OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, August 03, 1892, Image 15

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-08-03/ed-1/seq-15/

What is OCR?


Thumbnail for 15

P|| NĚMECKO.
Berlín, 26. července. — "Frankfur
ter Ztg. udává, že co nejdříve dána bude
dákladná odpověď na neustálé útoky a
Itvaní Blsmarka. Eckhardtovi, spiso
vateli známé brožury "Berlín—Vídeň
—Řím", má býtl svěřeno uveřejnění
těchto odhalení a má se tak státl bez
prostředně po návratu císaře Viléma ze
severní jeho cesty. Vláda německá
má prý v rukou úřední akta, nad nimiž,
až budou uveřejněná, budou každému
věrnému. Němci vlasy na hlavě vstávntl.
Jeden zdejší list tvrdí, že Bismark,
když byl říšským kancléřem, uveřejňo
val ve francouzských a belgických li
stech články, v nichž dokazována byla
tělesná i duševní neschopnost starého
císaře Viléma I., aby každá oposice za
těch okolností za velezrádu prohlášena
býti mohla.
Londýn, 27. července. — "Tlmesfim"
telegrafuje se z Berlína: V řeči, kterou
Bismark v neděli v Klssingen měl, ohra
žoval se rozhodně proti tvrzení, že jest
protivníkem spolku s Rakouskem. Vy
slovil zřejmě své přesvědčení, že Němci
vždy a za všech okolnosti státi musí
pevně na spolčeni s Rakouskem, neboť
pokud trval "severoněmecký .spolek"
měli Němci nároky na pomocné vojsko
95.000 muž& z Rakouska; kdyby dnes
však byli napadeni, přispěje jim ku po
moci celá armáda rakouská. Každým
zpbsobem mají tedy z nynějšího spolku
Němci zisk.
Berlín, 30. července. — Počet srážek
mezi občanstvem a vojskem v poslední
době ustavičně se množí, obzvláště ve
středním Německu.. V tomto týdnu se
již oznamuje třetí případ. V universit
ním městě Giesesenu v Hesensku vypu
kla v jedné zahradní restauraci hádka
mezi občauy a vojáky, která se později
přeměnila ve rvačku, při níž 80 osob
sáěastněno. Občané pokoušeli se vojá
ky ze zahrady vyhoditi. Ačkoliv vojíni
užili svých zbraní, přece byli již velmi
v úzkých, když objevila se na bojišti
policie. Avšak dostala se do křížového
ohně a dva policisti byli šavlemi tuk
poraněni, 2e za krátko skonali. Oddě
lení pěchoty teprvé rozehnalo bojující.
Zahrada skýtala obraz spousty a více
osob bylo smrtelně neb těžce poraněno
Osmnáct občanfi bylo odneseno do ne
mocnice a tři z nich podlehli již svým
ranám. Též 4 vojáci jsou nebezpečně
zraněni.
Berlín, dne 31. července. — Lékaři
zdejší obávají se brzkého vypuknutí
cholery ve Slezsku a v jižním Německu.
Hranice ruské a haličské jsou přísné
střeženy a všechny případy, které se
objeví, budou ihned úplné od svého
okolí isolovány.
Z Vratislavy došla zpráva, že nákaza
cholerová vypukla a že úřadfim tamněj
ším oznámeny byly tři případy. One
mocnělí byli dopraveni do nemocnice a
zde dáni do zvláštního oddělení.
Dnes v noci rozeslány byly úřadfim
ve všech pohraničních provinciích další
telegrafické rozkazy, aby ihned všechna
nutná opatření zdravotní učiněna byla.
ŠPANĚLSKO.
Madrid, 25. července. — Dvacet
čtyry válečné lodě rozličných národfi
obdržely rozkaz, aby s účastnili se 3.
srpna slavnosti ku poctě Kolumbově v
H uelvě.
