OCR Interpretation


Telegraf. [volume] (Baltimore, Md.) 1909-1951, June 16, 1933, Image 7

Image and text provided by University of Maryland, College Park, MD

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn83045434/1933-06-16/ed-1/seq-7/

What is OCR?


Thumbnail for

Různé.
Rakouská vláda odpově
děla na německá cestovní opa
tření zákazem cestování do
Německa. Ani členům rakou
ského parlamentu nebude udě
lováno povolení k cestě do ří
še. Je to represalie za to, že
Hitlerův režim stanovil poplat
ky na visum do Rakouska pro*
hibitivní sumou 1,000 marek
(asi $270.
Petice, podepsaná 250,-
000 Chorvaty v Severní Ame
rice a asi 60,000 v Jižní Ame
rice, v níž se žádá uznání ne
odvislosti pěti provincií v Ju
goslávii, které jsou obydleny
hlavně Chorvaty, byla předlo
žena též odzbroj ovací konfe
renci, protestuje proti běle
bělehradské diktatuře a praví,
že neodvislost Chorvatska je
nezbytná pro udržení míru v
Evropě.
Dobrodružná hraběnka
Aururain, jež po rozvodu od
svého francouzského chotě vy
hledávala milostná dobrodruž
ství v Arábii, skončila na šibe
nici rukou arabského kata.
Hraběnka, při cestování v
Arábii, seznámila se a zamilo
vala do arabského bohatého a
statného šejka, s kterým byla
oddána po rozvodu s hrabě
tem ďAururain. Arabské že
ny šejka velmi ji nenáviděly a
štvaly proti ní, ale musily jí tr
pěti, jelikož šejk hraběnku ve
lice miloval. Když však zemřel
šejk otravou, arabské manžel
ky podaly proti hraběnce žalo
bu, a domorodci soudcové, ne
maje Evropané v největší lás
ce, hraběnku odsoudili k smr
ti, přes protesty evropských
kolonistů a úředníků. Arabský
choť hraběnky byl sobním
strážcefn samého Ibn Sauda,
vladaře heřázského.
Dr. Hjalmar Schacht,
president Reichsbanky, ozná
mil zástupcům cizích věřitelů,
že vyhlášeno příročí, vstupují
cí v platnost v pátek, kterým
se dočasně zastavuje placení
všech dluhů do ciziny.
Pokud se týče jistých smlu
vených závazků, Schacht nic
méně prohlásil, tyto nebudou
dotčeny. Tyto úmluvy se
vztahují ku jistým “zamr
zlým” cizím pohledávkám ve
výši asi $4,000,000,000 v za
hraničních úvěrech uvnitř říše.
“Moratorium bude předsta
vovati hlavní obrys, jehož po
drobnosti budou projednány s
našimi věřiteli v Londýně pří
štího týdne,” pravil Schacht.
“Tam podané jasné prohlášení
o skutečném finančním stavu
Německa. Příročí nebude pře
kážeti vývoji pravidelného ob
chodu. Pravidelné obchodní
úvěry zůstanou nedotčeny, a
zvláštní ujednání ohledně “za
mrzlých” jistin zůstanou ne
změněna.”
Německo požaduje ročně na
$225,000,000, aby mohlo splá
ceti úroky a části principálu
svým věřitelům. Dr. Schacht
pravil, že moratorium se bude
vztahovati na krátko i dlouho
dobé úvěry, a to jak na úrok,
tak i na splácení principálu.
Německý spisovatel Ro
senberg píše ve svojí v r. 1631
vydané “Rhodologii’, že v lé
kařství není jednoduššího pro
středku nad růži a že v lékár
nách každý třetí lék sestává z
růžového výtažku, nebo aspoň
jeho smíšeniny. Nebyl to žád
ný nový objev, neboť růžových
výtažků užívalo se v lékařství
již ve starověku. Již Plinius
ve Starém Římě doporučoval
růžovou šťávu proti bradavi
cím. Starořecký lékař Hypo
krates označil růži za prostře
dek proti vzteklině. Také a
rabští lékaři připisovali růžím
léčivou moc a dovedli z nich
připravovat různé masti. Staří
Římané používali hodně růži i
k přípravě různých pokrmů.
