OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, August 31, 1892, Image 6

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-08-31/ed-1/seq-6/

What is OCR?


Thumbnail for 6

ZPRÁVY AMERICKÉ
Bojiště t Buffulo.
Bufialo, 23. srpna. — Včera z rána
bylo slyšet! jednotlivé rány střelné.
Praví se, ie v Eril, místě to asi míli od
města ležícím, byli zabiti 4 muži a dva
raněni. Jeden z nich jest prý vojín.
Buffalo, 23. srpna. — Stávkář Oliver
byl střelen v noci na včerejšek na kři
žovatce dráhy Logih a Lake Shore na
ulici Hamburské. O události píší listy
kapitalistické: William Oliver šel po
ulici dolft, až přišel ku stráži, která
střežila dráhu. Stráž volala prý na
blížící se, aby se vrátili. Všichni upo
slechli kromě Olivera, který jal se pře
mlouvat! soudruhy své, aby vrhli se na
stráž. Dva jej uposlechli. Stráž varo
vala je, ale Oliver nedbaje toho vzal
prý kus uhlí a hodil je po stráži. I nyní
varovala' prý jej stráž, ale když Oliver
opét hodil po ní kusem uhlí, tu pry vy
pálila. Oliver klesl k zemi, aie znovu
pokusil se opět povstati. Tu přiskočila
stráž a bodla jej bodákem do hlavy.
Ostatní dva stávkáři dali se na útěk a
zmizeli mezi vozy. Oliver donesen do
stanu, kdež se lékař vyslovil, že nevy.
drží ani 24 hodin na živu. Ze toto
vypravování není pravdě ani dost málo
podobné, netřeba připomínat. Be/brany
dělník byl by tak nesmyslným, aby
kusy uhlí dorážel na vyzbrojence. Dále
podezřelým jest, že smrtelně raněný byl
ještě bodákem bodnut do hlavy. J«'St
jisto, že smrtelně zraněný a svalivší se
muž nemohl více ublížit! ozbrojenci a
přece tento jej ještě bodl. Zdá se, že
naše americké občanské vojsko jest da
leko krvežíznivější nežli vojsko německé,
které k ubíjení oběanfi téměř pobízeno
jest.
Milice stHlí — do povětří.
Kdyby nebylo jednoho raněného a
jednoho zabitého, mohlo by se mysliti,
že milice v Buífalo střílí na slepo. Tak
na dráze Lake Shore u Seneca ul. udržo.
valy tam na stráži stojící oddíly po dvě
hodiny palbu na stávkáře, kteří prý po
strážích házeli kamením a uhlím. Po
zději shledáno, že celit ta palba měla za
následek zranění jednoho stá v káře. Po
pftlnoci rozvinula se palba na křižovat
c»* New York Central a Nickel I'late n;i
f^rmě Ti triově. 40 ran vypáleno. O
deset minut později počala palba /.novu
a vypáleno 200 ran. Yardy byly ob
sazeny stávkáři, kteří bombardovali
kamením všecky vyjíždějící a vjíždějící
vlaky. Na křižovatce Clinton ulice a
dráhy Nickel Plate stála setnina pod
kapt. Bolanem a vypálila 50 ran O
mrtvých a raněných po hrozné této
střelbě nebylo však památky. Buď jsou
miliěáci měkého srdce, anebo jsou lidé
velice nábožní, kteří plní 5. přikázání
b.»?.í;: Nezabiješ. Anebo jsou to lidé
jimž je vše malým ku trefení.
Vjík, rozbit.
Buífalo, N. Y., 23. srpna. — Vlak
jedoucí do východního Buffala a vezou
cí neunlové Vdi byl u Smlth ul. napa
den stávkářl, kteří počali jej kamenova
tí. Brzy na to /6stal vlak státl, ježto
s ávkáři obrátili výhybky. Stroj veda
a topí seskočili s vlaku a ut'kll se do
strážního domku, odkudž telefonovali
do města. Za pftl hodiny blížil se k
místu, kde stávkáři dosud vlak rozbije
II, vlak s vojskem, před kterým s»*
stávkující rozutekli.
Obi'ilordni.
