Newspaper Page Text
xtitQm časopis věnovaný zájmům Če chů amerických. Vychází ka ždý pátek ráno. \ Vydává Čes.-Am. Vydavatél. Družstvo 843 N. WASHINGTON ST. Předplatné: Pro Ameriku na rok $2.50 Do Evropy $3.50 Jednotlivé číslo 5 centů Subscription $2.50 per Annum To Europe $3.50 per Annum Single Copy 5 cents Za ohlášky: “Prodá se” “Přijme se” platí se 50c jednou “Telegraf” uveřejfiovati nebu de : Dopisy ani ohlášky obsa hující osobní útoky; dopisy či stě soukromného rázu; upomín ky, hádky náboženské neb po směšné dopisy na to neb ono vyznání. 199. výročí narozenin “otce vlasti”, Jiřího Washingtona. V neděli slaveno bylo 199. výročí narozenin presidenta, Jiří Washingtona. Jiří Washington, první pre sident Spoj. Států, narodil se 22. února 1732 v Mount Ver non, Va., jako syn bohatého majitele plantáží. V mládí byl po tři léta zeměměřičem, pak se věnoval hospodářství. Jeho jméno proniklo na veřejnost po prvé r. 1755 za války s Fran cií, kdy se stal podplukovní kem, potom velitelem ské milice. Roku 1759 byl zvo len do virginské zákonodárný, pak za člena koloniálního kon gresu, který se roku 1774 sešel ve Filadelfii. Dne 15. června 1775 byl zvolen za velitele ko loniálního vojska. Po ukonče ní války r. 1787 na ústavodár ném konventě náležel k straně federalistické a účastnil se pil ně prací o nové ústavě.' Roku 1789 byl jednohlasně zvolen za prvního presidenta Spoje ných Států, které jako velíte revolučního vojska v boji pro ti Anglii pomáhal osvoboditi; roku 1793 byl zvolen presiden tem podruhé, ale r. 1797 další nominaci iiž nepřijal. Zemř^ 1 14 prosince 1799. Jiří Washington narodil se vlastně 11. února, neboť tehdv v amerických právě iako v Ane-lii, byl zaveden sta rý kalendář juliánský. Jeho narozeniny byly posunuty o 11 dní na 22. února za 20 let po té, když britský parlament přij mul moderní kalendář grego riánský neboli řehořský. o O Wílsonovi. AngM~ký spisovatel Bernard Shaw, níšo ve cy* krize • “WW T A íhont thc War”. že kd TT pv bvval spáchán na Woodrow Wilsona atentát v době, když bvla jeho popularita největší, bvl bv sp svojí slávou únlně vv -ovrpl Lincolnovi. Zatím, lak píše, velká náma ba. o mír bo zlomila a Clemenceau měl brzo ieho čtr náct bodů v koši na smetí. o Spotřeba uhlí klesá. Za roslpHrí rok snotřebova lo se ve Spoj. Státech o 69,500- 000 tun uhlí méně nežli za rok předcházející, K tomu všemu se zavádí do dolů stroje a hor níci hledí do budoucnosti s vy hlídkami pochmurnými. Mno ho z toho způsobila hospodář ská tíseň v zemi, ale padají tu na váhu jiní činitelé. Jsou malé vyhlídky, že spotřeba u hlí stoupne, i kdyby se v továr nách pracovalo zase tolik jako před rokem a dvěma. Největ ší spotřebovatelé uhlí, veliké továrny a firmy vyrábějící e lektrickou sílu, dodělali se za posledních několik roků veli kých úspěchů s novými stroji a methodami, kterými se spotře ba uhlí značně umenšuje. Pálí se mnoho petroleje a přírodní ho plynu. Kanadská vláda, která dříve dovolovala dovoz anthracitu do země, stojí dnes proti Spoj. Státům v málo zastí raném celním boji a činí dale kosáhlá opatření, aby se všude nnthracit, jinak zvané tvrdé u hlí, nahražoval koksem, který se vyrábí z kanadského uhlí měkkého. Všude po Spoj. Stá dech