Minnesotské noviny. [volume], November 03, 1910, Image 10

About Minnesotské noviny. [volume] (St. Paul, Minn.) 1904-19??

Image provided by: Minnesota Historical Society; Saint Paul, MN

                
Y Chicagu jedná se o sdruže
ní všech českých svobodomyslných
škol a snaha tato bude prý co nejdří
ve korunována dokonalým úspěchem.
Nejmladší člen rodiny virtu­
osů na housle, Emanuel Ondříček,
získán byl new-yorskou agenturou
Wolfsonovou pro celou řadu koncer
tů ve Spojených Státech. Prvně vy
stoupí tuto středu v Mendelssohn
Hall, v New Yorku.
Y pondělí večer byl prof. Will.
S. Monroe, spisovatel knihy "Bohe
mia and the Čechs", hostem klubu
Slavia v New Yorku. Prof. Mon
roe vyjádřil přání, že rád seznámil
by se s Čechy new-yorskými a klub
Slavia, který v New Yorku koná
platnou a užitečnou kulturní práci,
vyšel mu ochotně vstříc.
Přednáška, kterou měl předmi
nulou neděli v St. Louisu pan J. E.
S. Yojan, setkala se s všestranným
úspěchem, byvši pozorně vyslechnu
ta značným počtem uvědomělých
krajanů. Příští neděli přednášeti
bude pan Yojan v Omaze, získán
byv Svobodnou Obcí, v pondělí v
Clarkson a v úterý dne 8. listopadu
v Niobrara, Nebr.
Pan Kajetán Atl, nadaný vir
tuos na harfu, získán byl pro letošní
sézonu pro symfonický orchestr v St.
Paul, Minn, a ve městě tom veřej
ným tiskem srdečně uvítán. Pan
Atl vystudoval na pražské konserva
toři a v Americe mešká asi rok. Po
nějakou dobu byl členem orchestru
new-yorské opery a později vystupo
val s proslulou Innesovou kapelou.
Česká Dobročinná společnost,
která před nedávnem v Chicagu byla
založena, pořádala minulý týden
první svůj ples, který se potkal s ne
obyčejným úspěchem. Ježto hud
ba účinkovala zdarma a všecky prá
ce konány byly z ochoty, počítá se,
že čistý výtěžek dosáhne $2,000.
Česká Dobročinná společnost vypo
mohla již celé řadě krajanů upad
nuvším v nouzi a neštěstí a vůbec
koná svědomitě své lidumilné poslá
ní.
Na vyzvání Národní Lože Jed
noty Táboritů, uspořádá pan J. J.
Jelínek, jeden z redaktorů "Sprave
dlnosti/' cyklus přednášek ve dnech
od 13. do 20. listopadu. Přednášky
rozvrženy jsou následovně: Y Staun
ton, 111., 13. listopadu v Edwards
ville, 111., 14. listopadu v Mt. Olive,
111., 15. listopadu v St. Louis, Mo.,
v sobotu 19. listopadu v Collinsville,
111., v neděli 20. listopadu dopole
dne, v East St. Louis, 111., téhož dne
odpoledne a v St. Louis, Mo., téhož
dne večer.
České časopisy v Chicagu s
nadšením se rozepisují o přednáš
kách slavného cestovatele americké
ho, Burton Holmesa, jenž delší do
bu strávil ve vlasti naší a z Čech
přinesl si nejlepší dojmy. Pan Hol
mes přednášel o Čechách jednou od
poledne a jednou večer a veliká síň
Orchestra Hall byla pokaždé zaplně
na do posledního místečka. Jistý
přítel náš v soukromém dopise,- v
němž se zmiňuje o přednášce Hol
mesově, praví mezi jm£n: "Holme
sova přednáška jest výtečná a měli
byste se postarati, by též do Oma
hy zavítal. Obrazy z Prahy jsou
unášející. Přednáška dýše sympa
thií pro naši vlast a náš národ a
zajisté přinese i v ohledu finančním
dobrý užitek. Tak na př. se vyslo
vil pan Crane, jeden z našich milli
onářů a velkoprůmyslníků, že ne
opomene na příští cestě do Evropy
delší čas v Praze a y Čechách strá
viti. Dal si představiti pana Hol
mesa a gratuloval mu k velkolepé
mu úspěchu jeho přednášky. Člověk
odcházel domů rozechvěn a nadšen
pro krásy naší staré vlasti a bylo nás
as mnoho, kteří jsme si v duchu při
slíbili, že se tam též při nejbližší
možné příležitosti podíváme. Celý
zástup lidí se musil rozmrzele vrá
tit, neb Orchestra Hall byla nabita
a dále tam již nikoho nepustili."
