OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, October 26, 1892, Image 8

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-10-26/ed-1/seq-8/

What is OCR?


Thumbnail for 8

Světová výstava.
— Pan Baltasar Rau, známý člen so
ciálního tělocvičného spolku, povoláním
svým sedlář, dostal před nějakým časem
návrh, aby opravil cestovní kufr, který
Kolumbus sebou vzal, když v letě roku
1492 vydal se na cestu do západní Indie,
která skončila se objevením Ameriky.
Kufr byl přiveden od amerického vyslan
ce Curtise ze Španělska a má býti na
výstavě ukazován. Zub času tak nemi
losrdně hlodal na tomto majetku Ko
lumbově, že potřeboval d&kladné opravy,
kterou pan Rau tak dovedně provedl,
že vyslanec (Jurtis zvláštní poděkovací
list mu zaslal. Kufr ozdoben jest jem
nými krajky z hedbáví a antická ruční
práce jest dle výroku pana Raue výsled
kem neúnavné píle a velké dovednosti.
— Poněvadž výstavní ředitelstvo ode
přelo vydržovat! státní milici po dobu
slavnosti, zahájil Tomáš Bryan sub
skripci a doufá, že se sežene potřtbnych
$10,000. Sám podepsal ihned $1000
a má naději, že nalezne hojnost přízniv
ců pro tento podnik. Illinoiská milice
není s to, aby ze své pokladny uhradila
cestovní výlohy. Kdyby sdčastnila se
však slavností, z&stanou doma i státní
milice z Ohio, Wisconsinu, Iowy a Mis
souri a tím by vojenská paráda značné
utrpěla. Proto snaží se jmenovaný
Bryan, aby sehnal částku potřebnou k
hražuní výloh.
— V italském oddělení vystaveny bu
dou proslulé sochy "Umírající lev" a
"Lesbia" od prof. Frateriho.
— Hlavní stan vojenský jest v Island
Hotelu.
— V poslední schůzi harrisburgského
výkonného komisařství státního výboru
pensylvanského Pro světovou výstavu
přednášeny byly mnohé stížnosti vysta
vovatelů p^nnsylvanských, že jim dopo
sud nebyl přidělen žádný prostor. Počet
vystavovatelů z Pensylvánie, z nichž §
aneb £ připadají na Filadelfii, dostoupil
nyní na 889; očekává se však, že zvětší
se ještě nejméně o 200 vystavovatelů.
Pensylvánie bude míti nepochybně více
vystavovatelů než každý jiný stát, vyjí
maje Illinois s Chicagem. Stát a město
New York jsou daleko za Pennsylvanií.
Pensylvanská státní budova má býtl
příštího května slavnostně^ otevřena u
přítomnosti všech členů komise a státuí
h zákonodárstva.
Ke slavnostem dne 21. října dostaví
se členové komise do Chicaga, s guver
nérem Pattisonem v čele, dále generálo
vé národní gardy se svými štábními dů
stojníky. Celá společnost1 čítali bude
125 až 130 osob.
Vystavovatelé ve Filadelfii zaplatili
po %10 do společné pokladny, aby z to
ho uhrazeno bylo vydání za opatrování
jich zboží na výstavišti.
Umělci pennsylvanŠtí, jichž výtvory
na výstavu přijaty byly, vjstaví je dří
ve ve filadelfické umělecké akademii.
Ředitelstvo akademie nabídlo jim míst
nosti k tomu potřebné.
— Na 22 ulici a Michigan ava. bu
de zřízen as! jeStí jed»'n viadukt, aby
vojf-nská paráda nerušila pouliční do
pravu.
— Vláda Spoj. Státfi požádala vládu
norvéžskou, aby přenechán byl originál
lodi germánských \Vikint,'& pro výstavu.
KdyŽ by žádosti její bylo vyhověno,
jest vláda americká ochotna, dopravit!
loď Wikingft do Chicaga a nazpět na
své útraty. Jak nyní se proslýchá, ne
chce universita v Kristiánii na tuto na
bíku přistouplti, poněvadž se obává, že
loď při dopravě by byla poSkozena.
L_— Henry Watterson, redaktor časo
plsu "Curier-Journal'. v Louisville, o
hlásil telegraficky, že jest ochoten býtl
býtl slavnostním řečníkem dne 21.