Růžová voda přilévala se do o
máček a pečivá. Vůči léčivým
účinkům růži uvádí historie ta
ké jejich účinky zhoubné. Ně
kteří lékaři tvrdí, že vůně růži
omamuje spícího a poškozuje
zdraví.O kardinálu Henrakovi
se vypráví, že upadl do mdlob
jakmile ucítil růžovou vůni. O
vratislavském biskupu Vavřin
ci píší historikové, že násled
kem toho zemřel. Podobně tvr
dí se o Anně Rakouské, man
želce Ludvíka XII. a o Marii
Medicejské, druhé manželce
Jindřicha VI., že upadly do
mdlob, jakmile ucítily vůni rů
ží. Proto prý obě tyto dámy,
ačkoli velmi milovaly květiny,
růžím se vyhýbaly, jak mohly.
Jos. Beck, polský ministr
zahraničních věcí, oznámil,
že Polsko neuzná jakékoli roz
hodnutí, vztahující se k Polsku
přímo nebo nepřímo, pokud
jest založeno na nedávno po
depsané smlouvě čtyř velmocí.
Skepticky pohlíží ruské
vládní kruhy na pakt čtyř vel
mocí. Podle názoru Ruska
pakt sleduje dva hlavní cíle:
zastříti národům světa úplné
fiasko odzbrojovací konferen
ce tím, že byl učiněn pokus ja
kési jednotnosti v předvečer
londýnské konference.
Dále, Rusové považují pakt
za pokus opět vytvořiti “čest
nou dohodu” lausanskou: jed
notnou frontu evropských věři
telů Německa společně s Ně
meckem proti Spojeným Stá
tům v otázce válečných dluhů.
Rusové praví, že řeč Musso
liniho (pronesená při podepsá
ní paktu) naznačuje, že Fran
cie a její spojenci neodzbrojí a
proto Německo může plnopráv
ně se znovu ozbrojiti, což prý
Mussolini podporuje do jistého
stupně.
Jeden z bolševiků asi správ
ně řekl:
“Francouzský tisk, jako
mluvčí francouzské těžké in
dustrie schvaluje pakt, proto
že to znamená nové zakázky
pro zbrojírny jakou jest Schnei
derova, Creusotova, škodovka
a další, jediné podniky, které
v době světové deprese vyplá
cejí tučné dividendy.”
Hranice mezi Bavorskem
a Rakouskem u Solnohradu
byla uzavřena německými po
hraničními strážemi. K podob
ným opatřením došlo na hrani
cích mezi Bavorskem a rakou
skými Tyroly. Rada rakouské
vlády hned počala uvažovati o
odvetných opatřeních. Němci
nedávno uvalili ohromné po
platky za visa cestovních pasů
turistů, kteří chtěli jeti do Ra
kouska. Odvetou rakouská
vláda opět počala mnohem pří
křeji než dříve vystupovati
proti straně rakouských Nazi
stů.
V londýnském sanatoriu
zemřel téměř zapomenut kdysi
vAnglii i za hranicemi proslulý
houslista, De Groot. Těžce chu
rav hrál přes zákaz lékařů v ne
mocnící i v přestávky své dlou
hé a trapné agónie. DeGroot,
původem Holanďan, narodil se
v Amsterodamu. Byl syn chu
dého hudebníka. Již v patnác
ti létech musil pomáhat ve vý
živě rodiny. Tehdy začal tvr
dý život potulného houslisty,
který hrál po kavárnách a va
rietních divadlech. Do Londý
na přišel, když mu bylo dvacet
let a byl přijat jako houslista
do orchestru divadla Covent
Garden, s platem 2 libry za tý
den. Ale hned po prvním vy
stoupení, jež okouzlilo ředitele
i dirigenta, byl mu plat zdvoj
násoben, a dříve než uplynuly
3 týdny od jeho debutu, byl
povolán řídit odchestr největ
šího londýnského divadla oper
ního. Od toho dne obrátila se
jeho karta: stoupal rychle a
hravě po žebříku slávy a bo
hatství. Na poslední stanici ži
vota, do sanatoria, odkud ne
měl již vyjít, doprovázely jej
dvoje jeho nejmilejší housle:
nástroj, který viděl jeho začát
ky slávy a vzácné stradivárky,
dar jeho ctitele, v ceně 2000
liber šterlinků.