O to, že pan Holmes delší dobu v
Čechách strávil a přišel tam do pra
vých rukou, získala si největší zá
sluhu Česko-Americká Tisková Kan
celář, která na jeho návštěvu upo
zornila povolané kruhy pražské.
Y posledním čísle tohoto listu
mohli jsme učiniti pouze stručnou
zmínku o úmrtí Františka Ludvíka,
zasloužilého řiditele prvního stálého
českého divadla v Americe. Zemřel
v pondělí dne 24. října po delším
churavění, avšak smrt jeho všeobec
ně překvapila, neboť stále zdála se
kynouti naděje na uzdravení. Po
hřeb zesnulého konán byl ve čtvrtek
ze síně Thalia, která po celou řadu
roků byla domovem Ludvíkovy spo
lečnosti, za ohromného účastenství
širokých vrstev českého lidu v Chi
cagu, tělesné pozůstatky spáleny v
krematoriu na hřbitově Montrose a
popel uložen na Česko-Národním
hřbitově. Stalo se to po přání ze
snulého, jenž tak až do poslední chví
le svého užitečného života zůstal
mužem skutečně pokrokovým. U
rakve promluvil pan J. E. S. Yojan
a dále pan R. J. Pšenka za Českou
Besedu, které zesnulý byl členem,
a na hřbitově, dříve než tělesné po
zůstatky odevzdány ohni k strávení,
pan K. Splavec, dlouholetý člen
Ludvíkovy společnosti. Ze životo
pisných dat zesnulého uvádíme:
František Ludvík, syn pražského
měšťana Adama Ludvíka, narodil se
v Praze dne 3. dubna r. 1845. Na
vštěvoval školu u sv. Haštala a po
zději pokračovací školu Budeč u Pi
aristů. Yyučil se kloboučnictví u
chvalně známé firmy Y. Hampejs,
avšak v bujné hlavě jeho vzmáhala
se čím dále tím větší touha po di
vadle a když r. 1854 uviděl na sta
rém stavovském divadle "Diblíka,"
byl osud jeho rozhodnut. Dotáhl
to sice v kloboučnictví na tovaryše,
ale hned potom odebral se
fna
k divadelní společnosti E. Kraemra
v Libni, od kteréž, jelikož prozrazo
val vzácný talent, byl engažován do
Plzně k společnosti Filipa Zoellnera.
Po krátkém pobytu zde odebral se
ná zkušenou, a procestovav Moravu,
Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko a
Tyrolsko, vrátil se opět do Čech, a
po roce vstoupil opět k společnosti
Zoellnerově a od té doby se s divad
lem nerozloučil. Roku 1867 vyzván
byl známým p. Pavlem Švandou ze
Semčic, aby nastoupil místo u měst
ského divadla plzeňského co komik,
což také přijal, ale navzdor skvělé
mu postavení nezdržel se tam dlou
ho, neboť odešel, aby uzavřel sňatek
s vynikající herečkou Josefou Pro
kopovou, dcerou prvního českého ři
ditele, čímž stal se zároveň správcem
společnosti ovdovělé paní Yojtěšky
Prokopové. Ovdověv po šestiletém
manželství, oženil se podruhé s ny
nější chotí svojí, Bohumilou, roze
nou Novotnou, načež obdržel diva
delní koncesi po zesnulém Josefu
Kulasovi a v krátké době společnost
jeho získala si v Čechách pověst nej
chvalnější. R. 1893 uskutečnila se
jeho dávná touha, zavítati mezi kra
jany americké, a tak stel se zakla
datelem prvního stálého českého di
vadla v Chicagu. Byl tedy život
Františka Ludvíka těsně spjat s po
čátky českého divadla i s jeho po
zdějšími triumfy. Započal krátce
po Tylovi, a celý život svůj kráčel
svědomitě Ve šlépějích tohoto mnže,
tak bohatého na ideály. František
Ludvík v mladších letech svých byl
hercem výborným, jenž vytvořil na
českém jevišti celou řadu rázovitých
postav a osobně byl člověkem vzác
ných vlastností. Neznal nenávisti,
falše ani přetvářky, a dokonce i ne
přátelství dovedl spláceti shovívavo
stí a vlídným úsměvem. Pisatel do
sti často setkával se s ním za svého
pobytu v Chicagu a nepamatuje se,
vandť
že by byl o někom křivého slova
řekl. I pro chyby a poklesky jiných
lidí, mnohdy zcela mu lhostejných,
míval omluvu a u každého vvhle
dával lepší a jasnější stránku pova
hy. Byla to dobrá, poctivá duše, po
které dlouho se bude stýskati těm,
kdož měli příležitost z blízka ji po
znati. Jsme jisti, že na tisíce lidí,
jak zde, tak i ve vlasti naší, upřímně
zatruchlili, když roznesla se smutná
zpráva o úmrtí Františka Ludvíka,5
zakladatele prvního stálého českého,
divadla v Americe.
