OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, September 14, 1892, Image 11

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-09-14/ed-1/seq-11/

What is OCR?


Thumbnail for 11

řovUáai r. 1883 dokonávalo. Vojá
kft vkude jako much a junákfi málo. U
GlavatiČeva také se Jich několik posta
vilo, ale málokterý vyváznul. I v noci
je vojsko pronásledovalo a z rána chy
tili vojáci tři Bosfiáky, kteří hladem a
únavou usnuli pod skálou. Odvedli je
do Konjice.
"Nikolu Crničlěe a dva Turěiny při
vedli svázané, budou je střílet," rbzlétla
se správa po Konjlci a okolí, a už tu
byla matka Nikolova z Tarfifna. Vzsli ji
k výslechu před vojenský soud.
"Kde máš syny?"
"Co vy se ptáte, víte to lépe než já",
rozkřikla se hněvivě stará.
"Pověz, kde jsou".
"Ha, tam, kde mají být", vadila se
stará.
"Jenom Nikola je, kde má být",
pronesl soudce posměšně, "ale, kde je
Ivan?"
Svěsila hlavu a mlčela zatvrzele.
"Tys pěkná matka, nedbáš, co synové
vyvádějí."
"Jak nedbám, co nedbám" bránila se
stará, pohlédla divoce na všechny pří
sedící, ale nedomluvila.
"Proě jsi-je nepřemluvlla, aby zfista
II doma," tázal se soudce.
"Haj, ty Švábe, co by dělali doma,
když sloboda volá,", vykřikla žena di
voce.
"Tys pěkná čarodějnice! Táhni z '
očí."
Starou vystrčili ze dveří a přivedli
zpoutaného Nikolu.
Byl to junák jako doubek. Znali ho
skorém všichni z Tarěína, měli ho rádi
a byli by mu rádi pomohli.
'"Kde je Ivo?" tázal se auditor.
"Což já víra, někde v horách".
"On tě přemluvil, abys šel s ním,
pravda?"
Nikola zapálil se do ruda.
"Což jsem se narodil z feny, aby mne
musili přemluvat, když volá sloboda?
Já jsem donutil Ivana, aby dal všechny
dukáty ustařfim (povstalcům)," křičel
junák rozhorleně.
"Střílel jsi na nás?" tázal se auditor.
"Co bych dělal, střílel jsem, bednu
patron jsem vystřílel a dobře jsem stří
lel "
Za hodinu na to stáli všichni tři ve
čtverci.
Na popravu přišlo se dívat dost lidí.
Nixola hlpdal známé matku.
"Pojď sem, matko," volal a kynul
rukou.
Pustili ji. Dal jí sáček s penězi a
na chvíli zadíval se jí do očí. "Zanes
to Ivanovi a ukaž mu můj hrob. \P&ak
jednou přece tu Švábů nebude".
Na to se rozkročil a rozhalil prsa.
Rány zahoukly a tři mlaií junáci vy
pustili ducha za zlatou svobodu....
Zcrt a pravda.
Shoda redaktora » mnohou dívkou.
Někdy shodují se spolu —
na to, synu, vždycky hleď:
oba totiž dosti často
košem dají odpověď.
*
Je-li člověku horko, naříká, že se z
něho jen leje, a překvapMl ho notný
défiť, říká, zas, že se z něho jen leje:
Proto je nejlépe, jít do hospody a ří
ci: Do mne se jen leje!

Že milují čápové klid? Áááááá, proto
oni tedy navštěvují tak často mnohé
dámy, které se uchýlily na Čas do *'zá
tiií"!
«
I