přibývá vodní síly na vý robu elektřiny, a to všecko pra cuje k tomu, že se uhlí užívá méně a méně. Ale uhlokopo vé mají ještě jiného nepřítele. Jsou to stroje a nové pracovní methody, zaváděné do dolů. Některými se kopá, jinými na kládá, výkonnost uhlokopů stoupá den ode dne, a to v do bě, kdy poptávka po uhlí kle . sá. o Lékaři. K dru. H. W. Carterovi ve Washingtonu sešlo se několik , kollegů k přátelskému večírku, aby oslavili událost z dob, kdy ještě spolu chodili do školy. U spdli ke stolu. Zazvonil tele fon. Dr. DeWitt Klutz byl žá dán, aby okamžitě přišel k pa cientovi, který jest v krisi a o bává se, že umírá. Dr. Klutz <?ice tomu umírání nevěřil, ale ieho přání a odešel. Za dvě minuty na to volán by dr. P. A. Nicholson, aby přišel, ale hodně rychle, chce-li ještě nacienta zastihnouti živého Také naléhavé žádosti vyhověl Zatím začala večeře a byl vo lán dr. D. T. Taylor. Nežli se došlo k desertu, musel stůl o nustiti i dr. E. W. Larkin a u stolu zbyl hostitel dr. Carter s pí. Carterovou. “Tohle už pře stává všecko”, zvolal Carter. Nežli mohl domluviti, zvonil telefon znovu. Po chvíli se dr. Carter oblékal do kabátu. Paní Carterová zůstala u stolu sa ma. o Nadělení. V Lucedale, Miss., D. O. Yar broughová povila čtverčata, dva hošíky a dvě dcerušky. Všichni jsou zdrávi a novoro zenci jsou v normálním vývinu. Tím ocitla se matkou čtrnácti dítek. o Zprávy z různých stran světa. V uhelném dole Eschwei ler v sousedství Cách, u hrani ce belgické, udál se v hloubce 1850 stop pod povrchem vý buch plynů, při čemž bylo dva cet pět lidí zabito a čtyři pora něni. Dva nebo tři se postrá dají. V době výbuchu praco valo v dole na osmdesát lidí, z nichž se asi padesát podařilo zachrániti. Největší zásluhu mají o to čtyři dílovedoucí, kte ří se právě z práce vrátili, ale uslyševše o výbuchu, ihned se šli dolů a řídili práce záchran né. Albánský král Zogu I. u nikl ve Vídni smrti. Dva spi klenci podnikli naň atentát v okamžiku, když opouštěl Ope- Jakmile Zogu se svým po ve dveřích vchodu se ob Í e . vil > °ba jeho nenřátele zahájili palbu ze svých bambi +ek. Zogu kulím unikl. Než spiklenci v střelbě mohli po kračovat, detektivové zmocnili se obou. Mezi tím jiní lidé u jali se umírajícího pobočníka. Král Zogu zavítal do Vídně z Tirany před několika týdny, aby hledal pomoci u speciali sty. Trpí krčním katarhem a Tékařem tím je dosud navštěvo ván. Dne 31. ledna konána na I,l blanské universitě velká osla slovanské vzájemnosti. V bvl promován čest 'J TT m doktorem této university československý president T G. Masaryk. Byl při promočním sktu zastupován českosloven ským vyslancem v Bělehradě dr. Fliedrem. Když se nedávno dostala do dražby pozůstalost rodiny Hohenzollernské, těšily se nej větší pozornosti památky po králi Bedřichu 11., tak zvaném Velkém Fricovi. Při té příleži tosti Henry Ford pojal úmysl, si pověstnou flétnu, na kterou král ve společnosti svých přátel na zámku postu pimském hrával. Nabídnul za ni vysokou cenu. Majitel flét ny, princ Bedřich Leopold Ho henzollernský, jeho nabídku odmítnul a prohlásil, že památ ka v rodině hohenzollernské zůstane. Berlínský časopis Mit tag Zeitung oznamuje, že Ford nabídnul čtvrt milionu marek, čili $62,000. New Yorská me tropolitní společnost nabídla $20,000. “TELEGRAF”, BALTIMORE, MD., FEBRUARY 27. 