října na místě Breckinridge-a, jenž se
poděkoval. Watterson píše senátoru
Palmerovl: "Cas jest velice krátký a
obávám se, že nebudu moci přlpravltl
se tak, jak vznešená tato věc vyžaduje.
Avšak pozvání, jehož se ml dostalo,
provázeno jest tak mimořádnými okol
nostmi, že rovná se rozkazu. Přijímám
je tedy, poněvadž to považuji za svou
povinnost.
— Rybářsko oddělení výstavy, jak
se sděluje, obdrží živou velrybu, která
bude Zajisté velmi znamenitým láka
dlem diváků. Zvláštní výprava k to
muto účelu bude vyslána. Poduří-li sejí
zmocnili se živé velryby, dopraví jl v
ohromné kleci po řece sv. Vavřince do
Chicaga.
— Dle zprávy auditorovy vydáno
bylo v měsíci září na stavby a správu
$1,086,517.95. Veškeré výlohy až
doposud obnášejí $9.829,777.17: úhrn
ný příjem páčí se na $10,635,866.98.
pohled plný života a ruohu. Neméně
než 40.000 sedadel bylo včera v příze ni
ku postaveno. K tomu přistupuji ještě
sedadla na tribunách, lavice pro zpěvá
ky, sedadla na galeriích atd.
Dne 17. října zřízeny byly čtyry nové
stanice policejní a hasičské na výstavi
šti. —
— Proslavený ruský malíř námořních
výjevů, prof. Ajvazovský zaslal 15 svých
maleb do Chicaga. Většina z nich před
stavuje výjevy z objevení Ameriky.
Dva obrazy líěí bídu na Rusi následkem
loňské neúrody.
— Město Drážďany zašle na světovou
výstavu do Chicaga zajímavý výstavní
předmět. V tamnějším historickém
museu nachází se stfil, pocházející ze
16. století, na jehož desce vyryta jest
mapa Ameriky, jaK dle tehdejších země
pisných vědomostí si ji představovali.
Na této mapě nalézá se v místech ny
uřjšího Chicaga obec se jménem Chi
kasso. Tato deska má býti ofotografo
vána a obraz do Chicaga poslán.
i a uujjsiu»j pai^c aa»í btělové v jsiuič y Chicagu r. 161)4.
— Argentinská republika dostala
svůj dámský komitét v jehož čele stojí
seňora Karolina de Pellegrini z Buenos
Ayres. Dále náleží ještč ke komitétu 7
nejznamenitějších žen argentinských.
— Na návrh Tomáše Bryana povo
lilo ředitdstvo svčtové výstavy $10,000
pro lllinolskou milici, aby mohla súČast
niti se parády dne 21 t. m.
— Průmyslový palác zřizuje se nyní
pro slavnost' dne 21. října. Jest zde
zamčstnáno 400 tesařů, aby zřídili tri
buny pro řečníky a pro orchestr, která
dohromady pohltí 1,000.000 stop dřeva.
Tribuna pro orchester stojí v jižní části
průmyslového paláce, řečnická tribuna
:i tribuna pro hosty ve středu budovy.
Na galeriích umístnčny jsou lavice,
před řečnickou tribunou postaveno bude
15.000 sedadel. Lavice, jichž jest 120,
jsou dvanáct stop dlouhé a jsou určeny
pro 10.000 osob. Zi tribunou pro
orchestr jest místo ku stání pro 57,000
lidí. Budova bude j»-n z třetiny obe
censtvem naplnčna.
Osvětlení obstarají 242 obloukové
lampy, z nichž každá bude míti svčtel
nou sílu 2000 svíček. Vedle řečnické
tribuny visí 12 korrunních svícnů, kaž
dý s 5 lampami; nad orchestrem a nad
tribunou pro choř 4; nad gblerlí jest 72
obloukových lamp a po jedné v každém
ze 4 vchodů. V lodi paláce, kt»-rá slou
žit! bude za místnost pro občerstvení
hostů jest 16 lamp.
"Palmer House" vydal $ 12.000 na
výzdobu svého zevnčjšku.
— Ochranný průmyslový palác skýtá
Chicago v slavnostním rouše.
— Včerejším dnem započala v Chi
cagu řada slavností, při nichž súěa^tní
se zástupcové celého národa amerického
i četných národů cizích a jimiž uctěna
bude památka události, která málo má
sobě rovných v historii člověčenstvu. V
nesčetných jiných městech v Americe i
v cizině odbývány budou v tomto týdnu
slavnosti jubilejní, avšak hlavní polome
na jest usnešením kongresu spolkového
a svolením všech vzdělaných národů do
Chicaga. Ku poctě Kolumbově má býti
zde uspořádána světová výstava, jejíž
paláce dne 21. října slavnostně budou
odhaleny.