Kam nUH/
Rbžlčka s přáteli
napřed si cuc'
a potom duo
s uoil truc,
v ledví "Hlasateli"
udeřil moc
jako tentoo —
no, dobrou noc.
Hkébové co loni
zradili nás,
teď na pospas
krutě jak ras
opětně nás hon(
do uličky.
Ty lidičky
chtěj' šmejdíčky.
"Chicagských" bossové
a "Svornosti",
hned vyhostí
bez milosti
kdo nejsou členově
unie truc,
by na ten duc
"Hlasatel" puc.
Bossové by zase
"pré" měli dál
"Kerinker král"
ten by se smál,
žc už je na čase
dělnictvo zas
— psali by as —
aby vzal ďas.
"Jak je pí. Choulostivá stará?'4
"To je těžko ří'-t příteli, neboť jak
se jí na to někdo zeptá, upalne schvál
ně do mdlob".
*
A: Kdo to byl právě vyhozen ze sálu?
B: Rádný člen našeho zábavního spol
ku, který si počínal trochu neřádně!
*
Šikovatel: Tedy přec to byla j*n
výmluva, že vaSe babička zemřela, aby
ste snáze dostal 3 dny dovolenou. Nebo
jíte se božího trestu?
Nováček: Ne, pane šikovatel.
Šikovatel: A proč ne, vy jeden
zatvrzelče!
Nováček: Já řek, že babička
umřela a to je skutečně pravda, neboť
ona je již 6 roků pod zemí.
tít&rá panna: Nepotkalo vás nic
odporného na va§em dvoudenním výletu
když já jsem vás opustila?
D ů d: Ne, od toho času pranic!
*
Paní (ku služce): Neslýcháno. As
před ^ hodinou někdo klepal na vrata
a když jsem otevřela, dostala jsem tak
upřímnou hubičku od jednoho mladíka,
že mi to vjelo až do morku!
S lůžka: Nic si z toho nedělají,
madam, to byl muj I)žlm a on myslil,
že jsem to já.
*
Vyvolává č: Zde je k vidění nej
větsí div světa — August, obrovský
pídimužík.
Venkovan (který právě vyšel •/.
boudy): Co to děláte za Švindl tHdy,
vždyť ten obrovský pídimužík je jako
každý obyčejně rostlý člověk!
V yvolávač: Právě proto že je
tak veliký, je to obrovský pidimužík.
«
Ficimenaiera Beneše pokuty v (léUíní
veršů.
Dřív jsem psal jen zprávy z Town of
[ Lake
teď to ale chci zkušiti také
— žádný ml to za zlé proto neber —
že začnu psát od nynějňka ve ver
Sích, jak patří se to věru,
od 'Worldspejpru' flcimenažeru.
Já udělal Jeden dobrý skutek
7. Tauo of Lek, že konečně jsem útek,
neb uznáaí, snad za, nehet co by
vešlo se, jsem neměl a to koby
lu by jistě dopálilo
kdyby kouska života v ní bylo.
Já 'Ozvěnu' založil jsem kdysi
a když zdechla, markantními rysy
ve 'Worldspejpru', protivného reka
zmaloval jsem, hlavně ale Peka
ře a Babku, píchal jsem svým pěrem
a hle za to jsem teď flcimenažerem.
Dá-li pánbu snad mně toho dočkat
(ovšem krapet ještě musím počkat)
neb kdo ví, co dělal se dál nedá,
možná dost, že třeba hlavním reda
ktorem stanu se as záhy —
což je dobrý lekvar pro svlažení žáhy.
Náš óbrredaktor po Nebrascr loudá
dopíše nám všecko, co se teď tam
[oudá
a aby dokázal, že má dobrou vóli
třeba by se zaběh, farmářovi bulí
k, až z Nebrasky to do Chicaga píše
tomu sem se nasmál, až mi kručí v
[břiše.
Teď se chci stát taky militěrem
nerad ale bych sloužil pod kverem
a ježto znám Labe že je Elbe
proto chci být u Zuava felbe
biem a u Washington setniny
majorem sám jediný.
*
Výňatky z denníku "zelňáka
Spojené Státy severní Ameriky jsou
velmi veliké. Ale h u m b u g v nich
jest daleko větší.
*
Nedávno slyšel jsera v politické
schfizi křičeti zrzavého chlapa: Ame
rika pro Amerikány! Nechceme už
žádné cizince!—Byl to Irčan, který tu
dyl už — 6 měsíců.
7T
Také atheistl klanějí se zde bohu —
dolárku. Jeden obzvláště věří v bohy—
pěťáky a je to jeden známý notárius.
*
Jest známo, jak p&sobí červená barva
na býky. Podobný účinek jeví se na
nic nepřipravených Evropanech, když
uzří americkou pannu — žvejkati
gummu.
*
Každý dobrý vlastenec horuje v zemi
této pro Washingtona, ale sám by ra
déji byl — Vanderbildte m.
NejlepSi budíček.
Občan Ťafourek měl veliký trfibl se