Ve Velmi zajímavém
článku shrnul univ. profesor
baron von Uxekull nejnovější
výsledky badání jím spravova
ného ústavu při universitě v
Hamburku. Thema článku
zní “Jak vidí zvířata svět?”
Neboť okolí, v němž vidíme ně
které zvíře, není jeho světem,
nýbrž částí světa našeho. Kaž
dé zvíře je subjektem a jako
takové středem svého okolní
ho světa, který je pouze jemu
znám prostřednictví jeho smy
slových dojmů. V tomto světě
žije a působí. Okolní svět kaž
dého zvířete má svůj prostor a
svůj čas, jež tvoří rámec toho
to světa. Tento rámec nutno
určití srovnáním s prostorem a
časem lidského okolního světa,
což nutno prováděti srovnáním
řady příkladů. Při tom nutno
přihlížeti ke zvláštním, vý
značně vyvinutým vlastnostem
jednotlivých druhů zvířat, kte
ré je přirozeně upozorňují v
prvé řadě na určité zjevy a
stránky jejich okolního světa,
Nevidí se tedy rozhodně okolí
zvířatům tak, jak je vidíme
my, nýbrž v jejich vlastním
smyslovém chápání.
Neobyčejná příhoda se u
dála v Queenstown v Irsku,kde
prý americký státní tajemník
Hulí připil na zdraví “lidu ir
ské republiky”, jak udal Lon
don Daily Express, časopis při
pojil ke zprávě dodatek, že
volba těchto slov byla nešťast
nou předehrou pro světovou
hospodářskou konferenci.
V Mnichově, Bavory, An
tonie Pfuelf, socialistická po
slankyně do říšského sněmu, o
trávila se ve svém příbytku ve
věku 56 let.
“TELEGRAF”, BALTIMORE, MjD., JUNE 16. 1933
Prvé poštovní známky
byly vydány před 93 lety. Do
těch dob, ačkoliv poštovní do
prava již existovala, zapravo
valo se poštovné za každý do
pis v hotovosti, podle vzdále
nosti a váhy. Každý, kdo teh
dy chtěl posílat list poštou, mu
sil jej donésti na poštovní úřad
kde úředník list zvážil a vy
měřil z něho poplatek. Záslu
hou anglického poštovního ře
ditele Hill Rowlanda byla za
vedena známka a s ní jednotná
sazba a zároveň pouliční po
štovní schránky. V důsledku
toho nebylo již třeba chodit s
každým listem na poštu osob
ně a pošta rovněž měla ušetře
nou práci s vážením a výpo
čtem dopravního za každý jed
notlivý dopis. První poštovní
známku vydala Anglie r. 1840.
Záhy po ní následovaly ostatní
evropské státy. Manipulace
poštovních úřadů nebyla sice
ještě tak jednoduchá jako ny
ní, neboť každý stát měl svoje
území rozdělené na několik pá
sem podle vzdálenosti a i me
zistátní styk byl dosti těžko
pádný. Teprve Světový spo
lek poštovní r. 1874 zavedl
jednotné zásady pro poštovní
dopravu mezinárodní i vnitro
státní.
V anglickém hrabství
Sussexu vyskytuje se od loň
ského roku nedobyčej značný
počet lidí, kteří trpí tasemnice
mi. Přes nej přísnější kontro
lu na jatkách vyskytují se stále
nové případy, kde celé rodiny
bývají postiženy tímto druhem
parasitů. Jistá pojišťovací
společnost londýnská využila
nyní této okolnosti k zavede
ní zvláštního druhu pojištění.
Pojišťuje totiž pro případ one
mocnění tasemnicí. V tom
případě vyplácí postiženým
větší peněžní sumu na hotovo
sti, jako odškodné a zároveň
léčebné.
Přátelé prof. Alberta
Einsteina, známého fysika, pro
hráli svůj boj, aby dosáhli je
ho zvolení do francouzské a
kademie věd.
