>PÍ Kntffpd at the Post Office at Chicago, Til., as hecond class matter. Chicago středa dne 3. srpna, 1892. Óíslo 2. V domě zástupců bylo odhlasováno, by světová výstava byla v neděli za vřena. A ti, kdož hlasovali proto, měli by býti tak<5 zavřeni — do blá r 11 • • Rakousko, aby zabránilo rozšířit i se koleře přes hranice Rakouska, zapově dělo žid&m ruským vstup do Rakouska vfcbec, jiné pak vystěhovajce pouze po drobilo karanténě několikadenní. Co pak jsou židé a cholera totéž? Tihle Rusové mají samé neštěstí. Sotva zbavili se židů, přišla neiíroda a hlad, sotva tyto pominuly, přišla cholera. Angličané a Němci mají radost nad těmito /houbami a měli by ještě větší, kdyby se nebáli, že na ne přijde ještě větší pohroma než bída, hlad a cholera — totiž Rusové sami. Spolkový maršál, Pinkham, odebral se se svými pomocníky do Idaho, aby zatknul 80 vůdců vzbouření. Inu proč se ten lid bouří; proč pak není spoko jen b tím, co mu jeho bossové dají. Vždyť už mudrc řecký Anasthenes pravil kdysi, že nejšťastnějším j»«st člověk, který má nejméně potřeb. A proto ta starost' bossů, aby lid pracu jí cí mnoho nepotřeboval a- tím sf* stal nejdokonalejším. Není to od těch bossů chalitebným, co? General Butler prohla&uje.že ne bude bráti na trablech hnmestead »kych zcela žádny podíl. Přece aleapoří jedno ohlednutí na tyto trable! -'líoupodin budiž veleben za to, co nám činí a také za to co nám nečiní." Tajemník FoHter popírá h nema lou roztiodností zprávu, že hodlá odložiti ť*portepé pokladničního úřadu. Věříme rádi. JPřijde-li medií k na hrnec s v robu, raduji zemře v lepkavé slad kosti než aby resignoval. Pan Oarnegie věnoval prý $5000, aby prosadil dělnického kandidáta do parlamentu londýnského v ji 8tém volebním okrese skotském. Jak jetf to možné? — Snad není to nový doklad k učení, že sídlejí v těle lidském dvě rozdílné duše. aii»b spise sídlejí v Carnegiově měšci? Ženy by mely vlastně ve veřej ném životě naší vlasti mnohem dů ležitější úlohu hráti: neboť kde zosobněna jest, obsáhlejším způso beni velká americká zásada, svobo dné, neohrožené a nepotlačí tel né řeči jako u žen? Císaři Vilémovi německému po dařilo se na jeho výpravě do sever ního moře zabiti jednu velrybu. Jest jisto, že všechny velryby, kte ré zůstaly na živu, zá v i dějí té šťa stné. která byla tak vyznamenána, že mohla proliti krev svou k rozkoši německého císaře. Velmi jednoduchým zpfl8ol>em pomohl hí nedin«lewitiloty stařec v Maďarskem I'ataku, který |N>druhé se oženil a kousavým jazykem hvc ženy velká muka trp*1. I 'mínil si, že trvale zjedná ni pokoj. S né-1 žnýini slovy přiblížil se jednoho dne ke své manželce a pronil ji, když ji líhal, ahy trocliu vytáhla jazyk. Ona tak učinila a stařec — ukousl jí jazyk. Zuhy jeho hýly konečné jeňte kousavějšími, než jazyk jeho manželky. Tři nadějní mladíci v stáří od 12 do 14 roků bavili se nedávno v Atlantic City, Iowa, na železni čních kolejích pod. prázdným ná kladním vozem ušlechtilou lirou v karty. Y okamžiku, kdy rozčilení dostoupilo nej vyššího stupně — jednalo se o "labetu" 55 centů — vrazila lokomotiva do prázdného vozu a učinila hře a životu mladých hráčů nalily konec. Mravní nau čení z této události plyne: Karty nemají se hráti na železničních ko lejích pod prázdným železničními vozy. V některých částech Rhode Island objevují uioskyti v takovém množ ství, že na neopatrneho navštěvo vatele nemohou vrhnonti se všichni najednou a proto čekati musí za dnéjáí až první jsou hotovi, právě jako zákazníci v "barl>er-Khopu". Ovšem že přirovnání pokulhává; neboť u holiče jsou zákazníci trpnou a ne činnou částí; přirovnání mezi moskyty a holiči bylo by již pří padnější, neboč oboje — táhnou Krev. l'řed třiceti aneb ještě více lety žil v krásném a veselém městě cí sařském na Dunaji řádný, hezky hoeh, který do hodného a hezkého děvčete ne zamiloval a sám též vroucně byl milován. Avšak mladý muž měl bratra, který též k děvčeti láxkou zahořel a jemu podařilo se odvésti si je jako nevěstu do svého domu. Zrazeny milenec, který tím ztratil uejkrásnější naděje do života dal Vídni "vale" a vystěho val do Ameriky. Asi před 25 lety přiáel do St. Loui&u a nílí a spořivostí získxl si značného blaho bytu. Vše hojící čas osvědčil mezi tím i u něho svou moc. Seznal lásky hodnou dívku a učinil ji svou manželkou. Po několikaletém šťastném manželství zemřela a vdovec oplakával ji upřímné. Tu však před krátkém dobou došla jej zpráva, že bratr jeho, šťastný sou peř v první jeho lásce, zemřel. Rodinné záležitosti, které uspo řádány by ti musily, přinutily jej, že dopisoval si s ovdovělou švakro vou a tím před několika desítiletý mi násilím přerušeny poměr znovu počal se ujímati. Konečně oba sjednotili se na tom, al»y ona přes oceán