Byv. soudce Brundage, generální rada
pr.i železnice, vyzdvihl sl zatykače na
20 stávkujících výhybkářft pro obracení
výhybek a pro přerušování jízdy. První
uvězněn byl Josef líamerly, předseda
místní unie. Jest obžalován, že otevřel
výhybky, kde, není udáno. Ostatní
byli iNězněni později a jsou to lidé, na
které mají úřadníci od železnic svrchu.
Privát Leach, od 12. pluku postřelil
stávkáře Johcsona, který házel po vla
ku. Miličák ho napomenul prý asi
třikrát, ale za to Johnson hodil
ještě po něm kamenem. Zdá se, že
milice nejlépe dovede stříleti za dne a
zblizka jednotlivce. Ivdyž je takový
ubožák střelen, příčina, proč se tak
stalo, se vymyslí a střelený obyčejně už
odpírati nemftže.
VýhybkáH v fíuffalo vyzváni k Jiráci.
Butralo, 24. srpna. — Stávka vý
liybkářfi prohlášena jest xa ukončenou.
Po čtyřhodínné poradě s velmistrem
Sweeneyem a pěti členy výkonného vý
boru byla stávka prohlášena ukončenou.
Podrobnosti schůze nejsou známy. Po
čala o-7. hod. večer akončilao 11:10.
Nesrovnalosti končily o p5l noci.
Přistěhovalci.
Parníkem "Fiirst Bismark" přibyli
včera '/. Hamburku do New Yorku ná
sledující krajané: Rusova Kateřina,
Hlavočova Františka, Hlavoča Frant.,
Hlavočova Marie, Hlavoča Josef, Hla
vočova Antonie, Hlavočova Pavlína,
Hlavočova Františka, Jeníčkova Marie,
Jeníčkova J ose fina, Jeniček Frank,
Jeníčkova Gisella, Cbarvatova Marie,
Homolova Antonie, Homola František,
Homolova Albina, Homola Josef, Ho
mola Jaroslav, Homolova Marie, Novák
Frant., Brožova R&žena, Naníkova M.,
oladký Vincenc, Sladký Jan, Klindt
Emanue1, Klindt Frant šek, lihneš Jan,
Benešova Josefa, Beneš Adolf, Bisek
Jakub, Blsek Marie, Bisek Rosalle,
Bisek Kateřina, Bisek Václav, Jochova
Marie, Plotzova Marie, Kopecký Jan,
Kolářova Aloisie, Illavačkova Hermina,
Hlavaček Bors"n, Hlavaček Jan, Illa
vačkova Marie, Pichlova Františka,
H udek Martin, Houdkova Marie,
Houdek Josef, Houdkova Anna, Ma
cháček Gustav, Zoufalova Anna, Břin—
čilova Julie, Jindračkova Marie, Berau
ova Františka, Marik Jan, Maříkova
Františka, Mařík Josef, Jeniček Anna.
Jeniček Marie.
Parníkem "Slavonia" přibyli 7 Ham
burku do New Horku: Váňova Anežka,
Prokop Ferdinand, Kvasniftka Kateřina,
Dvořák Václav, Kačer Bohumil, Jadrný
Matěj, Bolček Jan.
Parníkem "Dania" přibyli z Ham
burku do New Yorku následující kra
jané: Lachsova Mař.,Lachsova Valerie,
Lachsova J ose fina, Lachsova Anna,
Stejskal Frant., Capouch Vác , Capou
cliova Kateřina, Capouchova Marie,
Capouchova Anna, Capouchova Josefa,
Capouch Ant., Křfc František, Křížová
Marie, Křížová Marie, Kříž FrantiSek,
Kříž Josel, Hanoušek Frant, Michna
Josef, Michna Františka, Taníek Fr.,
Smejkal Václav.
Parníkem "Pickhuben" přibyli pak
z Hamburku clo New Yorku následujíc!
krajané: Soli Josel, Solova Anna, So
lova Rosina, Sóla .Ios«'f, Sola .1 iří. Šrá
mek Adolf, Lokál Jost-/, Krupník Ant.,
Krupník Matěj.
Sil do Ameriky Sířit mohamedanitmvn
a dontoli ne. do — dimemunea.
