OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, October 05, 1892, Image 5

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-10-05/ed-1/seq-5/

What is OCR?


Thumbnail for 5

Sociální hnuti ve střední
Evropě.
Revoluce francouzská a zřízení
republiky na troskách shnilého
království, čehož stoletou památku
ve Francii způsobem důstojným a
a povznášejícím právě oslavili, tvo
ří hlavní rozhraní v sociálním živo
tě národů Evropských.
Jest pravdou, že již několikráte
Sřed tím učiněny byly pokusy, by
uch lidský vymanil se z temnot
jej obkličujících, již často před tím
vystoupili jednotlivci a hlásali
ujařmenému lidu "nové evangelium,
jehož základními kameny byly:
Svoboda, rovnost,bratrství. Může
me 8 hrdostí se poclilubiti, že mezi
prvními hlasateli svobody byli če
ští husité, že čeští Bratři byli nej
vznešenějšími kazatel v a a obhájci
myšlenky lidskosti. Avšak lidstvo
nebylo v dobách těch ještě zralé,
aby mohlo přijati a pěstovati tak
vznešenou ideu a proto po mnohém
ronásledováni, kterého zakoušeti
ylo apoštolům nového učení a jich
vyznávačům, nezůstalo po ní sko
rém ani památky. Třicetiletá válka
a hrůzy její velice přispěly k tomu,
že brutální síla nabyla moci a váhy,
a že slabý uvržen byl do tužší ještě
poroby.
Až revoluční hnutí francouzské
jako blesk, vnikající až donejskry
tějšícli hlubin, osvítilo celou tehdej
ší lidskou společnost a do lidu
ujařmeného vlilo novou sílu, aby
podstoupil tuhy boj se živly zpá
tečnickými a prospěchářskými za
svá práva. Boj ten veden byl z
obou stran co nejurputněji a koru
nován byl pro zastance lidských
práv výsledky značnými. Absolutní
vlády ustoupily skorém všude vlá
dám konstitučním, aneb republi
kánským, libovůle jednoho samo
zvance neb krále z "boží milosti"
musila učinit i místo zástupcům
lidovým, kteří na sněmech mají ra
diti se o potřebách tříd, která za
stupují a usnášeti se na vhodných
zákonech, jimiž by upraveny byly
vaájemné vztahy jednotlivých tříd
k sobě.
Avšak změna ve zřízení lidské
společnosti nebyla ještě tak radi
kalní, aby jí vyhověno bylo všem
potřebám a tužbám. Hlavně dva
stavy ještě dlouho snášeti musily
kruté jho na své šiji.
Byl to stav selsky a dělnictvo.
U rolníka byl utlačovatelem a od
půrcem velkostatkář a u dělníka
továrník a kapitalista. Selsky lid
dobyl si jaké takés samostatnosti
osobní i finanční, kdežto dělník
zápasiti musí ustavičně a zdá se,že
zápas jeho nebude míti hned tak
konce.
Státní zákonodárstva činí vždy
jen to ku prospěchu dělníků, k če
mu nevyhnutelně jsou nuceni.
Skládají se sbory tyto z největší
části z příslušníků stavů privile
govaných, kteří k nějakému ústu
pku odhodlají se až tehdy, kdy vidí
típlné nezbytí. Proto zasazuje se
dělnictvo a vůbec třídy utlačované,
by zavedeno bylo všeobecné právo
hlasovací, by tím nabyly řádného
zastoupení ve sborech zákonodár
ných a tím zároveň zajistily svým
požadavkům, aby o nich jednáno a
přijetí jich zaručeno bylo.
Hlavními však prostředky, jichž
každá rozumná, svých cílu si vě
domá strana používá, jest veřejný
tisk, orgnnisování stoupenců, a
rázná, pečlivě řízená agitace.Všech
těchto prostředků, používá uvědo
mělé aělnictvo evropské, ale ne
všude se stejným výsledkem.Vlády
tainnější mají široce rozvětvenou
síť policejních orgánů, kteří své
špicly vysílají do dělnických schů
zí, vtírají se do soukromých domá
cností a rukami jich projiti musí
všechny časopisy a i knihy tam vy
dávaně.
Jest samo zřejmo, že panující
strana bohatých cizopásníků vyu
žitkuje veškerých těchto prostředků
jež jí po ruce stojí, aby každé vol
nější linutí mezi svými poroby