1931 President republiky Mu stafa Kemal prohlásil v řeči, v dívčí škole ve Smyrně; “Niko liw příčiny fysiologické, nýbrž bezdůvodné předsudky zabra ňují ženám vykonávati vojen skou službu. Dnes žádají že ny občanská práva a chtějí mí ti ve všem s muži rovnost. Kaž dé právo však přináší s sebou také povinnost a ne nejmenší z těchto povinností vůči státu jest povinnost vojenské služby. V dřívějších dobách bojovaly ženy bok po boku s muži. V moderní společnosti není žád né zásadní překážky, proč by ženy neměly být také vojáky. V Londýnském chorobin ci skonal 901etý dělník Winter borde, který před 50 lety zkon struoval kolo pro bicykl. Je ho vynálezem získaly továrny miliony. Vynálezce nabízel svůj vynález továrnám, ale ne došel pochopení se svojí my šlenkou, až konečně Winter bordeův vynález koupil maji tel menší mechanické dílny za 80 liber ($400). To byl ra dostný den v'životě Winter bordově, neboť nikdy neměl to lik peněz. Geniální jeho vy nález našel brzo následovníky, takže se utvořilo několik akci ových společností, které pra covaly podle jeho myšlenky. Winterborde se ucházel- o mí sto této společnosti, aby mohl pracovat na dalších vynále zech, ale jeho žádost byla za mítnuta. Pracoval pak znechu cen v malé dílně svého zaměst navatele a ve věku 76 let byl přijat do chorobince, kde nyní skonal. Tisk nyní připomíná veřejnosti jeho velké zásluhy i křivdy, které na tomto vyná lezci spáchány. Vytvořil se v Londýně výbor, který aspoň po smrti má se postarati, aby vy nálezci byly přiznány velké je ho zásluhy. Na rodný dům Winterbordeův byla vsazena pamětní deska. Problém rapidně stoupa jícího množství nezaměstna ných ve Francii stává se otáz kou přítomných dnů, prame nem živých debat ve veřejnos ti a hlavně nesčetných novinář ských polemik. Od okamžiku, kdy počet osob, marně práce se dožadujících, dosáhl úřed ního čísla 12,000 a hrozí neo čekávaně stoupati, povolaní či nitelé připravují současně ry chlá a energická protiopatření. Dotud se zdálo býti nemožným že tato země, kterou mnozí ať důvodně nebo neprávem pro hlašovali za vylidněnou, dostá vá se do stejných nesnází a vše světového víru, který jest nej větší starostí Spojených Států, příčinou neklidu Německa a spojeného politického chaosu a kritických okamžiků dělnické vlády MacDonaldovy v Anglii. “Petit Parisien” ústy spolu pracovníka Maurice Praxe u kazuje na nutnost zákroků ú řadů, aby francouzský zaměst nanec mohl na dále pracovat bez obavy, že zítra bude kon kurencí byť sebe přičinlivější ho příslušníka cizího státu ze svého místa vytlačen. “Chari té bien ordonnée comence par soi méme” (dobře organisova ná dobročinnost začíná u sebe samé), praví zde autor dle li bového přísloví a ciáuoV shr nuje v dotaz na úřadní krnhv jak dlouho chtějí ještě nečinné nřihlížet na pracovní volnost usedlých cizinců. Jistý londýnský kreičí. velký módní atelier na lézá se na Bond Street, zhoto vil plášť, jehož cena dostoupila pohádkové výše 80.000 fran ků. Límec jest z mořské v,vdrv. podšívky z ruského sobola. Remotnv má cenu 30.000 fran ků, zatím co 200 sobolích koží stojí asi 7000 franků. Kožeši na z mořské vy