Newspaper Page Text
jgyyswfy !S I 1)1,1 14 i*: .iHjgim V" ~'«~~V, Bohemie and the Čecbs. 7 "Ftow ZZiW referuje V. £. Pn bramshý. Zdá se, že doba, kdy Angličané a Američané, respektive i časopisy an gloamerické, čerpaly o nás Češích nepříznivé zprávy z nepřátelských nám listů německých, minula a na místo toho nastoupila u těchto čini telů snaha poznati nás Čechy, kteří jsme nepopiratelně v rozvoji Spoje ných Států také důležitým činitelem v směsici obyvatelů této země nepo sledním článkem, učiní ti si přesný názor o tom, jak Češi, jejich spolu občané žijí doma v jejich staré vla sti, jaká země, jejich Čechie jest, co je tam pozoruhodného, jaké jsou dě jiny onoho nám tak drahého místa, ale nejen to, praktičtí Američané chtějí zem tu viděti z blízka, z vlast ního názoru, vysílají do Čech vyni kající lidi, spisovatele, kteří mají ne obyčejný pozorovací talent, a objek tivnost, scházející tak často i našim krajanům do Čech na návštěvu zaví tavším, a výsledkem těchto snah o po znání Čech a jejich vlasti jest před námi ležící, právě vydaná kniha, je jíž název uvedli jsme v čele tohoto článku. Známý cestovatel a spisovatel Wil. S. Monroe, po delším pobytu v Če chách a důkladných studiích a ná ležité přípravě přistoupil k dílu, k sepsání anglické knihy o Češích a Čechách, již právě vydalo naklada telství F. C. Page a Co. v Bostonu, Mass. Kniha ta není obyčejným cestopis ným dílem, nýbrž jak na první po hled patrno, kniha ta má za účel přesně informovati Angličany, v pr vé řadě Američany, nevyjímaje ovšem nás Čechy v Čechách aneb zde, rozené, vůbec každého, kdo se dice dokonale poučiti o Čechách, a jejich obyvatelích. Praktické uspořádání knihy v ka pitoly, nádherná celostranná vyo brazení, jichž dílo to, ozdobené zna kem zemí bývalé koruny svato-vác clavské obsahuje celkem 60, spolu s pěknou výpravou knihy a pečlivým u spořádáním textu, dělá čest nejen je jímu autoru, ale i nakladatelství, jež knihu tu talk nádherná vypravilo. Dílo pojednávajíc podrobně o Če chách, dotýká se i Moravy a Slez ka, takže i pro krajany tyto má značný význam. Hned na začátku knihy upoutá každého roztomilá tvářinka české dě vušky, v rozkošném národním kroji, pravý slovanský typ, a peasant girl, důkaz, že p. Monroe i pro tyto půvaby naší vlasti má porozu mění, jež doufáme našimi krajanka mi bude p. spisovateli vděčně kvito váno. ,Po krátkém úvodu, v němž uvádí příčiny, proč podjal se tohoto úkolu, spisovatel rozvrhuje látku knihy ve 24 obsažných kapitol, a počínaje geo grafickým popisem Čech, v němž líčí iitvar, polohu, horstva, vodstvo, kli matické poměry Čech, bohatství pří rodní, plodiny, floru, počet obyva tel, popisuje krátce Prahu a ostatní města česká, dotýkaje se zároveň vy stěhovalectví, zmiňuje se o Češích, u sazených ve Spojených Státech, sdě luje kde tito a v jakém počtu jsou u sazeni. V další kapitole Beginnings of theBohemian Nation líčí původ nejstarších obyvatelů Čech, uvádí pověsti o Libuši, Přemyslu, přechá zí pak k vlastním dějinám Čech, jmenuje pořadem panovníky, a po drobuje zároveň kritice tehdejší po měry a vysvětluje vše poutavým ač přesným a podrobným líčením. Třetí kapitola věnována jest do bě Karla IV., otce vlasti, autor oce ňuje jeho činnost, píše dále historii Čech, uvádí jména Hus, Milič z Kro měříže, Štítného a jiných, ve spoje ní s popisem tehdejších nábožen ských poměrů, jež podrobněji roze bírá v další kapitole, nadepsané John Hus and the Moral RevuLution. -v Si V. -t 4-Jlkř3v. 3 :ř- sJct n&Jtšr,. Uvádí Václava IV., náš poměr k ftímu, a osvětluje obšírně tehdejší, nám Čechům tak drahé a důležité u dálosti let 1378—1419, odsouzení a upálení Jana Husa, války husitské atd. Následuje doba Jiřího z Poděbrad, doba protestantismu, již uzavírá ka pitola konec