OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, October 26, 1892, Image 11

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-10-26/ed-1/seq-11/

What is OCR?


Thumbnail for 11

bách cest a železnic svěřují se stav
by ty neb jich části na základě
smluv přímo produktivním společ
nostem dělnickým. Obyčejně při
káže se čásť stavby neb kus želez
niční trati jistému počtu dělníků,
zpravidla 6 dělníkům. Jeden z
nich je "ganger", to jo3t důvěrník
Či ředitel ostatních i zastupuje je
oproti vládě. Vládní stavitelé u
stanovují cenu práce a poněvadž
se to děje vskutku pokud možno
soustavně, souhlasí dělníci skůrem
vždy s cenou tou. Až dosud byl
výsledek z velké většiny uspokoji
vý. Každých 14 dnů uplácí se čásť
smluvené ceny, aby dělníci měli
čím rodiny živiti, dokud celá do
tyčná čásť stavby nebude hotova.
Zbytek zaplatí se společenstvu děl
níků, jakmile vládní stavitel doko
nanou čásť stavby přejal. Yláda
novozélandská hodlá také založiti
malá hospodářství, která by mohla
býti 10-20 dělníky vzdělávána,
aby dělníci více na venkov se stě
hovali a tím proti sou střed i vé síle
měst protiváhu utvořili."
Chorvatský biskup Stross
mayer.
Zajímavou vzpomínku o Stross
mayerovi shledáváme v nedávno
vydanycli pamětech Gregorovio
vych z dob Koncilu, na němž pro
hlášena byla neomylnost papežova.
Jest zuámo, že řada prelátův vzpí
rala se tomuto dogmatu; Gregoro-*
viovi dostávalo se od jednotlivých
členů koncilu někdy i zpráv o jeho
důvěrných sezeních, která byla
někdy tak bouřlivá, Že — jak je
den americky biskup se vyjádřil —
předstihla v ohledu tom i americké
schůze. Zvláště bouřlivý vyjev
ale způsobil jednou Strossmayer,
jeden z nejhorlivějších odpůrců
dogmatu o neomylnosti, když jal
se háj iti dokonce i protestanty,řka,
že byli též mezi nimi mužové v
pravdě zbožní a mnozí z nich, jako
Leibnitz a Guizot, že prospěli cirk
vi vůbec. I ekelný lomoz přerušil
tu Strossmayera, i křičelo se naň:
"Tu es protestans, tu es haereticus,
descenda-HÍ" (Jsi sám protestant,
jsi sám kacíř —sestup!) A mno
zí biskupové i pěsti proti němu za
tínali. Vřava oyla tak velká, že ji
bylo i venku slyšeti. Druhého dne
překvapen byl ale Strossmayer čet
nými návštěvami i španělských bi
skupů, i Ketteler přišel k němu a
{>ravil mu, že jen malá sběhlost v
atině mu bránila, aby se ho ujal.
"Strossmayer jest hrdinou konci
lu," píše Gregorovius do slova,
'•kdyby neměl v Rakousku oporu
^?), byl by tu již seděl ve vězení,
jako dva arménští biskupové, kteří
uvězněni jsou v paláci inkvi8ice.',
O zesnulém kardinálu Schwarzen
bergovi a kardinálu Jlaynaldovi
vyjadřuje se Gregorovius nepřízni
věji: oba, zvlááté poslední, nrozili
složití hodnosti své, bude-li dogma
neomylnosti prohlášeno, stali se
pak ale sami jeho obhájci.
Upozornfcte své známé a přátele na
"Týdenní Hlasatel"
pouze za $2.00 na celý rok.
Zrovna tak jako r Asii.
Není tomu dávno — ani ne šest
nedél — co německé, hlavně ale
maďarské listy byly plny potup
ných zpráv o "Asiatech" v jftusku,
již v zásadném nepřátelství k ev
ropské civilisaci vzdorují ochran
ným prostředkům proti choleře, že
nechtéjí trpěti desinfikování ulic a
bytů, přenášeni nemocných do cho
lerových baráků, že vrhají 6e na
opatrovníky a na lékaře. Co tu
bylo posměchu nad "bezpříklad
ným nepořádkem" v různých mě
stech, zanedbaných, nečistých, smr
dutýcli a s jakou horlivostí z toho
vyvozoval tisk německý a maďar
ský, že Rusko jest i dnes tím bar
darským, asijským státem, jaké
bylo před třemi sty lety, ba mnoho
nescházelo, že by byli kázali v záj
