Týdenní hlasatel., August 03, 1892, Page 2, Image 2

About Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???

Image provided by: University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

                
Osudný dar.
Dům poslanců ve Washingtoně
tedy po dlouhém uvažování a otá
lení povolil pět milionů dolarů pro
světovou výstavu. Cit pro povin
nost a ohled ku cti země zvítězil
nad lakotou a závistí nepatrnou
většinou dvanácti hlasů.
Naplňuje nás sice radostí, že
kongres přijetím předlohy na po
volení podpory světové výstavě
ušetřil Spoj. Státům ohromné ostu
dy před celou cizinou a že ještě v
posledním okamžiku ochránil se
Sřed výčitkou, že podnik který jím
o života byl povolán, zbaběle a
bezectně v roznodné době opustil.
Než přes to přejeme si, aby výstav
ní ředitelstvo dar tento zamítlo,
poněvadž přinesl by výstavě více
zkázy než požehnání.
Podmínky, jimiž povolení pod
pory provázeno jest, jsou pro Chi
cago zhola nepřijatelné. Molil-li
si kongres dovoliti, aby před celým
světem udělal se směsným dodat
kem o zavření výstavy, nesmí Chi
cago nikdy propůjčiti se k tomu,
aby dodatek tento provádělo. Zod
povědnost takového kongresu, kte
rý již po dvou letech zemře jistou
adie všech známek neslavnou smrtí,
nemůže porovnati se se zodpověd
ností města takového, jako jest Chi
cago. Jaké následky uvalilo hy Chi
cago na se přijetím podmínek,kon
resem ustanovených, jak poško
ilo by svou velkou hudoucnosť,
své postavení jakožto město světové
s obyvatelstvem kosmopolitickym,
možno velmi dobře tušiti. Chicago
nemůže dovoliti, aby ještě po de
sítiletích, když by o kolumbijské
výstavě se mluvilo, s pohrdavým
úsměškem vždy dotýkalo se neděl
ního zavření této výstavy.
Podotkli jsme již jednou, že
zavřením výstavy v neděli ztra
tila by výstavní pokladna na pří
jmech více, než obnáší dar kongre
sem jí povoleny. Aby tedy z
finančních ohledů ředitelstvo nutilo
se do podmínek kongresu, není
rozhodně potřebí*.
Již několikráte na tomto místě
rozbírali jame, že pro dělnictvo
výstava neměla by ceny úplně
žádné, když l>y dělník nemohl užiti
prázdného času nedělního k návště
vě výstavy. A z dělníků skládá
se pěkné procento obyvatelstva na
šeho města! Celá tato veliká, i>o
vzdělání a zušlechtění toužící třída
obyvatelstva má býti z výstavy
vyloučena, a ta má státi se jedině
dostaveníčkem boháčů a rozkošní
ků, kteří nebudou užívati výstavy
ke svému poučení, nýbrž vyhledá
vati budou tam pouze zábav a roz
koší (
Tím minula by se výstava úplně
svého účele, a tomu zabráni ti jest
oovinností výstavního ředitelstva.
ine toho náhledu, že nebylo by
ik těžko sehnat i potřebných peněz
»>ez pomoci kongresu. V bankách
chicagských jsou velké přebytky,
které Čekají na použití a Které ulo
ženy do pod ni ku výstavního nesly
by dobré úroky. * Když by učinilo
výstavní ředitelstvo vyzvání k ob
čanství! chicagskému, aby za dobré
úroky a při úplné jistoté upsalo
pro výstavu nových pět milionů,
jsme jisti, že potřebný fond v
krátké době byl by pohotově. A
tím zachráněna byla by pověst Chi
caga, jakožto města bohatého, pod
nikavého a pokročilého. Dále Dvlo
by též možno i bez půjčky se obe
jiti. Byl učiněn návrh, zajisté
dosti praktický, aby se vydalo de
set milionů vstupenek pro neděli,
které by jistě šly 11a dračku. Aneb
ještě lépe by bylo, když by dalo se
vytisknouti dvanáct milionů vstu
penek, které by prodávaly se za
sníženou cenu a sice dvanáct za
pět dol. a tak by ještě dříve byly
rozebrány.
Bude-li dar kongresu zamítnut,
může Chicago honositi se největ
ším morálním vítězstvím, jaké
svět v novější době viděl a vyšine
se před světem 11a stupeň prvního
města v zemi, který mu právem
přísluší. Chicago bude zastupovati
potom právem pokrokovou, ame
rickou myšlenku. Kdyby ředite
lové nemeli k tomu odvahy, nechť
otáží se 28.000 akcionářů. Jest
oprávněná domněnka, že v záleži
tostech tak důležitých tito také
tázáni býti mají 11a své mínění a
jejich rozhodnutí že má býti dbáno.