Drobné kiXHrifea česfcá.
Na poli na farmě své blíže North
Judson, Ind., zemřel v těchto dnech
náhle Karel Yendl, muž 55-letý.
Smrt způsobila nejspíše srdeční cho
roba, která se vyvinula od žaludeč
ních křečí, jimiž Yendl po delší do
bu trpěl. Blíže Dillon, la., za
střelil se minulý týden 41-letý Frank
Zatečka a příbuzní praví, že neopě
tovaná láska dohnala jej k zoufal
ství. Y Chicagu oběsil se 53-le
tý Josef Paterna, ženatý a otec šesti
dětí ve věku od 12 do 23 let. Pater- i
na narodil se ve Stožicích u Vod
ňan a v Americe dlel asi 20 let. Byl
členem spolku sv. Josefa I. Ů. J.—.
Y Chicagu zadušeni byli svítiplynem
manželé Frank a Anna Pelikánovi.
Panuje náhled, že gumová hadice od
kamen, která se na rouře nalézala,
nějakou nešťastnou náhodou se s té
to sesunula a plyn tak z otevřené
ho kohoutku ucházel. Pelikán byl
zaměstnáním vozka a čítal asi 45
roků. Nad špatnými výdělky a
nedostatkem v domácnosti zoufal si
v Chicagu 43-letý Josef Staněk, otec
šesti malých dítek. Střelil se z re
volveru do spánku, způsobiv si oka
mžitou smrt. Z příčin, které snad
nikdy rozluštěny nebudou, spáchala
sebevraždu v Chicagu 24-letá Marie
Misařová, svobodná dívka, otrávivši
se svítiplynem. Proslýchá se, že mě-'
la nějakou nešťastnou lásku. Sleč-'
na Marie Pokorná z New Yorku,
která pět roků již bydlela v této ze
mi, zadržena bvla na Ellis Islandu,
když se z návštěvy v Evropě vracela
a nařízeno její deportování. Příči
nu, proč se tak stalo, přistěhovalecké
úřady tají a jest pouze známo, že
Pokorná byla zadržena a deportová
na na udání jisté new-yorské dámy.
Pokorná praví, že neporozuměla do
bře otázkám, jež byly jí kladeny, a
není prý si žádného nezákonitého či
nu vědoma. Ye stejném uhlodole
v Edwardsville, kde přišli k smrtel
nému zranění bratří Dryjové, potka
lo onehdy velké neštěstí Yáclava Ná
hlovského. Při dobývání uhlí sří
til se naň velký balvan a přerazil mu
Levou nohu na dvou místech.
Bědné neštěstí, kterému za oběť padl
mladý lidský život, událo se minulý
patek ve Wilber, Nebr. Při návra
tu z malé vyjížďky, kterou podnikla
s pí. Tachovskou a pí. J. F. Kun
covou, usmrcena byla pí. Kar. Po
spíšilová, když na zpáteční cestě sří
til se s nimi povoz do hluboké rokle.
Obě paní prvně zmíněné, vidouce
hrozící jim nebezpečí, v čas s vozu
seskočily, za to však paní Pospíšilová
sřítila se s povozem do rokle, utrpěv
ši smrtelná poranění. Zesnulá za
nechala po sobě svoji starou matku,
sestry, bratry a bezdětného manže
la, knih vedoucího wilberského pivo
varu. Blíže Wallis, Tex., český
mladík jménem Švec postřelil ne
šťastnou náhodou 15-letého Petra
Kubínka, který na poli pracoval.
Poranění jest nejspíše smrtelné.