Loďstvo skládati se bude s 8 lodí
španělských, 4 italských, 2 americ
kých, 2 francouzských a dvou antic
kých. Dále po jedné lodi vyšle Hol
landsko, Partugalsko, Rakousko, Kec
ko, Mexiko a argentinská republika.
Kadiz, dne 31. července. — Záliv
K&dizský hemží se válečnými loděmi
rozličných národů, které sem přijely,
aby súóastnily se slavností, které na
poěesť Kolumbovu zde se odbývat!
budou.
Kadlz, 30. července.— Slavnosti ku
poctě Krištofa Kolumba dnes formálně
započaly odjezdem Kolumbovy lodě
"Santa Maria" odtud do Huelvy. Na
cházela se vleku parníku "1*1 o Lago" a
doprovázena byla anglickým křižákem
"Scout", několika vojenskými loděmi
Španělskými a celým loďstvem menších
parníků. Podívaná na plující lodě byla
překrásná. Zvláštní dojem způsoboval
mocný rozdíl mezi Kolumbovou pla
chetní lodí a moderními parníky. Ohro
mné množství lidu shromáždilo se na
pobřeží u přístavu, aby přítomno bylo
odjezdu. Válečná loď "Lepánto" vy
pálila rány na pozdrav, když "Santa
Maria kolem na šíré moře plula, ftkvělá
společnost shromáždila se ke slavnosti
kterou ministr námořnictví uspořádal.
Též»_zápasy býků byly odbývány.
ČERNÁ HORA.
Cetyn, 27. července.—Dědičný princ
Danilo vyhlášen byl před krátkou dobou
za plnoletého a svéprávného; následkem
toho převezme nyuí nějaký vyšší státní
úřad a za nedlouho se také oženf. Za
nevěstu vyhlídnuta jest mu některá ru
ská princezna a tím budou přátelské
svazky mezi Černou Horou a Ruskem
ještě více utuženy. Černá Hora a hlav
ně kníže Nikola pro svou slovauskou
politiku jest již dávno trnem v oku ně
meckým a maďarským slovanožroutĎm.
Tito nemohou mu n* jméno přijití a
všímají si každé nepatrné příhody, aby
postavili jej před ostatním světem
do světla nejhoršího. Jistý list, jenž
zaprodán jest vládě rakouské, zazname
nává každou osobu, která z příčin sou
kromých, aneb i v poslání knížete samé
ho, cestuje ze své vlasti a prohlašuje jl
za vypovězence, kterého tyran kníže ze
země vyhnal. Tak stalo se nyní i s bý
valým prvním pobočníkem knížete Ni
koly tíajo Petrovičem, který nedávno do
ruského vojska vstoupil, že prohlašuje
jej vládní rakouský tisk za vyhnauce,
ačkoliv vyslán byl samým knížetem, by
ve vojště ruském v moderním válečni
ctví se zdokonalil.
BELGIE.
Brusel, 27. července.— Proces proti
Moneauovi a 15 jiným anarchistům,
jímž za vinu kladeny byly dynamitové
výbuchy v Lutichu v minulém květnu,
skončil tím, že Moneau a 8 jeho sou
druhb byli uznáni vinnými a odsouzeni
do vězení na 3 až 25 let. Ostatních 7
bylo osvobozeno.
BULHARSKO.
Sofie, 24. července. — Bulharská
vláda obmyslí vydatl protest proti úřa
dfim ruským, které prý podporovaly
spiknutí proti Stambulovu a knížeti
Ferdinandu. Zahraniční úřady rakou
ský a nčmecký krok tento schvalují.
Z toho pozorovatl lze nové posunutí
bulharské otázky do popředí politických
záležitostí evropských a bude snad to
rníti '/.a následek, že kníže Ferdinand co
nejdříve uznán bude od trojspolku za
zákonitého knížete v Bulharsku. OvS»»m,
že Iiusko také promluví do této záleži
tostl své slovo.