Výbor akademie místo Ein
steina odhlasoval odporučení
Pietra Zeemana, hollandského
vědátora. Einstein bude brzo
odporučen pro jiné uprázdně
né místo.
Dr. Zeeman jest členem
mnoha učených společností a
teprve před nedávném obdržel
četná vyznamenání včetně No
belovy cenu z roku 1902. Je
žid, jenž opustil Německo v
nynějším protižidovskému ta
žení.
Zvláštní přitažlivost pro
sebevrahy má jak se zdá, sop
ka Mihara, ležící na ostrově
nedaleko Tokia. Od začátku
letošního roku vzrůstá počet
lidí, kteří přesyceni jsouce ži
votem hledají konec v dýmají
cím kráteru sopky. Přes všech
na přísná opatření policie putu
jí lidé stále k vrcholu této hory
aby odevzdali svá těla temným
mocnostem země. V posled
ních dnech vrhlo se za jediný
den 6 mužů do žhavého kráte
ru sopky, zatím co 15 jiných
mužů a 5 žen podařilo se jen
násilím odvrátiti od provede
ní jejich sebevražedného úmy
slu. Třeba že v mikádově říši
sebevražda skokem do kráteru
sopky není žádnou zvláštností,
přece žádná z japonských so
pek nevyžádala si tolik obětí a
mluví sé o zvláštním kouzlu
sopky Mihary, čímž sebevra
žedná horečka ještě stoupá.
Podle údajů jednoho tokijské
ho listu vrhlo se od 1. ledna t.
r. 40 osob do kráteru této
sopky a 150 osob byto zadrže
no v posledním okamžiku na
pokraji kráterové propasti. K
zamezení dalších hromadných
sebevražd se navrhuje^aby pří
stup na ostrov byl umožněn jen
osobám, které mohou uvésti
vážný důvod své cesty. Poně
vadž však ostrov je oblíbeným
výletním místem obyvatelů
hlavního města Japonska, pro
testuje obyvatelstvo ostrova
proti tomu, že by tímto záka
zem bylo zbaveno podstatné
části svého výdělku, a obživy.
V Madridu, Španělsko,
Hildegarta Rodriguez, spisová
telka odborového hnutí a soci
alistka, byla zastřelena svou
vlastní matkou v rodinném o
bydlí po prudké politické hád
ce. Matka po činu zmizela.
U příležitosti mezinárod
ní vinařského kongresu, který
se koná v červnu v Londýně
bude uspořádána ojedinělá vý
stava. Bude to přehlídka po
hárků na víno užívaných od
dob starého Řecka až po naši
dobu. Na výstavě bude lze
spatřiti ovšem nejen pohárky
malého obsahu, jako jsou
dnešní, nýbrž i mohutné číše a
konvice, jakých se užívalo při
pití vína zejména ve středo
věku.
V St. Lin, Kanada, kostel
a klášterní dům v osadě Nejsv.
Srdce Pána Ježíše a Panny
Marie a při kostele ústav sv.
Antonína, byly velmi poškoze
ny tornádem, které zničilo sko
ro úplně obchodní část města.
Škoda je odhadnuta na budově
kostela na $35,000, ústav a
dům sester jsou poškozeny na
$4,000. Ve městě je škoda od
hadnuta na $175,000.
V jednom jihoněmeckém
městě byla před nedávném cen
ná magnolie vyztužena ocelo
vým sloupkem. Krátce na to,
udeřil do stromu blesk, nezpů
sobil mu však nej menší škody,
nýbrž sjel do železném sloup
ku jako po hromosvodu do ze
mě. Tento zjev uvedl na my
šlenku chrániti cenné stromy,
které so vyznačují buď bota
nickou nebo historickou hod
notou, skutečnými hromosvo
dy. Tím má býti mnohý pří
rodní památník uchráněn zká
zy, které při bouřích často pro
padají, zejména stromv vyso
kého vzrůstu.
Vymáhání daní v Rakou
sku stalo se poslední době tak
nebezpečným povoláním, že
vláda vydala vykonavatelům
soudním povolení k nošení
zbraně.