Dva d»?rvlsi stěžovali si včera pomocí
tlumaěe na osad svfij a klam a Šalbu
světa, vlastní lidí, kteří dovedou po
užiti vfieho, jde-li o zisk. Mahomet Ml
a Acbmet Safet byli dervlfit. Před ně
kolika měsíci, kdy dleli jeStě v staré
vlasti 7.a mořem, přlfiel k nim muž,
kt< rý jim namluvil, že v dálné Americe,
v zfmi to j»*fitě barbarské, dobře by se
dalo rozfijřlti mohamedánství, ano že jlŽ
v New Yorku jest prý mnoho tisíc nově
obrácených mohamedánfi, kteří vlastni
mešitu, lepší a větší nežli jest v Caři
hradu. Dobré duše obou dervišfi slito
valy se nad "věřícími" v New Yorku a
usnesli odebrali se tam a véstl duše
jich cestou rovnou do Edenu, obzvláště,
když Rashet sliboval jim, že stanou se
tam bohatými. Nemeškali a vydali se
na cestu do Ameriky. Ale nastojte!
Když přišli do New Yorku, nepatřili
mohamedánfi ani mešity. Ale osud je
přece ušetřil, že nemusili jít do lumber
yardft a zanesl je do musea, kdež oba
nalezli ještě tři kollegy stejného povo
lání a pak egyptské kouzelníky, kttří
jedí sklo, krotí hady, polykají ohefi,
vráží do sebe nftž a p. "Turci," pravil
Achmet skrze tlumočníka, "nedělají
kejklířské kousky, ty dělají egyptští
kejklíři. Dervišové jsou jako posedlí po
domovu, ačkoliv jest se jim báti, neboť
přijdou-li dcmfi, mohou býtl usmrceni.
Neboť příhody jich byly uveřejněny v
New-yorských listech a odtud do
stalo se to do Oařihradu. Achmet pra
vil, že přijdou li zpět, budou jistě ob
žalováni pro tupení a ponižováni nábo
ženství,, když jako mužové svatí dali
se vystavovat!. Když přibyli dervišové
do New YorWu, pravilo se, že mají býti
ukazováni na světové výstavě; oba byv
še nyní na to tázáni, popírají, že by byli
o něčem podobném \ěděli.
Opatření bezpečnosti proti zavlečení
cholery.
New York, 25. srpna. — Karanténní
komisnř Mulle pravil dnes, že všecka
možná opatření jsou učiněna, aby obá
vané nákaze učinilo se nemožným vnik
nouti do Soustátí. Předseda zdravotní
rady, dr. Cyrus Edson, prohlásil dnes,
že se méně obává epidemie cholerové
než epidemie tyfové, neboť ježto se
cholera rychleji vyvinuje nožli tyfus,
jest absolutně nemožným, aby některý
cestující, mající zárodek cholery v
sobě na zem americkou vystoupil, ježto
tento záfrodek by již na lodi se vyvinul.
Kromě toho není prý cholera tak na
kažlivá jako tyfus.
Columbus, 25. srpna. — Dr Probst,
sekretář zdravotního úřadu v Ohio
bude zítra míti poradu s dr. McCor
mickem z Kentucky a dr. Bakerem z
Michigan. Tito tři lékaři tvoří výkon
ný výbor národní konference státních
zdravotních úřadů. Porada má za účel
ustanovit! se na prostředcích, které by
zabránily rozSíření se cholery a na ji
ných včcech týkajících se všeobecných
zájmfi. Zdravotní rada v Illinois sdř
1 i la dnes dr. Probstovi telegram gene
rálního lékaře Wymana a žádala jej,
aby instrukce v telegramu obsaženy
byly vyplnčny.
Velmlatr Sweeney napaden a zraněn.
BufTalo, 25. srpna. — Včera o 11.
hod. dopoledne byl velmistr Sweeney
přepaden stávkářem Arthurem Qulnem
od dráhy Nlckel Plate a těžce zraněn.
Sweeney setkal se na rohu Swan a Maln
ul a davem výhybkářfi. Quln činil
Swfc&neye zodpovědná za ztrátu práce,
na&ž Sweeney odpověděl, z čehož po
vstala hádka,během kteréž Quin skočiv,
zasadil velmistrovi ránu pod oko. Puk
dal mu jefitě několik ran do obličeje.
Sweeney klesl na chodník a Quiu kopl
jej několikrát. Někteří kolem stojící
odtrhli konečně Quina, který odcházel.
Několik přívrž' ncft velmistra pustilo se
za ním. avtUk Quin hrozil každému,
kdo se mu přiblíží, že jej zabije. Swee
ney odefiel do lékárny a umyl si tvář.