Kapitál a práce v Homesteadu.
Již je tomu měsíc, co vypukla stávka
obrovského tělesa sdružených unií žele
zářských, ale ačkoliv postihla všecky
válcovny na východě a zasáhla až do
VVlscon8Ínu a Mlssouri, přece zraky vše
ho obecenstva, které čte noviny, obráce
ny jsou jenom k jedinému místu, kde
jest svedena hlavní bitva mezi prací a
kapitálem, k Homesteadu.
Během tohoto měsíce stal se Hoine
stead důležitým místem ve Spoj.Státech.
Novinářští zpravodajové sjíždí se tam
ze všech stran a časopisy rozepisují se
široce o významné události této, každý
dle svého zpftsobu. Větš na časoplsfi
kapitalistických laje stávkářům, nazý
vajíc je odbojníky, buřiči, ale dělnictvo
s netajenou radostí pohlíží ku svým
bratřím, kteří se tak statečně drží a
kteří celému světu dávají příklad dělni
cké neohroženostl a solidarity.
Maji proti 9obě mocný kapitál, tak
mocný, že je proti němu těžký všechen
boj. Společnost, kteráž má jmění kolik
mlllionft a za níž stojí mnohonásobný
millionář, mocný kapitullsta Carnegle a
jež řízena jest lakomým, prohnaným a
neústupným Frickem, podnikne snadno
pfttku s dělníky svými, třeba jich bylo
sebe více. Na čí straně je přesila, na
tě straně jest 1 právo a mocná společ
nost neuznává žádných dělnických práv
a pokládá Hdl s é za pouhé nástroje,
které mfiže vždycky odhodit, kdykoliv
se opotřebují. NtrjvělSím nepřítelem
železářských unií a hlavní oporou kapl
tallstft byl vždy a jest doposud ředitel
továren homesteadskýeh Frlck. Člověk
tento neměl nikdy jiného úmyslu se
svými dělníky než rozbít jejich organi
zaci a pak je úplně zotročit.8 úmyslem
tímto se také nikdy netaji!, vfiak usku
tečnění jeho nebylo tak lehké a dosud
se mu to nepodařilo.
Ode dne, kdy byli Plnkertonci tak
těžce poraženi, nevzbudila žádná zpráva
z Homesteadu tolik poplachu, j&ko
zpráva o útoku na život Frickftv. To
■ 1 ' ' ' ■ •*
mulo bezohlednému, necitelnému muži
bylo pojednou dokázáno, ie on není
neobmezeným, rozhodujícím pánem a
samovládoem nad osudem a blahobytem
dělníkft svých, že mu není dovoleno
páchat! beztrestně na nich bezpráví do
nebe volajíoí, ie on také se muaí obávat
trestající ruky spravedlnosti, kteráž jej
najisto vyhledá a potrestá. •
Nesouhlasíme nikdy se zákefnickým
dtokem na život lidský, jejž nelze nikte
rak schvalovat!. .Vlak takový člověk,
který neobává.se žádné vylší autority,
jež by byla nad něho a jež by jei do
vedla ztrestati, mftže si se svým slabším
bližním nakládati podle své libovftle.
A takovým člověkem jest také Frtck,
proti němuž bylo by marným dovolávat
se nějaké spravedlnosti,nějakého právs,
leda vidí-li a cítí—11 toto právo v přesile
a nutnosti. Teprvé tenkráte jej uznává
a ctí. Kdjrby takový člověk nebyl udr
žován ve strachu a respektu, nebylo by
možno s ním vydržetl.
Zraky vfieho dělnictva amerického
obráceny jsou dnes na Homestead, kde
se bude rozhodovat! o důležité otázce
dělnické a kde boj mezi prací a kapitá
lem vede se tak tuze a vytrvale.
Na stávkářích samých jest jenem,
aby se pevně a statečně drželi a povin
ností ostatního dělnictva jest, podle
možnosti morálně i finančně je podporo
vat!, neboť oni nezápasí nejenom sami
pro své zájmy, nýbrž pro všecken pra
cující lid ve Spoj. Státech.
Surové nakládání s českými
vojíny.
Surové a kruté nakládání s re
kruty a jinými vojáky v oněch
odděleních páté eskadrony 7. dra
gonského pluku, která ve Cli va
lech u Prahy jest ubytována, při
mělo, jak dí posl. Špindler, jej a
soudruhy, k interpelaci na ministra
zemské obrany, kteráž ve ícliůzi
poslanecké sněmovny rakouské ta
ké podána. Události, které přiměly
interpelanty k zakročení, a jež
interpelace nazývá neslýchanými,
zasluhují, aby vešly ve známost
širšího obecenstva, i uvádí inter
pelace následující fakta: Dne 9.
května t. r. přijel inspektor kava
lerie, aby vykonal přehlídku oněch
oddělení o. esk., která ve Cli valech
leží. Za tím účelem dostal každý
muž nové náčiní k vvstroiení koní.