V Lima, Peru, Filomeno
Saco, jeden z mužů, obžalova
ných vojenským soudem ze za
vraždění presidenta Sancheza
Cerra, spáchal ve vězení samo
vraždu.
Bídáci.
V českém Krumlově v Již
ních Čechách,lákal k sobě au
tomobilista školačky, které šly
ze školy a nabízel jim, že je
povozí ve svém automobilu.
Děvčátka odmítla. Automobi
lista náhle uchopil jedno z
nich za ruce, vtáhl je násilím
do vozu a rychle ujel. Rodiče
děvčátka se teprve večer o té
to události dozvěděli. Za Zá
tonickými Dvory zastihli četní
ci hledané auto. Zločinec ve
zl již svou obět zpět ke Krum
lovu. Trvalo dlouho, nežli pla
čící děvčátko mohlo říci, co se
s ním v lese stalo. Majitel au
tomobilu byl zatčen. Je to ob
chodní zástupce Jindřich Kas
ka z Dobrkovic. Po lékařské
prohlídce, které bylo 141eté dí
tě podrobeno, nemohl zapírat.
Dopravili ho do vazby krajské
ho soudu v českých Budějovi
cích, kde bude souzen porotou.
V automobilu s ním jel Rudolf
Šilhá, který pomáhal jen při ú
nosu děvčátka.
“Rušné ” odvody na Slováčku.
Bujná slovácká krev se ne
bývalou měrou rozproudila ne
jen v žilách “šohajů”. ale i po
jejich košilích při odvodech v
Břeclavi. Z Velkých Bílovic
přijeli na dvou povozech šoha
ji samý obvaz. První, který se
postavil pod míru, měl 8 bod
ných ran v zádech, a z jedné
prýštila proudem krev. Šohaj
byl však přes to ve veselé ná
ladě a když byl tázán, kde k
tomu zranění přišel, řekl se
smíchem, že spadl s pater na
brány, které se mu zabodly do
zad. Po něm se nesměle tlačil
druhý, s obvázanou rukou. Přes
jeho protest byl obvaz sun
dán lékařem a tu se objevila
hrozná rána. Celý sval od
lokte až po rameno, byl rozříz
nut na kost. Když přišel na řa
du třetí s propíchnutou skrání,
vrch. str. Petrůj uhodil na pr
vého šohaje, kdo je tak zřídil.
Přiznali se, že večer byla u
nich zábava a “kriváky sa to
čily”. Druhého dne zase re
kruti z Lahošty jeli tryskem na
ověnčeném povozu a když
před nimi jedoucí rolník Šti
glic, který jel s válem, dosti ry
chle nevyhnul, vyskákali s vo
zu a pustili se do něj. Povoz
níku přišlo na pomoc několik
dělníků, kteří šli kolem s lopa
tami v rukou a tak se na nej ži
vější břeclavské ulici strhla
taková pranice, že ulice byla
tak zavalena, že strážníkům to
dalo mnoho práce, než se ke
rváčům vůbec dostali. Rekru
ti z Týnce se zase shlukli a pro
ti četníkům bránili jednoho re
kruta, který pro výtržnost měl
být zatčen. Když se konečně
podařilo výtržníka se zmocni
ti, tu nejmenší z rekrutů, aby
zakryl alespoň nějak porážku
Týnčanů, vykřikl na četníky
“šale eném donděte k nám na
hody sa poměřit, tam bysme
vás . ...” a rukou naznačoval,
co by četníky potkalo. Ovšem
byli také vesnice, jejichž šuha
ji se velice slušně chovali. S
prapory na ověnčených vozech
a za způvu slováckých písní,
dostavili se k “asentu” a zase
klidně odjeli.
Jak bylo v Československu
objeveno uhlí.