Pravil, že neznal Quina a stalo prý se
mu ponejprv, aby byl přepaden od
slávkářfi výhybkářsk^ or^anlsace. A.
Quin nebyl dosud zatlen.
Vojsku bylo nařízeno, aby odstranilo
se z míst a některé Sety daly se Ihned
na pochod k domovu, ostatní pak
večer.
Uřadnícl drah slíbili, že vezmou ze
stávkářfi do práce tolik, mnoho-li jich
budou potřebovat!.
Stávkující výbjbkáři opuStěnl.
Stávka výhybkářft jest ukončena.
Náčelníci toplčá, konduKterft a strojve
dfi prohlásili, že organisace jejich ne
mají příčiny mísiti se do poměrů stáv
kujících, Sweeney udal za dftvod, proč
mají stávkující pqyoliti, že 515 výhyb
kářft nemůže bojo^tl proti 8000 mili
čákft a spcjeným Mlám 7 společností
železničních. Na to Sweeney opustil
hotel Bruetzel&v a odebral se do hlav
ního stanu stávkářfi, kdež tito úzkostli
vě očekávali ukončení porady v&dcft
bratrských organisací. Zde j'.m sdělil
Sweeney zdrcující rozhodnutí, které
bylo provázeno rozhořčenými a pode
zřívavými poznámkami sklamaných
stávkářfi, kteří odvážili se nejhoršího,
aby se domohli ^lepšení svého stavu a
v nejhorším byli opuštěni. Opuštění
stávkářl domnívají se, že byli prodáni
od svých vfidcfi.
Opatření proti choleře.
20. srpna.— V Bostonu činí se horli
vá opatření proti choleře, a jelikož se
stěhuje tam mnoho židů z Ruska, má
město toto naději, dostat! choleru hned
z první ruky. Přistěhovalci jsou podro
bovánl přísné karanténě a musí se kou
pati ve vodě s líh m smíšené. Šaty je
jich jsou vykuřovány.— V New Ycrku
působilo mnoho sensace úřední prohlá
šení cholery v Hamburku. Vzdor tomu
však dokáží se bez přestání velké množ
ství hadrft o jiného podobného zboží.
Ale zdravotní lékař Jenkins jest toho
náhledu, že zdravotní opatření jsou po
staěitelná, aby bylo možno choleře
předejiti a že hadry a podobné předmě
ty cholerovou nákazu nerozšiřuji tak
jako lidé sami Jest rozšířen náhled, že
cholera bude míti přes fáanadu nejpo
hodlnější a nejsnažší cestu, poněvadž
se v tamějších městech žádná opatření
proti ní neěiní.
Veliké neštěstí na jezeře.
Saginaw, Mich., 26. 9rpna. — Parní
y ach ta Wapiti potopila se dnes na záli
vu georgickém. Yachta tato náležela
milionáři H. W. Sibleyovl z N. Yorku,
jenž na ní s rodinou a dvěma hosty pro
zábavu po jezeře se plavil. Všichni tito
lid<5 i pětlělenné mužstvo lodní se uto
pilo, jedině kuchař a jeden sluha se
zachránili. "Yachta bezpochyby narazila
na skálu a rozbila se. Sibley jest po
věstný milionář, jehož jmění obná&í asi
$15,000,000. V Chicagu má veliké
sklaďfitě a krámy v ceně jednoho milí.
doll. Když se takový "hlaváč" utopí,
nadělá to ovSem ve v6ech novinách
mnoho poplachu.
Kanatla snad povolí.
Ottawa, Ont., 28. srpna. — Vláda
kanadská nasytila se již celního boje »e
Spoj. Státy, kterýž zemi ničeho nevy
nesl, naopak jí velice ublížil a nahlíží,
že boj se sousedem daleko silnčj&ím je
velmi tčžký. Proto bezpochyby povo'í
a cla na prfiplavech zruňí. Nčkteří
ministři, hlavní ti, jichž se to nejvíce
týká, nejsou ve mčstč přítomni, ale
kabinet přece již odbýval několikráte
poradu o záležitosti této. Torontský
časopis "Mail," který bývá objčejnfi o
jednání vládním dobře zpraven, píňe, Že
vyrovnání sjjoru není daleké a že Knna
da učiní první krok zruňením cla. Také
vládní list "Gazette" píše v podobném
smyslu.

xml | txt