvy nebyv uvědoměn o
změně poměrů. S obtížemi dostihl
hotelu Metropole na Divadelním ná
městí. Zatím hotel Metropole stal
se hlavním stanem vojenské moci
strany kadetů, kdežto Bolševici ob
sadili velké divadlo na druhé stra
ně náměstí.
Hotel Metropole byl po čtyři dny
ostřelován strojními puškami, pátý
den, ve středu, těžkými děly. Kade
ti opustili hotel ve středu v noci,
Bolševici obsadili pak jej ve čtvrtek
ráno. V pátek v poledne uzavřena
dohoda. Masaryk zastupoval pade
sát cizinců,mezi nimi anglické avia
tiky a tři Američany. Hotel Metro
pol je největším hotelem v Moskvě,
stál na 8 millionů rublů a je nyní
zle poškozen. Prof. Masaryk pře
stál bombardování šťastně a je
zdráv. ”
Rakouský ministr o míru.
Dr. šlechtic Seydler, rakouský
ministerský předseda mluvil o ho
tovosti rakouské vlády, přijmouti
ruské mírové návrhy, a pravil: “Vlá
da rakousko-uherská, v souhlase se
svými četnými dřívějšími prohláše
ními, rozhodla se vésti vyjednávání
v duchu smířlivosti, neboť jejím
cílem jest rychlý mír, který by u
možnil důvěru a spolupůsobení ná
rodů v budoucností. S těmi státy,
které na základě nynějšího ruského
pozvání prohlásí se hotovými uza
vřití mír, pokusí se rakouská vláda
docílila míru takového, který by
byl čestný po obě ->strany a spočíval
na zásadě, že nesmí býti žádného ú
zemního ani hospodářského útisku.
Vláda uzná právo států, o mír vy
jednávajících, aby udělily plnou svo
bodu národům svým při rozhodová
ní o budoucnosti svých států a ne
bude se nikdy mísiti do vnitřních
záležitostí jejich, ale pro sebe vy
hrazuje si právo stejné.” Tomu ka
ždý rozumí. Jsou jenom dva státy,
kterých se ta věc může týkati, a to
Rakousko a Turecko, do jejichž
vnitřních záležitostí si nepřátelé do
volí mluviti, i když se proti tomu
ministerský předseda ohradí. V dal
ším opakoval otřepané frase o tom,
že rakouská říšská rada volena jest
na základě všeobecného rovného prá
va hlasovacího a následkem toho ne
ní možno, aby v říši jedna národ
nost’ druhé utlačovala! Strana an
tisemitická podala k vládě dotaz,
přišlali současně s ruskou také ru
munská nabídka na příměří.
“Vyhrůžka císaře Karla.”
Providence Journal napsal článek
pod ohlavením “Vyhrůžka císaře
Karla”, v němž praví: “Odpověď
ministerského předsedy Weckerlea
(uherského, p. r.) ohledně českého
dotazu na rakouské říšské radě zos
tří jen hořkost Čechů proti habsbur
ské tyranii a usjednotí slovanský lid,
který sténá pod nenáviděným jhem.
Dr. Weckerle pravil, že král překa
zí všecky snahy, namířené proti zá
konné neodvislosti a územní celistj
vosti uherského státu. Uhry, pra
vil nemohou nikdy svoliti k rozděle
ní země podle zvláštních národnost
ních krajů. Tito utlačení poddaní ra
kouského císaře, kteří nikdy neupu
stí.od svého boje za svobodu, až bu
de získána, neztratí zajisté mysli
následkem výhrůžky, kterou je zas
trašuje císař Karel, jenž se stal sta
tečným od té doby, co mu přišli
Prusové na pomoc a zachránili jeho
armádu od nebezpečí italského.
Slovákům v Uhrách nikdy ani nena
padlo, že sedají jejich naděje o zís-
Columbia Grafonolas
Columbia Grafonolas od sl7 50 do SSO. " Columbia Double Disc.
Recordá od 65c do $7.50.
Frank J. Psls
Obchod gra fotony všech druhu a
Veškeré zboží se prodává hotové
* ■ ■ ■ , ií
1 - TISKÁRNA - 1
1 "TELEGRAFU” 1
fÉ - Bohemian-American Pubiishíng Co. -
- j*<
930 N. Broadway. Phone Wolfe 3389-J H
9 a
au £
2 vykonává ■— = H
1 TISKOVÉ PRÁCE I
m*
i všeho druhu, spolkům i Jednotlivcům
W
H vkusné, rychle a za ceny nízké É
líl *
& 83
$ H
Psací papír s ohlavením, obálky, účty, ob-
chodni listky, plakáty všech barev a veli- U3
íi* kosti, vstupenky k divadlům a zábavám, m
spolkové stanovy, platební knížky a t. d.
|{| - "
| OZNÁMKY V "TELEGRAFU” 1
V< všeho druhu Jako: Prodá se, přijme se, pronajme se,
/*§ koupí se, blahopřání, oznámení úmrti, díkůvzdáni aJ.