František Kindl, jenž -zastřelil v
New Yorku 20-letou Františku
Menglerovu, poněvadž nechtěla lásku
jeho opětovati, uznán byl vinným po
rotou a poslán na 20 roků do trest
nice. Mladý muž čítá 24 roky věku
a do Ameriky přijel před čtyřmi
léty. Při přecházení kolejí poulič
ní dráhy v Baltimore, zasažena byla
károu 70-letá Františka Knaisová
a utrpěla poranění tak těžké, že za
krátko v nemocnici skonala.
(ZASLÁNO Z RAYENNA, NEB.)
Ctěná redakce! Dostal se mně
do ruky plátek, vydávaný a redigo
vaný jakýmsi rev. K. J. Sládkem
v Crete, -Neb. Plátek ten nebyl
poslán poštou, nýbrž roznášen zdej
ším reverendem Cliftonem, metho
disticko-prohibičním fanatikem. Ten
nepodával snad plátek ten lidem do
rukou, nýbrž jen jej za večerní doby
podstrkoval lidem pode dveře. Tak
činí jen darebáci, kteří nejsou si
jisti dobrým svědomím. Myslím
však, že naši lidé, co se týče volby
dne 8. listopadu, vědí, jak mají vo
liti a nebudou se říditi radou pana
K. J. Sládka. Nebylo by pane
Sládku lépe, kdybyste si hleděl své
ho kostela a nemíchal se do politi
ky? Myslím, že by vám to lépe
svědčilo. Odvoláváte se na to, že jste
občanem! Prosím tedy, abyste od
pověděl, mnoho-li platíte daně vy?
Mnoho-li platí daně všecky kostely
a kostelní majetky po celých Spoje
ných Státech? Odpovězte! Na
proti tomu uvažte, mnoho-li platí
daní pivovary a lihovary, jakož i sa
loníci. Mnoho-li našich farmářských
výrobků nalézá odbytu pro výrobu
piva a lihovin? Mnoho-li statisíců
lidí jest zaměstnáno v těchto obo
rech? Dále mnoho-li milionů daně
má spolková vláda příjmu z těchto
průmyslových podniků? Počítal jste
to někdy, reverende? Myslím, že
ne! Nebylo by tedy lépe, kdyby re
verendi, válící se celý týden v le
nosti a v neděli teprvé lid balamu
tící, aby lid naplnil jejich kapsy,
tak aby zase celý týden mohli se
dobře míti, nebylo by tedy lépe, aby
se stali skutečnými učiteli lidu, pra
covali celý týden a dítky učili a ne
po celý týden lenošili a v neděli roz
um lidu zatemňovali? Leč to
reverendi nechtějí, nýbrž chtějí aby
se lid celý týden dřel a v neděli, na
místě odpočinku, aby plnil kostely,
poslouchal řeči jež směřují jen k
zatemnění zdravého rozumu a plnil
bezedné kapsy kazatelů a kěnží. Lid
však již značně prohlédl a to reve
rendy náramně mrzí, jak je vidět
ze sprostých narážek a urážek, kte
rými hemží se zmíněný lísteček, pod
porovaný většinou samými takovými
lidmi, jako je jeho redaktor. Mi
lý reverende, hlásáte, že county op
tion není ani nepřítelem osobní svo
body, ani prohibicí. Nuže tedy, co
je to? Jaké právo máme my farmá
ři zasahovat a rozkazovat městu, co
má dělat, zda může míti hostince,
či kulečníky, nebo ne? Pomáháme
městům platit daně na školy, na
vodárny a chodníky? Zajisté ne.
Což nemá dále město svůj charter?
Nechcete mu pomocí county option
vzíti jeho svobodu? Co tomu říká
te? Saloníkům vyčítáte, že lid okrá
dají, že vábí lidi, aby šli do salonů
a peníze utráceli! Já to ještě ne
viděl, ačkoliv jsem v Americe již
42 roky a prodělal jsem zde velmi
mnoho. Byl jsem dělníkem, obchod
níkem i farmářem. Také rozličné
úřady jsem zastával a přece pr.o mne
nikdy žádní hostinští ani pivovarní
ci nepracovali. Nuže tedy, snad u
věříte zkušenostem starého muže?