drv náleží k ne 1 * a neidražším ko žešinám. Až dosud existují v celém světě pouze čtyři exem pláře této kožešiny a ruská vlá da střeží přísně její vývoz. Mořská vvdra jest nebezpečné, dravé' zvířátko, na kterou po řádají Eskymáci lovy v kože ných člunech. Její kousnutí přivádí často náhlou smrt. Ve Lvově policie zatkla na udání finančních úřadů ma jitele závodů pro stavbu vodo vodů a čerpadel, inž. Josefa Stisku, československého stát ního příslušníka, který je po dezírán, že dopustil se růz ných přestupků při odvádění daní a že podplácel státní ú ředníky, aby dostal dodávky pro státní i jiné podniky. Inž. Stiská byl dodán do vyšetřují cí vazby. Zmíněná firma, kte rá pro stavbu vodovodů a Čer padel byla založena před vál kou továrníkem Kunzem, by la teprve nedávno inž. Stiskou koupená a má ve Lvově dvě vel ké tovární budovy. Harary Price, zakladatel a ředitel anglické národní la boratoře pro duševědné badá ní, konstatuje podle zprá vy “Morning Postu” že v Londýně je na sta vzdělaných mužů a žen, kteří pěstují trva le kult ďábla. Price mluví z vlastní zkušenosti a pronáší ta to pozoruhodná tvrzení: čer ná magie, kouzla a čáry pěstu jí se dnes v Londýně ve stej ném rozsahu jako ve středově ku, jenom že s větší volností a svobodou. Profesoři a kněží těchto kultů, většinou cizinci, užívají po dnes týchž zaklína čích formulek jako středověč ní nekromanti. A zájem o kul ty roste takovou měrou, že br zy budou vážným nebezpečím pro zdraví lidu a ohrožením mravnosti. Z alchymie, astro logie a jiných nižších forem magiky žije pohodlně a dobře mnoho mužů a žen, vykořisťu jících důvěřivosti obyvatelstva. “Kněží”, kteří slouží černé mše a zbožňují ďábla, jak .je naposledy vylíčil Huysmans ve svém “Lá-bas”, provozují svo je řemeslo bez jakéhokoliv ri sika, protože není zákona na základě jehož by se proti ním zakročilo. V Londýně zemřela ve stá ří 47 let největší žena světa, Alepo, která zanechala 3000 liber šterlinků ($1,000). Je ště před dvaceti lety ukazova la se ve varietách a v den své smrti vážila 224 kilogramů; denně snědla téměř 20 kg ma sa. Přes to dosáhla pro obry neobvyklého stáří. Moderním lékařským badáním se zjistilo, že obrovský vzrůst není nic ji ného, než nenormální pokračo vání normální stavby těla, při čemž rostou jednotlivé části trupu dále. Většina obrů má malý mozek a malou lebku, velké části, nízké čelo, oduté rty, široká ramena a slabé svalstvo. Zvláštním zjevem je částečný obrovský vzrůst čili a- Lidé, kteří jsou jí postiženi, mají obrovské ruce, nohy, hlavu, nos nebo spadni čelist, zatím co ostatní tělo a údy zůstanou normální. Velcí lidé jinak nejsou zvláštností. Lidé 2 metry vysocí jsou dnes často. hlavně v Indii a v Afri ce. Zvláště u černochů nalez ne se málokdy kmen, jehož členové byli by menší než 2 me try. Leč skuteční obři ve vě deckém smyslu jsou ještě větší. Lidé- vyšší než 2,20 metrů, čí tají se k této skupině. Nej větším nyní žijícím mužem ie Holanďan Albert, který je vv soký 2,48 metrů a vozí svoji nostel s sebou a živí se tím, že dává se ukazovat. K práci jsou většinou všichni obři slabí. Je rich konstrukce jest slabá a málokdy dožijí se vyššího vě ku než 35 let. Podobně je to mu s trpaslíky, ač nutno rozli šovati