Hofle, 27. července. — Čtyři spl
klenci Mllarov, Popov, Geortflev, a
Karagulov, kteří před nedávnem stáli
před vojensKým soudem pod obžalobou,
že sosnovali spiknutí proti životu kní
žete Ferdinanda a ministerského před
sedy Stambulova a jež bulharská slepá
spravedlnost odsoudila k smrti, byli
dnes ráno o 5. hodině popraveni.
Ostatní s nimi souzení pykají v žalářích
bulharských, kreré v ničem si nezadají
od -'proslulých" žalářft tureckých.
Londýn, 29. 6erv'ce. — Vídefiský do
pisovatel "News" oznamuje, že zástup
cové cizích mocností ve Srědcl nadarmo
přimlouvali se za odsouzené spi klence,
kteří ve středu byli odpravenl. Vídeňské
a berlínské listy hájí nutnosť těchto
poprav.
Orgán nynější hrůzovlády v Bulhar
sku "Svoboda" farisejsky praví, že
truchlící rodiny proklínat! budou Kusko
a jeho diplomacii, která nese vlastně
vinu na popravách(?).
Francouzské listy skoro jednohlasně
označují tyto popravy vraždami.
"Temps" v Paříži praví: Kníže Ferdi
nand a ministr Stambulov dopustili se
vraždy. "Intransigeant" radí bulhar
ským vlastencům, aby knížete Ferdinan
da usmrtili za to, čeho dopouštějí se na
nejlepšich synech národa.
Srědec, 29. č'ce. — Vláda trvá na
svém, že při nedávných vražedných
prooesech předložená ruská akta jsou
pravá. — Praví, že dragoman ruské
vyslanectví v Bukurešti, Jacobssohn,
uprchl několik dní po zavraždění Belče
va do Srědce a prodal tam ony listiny
předsedovi ministerstva Stambulovi /a
31.000 franků Slambulov zaslal dů
kazy o pravosti listin berlínské a vídtn
ské vládě.
Petrohrad, 30. července. — Popravení
čtyřech Bulharů, kteří odsouzeni b> 11
pro účastenství na zavraždění ministra
Belčeva a na spianutí proti knížeti
Ferdinandovi a ministerskému předse
dovl Stambulovi, způsobilo mezi r«SKy
ml a frnncouskými politickými kruhy
mnoho zlé krve. "Moskevskija Vědo
mosti" tážou se rozhorleně, proč něme
cký zástupce ve Srědci proti hanebné
mu pcčínání bulharské vlády nepro
testoval? "Ostatně," poznamenává
zmíněný list dále, "bude se co nejdříve
s uchvatitely uzavírati účet."
Trojspolku činí "Vědomosti" před
hfizku, že při bulharské tragické komedii
provozoval hanebnou hru.
Vládní bulharská "Svoboda" dodává
ke Svému článku o popraví: Tak stane
se v§em, kdož vlasť caru ruskému před
nohy hoditl chtčjí.
AFRIKA.
• MAROKO.
Madrid, dne 21. července. — Když
španělská dělová lodice kolem pobřeží
marockého křižovala, bylo na ni z po
břeží od zástupu Marokánft stříleno.
Hned jak padla první rána, dal velitel
lodi vytáhnouti španělský prapor, poně
vadž se domníval, že útok spočívá na
omylu. Sotva však Marokáni španěl
skou vlajku uzřeli, obnovili střelbu
zdvojenou silou. Velitel lodě nucen
byl též palbou odpovídali a hleděl při
blížit! lodici svou ku břehu. Když
nepřátelé viděli, že loď již blízko jest u
pobřeží, uprchli v divokém chvatu.
Západní pobřeží.
Paříž, 31. července. — Uřadní depeše
z Librevllle na řece Kongu, která došla
do Paříže, oznamuje, Že oddčlení vojska
kongskébo státu, které r.ejnovějšími za
dovkami ozbrojeno bylo, střílelo na
francouzské p 'slušníky na břehu řeky
Kotto a zabilo jeInoho muže.