mu ohroženého západu proti Rus
ku křižáckou válku. A co sc stalo?
Mnohem hůře než v Astracháně a
v Saratově zuřila cholera v něme
ckém Hamburce a jaký tam, v
tomto velikém německém kultur
ním městě panoval pořádek, o tom
tytéž německé listy, jež čtrnáct
dnů před tím nadávaly Hušku, po
psaly celé sloupce. O zdravotní
opatření bylo v llamburce dle sou
hlasného soudu celého tak zvaného
"vzdělaného světa" hůře postaráno
než v Baku, a co se čistoty týče,
věru že nesnadno by bylo rozhod
nouti, zdali ohavnější jsDu ulice
poblíž přístavu v llamburce, či uli
ce v Baku. A co děje se nyní v
Pešti? Y té "vysoce kulturní,"
"evropské", "skrz na skrz vzděla
né" Ašti? YŠak se toho dočítá
me. Děje se tam zrovna to, co v
"barbarské, asiatské" Rusi. Lid
se bouří proti zřízencům zdravot
ních úřadů, již mají nařízeno de
sinfikovati byty; ženy ozbrojené
košťaty a muži sekerami vrhají se
na ty, již přicházejí, aby onemoc
neie odnesli ao nemocnice. A po
řádek v hlavním a nyní také "sí
delním" městě maďarského globu ?
Obecenstvo prý ie do krajnosti roz
trpčeno nad bezhlavým jednáním
obecního úřadu. Všude nedosta
tek vozů a nosítek, zásoby desin
fekčních prostředků, byly ve dvou
dnech vyčerpány, Onemocní-li kdo
na ulici, zavlekou jej do některé
ho průjezdu a tam z pravidla leží
dvě až tři hodiny ve výkalech, o je
jichž odstranění nikdo nepečuje,
tak že zárodky cholerově roznášejí
se po všem městě. O osamotnění
nemocných nikdo se nestará, prá
dlo nemocných spaluje se veřejně
na ulici, ba v nejednom případě
vrátilo se hořekujícím příbuzným.
— Takové jsou poměry v Pešti.
Dělnická jubilejní konfe
rence v Praze.
V upomínku na politické hnutí
dělnictva král. českého před čtvrt
stoletím konána byla v den svato
václavský v sále hostince u "města
Pešti" v Kybní ulici jubilejní kon
ference dělnická, kteréž zúčastnil
se dosti liojný počet delegátů ze
všech konferenčních království.
Denní pořádek vykazoval roko
vání: 1. O politickém působení
dělnictva v Čechách od r. 18G7 do
r. 1892. 2 . Organisace dělnictva
ve vymáhání práv jeho. 3. Úva
ha o časopisech dělnictva čtsko
slovanskáho. 4. Pojednání o ho
spodářské otázce dělnické se zřete
telem k poměrům pracovním.
v nynějším linuti dělnickém
stala se tato konference velice dů
ležitou tím, že projevena průběhem
rokování mnohými řečníky nejen
stoupenci strany dělnické národní,
ale i mezinárodní — snaha po spo
jení obou dělnických stran. Vyslo
veno také přání za zřízení jednot
ného tělesa dělnického v království
českém, v němž ve shodě a v přá
telství mohli by působiti dělníci
bez ohledu smyšlení.
Touha po takové shodě přijata
byla s hlučnou pochvalou.
Schůzi zahájil p. Kabeláč při
měřeným oslovením přítomných.
Památce zesnulých dělníků, kteří
f)řed 25 lety zúčastnili se dělnické
10 hnutí, vzdána čest povstáním.
Zinínív se stručně o linutí tom,
pravil, že k uskutečnění cílu, za
kterým se hnutí to ubírá, dojiti
musí. (Souhlas.( Přimlouval se
za solidaritu kruhů dělnických pod
mocným heslem "Rovnost, volnost
a bratrství!" (Souhlas).
Za předsedu schůze zvolen byl
p. Krasl, za jeho náměstky pp.
Vil. Černý a Vajmaii a za zapiso
vatele pp. Vurstial a oajol.
Před zahájením rokování přečte
ny pozdravné přípisy od fíemeslni
cké besedy v Novém Bydžově a od
dělníka p. B. Pecky z Chicaga,
který v přípise svém nabádá své
soudruhy bez rozdílu smyšleni, aby
se sestavili k národnímu boji
českému. Boj ten musí by ti, pro
tože má česky národ mezi národy
jinými své zvláštní výlučné posta
vení.
Pan Krasl podal pak zprávu o