zrůdy od skutečných tr paslíků. Poslední trpasličí kmenv žijí ve vnitrozemí Afri kv, jižní Asie, na malajském Archipelu. Nej známějším tr pasličím národem jsou Akko vé. žiiící v listnatých chýších; ; A-iírh domácími zví řaty je drůbež. Dosáhnou nei vvše 1,20 metru výšky a jsou s Křovákv. Slavnv považoval i e 7a pato 'rrndnv zhvtek nO T ’- roc. k nimž čítal i La ponce. Domníval se že špat ná výživa isou jejich zakrnění ie jisto, že tito lidé, zcebi normálního vzrůstu, přizpůso bili se běhemletí svému okolí a proto tak nízkého vzrň stu. Trpaslíci vypadají před časně jako starci. Vousy jsou u nich řídkým zjevem. - Na hbitově německé T;r erdunu na řece Alleru ic hrob mladého muže, jenž při- o život před sto letv na lo vu Jch-" 1 vodiče založili nada cí. jejíž úroky, sto marek roč uě, mělv býti dány dívce, kte rá se 11. května provdá a 10. května před tím ozdobí hrob mladíka květinami. Před vál kou nebylo takřka roku, aby se "eueházela některá dívka o tento peníz, ale později tento zvyk skoro úplně pominul. Te prve loni se našla nevěsta ze sousední vsi, která v přítomno sti verdunského starosty 10. května ozdobila hrob, načež se druhého dne vdala. Nyní, po uplynutí stanovené doby jí bude vyplacen obnos asi 2,000 marek, na nějž zatím úroky narostly. Hospodářská krise proje vuje se i v mezinárodních her nách. Na 169 francouzských heren vykazovalo k 30. říjnu zisk ve výší 359 milionů franků proti 405 milionům roku pře dešlého. V důsledku toho ob drží státní pokladna pouze 171 milionů franků proti loň ským 212 milionům. Veliká část Evropy byla minulý čtvrtek postižena sil- : nou sněhovou bouří, která při nesla všecku nepohodu. Do prava byla všude rozrušena a trpěla stejně na moři jako na zemi. Utrpěly: Španělsko, Francie Belgie, severní Itálie, Němec ko, Československo a Skandina vie a země na východ. Na mo ři došlo k několika pohromám i nehodám většího nebo menší ho dosahu. Mauretanie při po kusu vplouti do přístavu sout hamptonského uvízla na mělči ně, ale brzo se podařilo ji u volniti. Parník Annie Hugo Stinnes setkal se na moři s ho landskou rybářskou lodí Maria Van Attem, která za bouře u trpěla na dně trhlinu a potápě la se. Parník vzal jí do vleku a udržoval ji nad hladinou dva cet mořských mil, když bylo je jí mužstvo na parník přestou pilo. Britický parník Chel dale a dánská loď Fionia sra zily se za husté mlhy u Jutlan du, nedaleko ústí labského Cheldale byl poškozen a musel býti dovlečen do Cuxhavenu, kdežto Fionia byla poškozena jenom lehce. V severním Španělsku na padlo sněhu neobyčejně mno ho. Všecky cesty jsou zaváty a doprava úplně znemožněna. Paní Viktorie Bruce-ova, angli cká letkyně, přiletěla v aero olanu v nejhorší nepohodě z Havre, ve Francii, na cestě ko lem světa. Vyletěla z domova již 25. září m. r. a teprvé nyní se vrátila. Schází jí jen do končiti malou etapu cesty od mořského pobřeží do Londýna. ' V Anglii, stejně jako v celé Evropě, řádí chřipka. Za po slední týden zemřelo na ni jen Ve větších městech anglických 456, od Nového roku pak 1,- 585 lidí, čtyřikrát tolik co roku loňského. Serie krvavých srážek mezi radikály na levém a na pravém křídle v Německu ne bere vůbec konce. V posled ních dnech bodnuti byli v Ber líně