samostatnosti české! Následuje radostnější kapitola, v níž popisuje obrození českého života, založení českého musea, dobu Jung mannovu a Palackého, činnost a tra gický osud našeho nejlepšího publi cisty Karla Havlíčka, všeslovanský sjezd v Praze, a novější politické u dálosti v Čechách. Kapitola další věnována jest českému lidu. Autor osvětliv rozdělení Slovan stva, obírá se národopisnými zvlášt nostmi našeho lidu, jeho kroje, živo tem a obyčeji, vypočítává kulturní a filantropické instituce, ústavy, škol ství, všímá si průmyslu a hospodář ství, nezapomínaje stále navazovati na náš politický poměr k Rakousku a Německu. V dalších kapitolách, jež věnová ny jsou otázcě národnostní, postave ní našeho k Němcům a Židům v Če chách, prozrazuje autor neobyčejnou znalost tohoto oboru a žádoucí ob jektivnost. Sokolstvo, jeho cíle a snahy, jsou spisovateli další vděčnou látkou, a kruhy sokolské zajisté s povděkem přijmou ocenění věci sokolské, jež střízlivě, ale věcně a správně pan Monroe v publikaci této umístil. K této kulturní instituci připo juje autor popis knihoven pražských a veřejných čítáren, průmyslových a historických museí, literatury, ča sopisectví a novinářství. Daleko nestačilo by místo, kdyby chom chtěli zde uváděti všechny přednosti a obsah knihy, neb zaji sté kniha ta mezi krajany našimi bu de hojně rozšířena, proto omezujeme se na nejdůležitější. Autor pokračuje, píše dějiny nábo ženství a náboženské otázky vůbec, líčí podrobně školství české a vycho vatelství, obírá se opět podrobně řečí a literaturou a dějinami literatury české, uvádí jména a oceňuje význam našich vynikajících spisovatelů, u čenců a umělců českých. Další kapitoly obírají se dějina mi malířství, architektury, sochař stvím, hudbou a skladateli českými. Agrikultura průmysl a obchod jsou dalšími v řadě pojednání, kde autor ukazuje všestrannou znalost na šich poměrů. Krásy staré Prahy nalézají zde povolaného znalce a nadšeného cti tele moderní Prahy, uznalého moder ního člověka a pravého cestovatele. Popis lázeňských míst českých, požívajících světové pověsti, líčení a popis českého venkova, sesterské Mo ravy a bratrského Slezska uzavírají tuto (knihu, z níž nejen každý mů že nabýti náležitého poučení a správ ného názoru na Čechy a český ži vot, ale i zadostučinění za všechna příkoří nám od nepřátelských něme ckých listů po léta činěná, neboť vy dání této knihy pro nás Čechy, ze jména pro nás, v cizině žijící, jest radostnou událostí. Kniha ta jak doufáme, bude se nalézati nejen v spolkových knihov nách, ale bude i ozdobou každé če ské domácnosti a majetkem každého upřímného Čecha. Dílo Bohemian and the Čechs ho dí se znamenitě za dárek dítkám našinců, za dárek přátelům našim če ského jazyka neznalým a vůbec kaž dému, kdo s námi Čechy přijde do styku, neboť autor na mnoha mí stech vplévá do děje a popisů i Če chy americké, řeší jejich poměr k této zemi, takže každý najde v knize té mnoho cenných ponaučení. Vydání této knihy znamená pro nás kompliment od Američanů a na nás jest nyní, abychom jim poděko vali hojným rozšířením tohoto velecenného díla. Kniha skvostně vázaná, obsahující přes 500 stran textu a 60 celostran ných vyobrazení, stojí $3. «. Petrova skála. "Ty jsi Petr, to jest skála!" tak zní chlouba Šíma stálá, na té skále každý ďas jistě prý si zláme vaz. Nechť svět sebou jak chce zmítá, skála ta prý vždycky skýtá církvi podklad bezpečný fundament to výtečný. Šťastná církev neomylná, že je v "kramflekách" tak silná a že jako mnohý trust stále do šířky chce růst! Jenže není známo všude, jak to dlouho trvat bude, všelijaké úkazy věští skále úrazy. "•Co se vleče, neuteče" leckdes do svatých bot teče a sám pan Merry del Val strach má, jak to půjde dál. Španělsko i Portugaly