Týdenní hlasatel., August 03, 1892, Image 1

About Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???

Image provided by: University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

                
>PÍ
Kntffpd at the Post Office at Chicago, Til., as hecond class matter.
Chicago středa dne 3. srpna, 1892.
Óíslo 2.
V domě zástupců bylo odhlasováno,
by světová výstava byla v neděli za
vřena. A ti, kdož hlasovali proto,
měli by býti tak<5 zavřeni — do blá
r 11 • •
Rakousko, aby zabránilo rozšířit i se
koleře přes hranice Rakouska, zapově
dělo žid&m ruským vstup do Rakouska
vfcbec, jiné pak vystěhovajce pouze po
drobilo karanténě několikadenní. Co
pak jsou židé a cholera totéž?
Tihle Rusové mají samé neštěstí.
Sotva zbavili se židů, přišla neiíroda
a hlad, sotva tyto pominuly, přišla
cholera. Angličané a Němci mají
radost nad těmito /houbami a měli by
ještě větší, kdyby se nebáli, že na ne
přijde ještě větší pohroma než bída,
hlad a cholera — totiž Rusové sami.
Spolkový maršál, Pinkham, odebral
se se svými pomocníky do Idaho, aby
zatknul 80 vůdců vzbouření. Inu proč
se ten lid bouří; proč pak není spoko
jen b tím, co mu jeho bossové dají.
Vždyť už mudrc řecký Anasthenes
pravil kdysi, že nejšťastnějším j»«st
člověk, který má nejméně potřeb. A
proto ta starost' bossů, aby lid pracu jí
cí mnoho nepotřeboval a- tím sf* stal
nejdokonalejším. Není to od těch
bossů chalitebným, co?
General Butler prohla&uje.že ne
bude bráti na trablech hnmestead
»kych zcela žádny podíl. Přece
aleapoří jedno ohlednutí na tyto
trable! -'líoupodin budiž veleben
za to, co nám činí a také za to co
nám nečiní."
Tajemník FoHter popírá h nema
lou roztiodností zprávu, že hodlá
odložiti ť*portepé pokladničního
úřadu. Věříme rádi. JPřijde-li
medií k na hrnec s v robu, raduji
zemře v lepkavé slad kosti než aby
resignoval.
Pan Oarnegie věnoval prý $5000,
aby prosadil dělnického kandidáta
do parlamentu londýnského v ji
8tém volebním okrese skotském.
Jak jetf to možné? — Snad není to
nový doklad k učení, že sídlejí v
těle lidském dvě rozdílné duše.
aii»b spise sídlejí v Carnegiově
měšci?
Ženy by mely vlastně ve veřej
ném životě naší vlasti mnohem dů
ležitější úlohu hráti: neboť kde
zosobněna jest, obsáhlejším způso
beni velká americká zásada, svobo
dné, neohrožené a nepotlačí tel né
řeči jako u žen?
Císaři Vilémovi německému po
dařilo se na jeho výpravě do sever
ního moře zabiti jednu velrybu.
Jest jisto, že všechny velryby, kte
ré zůstaly na živu, zá v i dějí té šťa
stné. která byla tak vyznamenána,
že mohla proliti krev svou k rozkoši
německého císaře.
Velmi jednoduchým zpfl8ol>em
pomohl hí nedin«lewitiloty stařec v
Maďarskem I'ataku, který |N>druhé
se oženil a kousavým jazykem hvc
ženy velká muka trp*1. I 'mínil si,
že trvale zjedná ni pokoj. S né-1
žnýini slovy přiblížil se jednoho
dne ke své manželce a pronil ji,
když ji líhal, ahy trocliu vytáhla
jazyk. Ona tak učinila a stařec —
ukousl jí jazyk. Zuhy jeho hýly
konečné jeňte kousavějšími, než
jazyk jeho manželky.
Tři nadějní mladíci v stáří od 12
do 14 roků bavili se nedávno v
Atlantic City, Iowa, na železni
čních kolejích pod. prázdným ná
kladním vozem ušlechtilou lirou v
karty. Y okamžiku, kdy rozčilení
dostoupilo nej vyššího stupně —
jednalo se o "labetu" 55 centů —
vrazila lokomotiva do prázdného
vozu a učinila hře a životu mladých
hráčů nalily konec. Mravní nau
čení z této události plyne: Karty
nemají se hráti na železničních ko
lejích pod prázdným železničními
vozy.
V některých částech Rhode Island
objevují uioskyti v takovém množ
ství, že na neopatrneho navštěvo
vatele nemohou vrhnonti se všichni
najednou a proto čekati musí za
dnéjáí až první jsou hotovi, právě
jako zákazníci v "barl>er-Khopu".
Ovšem že přirovnání pokulhává;
neboť u holiče jsou zákazníci trpnou
a ne činnou částí; přirovnání mezi
moskyty a holiči bylo by již pří
padnější, neboč oboje — táhnou
Krev.
l'řed třiceti aneb ještě více lety
žil v krásném a veselém městě cí
sařském na Dunaji řádný, hezky
hoeh, který do hodného a hezkého
děvčete ne zamiloval a sám též
vroucně byl milován. Avšak mladý
muž měl bratra, který též k děvčeti
láxkou zahořel a jemu podařilo se
odvésti si je jako nevěstu do svého
domu. Zrazeny milenec, který
tím ztratil uejkrásnější naděje do
života dal Vídni "vale" a vystěho
val do Ameriky. Asi před 25
lety přiáel do St. Loui&u a nílí a
spořivostí získxl si značného blaho
bytu. Vše hojící čas osvědčil mezi
tím i u něho svou moc. Seznal
lásky hodnou dívku a učinil ji svou
manželkou. Po několikaletém
šťastném manželství zemřela a
vdovec oplakával ji upřímné. Tu
však před krátkém dobou došla jej
zpráva, že bratr jeho, šťastný sou
peř v první jeho lásce, zemřel.
Rodinné záležitosti, které uspo
řádány by ti musily, přinutily jej,
že dopisoval si s ovdovělou švakro
vou a tím před několika desítiletý
mi násilím přerušeny poměr znovu
počal se ujímati. Konečně oba
sjednotili se na tom, al»y ona přes
oceán <lo St. Louisu přijela a tam
stala se ženou svého starého mi
lovníka. Tak se také stalo, šťastný
"novomanžel", který po tolika sví
zelích přivedl si svun první lásku
ke svému krbu, jest 54 roků stár a
mladá paní čítá 52 roků. Tu
osvědčilo se opět jednou staré pří
sloví: "Stará láska nerezaví"
Vojáčkfim v Homesteadu nedaří se
dobr»\ Dostali "běhavku" následkem
Spatné vody, kterou ubozí pítl musf.
Inu jo, vojna je vojna a na té človčk
něco zkusí. Jen nedei bože, aby ta voj
na v Homesteadu nestala se opravdovou,
aby snad potom tt vojáčkové nedostali
"bČhavku" také skutečnou.
Německé listy vypravují o císaři ně
měckéra. Císař navrací se z lovu vel
ryb & vc středu přibude do přístavu
Vilémova. Po svém příchodu navStíví
císařovnu a bude míti poradu s kanclé
řem Caprivlm. Pak prvního srpna po
jede do Anglie, odtud do Švédska, aby
zde honil soby. Po té navrátí se k
manévrftm, které se budotl odbývali u
Koblence. Kdy bude císař chytat mě
síček aneb kdy se odebere do blázince,
německé listy neudávají.