utlumila. Ale nedaří se jí vždy
cky tak, jak by sobě přála. Usta
vičně dále a dále říří se uvědomění
dělnictva v zemích středoevrop
ských
Nej mocnějším tento proud jest
v Německu, kde strana socialistů,
t. j. občanů, kteří touží po změně
společenského zřícení ve prospěch
tříd utiskovaných, čím dále tím ví
ce půdy nabývá. Vzrůst strany
socialistické v Německo nejlépe lze
viděti z hlasů odevzdaných ku
prospěchu poslanců socialistických,
/a říšských voleb r. 1874 odevzdá
no bylo již pro stranu tu 340.000
hlasovacích lístků a tři léta na to
docela půl milionu. Cifry ty pak
Í)ři každé další volbě rostly jako
avina, až r. 1800 dostoupily sumy
1,427.323 hlasovacích lístků. Nyní
jsou sociální demokraté vážnou
stranou v říšském sněmu a vliv
jejich stoupá den ode dne. V pro
vinciálních sněmech států a státe
čků německých nabývají též váhy
větší a větší, ano i mezi vojskem
mají hojných přívrženců.
1'řed krátkou dobou řečnil hla
vní vůdce a nadaný organisator této
strany ve Vídni a v řeči své rozvi
nul program strany a zároveň dával
na ruku dělnictvu rakousko-uher
skéinu, oč hlavně by zásazovati se
melo, by cíle žádoucího dosáhlo.
Tresť jeho řeči dá se shrnouti v
tato slova: Podstatnou a zároveň
nezbytnou podmínkou socialismu
jest proměnění soukromého konku
renčního kapitálu v jednotný kapi
tál společný t. j. proměnění sou
kromého majelku vyrobnych pro
středků ve společný majetek
určitého celku, ať již celek ten se
jmenuje stát či obec, či jinak.
Obratu toho nelze dosíci obratem
ruky. Proto třeba, aby socialisté
nejprvé domohli se politické moci,
z toho díívodu by bylo radno,kdy
by vŠnde zavedeno bylo všeobecné
právo hlasovací a tím umožněn
dělnictvu přístup do sborů záko
nodárných, což zaj i stě by nezůstalo
bez vlivu na vzrůst stany sociálně
demokratické.
Dosavadní sociální reformy jež v
Německa a v Rakousku provedeny
byly, neznamenají ješte ničeho,
to vše není ani kaménkem k
budově, jež musí býti budována.
Jest jisto, že boj proti velkému
kapitálu čím dále tím větších
úspěchů dobývá, avšak musí pořád
více vzrfi stati a způsobí posléze ví
tězný převrat v lidské společnosti,
kterémuž ovšem bude předcházeti
katastrofa, proti níž všechny války
dosavadní oyly pouhou hračkou;
Eříští válka bude poslední a důsled
y její budou ve prospécli děl
nictva.
Náhled BeMův, že převrat bu
doucí státi bude lidstvo velkých
obětí, liší se mnoho od jiných soci
alistů, jenž dokazují, že převrat
ten 6tane se úplně hladce, bez ná
silí, až lid pro převrat ten uzraje;
v tu dobu, kdy velký kapitál světa
shrne se v ruce několika málo bo
háč,ů a kdy 11a drué straně státi
budou miliony chudých, dojdou
prý sami oni velkokapitalisté k
náhledu, že třeba urovnati vše ce
stou smírnou a věnují jmění své ve
prospěch člověčenstva.
.Náhled těchto nesrovnává se se
zkušenostmi učiněnými o lidské
o vaze a se sobectvím, vrozeném
aždému jednotlivci. Dokud bo
háči nebudou přinuceni vzdát i se
svých výhod, nikdy zajisté tak ne
učiní, ani kdyby viděli na druhé
straně miliony ubožáku.
Ale vzbouřené vlny množství
přinutí kapitalisty, aby vzdali se
svých výsad. Potom stane se ce
lek jediným zaměstnavatelem a ka
ždý jednotlivec zaměstnancem v
různých oborech práce. Pracovat
bude každý a za svou piáci obdrží
náležitou odměnu.
Ku všeobecnému hnutí sociální
mu druží se i hnutí ve prospěch
ženského pohlaví. Jest to samo
zřejmo. Dokud muž sám jest
otrokem, jest rád, když má někoho,
kdo by zase jemu byl podiízen ;když
sám začne poznávati sladkosti svo
body, přeje jí též druhému. Kde
vládne hrubá síla, tam jest i žena
otrokem, kde však muž počne se