Zároveň vám však reverende dávám
radu, abyste nechal na pokoji nás
sokoly a hleděl si raději svého. Dá
le urážíte jiné muže, skutečně za
sloužilé. Na to vám může býti
odpovědí jen vyzvání: "Nuže člově
če, český dělniče a farmáři,. ukaž
dne 8. listopadu o volbě, jaké je tvo
je mínění a přesvědčení o té county
option. Yy staří osadníci pamatu
jete se zajisté dobře, že ještě před
20 lety nebožtík Edward Rosewater
jezdil a řečnil proti prohibici a byl
vůdcem strany republikánské. Nyní
pak tatéž strana si prohibiční zása
du vzala za svoji, přijala ji do svojí
S Y v
i
platformy. Proto Češi voličové, jest
naší povinností bez rozdílu stran, vo
liti pro takové muže, kteří jsou pro
ti county option, abychom si tak za
chovali naši svobodu."
Frank Fiala,
farmář a sokol Západní Župy.
OSOBITÍ
Pánové Y. J. Zikmund, a Joe.
Čapek, oba z Ord, Neb., jeli v minu
lých dnech Omahou, jsouce na cestě
z Cleveland, O., kde byli na návště
vě u přátel. Příležitosti této použili
k návštěvě naší tiskárny a byli jsme
potěšeni chvilinkou rozhovoru s ni
mi.
Náš odběratel pan Lud. Neidrt
z Crab tree. Ore., přijel do Omahy za
obchodními záležitostmi a použil po
bytu svého v Omaze k návštěvě na
šeho závodu, který si se zájmem pro
hlédl. Zařízení jeho se mu v každém
ohledu zamlouvalo a vyslovil své po
těšení z tak zdárného závodu českého.
Návštěva páně Najdrtova nás těšila.
Právě jsme se dozvěděli, že náš
přítel p. Fr. Pop z Weston, Neb., o
perován byl na zánět slepého střeva,
v st. Joseph nemocnici v Omaze. O
perace zdařila se dobře a při návště
vě nemocného shledali jsme, že pře
chází již po světnici a že hodlá v prů
vodu své choti domů se vrátit. Ope
raci provedl Dr. Allison, za assistan
ci Dr. Šrámka. Přejeme panu
Popovi úplného pozdravení.
Pan Cyril Svoboda ze St. Paul,
Neb., nás navštívil s jeho manžel
kou. Pan Svoboda jest Čechům ne
braským velmi dobře znám co inte
ligentní a průmyslný občan. Zastá
val před časem různé politické úřady
a nyní tráví tichý život na farmě.
Jest majitelem více farem a má zna
čný zájem v pozemcích v Novém Me
xiku, v Kanadě a jinde.
Předešlý týden poctil nás ná
vštěvou p. Karel Smrha, bankéř z
Milligan, Neb., v průvodu pana Jos.
Jichy, což bylo minule ve zprávách
osobních opomenuto. Zároveň za
stavili se u nás na chvilku pp. prof.
Fr. A. Stech, okresní školdozorce z
David City, Emil E. Plaček z Wa
hoo, J. J. Ylasák, bankéř z Prague a
Frank Doležal, státní fposlanec z
Wahoo.
Pan Yojtěch Bulín z Milligan,
Neb., stavěl se u nás na chvilku a z
hovoru s ním seznali jsme, žé byl v
Omaze za účelem nákupu plno
krevného skotu k doplnění stádra na
jeho pěkné farmě blíiže Milligan.
Yěří, 'že jest lépe pro farmera dáti
tisíc dollarů za dobrého plemeníka
než za automobil.
Dr. Jos. P. Pecivál, řiditel stát
ního ústavu choromyslných v Nor
folk, Neb., stavěl se u nás na oka
mžik. Je nám vždy milé s ním chvil
ku v rozhovoru ztráviti. Jestiť jed
ním z našich vlastenců, kteří hledí,
aby Češi uznáváni byli před veřej
ností americkou, jak toho právem za
sluhují. Yelmi rád by viděl, aby
česká nemocnice v Omaze se usku
tečnila.
DO CALDWELL, TEXAS
A OKOLl.
Tímto oznamujeme ct. krajanům,
že získali jsme co zástupce pro závod
náš chvalně známého krajana pana
Jos. Duška, jr., který oprávněn jest
přijímati předplatné, objednávky na
knihy, oznámky a tisk, a zároveň
žádáme naše přátele, by se na něho
s důvěrou obrátili.
ADMINISTRACE
Hospodáře a Osvěty Americké.
Nový seznam knih právě vy­
šel Zasílá se zdarma. Zašlete po
štovní lístek na adresu: Národní
Tiskárna, 509 So. 12th St., Omaha,
Nebraska^-
i
V