Newspaper Page Text
LLOYD'S. Skoro při každé příležitosti vysky tuje se toto jméno v novinách jen po někud významnějších. "Lloyd's sdělu je telegraficky", anebo "Lloyd's ozna muje Tak nedávno se uvádělo, že Lloyd vypsal odměnu $48,000 tomu, kdo přivede onu společnost na stopu krádeže perel, které byly při dopravě z Londýna do Paříže ukradeny a jež Lloyd pojistil sumou $720,000. Celá řada obchodních národů převzala toto cizí jméno za vlastní do své řeci za označování velkých podniků. Tak zná me rakouský Lloyd, severoněmecký Lloyd a norský Lloyd. Ale co je vlastně Lloyd, jehož světová činnost a vliv naplňuje každého Angličana pý chou? Doplnění ku slovu Lloyd's zní Coffée House! Tedy Lloydova kavárna! Když- koncem sedmnáctého století pronikla do Anglie nová moda, zaři zování kaváren, otevřel si jakýs Ed ward Lloyd z Walesu, kde se toto rod né jméno často vyskytuje, velkou ka várnu v Londýně, nedaleko Toweru. Blízkost přístavu způsobila, že jeho hosté byli většinou rejdaři, námořníci a, obchodníci, kteří byli zaměstnáni zá mořským obchodem a zejména byli in teresováni na pojišťování lodí a zási lek zboží. Přičinlivěji" a opatrněji než jiní hostinští a kavárníci sbíral Lloyd pro své hosty zprávy o lodích a do pravě zboží. Tato pozornost se ho stům zalíbila, a zvětšovala návštěvu kavárny, což zase zavdávalo majiteli kavárny popud k ještě horlivějšímu a přesnějšímu sbírání a opatřování dat. Podnikavý Lloyd přikročil r. 1692 k tomu, že své zprávy tiskl ve zvláštním věstníku "Lloyd's News". Tyto no Tiny jsou vedle úředního anglického věstníku "London Gazette" nejstarší mi anglickými novinami vůbec. Poně vadž však Lloydovy noviny přinesly jednou zprávu o řečích v parlamentě což bylo přísně zapovězeno byly potlačeny. Ale už tehdy daly se tisko vé zákony a paragrafová ustanovení obcházet. Lloyd vydával svůj list dál ale psaný. Teprve roku 1726 vy šly tyto noviny zase tištěny, ale už ja ko denník, pod názvem "Lloyd's List", pod kterým vycházejí až do dnešního dne. Do politiky se však tento list už nikdy nepustil, nepěstuje ani místní zprávy, ani nepřináší napínavý román. Přes to však skýtají jeho suchá data o lodích hodně mnoho a drsné tra giky. List Lloydův stal se kruhům poji šťovacím nevyhnutelný byl tak říka jíc střediskem, z něhož jejich činnost počínala. Po smrti zakladatele byl je ho podnik několikráte přestěhován, poněvadž úžasně rostl a potřeboval místností čím dál větších. Ale přes to vše zůstávala to stále kavárna, kterou mohl navštívit kdokoliv a uzavřít či obstarat tam svůj obchod. Tak se ov šem stalo, že měli přístup i lidé, libu jící si v povážlivých obchodech i lidé velmi podivné schopnosti platební o bojí tito živlové ohrožovali dobrou po věst podniku. Jako zachránce objevil ze žid za Němce se vydávající, jmé nem Angerstein, v Rize rozený jeho lze právem považovati za znovuzakla -datele Lloydu v nynější jeho podobě a činnosti. Za tím účelem, aby se zba vili všelijakých živlů, spojili se poji íšťovníci z povolání na návod An gersteinův v pevný svaz a přestě hovali se r. 1774 do "Royal Evanche", kde se Lloyd's nalézá až doposud. Spo lečnost vzala s sebou jméno Lloyd a s ním také vzpomínku na zakladatel •skou kavárnu. Vrchní úředníci spo lečnosti měli po několik desetiletí ná jsev "headwaiters'V až ministerstvo ob chodu dálo podniku pokyn, že už si nepřeje styků s "vrchními číšníky". Obrovský vzrůst moderní paroplav ly přinesl Lloydu velkou pověst i vel ké bohatství, přes to, že konkurence v pojišťování byla velká. Dnešní čin nost Lloydu je ohromná a společnost má mnohé povinnosti, které v jiných zemích připadají vesměs státu. Zvlášt ní výbor členů s celou řadou sekretá řů a velkým štábem úřdnickým sbírá zprávy o lodní dopravě na všech mo řích světa. Téměř 2000 agentů posílá ze všech přístavů a nejodlehlejších koutů světa do Londýna zprávy o pří jezdu a odjezdu lodí. Zprávy ty za nášejí se pro členy do objem, knih a zasílají se venkovským odběratelům a konečně jsou také uveřejňovány v časopise "Lloyd's List". Zvláštní, bo hužel příliš často navštěvované oddě lení je "komora hrůzy". Tam je vylo žena "černá kniha" nazvaná tak niko liv pro černé desky, jako knihy