Když však po insjxíkci zase vrace
ny byly jednotlivé rekvisity, spo
zoroval dragoun Janko ze Žitné na
Moravě, že se mu pojednou ztratilo
řemení, ač od kone se ani na okam
žik nel>yl vzdálil. Místo, aby byl
zavedl pravidelné vyšetřování, po
f>adl eetař Krasnicki svůj nejoblí
>enějáí vzdělávací prostředek, totiž
vrchní řemen a zmlátil s jinými
pomocníky ubohého Janko tak
velice, že jeho tělo bylo samá mo
dřina a jeho hlava ještě druhého
dne krvácela. Teprve za týden
byl Janko dopraven do nemocnice,
v fiíž pobyt musel 3 neděle, tak že
c<;lkem stonal 4 ty dny následkem
ran, kterých se mu dostalo. Odvá
žil se pfednésti stížnost plukovní
kovi, ale dostal za to ješte 15denní
těžký trest.
Tyž Krasnicki rozbil již před
tím jednou Jankovi při jiné příle
žitosti rákoskou prsty takovým
ničeho
Janko často bit.
Šikovatel M. Pecber
koncem masopusta ná dovolí
Ježto si přál míti s sebon místo
své chatrné šavle nějakon lepší,
poručil svému cídiči Černému,
aby mu přinesl a vyčistil šavli
jinou. Udal mu zcela určitě číslo
šavle, kterou musil přinésti a vy
cíditi. Na neštěstí náležela tato
šavle právě četaři Krasnickému,
jenž sotva že zvěděl o tom, co se
bylo stalo, poručil svému cidiČi,
aby okamžitě cidiče Černého něko
lika poličky pořádně ztrestal. To
muto příkazu bylo také doslovně
vyhověno. Černý byl od svého
kamaráda ze zadu přepaden a ve
tváři i na hlavě pěstmi tak stlučen,
že z nosu krvácel, po několik dní
na bolení hlavy si stěžoval, delší
dobu na pravé ucho ohluchl a jed
nou ranou i špička zubu byla mu
uražena. To vše se stalo u přítoiíi
noati četaře, a ačkoliv Černý své
utrpení Žaloval nadporučíku Tra
Uloví, byl přec© onen dragoun pou
ze na t» hodin do vězení odsouzen,
ano iiemusil ani tento trest, jak
nám sděleno bylo, odpykati úplně.!
Abychom z velikého počtu týra
ných vojáků uvedli ještě některé
jmenovitě, obracíme pozornost
Vaší Excelence ke dragounům
Tučkovi z Ouhonic a Antonínu
Kotovi z Hostouně, na jichž tě\e
snad není již ani jediného místa,
které by nebylo bývalo do krve
stlučeno buď od starších dragounů
nebo od poddůstojníků. Mimo to
budiž jmenován Třech, který velmi
často bezcitně byl mrskán a týrán,
jakož i dragoun Štauber z Plzně,
který se chtěl následkem nesnesi
telného týrání již jednou oběsiti,
aby dalšíma utrpení ušel, a jedině
na domluvu svých kamarádů od
tolio opustil.
Když před měsícem jistý vojín
opět 8vrchu uvedeným způsobem
byl trestán, odvážil se dragoun
Vacl. Černý a odebral se s ním do
Brandýsa n. Labem k velitelství
plukovnímu, abv si vvžádali nřelo
_ mm/ X
žení k jiné škadroně. Když byli
tázáni jx> příčinách své žádosti,
oznámili oba některé z případů
8 vřeli 11 n vedených. Ježto však
f)řednesli svou žádosť n plu^oviií
»o velitelství proti pravidlu, opo
minuvše dříve—dobře věděli proč
— vyžádati sol>ě povolení od veli
telstva eskadrony, tož byli dopra
veni do Prahy k eskadroně do vy
set řovaoí vazby. Po skončeném
vyšetřování byl jeden z obou ode
slán do nemocnice, poněvadž sto
nal, kdežto druhy, totiž Václav
Černý, potrestán byl ještě 15den
ním vězením. Četař Krasnicki
dověděl se totiž v čas, že blíží se
vyšetřování, a proto pohrozil všem
vojákům, že budou zmrskáni, jestli
Že se opováží svědčiti proti němu
v čemkoli. Tak se stalo, že p!!
vyšetřování málo který tázaný měl
dosti odvahy, vydati úplně pravdi
vé svědectví.