politickém působeni délnictva v
Cechách za posledních 25 let. Pra
vil mezi jiným:
Když ruku 1848 na jaře bylo
opětné hnutí mezi dělnictvem pro
ti továrnám na tištěné kartouny v
Praze a okolí, městská rada praž
ská obávajíc se, že by se mohly
opakovati výtržnosti, vyslala mezi
dělníky tehdy oblíbeného spisova
tele a vlastence MTJDr. F. Cyrila
Kampelíka, který mel býti tlumoč
níkem mezi dělníky a továrníky,
jakož i městskou radou pražskou.
I)r. Kampelík z potřeby a lepší
ho se dorozumění s tiskaři a aby i
širšímu obecenstvu mohly býti po
dávány zprávy, založil dělnický
čapis pod názvem "Hlásník".
Tento list byl jedním z nejprv
nějších dělnických časopisů nejen
v Cechách, ale i v celo říši; časopis
tento neměl však dlouhého trvání.
Po celých 19 let po té nebyl vy
dáván žádný dělnický list, až tepr
ve v roku 1867 začal opět ruch me
zi dělnictvera. Dne 1. prosince
1867 vyšel památný časopis "Děl
ník", jímž zahájeno jest nnutí děl
ní ctva česko-slovanského a položen
základ k dalšímu (Jělnickému tisku.
"Dělník" byl časopisem nepoliti
ckým, pouze národohospodářským
a vycházel do polovice měsíce říj
na 1808. V r. 1868 vydal dr.
Clileborád pro dělnictvočeské spis
ky: 'O zákopnících rochodalských,'
'Pomoc chudým dělníkům' a 'Spá
sa dělnictva československého.'
To jsou hlavní rysy počátkového
hnutí dělnictva českého.
Prvý časopis dělnický, který po
litiku do řad dělnictva českého za
váděti počal, byl časopis "Orel"
který započal vycházeti vlete roků.
1807 a zašel v měsíci dubnu roku
1869.
Orgánem věnovaným zájmům
členů spolku ťOul' byl časopis
'Včela* který vycházel r. 1868 šest
měsíců. Po něm vydáván byl ne
politický časopis 'Jednota'. Po
zastavení časopisu 'Oul' byl dru
hým listem nepolitickým 'Český
Dělník.'
Koku 1870 a 1871 vycházela při
'Dělníka' politicko-satyrická přílo
ha %Sršeň'. Koku 1869 a 1870 vy
cházel časopis 'Slovan' za redakce
Karla Slabiny.
(Dokončení.)
Yelká voda v Texasu
Austin, Tex., 24. října.— Řeka Co
lorado stoupá velmi rychle a dosáhla
již výše 25 stop. Jest obava, že řeka
protrhne hráz, z čehož by vznikly veli
ké škody obyvatelstvu ve vůkolí
bydlícímu. Rozvodnění stalo se vel
mi rychle a náhle a nikdo je neočeká
val. Některá města jsou v nebeapečí.
Jíehody a neštěstí.
San Francisco, Cal., 23. října.— Na
rohu ulic Folsom a Beade vypukl vel
ký ohtn, kterýž způsobil za $50,000
škody a což nad to, zničil snad hroz
nj'm způsobem šest lidských životů.
Ohi n povstal v skladišti petroleje a
rafinerii. Myslí se čtjři běloši a dva
Číhané zahynuli. Forman, běloch,
pracoval s*j šesti jinými dole u t&ně.
Forman přinesl si lampu, aby si dole na
práci posvítil. V tom náhle plyny se
vzňaly a nastala ohromná explose.
Forman byl vyhozen dveřma ven a byl
jediným člověkem, který s životem vy
vázl. Doposud nebylo možno do hořící
budovy vniknout i jest domněnka, že
ostatní mu" hrozným spftsobem zhy
hnuli. Ha3.C. tiujnáhají se dosud, aby
oheň udu ili a nyní již podařilo se jim
dplně jej obmeziti.
Rozmanitosti.
Ve Fli^ht, Mich, vyhořela pila nále
žející flrmfi Hourám Whitehead.
Mimu to zničeno bylo mnoho dříví.
Skoila obmíší nsi *20,000.
Černoch Josef B. Gordon, který dne
0. července tohoto roku dceru svou za
střelil, odsouzen byl dnes soudcem
Chambersem v Clevelandu na doživotí
do včzení. Jest 64 roky stár.
V Muscatlne, Iowa, chtěl mluvili
pastor White v místnosti opery proti
katolíkům, byl v&aK napaien, shnilými
vejci poházen a tak zbit, že mu musela
policie přispíSlti ku pomoci, aby j«j a
rukou lidu vysvobodila.

xml | txt