diplo matické desky má zelené ale pro svůj obsah. Do této knihy zanášejí se totiž všecka neštěstí na moři a bý vá jich na 4000 do rokal Po dnech velkých bouří v roku 1881 ztrosko talo se za jednu noc 108 lodí! při stupují členové společnosti k černé knize jen s největšími obavami a sta rostmi. Na oknech světnice, kde je černá kniha vyložena, visí seznamy postrádaných lodí, lodí to, o nichž už nikdo nedoufá, že budou kdy nale zeny. Všecky stanice a přístavy, v jichž dosahu se postrádané lodě snad mohly nalézat, dostanou ještě jednou telegrafický rozkaz, aby sehnaly ně jaké zprávy. Nedojde-li, jak obyčej ně, do týdne žádná zpráva, je loď pro hlášena za ztracenou. Tím stávají se pojistky splatné, posádka je úředně prohlášena za mrtvou a pozůstalí či dědicové dostanou vyplacenu mzdu námořníků až do toho dne, kdy loď byla prohlášena za ztracenou. Ze žád ná loď, prohlášená úředně Lloydem za ztracenou, se dosud ještě nikdy neob jevila, svědčí o pečlivosti a jistotě zpravodajské služby této společnosti. Jiný výbor Vede dozor nad zápisní kem, zvaným "Captain Register" na hlédnout do něho mohou jen členové, poněvadž obsahuje důvěrná sdělení o způsobu života a chování více jak 30, 000 kapitánů. Jiný výbor řídí pak ve spolku se svazem stavitelů lodí a ce lým štábem techniků vyměřování pro storného obsahu lodí a bdí taíké nad zachovalostí jich. 100 A. I. je nejlep ší známka, již může Lloyd o některé lodi zapsat do knihy zvané "Register of British and foreign Shipping" registr o britských a cizích lodích. Čtvrtý výbor bdí konečně nad při jímáním členů. Není tak snadno stát se členem Lloydu, jak by si někdo my slel. Nový člen, ílUnderwriter", bvt nejprve šesti starými členy dopo ručen a kromě toho složit záruku své platební schopnosti v obnosu 10,000 li ber šterlingů buď hotově, nebo v cenných papírech. Těchto peněz smí se použiti jen tehdy, 'když pojištěnec nemůže už svým závazkům dostát a to se ještě společnost dotazuje, kdy a proč přišel do platebních nesnází. Lloyd čítá nyní asi pět set členů a zálohové milliony, jimi složené, tvoří reservní fond. Závodní kapitál Lloy du obnáší víc než dvakrát tolik. Clen Lloydu musí být tedy velmi zámožný, jak z uvedeného vidět, a také z toho, že zápisného musí zaplatit asi $1,800 a ročních příspěvků $100. Pojišťu jící makléři mají přístup už za pět guineí ročně: jich úkolem je obstará vat obchody, poněvadž "Underwriter" sám nikdy není spojen s těmi, kdož pojištění hledají. Makléř přijde s přesně vyplněnou pojistkou do kance láře Lloydu a předloží ji některému Underwriterovi. Zalíbí-li se členu spo lečnosti navrhovaný obchod a prémio vá sazba, napíše do blanketu sumu, jíž se hodlá súčastniti. Na to se obrátí makléř na druhého, třetího člena a tak dále, až je celá pojištěná suma kryta. Obchod je tímto způsobem u zavřen dříve, než by kdo myslil. Ma kléř nemusí snad běhat dům od domu, nýbrž nachází ty, které hledá, pěkně pod jednou střechou a žádný "Under writer" dlouho nepřemýšlí, poněvadž z pojištěné sumy přejímá jen malé risi ko, nejvýše do 200 liber. Tímto roz dělením risika na drobné částečky je docílena ona úžasná hodnota a bezpeč nost pojistky, jaké se právě Lloydové pojistky těší. I těžká rána, jakou by la katastrofa "Titanicu", ba i týden hrůzy, jaké bývají na jaře a na pod zim, kdy ztroskotá se několik lodí sto jí jednotlivého Underwritera poměrně jen malou sumu peněz a naopak ztrácí zas pojištěnec při úpadku některého člena pojišťovny, některého Under writera nepatrný zlomek pojistky. Členové Lloydu nezabývají se jen pojišťováním lodí, respektive zboží a nákladů na nich dopravovaných. Sta li se současnému obchodu téměř nepo stradatelní, poněvadž u Lloydu lze teď pojistiti vše, co se dá penězi ocenit. Lloyd není totiž vázán žádnými stano vami a pokud jeho členové jsou schop ni placení, nemusejí nikomu, ani spo lečnosti samé skládat účty ze svých obchodů. Obavy před novými daněmi přinášejí Lloydu zrovna tak obchody, jako obava před válkou. Velcí boock makeři pojišťují se u Lloydu zrovna tak, jako vlastníci závodních koní po jišťují své drahé běhouny. Ba lze ko- musí Muži! tt ně pojistit i na to, že zůstanou zdra vé až k určitému