přinášejí dobré výsledky za mírný poplatek. - -
| Objednejte si číslo ‘Telegrafu’ na ukázku ||l
9 • 9
wií mmmmm mmzMmmwmmfmm m
kání samostatnosti a svobody jejich
území získati velkomyslnosti rakous
kého císaře anebo jeho císařského
spojence v Berlíně, od něhož přijí
má rozkazy. Oni vědí, že není pro
ně žádné naděje leč ve vítězství
spojenců, věří ve slib,který jím byl
dán národy zápasícími, aby znovu
řídili samostatnost země všude, kde
vládnou dnes střední velmoci. Oni
vědí, že vítězství spojenců znamená
uskutečnění všeho toho, co tito dva
císaři odpírají podrobeným náro
dům, kteří mají právo, aby vládli
sami nad sebou. Máme dostatečné
příčiny odmítnouti [doměnku, že
Spoj. Státy nejsou ve válce s Ra
kouskem, ale prohlášení rakouského
císaře, že Čechové a jiné oběti jeho
špatné vlády, které po svobodě ne
touží nikdy se nedočkají uskuteč
nění svých oprávněných cílů pod
jeho panstvím, jest zvláštní výzvou
lidovládám a nemělo by zůstati ne
povšimnuto. ” My doufáme, že
Providence Journal dochází také do
Bílého Domu a že jej čte president
Wilson.
“Némci budou [skromní/’
Zpráva Central News z Amsterda
mu oznamuje, že mluvil německý za
hraniční ministr, dr. Kuehlmann,
na říšském ' sněmu o “Vyjednávání
příměří s Ruskem a sliboval, že se
budou Němci mírniti a nevystoupí
se žádnými přemrštěnými požadav
ky. V zasedání říšského sněmu pra
vil:
‘-‘Naše zraky jsou v době přítom
né obráceny k východu. Rusko pro
vedlo čin, který vznítil požár v ce
lém *větě, Banda byrokratů a příživ
níků, zkažená až do kosti, která o
vládala slabého a špatně vedeného,
i když třeba dobře myslícího panov
níka, provedla pod rukou mobiliza
ci vojs*ka země, která byla skuteč
nou a bezprostřední příčinou obrov
ské katastrofy, jež zachvátila svět.
Nyní však Rusko smetlo tyto zlo
čince a pracuje k tomu, aby prostře
dnictvím příměří získalo mírua pří
ležitosti ku vnitřním opravám.
Nemusíme dodávati nic k jasným
slovům, jakými kancléř opět objas
nil stanovisko vlády německé k tě
mto tužbám. Zde opět bude naší
politikou držeti ae zásady pevného,
ale umírněného státnictví, zaiožené
hp na faktech. Zásady ohlášené do
sud světu nynějšími vládci v Petro
hradě zdají sebýti úplně přijatelný
mi jakožto zá lad reorganizace, kte
rá berouc v úvahu rozhodovati, vy
počtěna je3t k tomu, aby trvale
chránila zásadní zájmy dvou veli
kých sousedících národů, Německa
a Ruska. Jsem z hloubí duše přes
vědčen, že se nám podaří jiti tímto
směrem v úplné dohodě s našimi
spojenci i vstupují naň s takřka
jednomyslnou morální podporou zá
stupcům německého lidu zde shro
mážděných faktum, které naše
mu jednání dodává potřebné váhy.
Ameriřti bolševikové.'
Jak sděluje Leonard D. Abbott,
jenž byl úředníkem v tak zvané pro
tikonskripční líze a jenž jest jedním
z předáků anarehistické skupiny,
jejíž náčelnicí jest Emma Goldma
nová, schůze, na které Abbott před
sedal v New Yorku, jest prvním kro
kem k shromáždění bolševiků v New
Yorku. Abbott a jiní řečníci pro
hlásili, že cíle oraganisace jsou ty
též, jako mají bolševici v Rusku.
“Jakkoli členové I. W. W. a rozlič
ných anarchistických skupin ve Spo
jených Státech jsou dnes většinou v
žalářích.” pravil Abbott ve své or
ganisační řeči, “přece poprvé v dě
jinách světa těleso, zastávající tytéž
principy, zmocnilo se kontroly veli
ké zemi.” Abbott prohlásil, že ru
ská revoluce jest mezinárodni udá
lostí, a že její ideály rozšíří se nade
vší pochybu po celém světě. Mluvil
o organisaci v New Yorku známé co ,
“Přátelé Ruska, jejichž cílem jest
nastolení demokracie v Rusku.”
Abbott prohlásil, že nyní, když
Rusko jest svobodné, v Rusku měla
by býti založena společnost přátel
Ameriky. Hippolyte Havel, známý
česko-v i donský anarchista a vyda
vatel chicagského časopisu “Sociál
War”, tvídil, že anarchisti a I. W.
W. nejsou pacifisti, nýbrž bojovní
ci, kteří vedou válku proti kapitali
stické společnosti.