papšínkovi rozmar kalí, tam ta skála Petuova statečně se nechová. Jindy Vatikán měl v zvyku napsat ostrou encykliku, klatbou těžkou pohrozit, snadno s kacíři byl "kvit." Ale dnes jsou jiné časy, svět je plný zpupné chasy, jež má bohaprázdný zvyk, smích si tropit z encyklik. Klatbou-li jí papež hrozí, rouhá se: "Ej, bobky kozí!" "Anathema" prázdný zvuk, řehní se mu každý kluk. Ký div, že v tom těžkém hoři papež s touhou hledí k moři, za nímž leží Nový Svět nejradš plaval by tam hned. Pořád slyší, jak tam blaze, lid tam kapsy prázdní snáze pro humbuček lecjaký, dosud věří v zázraky! Popy ctí a rád jim dává, až je z toho bolí hlava, na obrovské rozměry staví chrámy, kláštery. Kdyby mohl, otec svatý hned by vytáh' z Říma paty, nebo kdyby takle Sím přes moře chtěl plavat s ním. Dnes to nejde ještě snadno, z různých příčin není radno vyměniti Vatikán za nějaký nový stan, ale jednou přijde chvíle, jak to bude roztomilé! že Svět Nový papeži s jásotem vstříc poběží. Pokloní se mu jak bohu, bude líbat jeho# nohu a eo zbylo ze skály, do museí navalí. Zdá ee, že budou dávno "kvést" rampouchy na zahradě, než bude ten milion centů pohromadě. Že prý při pomyšlení na loudavost těch matičních sbírek až srdce bolí! Ale kdo pak za to může, že nedají se někteří lidé i k lásce k vlasti nu tit holí! Pan Burton Holmes nemůže si Čechy vynachválit. Jistě nemá ani tušení, jak budou tyhle jeho "travelo gy" vídeňské šmoky pálit. V proslulém či pověstném River sajdu řádí prý hojně zloději sko ro ještě hůř než jejich kamarádi po licajti. To už klesl ten oblíbený český resort tak hluboko Ale ovšem, vždyť není od Chicaga daleko! Duch zemřelého filosofa Jamesa přišel prý navštívit jednoho chicag ského spiritistu. Na neštěstí nemohl se s ním domluvit a tak nevíme zase, jaký nás očekává na "(mom" světě blahobyt. K vůli našim česko-americkým po mníkům byla by se málem strhla v novinách patálie. Ale nešť, aspoň dostalo by se do nich zase jednou tro~ (HUMOR A ATIK A PÍŠE B. BITTNER WWW®*#* chu života, aby nevypadaly jako vy šeptalá němota. To je ňákého divení, proč se De troit posledních deseti letech čí selně tak znamenitě zmohl. A pře ce leží odpověď na tuhle otázku na dlani: Protože tam nejsou "otcové města" dosud (jako leckdes jinde) zvyklí na braní. Má-li col. Roosevelt upřímné lidi v lásce, pošle milwauckému mayoro vi štípanou pusu. Ten pověděl mu v čas, co si o něm myslí a nepřišel se svým komplimentem vzácnému ho sti "s křížkem po funusu." Taky pan Hearst má nyní kuráž na slavného šelmobijce. Škoda jen, že je tak tuze "žlutý" a že se málo kdo jen bojí jeho knuty! A mr. Taft se pořád ještě usmívá kdykoliv se na něrj fotografický aparát "zadívá." Baťuška hosudar byl prý by se stal obětí atentátu. Ach, hospodine, to je bída, když už i z boží milosti Vilí mek své kollegy tak špatně hlídá! Abyste se boha báli dostáném tři kardinály, a to prý co nevidět! Je to štěstí, viďte, že jo? Kdo chce, ať se tomu směje, nemůže-li závidět! Že prý si ho přece vezme, toho ma ličkého italského vévodu, slečna Ka čenka Elkinsova. Ale napřed musí se stát hraběnkou de Terano, aby jí nemohl mužíček jednou říci: "Ale, honey, vždyť měla jsi jen ty svoje miliony!" To se rozumí, že nemá všech pět pohromadě ten ubožák, který pojal ve třech měsících tři ženy. Kdyby měl rozum, byl by se spokojil pro začátek se dvěma a později byl by utekl oběma. Bude to stát asi hezkou hromádku zlata, než dostáném ty tři nové kar dinály, ale co na tom? Tady se to ho pokušení leckdes jako smetí vá lí! Aeroplan ve spojení s jiskrovou te legrafií nu, s takovou pomůckou už vojáčkové ve válkách něco pobijí! Letošní sézona v Newportu byla by málem několik našich milionářek strhala" tak hrozné to bylo na pjetí nervů a "dření." Já bych