závodu. Pořadatelé velkých slavností sotva by sehnali po třebný kapitál, kdyby se nepojistili předem u Lloydu před nepředvídaný mi událostmi. V posledních letech rozmohlo se na př. pojišťování proti zkažené dovolené, při čemž Lloyd po skytne odškodněnou za každý den, kdy prší, v obnosu, vyměřeném dle premie. Mnozí vydělají při tom peníze, větši na však se zlobí, že platila peníze zby tečně. Neboť i když se toto pojišťová ní jeví jako velmi odvážlivé, páni od Lloydu vědí co a jak. Na základě bez pečných statistik uváží dobře risiko a prémii a vydělávají na zdánlivém po jišťovacím "sportu". A tím zachová vají hrdou tradici svého společenstva: "To je tak jisté jako "Lloyds." V nepravém okamžiku. Baron L. slavil na venkovském zám ku aibrahamoviny. K banketu pozvá na byla přirozeně místní honorace: fa rář, správce, lesní sládek a řídící uči tel. Obzvláště potěšen byl pan řídící. Takovou čest musí revanchovati origi nelním nápadem! Nařídil panu učite li, aby se postavil se školní mládeží pod zámecká okna a umluvil následu jící: Ve vhodném okamžiku pronese pan řídící k baronovi přípitek, jenž skončí slovy: "Kéž nebe zachová je ště po léta slavný rod Jakmile za ťukají sklenice, bude to znamením, že přípitek právě pronesen, a shromáždě ná mládež zadeklamuje dodatkem k posledním slovům řídícího úborově pod okny: "I osvíceného pana barona s celou vzácnou rodinou!" Když po banketu vnášel sluha skle nice na víno na obrovském tácu, za kopl nešťastně o práh a za nekoneč ného řinčení zíbyla tu ze všeho hroma da střepů. Baron podrážděně vyskočil z křesla a zahromoval: "Aby tě čert do horoucích pekel odnesl!" "I osvíceného pana barona s celou vzácnou rodinou!" deklamoval pan učitel s mládeží pod okny, pokládaje nekonečné řinčení sklenic za srdečné přifukování po přípitku K sezoně kyselého zelí. S panem profesorem Koenigem se známili jsme se v parní lázni. Slušně obtloustlý a hodný pán pozval nás k obědu. Sedíme pěkně a dobře nám chutná máme vepřovou s knedlíkem a zelím, naše zamilované národní jídlo. Pan profesor pobízí nás stále: "Jezte zelí! Zelí jest zdravé!" "A dobré," dodává malý Venda, "to šlapal tatí nek." Porodila cikánka dvojčata—chlapce. Na křtu dostali jména Gervasi a Pro tazi. Když je kmotři přinesli domů, ptá se otec, jak jsou pokřtěni. "Ale jakýsi Gervazi a Protazi," praví kmo tři. "Co?" vykřikl cikán. "Nebudou to ani řeťazi, ani provazy,"— namočí je v potoce —"ty budeš Ferko a ty budeš Ondro." Žvýkejte pravý tabák ku žvýkání—5 centů F. B. JVíaťlach veřejný notář, pozemkový a pojišťující jednatel. Úřadovna v Endicott budově v prvním poschodí, číslo po koje 289. Robert ul. Tele fon N. W Cedar 2415. 9 9 TT^RODEJ lotů a domů ve všech částech města. Pojištění proti ohni a větru. Půjčování peněz. Kollekce. Vymáhání dědictví v Čechách a na Moravě. Obstarávání přeplavů. Prohlížení abstraktů. Prodej laciných pozemků na mírné podmínky, jakož i vzděla ných farem v Minnesotě, Wis consinu a jinde. Piší» si o popis farem. nedopřáli byste si když podrobný návod jak včelařiti v Americe se má, naleznete v prvém a jediném spisu českém toho druhu zde vydaném: AMERICKÝ VČELAŘ Spis ten dle nejnovější práce E. F. Phillipse, Ph. D.f včelařského odborníka ve vládním zemědělském odboru upravili Ant. Kašpar, nejpřednější Čcsko-americký včelař a J. Em. Kroupa, red. "Hospodáře". V knížce této, 64 stran čítající s 25 vyobrazeními, nalezne každý včelař a zvlátštč začátečník úplného poučení bavě a zařízení, o povaze a spůsobu včel, jak se včelami zacházeti, o krmení včel, rojení, o výrobě medu a vosku, o nemocích a nepřátelích včel, různá připomenutí, o přípravě medoviny atd., atd. Kdo s úspěchem v Americe věelaMtl chce* ne může se bez tohoto spisku obejiti. Proto objednejte si zavčas PRAKTICKÝ AMERICKÝ VČELAŘ E U o založení včelnice, vý 25c. Poštou za Objednávky vyřizuje okamžitě: MISTR JAN HUS ?..kostnickým Barevná reprodukce věhlasného obrazu mistra Jana Brožíka* měří 18# z 26# palcích. Skvostný tento obraz měl by zdobili každou Českou domácnost. MT CBNR 500. NÁRODNÍ TISKÁRNĚ. 509.1 I S i 12TH ST. OMÁHA. NEBU \n\n RIGHT-CUT ST. PAUL, MINN. NÁRODNÍ TISKÁRNA, 509-511 So. 12th St., OMAHA, NEBR.