Newspaper Page Text
Vlastní silou. V minulých dnech zajímají se nejen celé Spojené Státy, ale skoro celý svět o veliké události homesteadské. Každý člověk, jenž má lidské srdce v těle musí cítiti účastenství s těmi, již bojují za živobytí svoje, svých žen a dětí proti hrabivému, nenasytné mu kapitálu, který opět letos učinil drzý krok, aby jim nízkou mzdu ještě zmenšil, životní prostředky zkrátil a jejich trudný stav ještě zhoršil. Amerika jest, vlastně má býti zemí svobody, ale kdyby tato svoboda nebyla pouhou lží a klamem, dovedli by si již dělníci ve svém boji proti vydřiduchu Carnegieovi pomoci. Však proslavená a všestranně do nebe vynášená ústava a její vykládači nikdy nic proti tomu ne měli, když byli stávkující dělnici surově napadáni z cizích států sehnanými žold néři, kteří beze všeho opovědění nebo dovolení místních dřadfi do města vtrhli, smrt a záhubu na všech stranách rozsívajíce. Mnohý z našich čtenářů pamatuje ještě stávku v koksárnách pennsylvan ských a její průběh. Na sta ozbroje ných pochopů vrhlo se se zbraněmi v v rukou na nevinně Slováky a v malé chvíli pokrývalo jedenáct mrtvých stáv kářů bojiště. Biřici tito — větším dí lem pobudové, kterým poctivá práce nevoní — jsou rasy ze řemesla a za dva až půl třetího dollaru denně mlátí stáv káře jako od kusu. Pennsvlvanské obyvatelstvo zvláště má Pinkertonce ve veliké lásce, poně vadž mělo již mnohokráte příležitost přijíti s nimi v bližší st3'k. V tamněj ších uhelných dolech, koksár nách, sklárnách, ocelárnách a hutích neisou stávky věcí nikterak neobyčejnou, neboť tu práci, kterou musí konati dělník v Pennsylvanii, nemohl by jinde konati ani kůu a při tom ví^ij je plat velmi mizern}'. Proto t;iké kapitalisté nikde rychleji nebohatnou nt-ž v Penn sylvanii. A kdykoli se nějaká stávka strhne, hned jsou zde Pink<rtonci, kteří dělníka bitím a násilím buď z okolí vy pudí anebo k povolnosti přimějí. Marné bylo vždy všecko namáhání oriranlsova ného dělnictva a všech poněkud uvědo mělých občanů, aby řádění Pinkertonov ců učinili přítrž. Kongres celou záleži tost několikráte vyšetřoval, ale nikdy nic pořádného nevykonal. Státní ad ministrace a zákonodárstvo se toho také nechopily, a tak zůstalo vše- při starém. Plnkertoncům bylo dovoleno vražditi dále. Také do Ilomesteadu nepřišli s jiným úmyslem, než s jakým chodili na jiní dělnické střívky. Ale tentokráte se ne potázali s dobrou. Dělníci byli na je jich příchod připraveni a očekávali je s prachem a clovem, s touže /braní, s níž jindy na ně pochopové iltok činívali. Jak celý boj dopadl, jest známo. Po celodenním tuhém boji bylo mnoho Pinkertoncfi postříleno, asi 120 jich po raněno, a každý, kdož zfistal na Jitru, musil se vzdát stávkářfirn na milost a ne milost a dát! se odvést do místa. Filu ti prodlužovali boj, očekávajíce, že snad se jim dostaví na pomoc státní milice, která je vysvobodí, ale zmýlili se. Gu vernér Pattison milici neposlal, až te prvé v pondělí, pět, dní po boji a dosud není možno říci, jak celá věc dopadne. VSak ten výprask, který již Pinker tonci dostali, nikdo jim nevezme a také si ho opravdu zasloužili plnou měrou. Stávkáři dokázali, že když úřady ne dbají