vstáváním a vzdor řádnému budíčku,
který 171eté služce své Mařence pořídil,
obyčejně tato zaspala a tím 1 v pravý
čas pana Ťafourka nevzbudila. Pan
Ťafourek přemýšlel a přemýšlel, až ko
nečné přišel na tu spásnou myšlénku,
že "čenčoval" svého starého mlékaře za
mladého a od toho ča9u je Mařenka
vždy před 5 hodinou, kdy mladý hezký
mlékař obyčejné přichází, vzhfiru a
Ťafourek mfiže večer bezstarostně uleh
nouti, an je přesvědčen, že jej služka v
čas vzbudí. E. B.
l*řcd 8. zářím.
První cestující čtoucí noviny: Od
pusťte pane, že vás vyrušuji ve čtení.
Domnívám se, že i vy zajímáte se o hoj,
nu který upřeny jscu zraky všech ob
čanů naší volné a svobodné země. Co
myslíte, jaký bude výsledek?
Druhý cestující (zuřivě): Co, vý
sledek — já vám ručím za to, že
Sullivan sbije Corbetta tak, ž«- sl kosti
v látku domů ponese.
p i :
1 at 10.
(Událoat, která se v mnoha rodinách
udála a ještě bohdá velmi často bude
opuko vati.)
Karel a Minka milovali se spolu lá
skou nezměrnou, láskou, která se oedá
ani vypsati, ani namalovat, ta se musí
pouze cítit, aby ělověk jí z cela pocho
plti mohl — zkrátka Minka a Karel
byli 1 duše ve 2 tělech. Jelikož ale při
jedné příležitosti otec Miniu o Karlovi
pravil,že je % (trojfca, v pražské hantýrce
tolik co "potrhlý"), dopálil se Karel tou
měrou, že nepředložené se vyslovil, že
svému příštímu tchánovi přerazí všech
ny 4- Za takových okolností 6e n°mfiže
nikdo divit, že budoucí tchán Karlfiv se
velice d pálil a přísahal, že kdyby ho to
mílo i 5 stát, že dá Karlovi j«*dnu not
nou mezi oči a mimo to poručil své dce
ři Míně, aby více s Karlem nemluvila,
že jí místo něho přivede 6 ženichů. Ale
srdce Minčino nebylo tak jako album,
aby se jeden obrázek vyňal a druhý do
něho vložil a proto ubohá Mininka se
tak dlouho soužila, až na konec vypa
dala jako zelená 7. Když rozhněvatiý
tatík viděl účinek svého nepředloženého
jednání vůči Karlovi, udobřil se a bylo
oi»ět vše dobře, an v s nedělích kvetly
Míně opět růže ve tváři.
Leč í) neděli, když si Karel Minku
vzal za ženu, se ubožák zapřisáhal, že
by byl lOkrát lepší udělal, kdyby se
byl nikdy neženil. Z toho plyne na
učení: Nemysleti? na ženění. E. B.
"Zalezte do der, čeští psi!, volali
Němci u Jihlavy. To jako varovali ty
české "psy", aby se měli na pozoru, že
se blíží rasové, ne?
*
Za rakouský znak hodil by se lépe
kos nežli orel. On má žlutý zobák a
č«Tné peří a pak je náramné
chytrý.
*
.lak tažný dobytek ví, kde je u vozu
jebo místo a sám už k němu se béře,
dosvědčuje případ u sklárny ve Zvoně
jově u Stok. Tam přišli buršáci, za
přáhli se do žebři nového vozu a odtáhli
ho pryč.
Jo, jo, žena je skutečně jako diamant:
' v i
rezu!
*
Také berlínský Vilímek je naklada
telem. Nakládáť — špatně s faktorem
svého dědečka.
Zprávy z Čech.
* Lihem popálen byl dne 25. srpna
v poledne učedník Oskar Plechatý, jejž
kupec p. Pel/ na Malém náměstí poslal
do sklepa pro líh.
* Z Plzně. 21. srpna. Jak jsme již
se v tomto listé struěuě zmínili, utopili
se v pátek při koupání se v řeDe Islavě
u blízkého Lobezu dva zemští branci.
Byli to 2Gletý Martin Rausch z Kopl—
dla, otec tří dítek a 281etý Josef 8perl
z Nahořan. který zde také vdovu s dvě
ma dítkaml zanechal. Odebrali se oba
při střelbě do terěe bez ohlášení do
blízké řeěi, kde si ke koupání zvolily
místo pod sKálou, aby v děni nebyli,
aniž by byli tušili, že v místě tom jest
řeka nejhlubší a nejdravější. Sotva že
se jeden z vojínft ve vodě octnul, byl uč
také vírem do hlubiny stržen; na jeho
volání o pomoc přiběhl jeho soudruh,
byl ale od tonoucího uchopen a také do
hlubiny stržen, kde oba předčasný hrob
nalezli. Mrtvoly byly později nalezeny
a na zdejším hřbitovů pohřbeny.

xml | txt