domáhati práv svých, povznáší se
bou i matku, manželku a dceru
svou. Emancipace žen kráčí ruku v
ruce se sociálním hnutím. Avšak
v ohledu ženské emancipace učině
no bylo v Evropě velmi málo.Žena
jest tam vyloučena skoro ze všech
oborů práce, jí zavřeny jsou hlavní
prameny vědomostí a vzdělání, to
tiž školy vysoké a odborné, ženě
není dovoleno, by se svým mužem,
otcem a bratrem súčasinila se ve
řejného života, a odsouzena jest
doposud k Životu nečinnému.
Namítá se: žena jest na svém
místě, když jest dobrou matkou,
ženou a hospodyní. Tolio žádny
nepopírá; ale když má ve prospěch
milých pracovati, musí jí k tomu
by ti dána příležitost co nejširáí,
všechny cesty a prostředky, které
stojí po ruce muži, mají by ti k
disposici i jí. Pro znovuzrozenou
společuost lidskou jest to nutné a
proto také socialisté domáhají se
toho a mají za hlavní číslo progra
mu svého úplnou rovnoprávnost
žen.
Pokud se tyče dělnictva v naší
vlasti české a v celém Kakousko
Uhersku, musíme s bolestí uznati,
že nijak ještě nemůže se po bok
postaviti dělnictvu německému,
anglickému aneb francouzskému.
Příčin toho jest několik. Hlavní
vinu toho nese, že dělnictvo tam
nějáí není eeskupeno a zorganiso
váno v nějakou silnou stranu, ný
brž dle národních, náboženských a
jiných rozdílů kupí se v nepatrné
hloučky, které nejenom že společně
nepracují, nýbrž hledí sobě vše
možně škoditi.
Dále musíme doznati, že dělni
ctvo české a rakouské z větší části
není dosud tak probudilé, jako v
jiných zemích. Toho příčinu lze
hledat i v málo rozvětveni agitaci a
v nedostatku dobrých dělnických
časopisů, které by dělnictvo způ
sobem jemu srozumitelným upo
zorňovaly na jeho povinnosti k
sobě samu a svým potomkům, kte
ré by jej učily, jak by ku právům
svým pomoci si mohlo. Časopisy,
které dělnictvu českému se vnucu
jí, jsou většinou příliš radikální a
proto neuvědomělému ještě dělní
ku nesrozumitelné, na druhé straně
vydávají zpátečníci též "dělnické
listy", které nemají jiného účele,
než dělnictvo udržovati v nevědo
mosti a v porobě.
Než vzdor těmto neprízuivým
poměrům, na vzdor policejní pt*r
sekuci rakouské vlády, šíří se přece
mezi dělnictvem rakouským duch
sebevědomí a utlačovaní počínají
den ode dne zřetelněji a rázněji
požadavky své na jevo dávati. -
Jest naděje, že svornou a jednot
nou prací postaví se dělnictvo
v naší staré vlasti po bok
dělnictvu ostatnímu a v jednom
silném šiku s ním bojovati bude,
až konečné vítězství korunovati bu
de společnou práci.
§ Další studie o smyslu zvířat pro
hudbu. — Oznámili jsme již onehdy,
že v zoo'oglcké zahradě londýnské koná
ny pokusy, kterak hudba učinkuje na
r&zná zvířata. Těchto dnů bylo v po
kusech pokračováno. K pokfisfim uži
to flétny, houslí piccola a skotských
dud. "Vědecká" komise odebrala se
nejprve ke kleci orang-utanga Jacka,
Výtečník tento poslouchal pozorně zvu
ky houslí, jakmile vsak zavzněla disso
nance, zalezl s ve&kerými známkami
hrázy do kouta a zahalil se do své hou
ně až po uši. Brzy vsak přišel zase ke
mříži, zapřel ruku v bok a poslouchal
velmi -/ážně a rozšafně: "Zr.-Tna jako
náš kapelník při první generální zkouš
ce," pravil hudebník spíše upřímně než
lichotivě. 8 touž zálibou poslouchal
orang-utang flétnu. Za to piccolozpá
sobilo mu hroznou úzkost. Pak přišly
na řadu dudy a k největšímu úžasu
všech propukl milý .Tack v nejdivočejší
veselost. Hkákal sem tam, vyhazoval
do výše stébla s'ámy a chytal je a me
tal kozelce jeden po druhém, jednání
to, za něž by mu Skotsko mělo býtl do
smrti vděčto.
Týdenní Hlasatel
na jeden rok
Ripans Tabulce move the bowels.

xml | txt