Na statcích olomouckého bi
skupství pátralo se odedávna
po nerostném bohatství, ale té
měř bezvýsledně. Zatím co v
Horním Slezsku bylo uhlí všeo
becně známo a užíváno, stává
se nález tohoto v našich ze
mích zvláštností. Již r. 1561
pokusil se jakýsi Jakub
Moltscha a Honza Jiros o dolo
vání v Hukvaldském panství a
Po jejich stopách, mimo jiných
kráčeli i “horní mistr” Martin
Macůrek a Balcar Stybar, a
však jejich práce nepřinesla
jim ovoce. Teprve 9. června
1767 byl hlášen úředně nález
uhlí. Nálezcem byl chudý ko
vář Jan Ketlička ze Sl. Ostra
vy. Jednou, za slunečného
červnového dne, když neměl
čím by zatopil, rozhodl se o
dejíti se svým tovaryšem na
Burni, aby vysekal několik
zbytečných plánic, nacházejí
cích se při jeho kamenitém po
líčku. Když vydobyli jeden z
mohutných pařezů, překvapilo
je poledne. Aby si mohli při
pravit oběd, vzal Ketlička ně
kolik černých kamenů, které
vytáhl zespod vykopaného pa
řezu a sestavil si ohniště. Avšak
ku podivu. Kámen počal ho
řet současně s dřevem a hořel
ještě, když dřevo dávno shoře
lo. V nalezených kamenech
bylo ovšem zjištěno uhlí a po
věst o nálezu roznesla se po
celém kraji. Kovář Ketlička
dobýval zprvu uhlí jen pro
svoji potřebu, pak však poze
mek na Burni,podle jeho náhle
du výhodně zpeněžil a spoko
jeně žil ve své kovárně. Prv
ní, kdo se pustil do lámání u
hlí na úřední vyzvání, byl hr.
Frant. Josef Vlček. Dolování
se provádělo buď vnikáním do
země se strany, anebo kopá
ním menších jám, t. zv. šach
tic. Tehdejší pracovní síly by
ly velmi levné, neboť horníky
byli poddaní, kteří si dolová
ním odbývali robotu a odtud
pochází ještě do dnešního dne
zachovaný výraz, že “havíři
jdú do roboty”, kdežto hutníci
chodí na “šichtu”. Uhlí těžilo
se zprvu do kbelíků, zavěše
ných na rumpálu otáčeném
dvěma vody. Jak nepatrná by
la těžba poznáme z toho, že za
čtyři léta od r. 1790—94 vytě
žilo se asi 40 tisíc centů uhlí a
cena za měřici pohybovala se
mezi 4 až 5 proši. Avšak cizí
města pochopila brzy velký
význam uhlí a proto ho hojně
používala, zatím co samotná
Ostrava to nedovedla ocenit
což jest zřejmé z toho, že ještě
r. 1840 topilo se ve škole dře
vem, ačkoliv na př. Opava by
la již dávno předtím zásobová
na ostravským uhlím.
Pověrčivost v Jihoslavii.
V Cousenza, Jugoslávie, se u
držuje z dob středověku po
věst, že v kostele je zakopán
Velký poklad. Vyzvednouti
prý ho může ten, kdo ho uvidí
ve snu; musí však obětovati
nejmladšího člena své rodiny.
Dvěma členům rodiny Accu
rovy se zdálo, že poklad v ko
stele našli i odhodlali se ku
zmocnění tohoto bohatství.
Rodinná rada se usnesla oběto
vati 141etého chlapce; ženich
übožákovy sestry se podjal ú
kolu kata. Mrtvolu dopravili
do kostela a nad ní jali se za
klínati duchy. Nyní se měla
země otevřití a vydat bohat
ství. To se ovšem nestalo, ale
o případu zvěděly úřady a ro
dina se musí zodpovídat ze
strašlivého činu.
V pražské Stromovce naleze
ny středověké helmice.
V Král. Oboře v Praze ne
daleko letohrádku býv. místo
držitelství se přišlo při pracích
na zahradě na velmi zajímavý
nález, na dvě středověké hel
mice s typickým drátěním, kte
ré bylo upevněno kolem brady
a uší. Helmice mají vzadu
výběžek, jenž chrání zátylí.