dva komunisté hakenreu zlery a také jeden hakenkreu zler byl zastřelen, pravděpo dobně komunistou. Také z ven kova pochází tolik podobných že novin v nemohou jich již ani zaznamenávati. Tak na př. v jednom místě u Wet zlaru přepadli hakenkreuzleři sociálně demokratického řeč níka, kterému před tím dali slovo, členové “Reichsbanne ni” spěchali ohroženému řeč níku na pomoc, ale bylo jich také několik raněno noži, čá stečně těžce. Do boje se vmí sil oddíl “Stahlhelmu” a napa dl policejní strážníky. Sociál ně demokratický diskusní řeč ník utrpěl silně krvácející rá nu na hlavě. Také jeden po licista byl těžce raněn. Po tom musilo ovšem také několik hakenkreuzlerů a stahlhelmov ců vyhledati lékařskou pomoc Roku 1930 bylo mezi Ně meckem a Francií vyměněno 351 školáků, kteří se navzá jem dobře naučili jazyku dru hého národa. Zprostředkova cí akcí při výměně mládeže ve- francouzský list “L’ Euro ne”, který vychází v Paříži a který v posledním svém čísle píše o národní nenávisti jako o kolektivní sugesci. Definici národa list ovšem pojímá vel mi úzce, neboť praví, že národ není nějakou bytostí nýbrž sku ninou lidí, kteří mluví stejným jazykem a obývají určité úze mí. List poukazuje na to, že člověk je všude člověkem a že vzájemným stykem dorostu dvou národů je možno praktic ky čeliti válkám. Z Rovna v Polsku se sdě kije, že syn bývalého slavného ruského admirála v době ja nonsko-ruské války Makarova přestoupil na židovskou víru. * T akarov, který přestoupil k ži dovství se svou ženou a svými třemi dětmi, přijal jméno A braham Ben. K žurnalistům, kteří se ho tázali na důvody tohoto náhlého rozhodnutí, prohlásil, Makarov, že po smrti svého otce našel v doku mentech zesnulého křestní list z něhož vyplývá, že jeho otec byl židovského původu a‘ že byl zpřízněn se zázračným ra bínem Loewem z Berdyčeva. Po tomto zjištění Makarov se rozhodl vrátiti se k víře svých otců. Makarov, nyní Abraham Ben,odjede v nejbližších dnech do Palestiny, kde se trvale usa dí. Zpráva, zaslaná velry bářskou a výzvědnou lodí Nor vegia do Norvéžska oznamova la, že v antarktiku byla obje vena nová země kapitánem Hjalmarem Riiser-Larsenem, který je velitelem výpravy. V říjnu bude se konati v Ženevě mezinárodní konferen ce, jež bude jednati o zavadě ní nového kalendáře podle ná vrhu Společnosti národů. No vý kalendář rozdělí rok na 13 měsíců po 28 dnech. Den no vého roku bude mimo měsíce. Touto změnou se zavede do rozdělení času naprostá pravi delnost, neboť měsíc bude mít čtyři týdny. Každého prvního bude neděle, každého posled ního sobota. Odpadnou potí že propočítáváním týdenních a měsíčních mezd, žádná lhůta nepadne na neděli. Veškeré statistiky budou tím nesmírně usnadněny. Celkem bude tato reforma znamenat jisté hospo dářské úspory a usnadnění. Společnost národů doporuču je, aby nový kalendář zaveden bvl od Nového roku 1934. Ná mitky proti návrhu nečiní do sud žádný stát kromě Itálie. V Paříži policie zatkla Karla Křupnu, prý československého příslušníka, který byl zaměstnán jako slu u vévodv Talleyranta. Své mu zaměstnavateli zpronevěřil cigaretové pouzdro v ceně asi c *B.ooo franků, které nalezl po hozeno na pohovce. Prodal je 7 a 4,000 franků. Píše se z Plzně: ° zázračném