toho, aby byla zachovávána ústa va, že si dovedou ku svým právQm sami pomoci. Co by as bylo délníkftm pomohlo, kdyby byli vidouce přecházet! Plnker— tonce, obrátili se s poníženou prosbou ku vládS, aby jim proti nim pomohla a nezákonnitó policisty odstranila? Myslí me, že nic a že by dnes stav jejich byl mnohem horším než za přítomných okolnosti. Důležité pro každého. Proti nemocem z letního vedra. VyatHfrnŽte a uschovejte, kdybyste snad někdy potřebovali Každoroční vydává zdravotní komise ve zpfisobč cirkuliířfi navedení, jak cho vati se sluší ve dnech parných, hlavně pak návod}* pro matky, mající dítky u prsu a pro veškerenstvo pro případy úžehem slunečním. Jsou to tyto: 1.) Kojení malých dětí. Nic neško dí dětem malým, jako přejí-li se. Dítko měsíc neb dva staro kojiti sluší vždy za dvč nebo tři hodiny. Je-li šest a více měsíců staré, stačí dáti mu prs pětkráte během 24 hodin. Dostane-li •dítko me zi tím žízeň, dejme mu napiti se málo vody nebo ječné vody, nepřidávejme sile do ní žádný cukr. Je-li horký den — ale pouze ve dny příliš horké — lze přimíchali několik pouze kapek whisky (brandv) do potravy nebo vody k pití, celkem ale nic více než kávovou lžičku za 24 hodiny. Krmení malých dítek. Semeleme krou py na kávovém mlýnku; prášku semle tého vezmeme na kávovou lžičku a dáme ho s trochou soli do 0 až 10 polé vkových lžic vody na 15 minut vařili. Na to plátnem to procedíme a smíchá me s polovičkou svařeného mléka a kouskem bílého cukru. Tuto potravu dáváme cucati vlažnou z lahvičky pro kojence. Rozumí se, že láhev i cucá ček, nepotřebujeme-li je zrovna, dáme vždy do čisté studené vody, abychom je uchovali v čistotě. Nčco málo sody ve vodč té rozpustitl nikterak neškodí. Dčtem od 5 do 0 rnčsíců dáváme piti smíŠeninu z poloviny ječné vody a z po loviny vařeného mléka se solí a bílým cukrem. Starší dostanou více mléka než vody ječné. Dostaví-li se zácpa, dáváme dítkám ovsovku na místč vody ječné. Připra vujeme ji jako odvar ječný. Kde ne dostačí mléko mateřské, střídáme toto s potravou umčlou. Ve rlnech horkých přesvččme se o jakosti mléka malým proužkem modrého papíru lakmusového. Zčervená-li papír, udílejme raději po krm čerstvý, máme-li po ruce čerstvé mléko, anebo nasypme do pokrmu tak zv. "bakiní?" sody a to asi na špičku nože. Dítkám Gmcsíčním lze dáti tak£ "beef-tea" nebo hovčzí polívku, ale pouze jednou denní a to buď čisté, neb s ostatní potravou smíšené. Dčtem 10 až dvanáctiměsíčním možno dáti i kou sek chlebové kfirky s kouskem málo upečeného hovčzího masa. Dokud jest dítko pod 2 roky staré, nedávejme mu ničeho z pokrmů pro nás upravených. Iílavnč pak se varujte se dávati jim cukroví n< b cukrovinky a vfibec nčco bez lékařského svolení, co tuto odporu čeno n»*ní. 3.) "Letní nemoc" zavinují hlavní přejedení, horko a zkažený vzduch — nikdy však "řezaní zoubkfi". Okna a dveře buďtež otevřena. Dčti koupejme a mejme aspoň dvakráte za den, v dobČ pak zvláfiť horké jeStč častčji. Pilnč si všímejme, nejeví-li se u dítčte znám ky prftjmu. Jakmile je zpozorujeme, ihned dojdeme k domácímu lékaři neb do dispensáře pro radu, jak 8 dftStem oakládati a co mu dávatl máme. V bytu musíme se