Hrussel, 31. července. — IT ústřední
vlády konického státu stěžovala sl
francouzská vláda, že Francouz Poume
rac a jeho průvodci povražděni byli od
domorodcfi, kteří byli vojíny konžské
ho siátu. Událost1 ta sběhla se na břehu
řeky Kotto, která tvoří hranici mezi
územím francouzským a státu Kongo.
V/áda Kongská odmítá od sebe zodpo
vědnost za zavraždění Poumeraca a jeho
soudruhů a prohlašuje, £e žádné vojáky
ve zmíněném okrese nevydržuje.
Záležitost tato velmi vážně se zde po
jímá. Král měl dlouhé porady o lé věci
s ministerským předsedou a státním
sekretářem zevnějších 4Hežitostí pro
stát Kongo, hrabětem Roserem.
§ O defraudaiitu Jaegerovi a
jelio 8ondrůžích oznamují 8e ještě
následující zajímavé podrobnosti.
Jak znáino, mělo se z počátku za
to, že při útěku Jaegra s Klotzo
vou álo toliko o jediný smělý hmat
do pokladny I^otchilda a o manžel
skou nevěru. Vyslovována všeo
becně 80ustra6ť s manželkou upr
chlíkovou a sám baron Rotchild
vyslovil jí svoje politování, neboť
ona měla tolik smělosti, že jej
navštívila a oznámila mu, že chce
opustit Frankfurt a pře:téhovat ee
do Anglie. Hodinu před odje
zdem byla zatčena a nyní jest zji
štěno, že manželka, milenka a pří
buzní byli spolčeni a že celý pod
nik byl důkladně promyšlen.
/^proneveřeni, jak již známo, páčí
se na 1,700.000 marek, sáhá až do
roku 1889 a bylo zakrýváno padě
lánímjv účtech. I>ylo podivno, že
ze zpronevěřených peněz nalezen
jen as million mark, ale nyní se
ví, že do pokladny stále potřebné
ho obchodníka s vejci llensela na
jednou přišlo 90.000 marek a že
J oseti na Klotzova dostala jednou
50.000 marek. S Ilenselem zalo
žil .faeger nejprve jako tichý spo
lečník závod na chov drůbeže, jenž
6e však poznenáhlu secvrknul na
obchod s vejci. S Klotzovou měl
Jaeger již delší dobu milostný po
měr. Na útěku do Egypta byl k
ní velmi galantní a koupil jí v
Alexandrii za 23000 marek ěper
ků. Za to ale také mu byla Klo
tzova nápomocna při přípravách k
útěku seč byla. Ovšem doměnka,
že ona opatřila dopis, zaslaný z
jjarmstadtu, v němž oznamována
sebevražda Jaegerova bo nepotvr
dila. List obstaral bezpochyby
kol portér Vogt, zatčeny ve \(rie
sbadenu, jenž dostal za to 100
marek, ale chtěl více a proto přiáel
k paní Jaegerové. Ostatní peníze
rozdělil Jaeger mezi své příbuzné
rodinám Gerloffově a Clemensově,
ba i své služce Masserové, svěřil
část svých pokládá. Peníze ukry
té Masterovou, nalezl policejní ra
da Eckhard na jednom poli u Ilof
heimu, celkem 70.000 marek.
Dříve již nalezeny byly značné su
my peněz n Gerlofíových a u man
želů Clemensovych. Jaeger sám
usnadnil objevení tím, že jako obe
zřelý obchodník zaznamenal pečli
vě na lístku jména dotyčných
osob a svěřené jim sumy. Na
r. krytí zpronevěřených }>eiiěz vy
naložili .Jaeger a jeho pomocnice
velmi mnoho důvtipu; tak na př.
pod tlustou lepenkovou deskou,
jez sloužila za podklad petrolejo
vým kamínkům, nalezena značná
suma peněz v různých cenných
papírech. Mnoho-li ze zpronevě
řených peněz bylo zničeno, udtze
zjistit.

xml | txt