věděl pro ty vznešené dámy výbornou me dicínu Dát jim na pár neděl do ru ky koště a lavičník přes takovou změnu není! Tedy je to přece pravda, že bují ve Spojených Státech plemenná se bevražda Můj ty smutku, až tu bu dou samí "foreigners," komu dají dženuajn" Amerikáni za to důtku? To přece není nic divného, že stal se v Chicagu z jednoho kazatele he rec! Před "sluhy božími" se musí každý komediant schovat, jak výtečně dovedou se přetvařovat! Jako presidenta McKinleye, tak mayora Gaynora střelil dobrý kato lík. Máť římská církev v atentátech na "nebezpečné" lidi tisíciletý cvik. Slavný Edison socialistou? Tisíc hromů ale kdyby se "zbláznil" ce lý svět, Teddy Roosevelt nepřikloní se nikdy k učení tomu! To byly dlouhé (a taky hloupé!) tváře na nádraží i v privátní káře, když Teddy zatracoval, že nebude banketovat s Lorimerem, třebas byl třikrát členem Hamilton klubu. řo- vídali si předáci toho elitního těle sa, když mohli po straně strčit hla vy dohromady: "Jo, jo, milý souse de, já si pořád myslil, že nám tu ten zbrklík něco vyvede!" Sedmnácti studentům ukraidl je den dvoj ctihodný pán hodinky, aby se mohl dostat na sjezd lutriánské sy nody. A pro tuhle bezpříkladnou horlivost ve víře dostane se snad, chudák, ještě za mříže! Musel-li ten pennsylvanský pan Sibley vynaložit, jenom na nominaci $42,000, co pak bylo by jej asi stálo zvolení Na štěstí byla za ním "Stan dardka" a proto nemusil se bát, že dostane jeho kapsa z té štědrosti bo lení. Mezi americkými bohačkami zmá hají se nějak tuze nápadně podloud nice. Nejraději "pašujou" krajky a diamanty a jak se zdá, kradly by vů bec jako straky, kdyby neměli někdy veřejní orgánové tak ďábelsky proni kavé zr^ky. Jak se zdá, špacíroval se p. Taft do St. Paul jenom proto, abv tam za hrál na harmoniku míru. Ale velké ho úspěchu tím íštrmentem nedocí lil, protože mu navrtali insurgenti s Teddym dávno do něho díru. KardinalsTcá rada. Taky pan kardinál Gibbons se rmoutí, není-li s bósem svým spokojen lid, modlí se k bohu, očima kroutí přece tak stále nemůže být! Hospodin slyší prelátské vzdechy, vnuknutím spásným tiší ten žal: "Buď rád, že nemáš v posteli blechy, starat se o lid, to bys si dal!" Kardinál ráno osvěžen vstává, chápe se pera a píše list: "Z velkého luxu bolí lid hlava, měl by žít stři drně j, míň pít a jíst! Luxus je pouze pro velké pány, ale ne pro sprostý s mozoly dav, kdo by rád vešel v nebeské brány, přepychu všeho rychle se zbav! O chlebě suchém také lze žiti, obětuj církvi zbytečný groš, za to pak. v ráji budeš kdys míti každý den rozkoší plničký koš!" Noviny to přece jejich jest úkoi ochotně tisknou, co kardinál prál, aby lid slyšel "za tepla" vůkol, čím se má řídit v žití svém dál. A ten lid dobrý čte to a při tom nemyslí většinou docela nic, neboť je z dřiny své bezmála pitom, sousto pak stojí den ze dne víc! Wis. 35 milionů vydá prý se v New Yorku do roka na dobročinné účele. Nu, podle toho je tam asi všecka do savadní bída pěstována "uměle/ Milwaučtí novináři uvítali Roose velta příležitostnou publikací, kterou pokřtili duchaplně "Big stick." Ale v pravdě nemával v ní velkým obu chem bývalý president a plukovník, nýbrž první městský, socialistický činovník. Seidel jmenuje se ten tvrdohlavý milwaucký mayor a to je po česku žejdlík. Je to ovšem míra, které se již neužívá, ale zdá se, že prospěla by velice všem městům, jejichž radnice je neduživá. Noví jednatelé. Box 143. TP***sm V i *í 4 1 \n\n By Will S. Monroe. Vine. Gregurek, Sealy, Tex. Joe Walter, East Pittsburg, Pa. Em. Joachimsthaler, Pierce, Nebr., Frank Vrba, Protivin, Iowa. Frank Cypra, 628 Montgomery ave., Elizabeth, N. J. Pavel Černý, Route 2, Box 82, Cato, Alb. C. Tomšů, R. Z, Box 15, Ren frow, Okla. Josef Bláha, Dillon vale, O.