starati o ohlad a řádně ho provětrá ve jme. Výpary a zápach z vyplachovadei, záchodů, nádob na od padky a ze žlábkfi do světnio vnikající jsou nad míru Škodlivé. Starejte se o pořádek a čistotu nejen ve svých bytech, ale i v sousedstvu a v 'lomě. Pozoru jete-li něco, co příčí se nebo nevyhovuje předpisfim zdravotním, oznamte to hned komisi zdravotní. Pozorujete-li u dítě te nevrlost a dráždivost, odebeřte se s ním k vodě a zabráníte tak děcké cho leře. 4.) Uzeh sluneční jest následek pří lišného vedra a hlavně dusna; nedosta vuje se ale hned tak na počátku dnu parných, nýbrž, po většině teprvé druhý, třetí nebo čtvrtý den. Kdo trpí nespavostí, rozčilením, slabostí, kdo rád popřeje si "raději více" lihových nápo jů a kdo spí v těsně a temně, tedy i v dusné světnici — ten nejsnáze čekati rr&že, že úžehem stižen bude. Užehu ovšem nejvíce vysazeni jsou, kdož na slunci pracují, hlavně pak v hodinách od 11. dopoledne, do 4. odpoledne. V době parna nosme lehký šat, v ložnici dbejme o chlad co jen možno, starejme se o dobrý a pevný spánek, vy hýbejme se všemu nepotřebnému namáhání. Kdo na slunci pracuješ, mej na hlavě lehkou, hojnč stínu skytající a vzduchu přístupnou pokrývku: z opatrnosti pak polož si na hlavu velký čerstvý #list hlávkový nebo pod., a občerstvuj se občas chladícím nápojem: nepij ale pří liš mnoho ledové vody. Kdo zaměstná ní má uvnitř v domech, kde teplo se ještč vlastnč vyrábí, jako na př. v prá delnách a žehlírnách, v kuchyních, v továrnách atd., starej se pilnč o stálé provčtrávání. JjikmilH pocítíš únavu, závrať, bolení hlavy nebo umdlenost a vysílení, zanech ihned prstce, polož se někam na chladné místo ve stínu, pře vleč šaty a chlaď se studenou vodou na hlavě a vazu. Vidíme—li že někoho horko přemohlo, zavolejme ihned lékaře a dávejme ne mocnému než lékař přijde studenou vo du, nebo studenou černou ká^u anebo studený černý čaj — ovšem může—li polykati. Má-li kůži horkou a suchou, umejte mu celé tčlo studenou vodou a na hlavu přiložte mu led buď v ručníku nebo v jiném zaobalený. Není-li ledu právč po ruce, přiložme mu na hlavu studený obklad»*k, který sluší stále po lévali; zrovna tak i ostatní tčlo. Je-li bledý, bez sebe a jde-li mu puls slabč, dejme mu po nčkolik vteřin vdechnout! čpavek (amoniak), nebo mu dejme piti smíšeninu z dvou polévkových lžic vody s trochu cukru a z malé lžičky ammo niaku. N. L. Anglické volby. Ačkoliv doposud s určitostí odhado vali se nemfiže, v jak silném počtu která strana v novém parlamente s«* objeví, přece rlle dosavadních výsledkfi voleb na jisto dá se souditi, /.<• liberál ní strana vyjde z volebního boje jako vítěz Konservativci utrpěli ji/, nčko lik bolestných ran. Clen konservativní lio kabinetu byl fiora/en, pčt londýn ských mandátfi bylo vládní straně z rukou vyrváno. Připo£teme-li k tomu, kolik míst liberálovc od prvního dno volby již získali na konservativcích a uvážíme—li dále, že číselná síla libe rálního veta i ve ztracených volebních okresech vykazuje proti roku 1HH(> značný vzrůst, musíme přiznati, že vládnoucí strana nemá úplní žádnou nadčji na příznivý výsledek voleb. Zmínili jsme se jiř několikráte, fe ^ při nynějších