Z které doby pocházejí, nelze
přesně říci. Používalo se jich
již v 11. století, pravděpodob
ně však budou z husitských
válek. Mohly patřiti vojínům
uherského vojska, které v mí
stech nálezu bylo ve chvíli kdy
se schylovalo k bitvě na Vítko
vě, v které žižka porazil císař
ské vojsko. Není však vylou
čeno, že jsou starší. Helmice,
již ležely 40 cm pod terénem,
byly dopraveny do čsl. státní
ho archeologického ústavu v
Praze.
o
Čechoslovák dobyl I. ceny v le
tecké akrobacii.
V soutěži letecké akrobacie,
pořádané na varšavském mezi
národním leteckém meetingu,
dobyl prvního místa českoslo
venský účastník Novák na le
tadle Avia BH 22.
Laciné Jízdné
Dobré na vyhražených vla
cích pro dálší podrobnos
ti zeptejte se jednatele.
Všecky okružní lístky
V neděli, 18. června
$2.75 PHILADELPHIA
Každou Sobotu a Neděli
$1.25 WASHINGTON
V Pátek a Soboty
2 neb 3 dny
All-Expense Tours
$10.50 a výše
ATLANTIC CITY
Dle vybrání hotelu
V sobotu, 17. června
$ll.OO DETROIT
$10.25 TOLEDO
$8.25 CLEVELAND
$7.25 YOUNGSTOWN
$7.00 BOSTON
$12.50 CHICAGO
50ti mílová jízda v Chicagu,
zdarma vstup na výstaviště,
vysvětlení jízdou skrze vý
stavu a lístek ku přesedání
do stanice $3.50 zvlášť.
16 denní Výlet
$16.80 Okružní lístek
NIAGARA FALLS
Pátek a Soboty
16., 17. a 30. června
a 1. července
Spatřte Století Pokroku
v Chicagu.
Snížené okružní jízdné a
výlohy.
Nízké okružní lístky ku kon
ci týdnu do všech stanic,
prodloužené přes 4.červenec
Telefon, Wolfe 4016
. August Pasek
Pohrobník a Balsamovač
2406 ASHLAND AVENUE
Otevřeno ve dne i v noci.
“STEEL KING” GARAGES
Zaručené že se neprohnou.
Rámy a rohy jsou 2x2 palcech
veskrz ocelové. Postavím ja
kékoliv velikosti. Cena dle do
hodnutí. Splátka $6 měsíčně.
Zhotovuje
P. J. G R O V E
1612 N. Wolfe Street
Telefon, Wolfe 4943
Čsl. železničáři před novým
snížením platů.
V Československu delší čas
jsou kolportovány zprávy, že
má dojiti k novému snižování
platů státního zaměstnane
ctva. Tyto zprávy zneklidňu
jí nejen veřejné zaměstnance,
ale i ostatní vrstvy obyvatel
stva, zejména jeho samostatně
výdělečnou část (obchodníky
a živnostníky), která ví, co to v
době krise znamená méně pe
něz v oběhu. Zneklidňují ale
také proto, protože rozšiřová
ny v souvislosti s některými
chystanými opatřeními na o
chranu demokracie, dávají vol
nost nejhojnější fantasii. Zprá
vy tyto byly s počátku vyvra
ceny. To působilo uklidňují
cím dojmem na venkov. Na
jednou však jako rána hromu
přichází zvěst, že železničář
ským důvěrníkům bylo ozná
meno, že parlamentní rozpoč
tová komise návrhu je další
snížení platů železničních za
městnanců o 12%. Železnice
propustily již dvacet tisíc za
městnanců. Nyní jednotlivé
železniční služebny vyzývají
své zaměstnance, aby se do
brovolně hlásili do výslužby,
třeba nemají doslouženo. Jde
především o ty zaměstnance,
kteří jsou postrádatelní a u
nichž vyměření t. zv. minimál
ní pense nebude ohrožovat vý
živu rodiny. Železniční orga
nisace vyzývají své členy, aby
při hlášení se k dobrovolnému
odchodu do pense nepodpiso
vali žádné reversy. Nejde tu
totiž o odchod podle zásad re
strikčního zákona, ale o dočas
nou výslužbu z úřední, ale o
dočasnou výslužbu z úřední
povinnosti. Železniční správa
chce touto cestou docíliti odli
vu určitého počtu zaměstnan
ců.

xml | txt