mlékaři v Galls nachu se mnoho mluví, a píše. Každých 10 dní jede z Plzně rl o Gallspachu 5—6 lidí hleda ti ztracené zdraví. Plzeňská autodopravní firma Kašparova účtuje jednu cestu do Gallspa °hu 400 Kč. V minulém roce léčil Valentin Zeileis v Galls nachu 140,000 důvěřivých pa cientů, z nichž 16,987 jich by lo z Československa. Slavný berlínský lékař profesor Laza rus tvrdí, že toto “zázračné lé čení” radiem a elektřinou o vy soké frekvenci nemá nic spo- Včného s vážnou lékařskou vě dou že je to zázračné lečení, nodobné jako v Lourdechzá- vodou. Rakouské ú "adv toto léčení trpí a mnoho "čkařů kupuje od Valentina jeho “patent”. Tři lé kaři v Československu již tako vou léčbu provádějí. V Rakou '"ku jsou lékaři za léčení galls- methodou pokutováni ’*kařskými komorami. Zázrač ný doktor, který doktorem ne byl a nebude, provádí diagno su za půl minuty a za jedno lé čení, spočívající v ozáření e- proudem, žádá 15 Kč (třikrát denně). Zeileis pracuje, tak říkajíc, podle sou stavy nepřetržitého- pásu, jeho spolupracovníci a pomocníci u směrňují nepřehledný, den ze dne rostoucí proud pacientů tak, aby v ordinačním pokoji ’ se jeden pacient za druhým dostal pod zázračnou elektric ■ kou trubici, celé hodiny bez přestávky od časného rána do uozdního večera. Vždyť kaž dá minuta přináší dvacetkrát 15 Kč, každá hodina tedy 60- krát 300 Kč honoráře pro vy i nalézavého Zeileise. Jeho lé čebná methoda je asi osm let stará, vyzkoušeli ji v různých rakouských městech, potom koupil gallspašský zámek a z malé vesnice, jež měla sotva obvvatel, vyrostlo veliké místo s 10 hotely, 9 Pensionáty a několika tucty soukromých domů, v nichž se pronajímají pokoje. Tisíce lidí a celé okolí zbohatlo, protože pro množ ství pacientů je Gallspach ~říli§ malý a nestačí ani okolní vesnice a ani ve městech Am stetten a Welsu nebývá prázd ných pokojů v hotelích pro pa cienty. Vousatý a vlasatý “doktor” nebyl ještě 40 let stár, když se vydával za sedm desátníka a dnes, kdy je mu 58 ’et, nechává psát v novinách, *e je mu sto, ba dokonce dvě stě let. Příznačný je také vý rok faráře z Gallspachu, který jest horlivým propagátorem úivotvorce, a tvrdí, že Zeileis ořichází z daleké cizí země a teprve budoucí pokolení se do ví, kdo je to a co znamená pro bdstvo. Znalci ze všech obo rů, kteří přicházejí v úvahu, vědí dobře, že léčení i přístroje gallspašského zázračného lé kaře jsou pustý podvod. Radi um v trubičce, užití slabouč kých paprsků roentgenových i tak zvané heliové oblokovky, to vše je zřejný humbug, jejž může prohlédnouti každý stu dent. A přece sta, ba tisíce li dí cítí, že je Zeileis vyléčil. Proč? Protože lékařství není jen věda, nýbrž i umění. Zei leisovo umění je v dokonalém duševním vlivu na nemocného, využívá pověrčivé víry lidí v radium, helium proud o vysoké frekvenci a podobné pojmy. Víra je důležitý činitel při lé čení. \n\n THE TELEGRAF Published every Friday Bohemian-American Publ. Co. Publishers: 843 N. WASHINGTON ST. Phone, BROADWAY 1258 A weekly Bohemian journal devoted to material, education al and political Interests of Bohemians in the United States Advertising rates reasonable and furnished upon applica tion. Josef F. Viktor, jednatel, 961 N. CHESTER ST.