vžeobecných volbách hlavně na váhu padati budou hlasy •|j dělnické a jak hlavně volby v Londýně dokázaly, stalo sc skutečně tak. Jak obě dvě strany doznávají, nemá obrat, který v Londýně se udál, docela co ěi niti s otázkou irské Home Rule. Zvlá ště v okresech dělnických musily ustou piti všechny ěistě politické otázky a voliči měli na zřeteli jedině sociální re formu, když hlasy své odevzdávali straně liberální. Program této strany dotýká se sice požadavků . dělnických velmi nejasně a neuspokojivě, rozplývá se v samých neurčitých slibech, ale dčlnictvo, kde nemohlo prosaditi kan didaty své, raději přispělo hlasy svými kandidatftm líberálním, než aby do přálo vítězství straně vládnoucí, která od něho velmi málo vděku si zasloužila. Dělníci vědí, že od liberální strany nemohou očekávati příznivé vyřízení všech žádostí a tužeb; vždycky vj^ak jest lépe. míti u vesla vládu, ktejwi ví, že s podporou dělníků stala se tím, tím je, než míti tam rozhodné nepřá tely, kteří o dělnictvu nechtějí ani slyšet i. Liberální kandidati, kteří minulého týdne v Londýne v okresech dříve konservativních /.vítězili, přijali do svého programu též dělnickou otázku, ovšem v tom rozsahu, jak ve všeobec ném liberálním programu se nachází a přislíbili pracovati ve prospěch zvláště dělnictva londýnského. Liberální vel koprůmyslník líenn, který v jednOm volebním okrese zvítězil nad členem konservativního ministerstva, náleží v záležitostech dělnických k tak zv. "pokrokářům," kteří nedávno v lon dýnské radě prosadili tak účinnou změ nu ve směru pokrokovém; za ním pak slojí dělnické londýnské spolky. Z výsledku vol tib v jiných průmyslových městech anglických souditi se m&že, že příklad londýnský nalezl i tam násle dovníku; tak že jest naděje, že mini- , s terstvo Salisburyho co nejdříve ná leželi bude k věcem minidým. .liž i sami konservativci uznávají, že věc jejich jest /.tracena a v táboře jich panuje nemalé rozčilení. Mají sice odbývati se volby ještě v některých venkovských a irských okresech ale oprávněně doufati se může, že volba mi těmi většina CJladstonova vzroste, místo aby bvla zmenšena. Volby trvati budou ještě tento týden íi jest možno, že přinesou ještě nějaké překvapení, ale na věci asi mnoho ne změní. Naše sympatie nesou se ke Gladsto novi, nejenom jako k zastanci svobo domyslné myšlenky v Anglii, nýbrž též jako ku příteli Slovanů, který vždy • lával na jevo ncnávisť svou k vzpup ným Xěmcftm a všem jich zpřežencfim. Též i'Ica jeho /říditi v Irsku samostat ný parlament, dobude-li f»ři nyněj ších volbách vítězství, v/pruží a posílí krajany naše v drahé domovině k usi lovnějšímu jesle boji za práva koruny a národa českého. Všichni zapjísahlí nepřátelé svobodné myšlénky, tyrani délnictva a odpfirco vé volného rozvoje národů strachují se znovu/volení (iladstona, avšak my z plné duše přejeme jemu i věci jím há jené plného ťíspechu. Tři hledači zlata, David Barnett., Peter McDonald a Daniel Wallace, uleh li v noci ve své chatrči v Indián Oreek, asi osm mil od Townsend, Mont., když v tom vznítil se jim prach, jejž míli v chatrči ukrytý a vybuchnuv, roztříštil celou chatrč a roztrhal těla všech tří mužft na kusy.