Skoro celý týden bude vyplněn slav
nostmi rozličného druhu! Avšak tento
slavnostní jáEot jest dplně oprávněn!
Má-li nějaký historický děj nároky, aby
celým lidstvem byl oslavován, jest to
zajisté objevení Ameriky. Ve 1 iký tento
čin, který může býti zván druhým stvo
řením světa, zahájena byla epocha ne
tušených vynálezů a výsledků ve všech
obor ch lidské práce. Středověk se
svým kastovním duchem a náboženský
mi pověrami, se svým nevolnictvím jak
tělesným tak duševním, ustoupitl musil
době nové, době pokroku. Nový díl
světa objevil se na jevišti lidského sna
žení a všechny země evropské závodily,
aby bohatou Ameriku k sobě připojily.
Po ohromném strádání a obětech, po
4001etém boji a namahání získána byla
tato zem evropskou kulturou. Město
Chicago, které zároveň nese na sobě
hlavní známky americké podnikavosti a
energie, převzalo při slavnosti Kolum
bově úlohu hostitele. Slavností tato
oynf bude zahájena a v pHStím rooe
"výstavou pomocných zdrojft topoj. Stá
tů a pokroku ve vzdělanosti nového
světa" bude dokonána.
My žijeme v posledním desítiletí 19.
století. Ještě nezbavilo se lidstvo všech
předsudků od středověku zděděných.
Politické, společenské i náboženské
bludy jsou ještě dnes překážkou rozvo
je všech národů. Avšak již vynořují se
z moře červánky pravého lidského vtdS
Uiní a svobody.
Naše republika stojí v čele všech ná
rodů a spojuje v sobě přednosti všech
různých živlů, z nichž ještě vystěhova
lectvo zdejší se skládalo a skládá.
Avšak i my potřebujeme v mnohých a
důležitých věcech důkladné opravy. Jen
pomalu zjednává si půdy u nás a u
ostatních národů země poznání, že svor
nost1 jest hlavní podmínkou lidského
pokroku.
ScStový mír musí nastoupit! na místě
krvavých válek musí býti uskutečněn
smířil soud národůf který mužům pokro
ku jako ideál před očima tane a všech
no, co nese jméno člověka, musí znáti
pravé bratrství a zásadami jeho seHditi.
Teprve když tento duch rovnosti a
lásky k blížnímu zmocní se všech pří
slušníků lidského pokolení, vstoupí dě
jlny lidstva do nového stadia. Kéž by
mohla světová výstava, jejíž významná
slavnost dnes počíná, k tomu vydatně
při spět i! To by bylo ne j větší vymože
ností a ziskem výstavního podniku. Kéž
by svému konci se blížící toto století
znamenalo přechod k době, kterou by
potomstvo označovalo jako dobu svobody
a ostícení.
— J^st známo, že objevení Ameriky
událo se dne 12. října r. 1192 o 2. hod.
ranní. Širšímu obecenstvu bude tedy
nápadným, proč neoslavovali jsme tuto
událost1 zmíněného dne. Příčinou toho
jest, že před 4001ety byl jiný letopočet
než máme nyní. Tenkráte počítalo se
dle juliánského kalendáře, ačkoliv se vě
dělo, že není spolehlivým. Avšak v r.
1582 zaveden byl po celé Evropě, vyjí
maje země pravoslavné a mohamedáu—
ské, kalendář zvaný gregoriánským dle
papeže tehdejšího Řehoře. Při tom bylo
nutno, aby 10 dní z kalendáře bylo
Škrtnuto a tak místo 4. října 1582 po
čítalo sc hned 15. října 1582. Juliánský
kalendář řídil se tou zásadou, že rok má
365^ dní, což jest o 11 min. 14 vteřin
více než rok skutečné trvá. Tento omyl
Činí za 4 00 rokfi 3 dny. Jak již prave
no bylo r. 1282 10 dnfi škrtnuto, poně
vadž však Amerika objevena byla skoro
o 100 let před tím, musí při počítání
zmíněného letopočtu odpadnoutl jen 9
dní. Jest tedy zřejmo, že ne dne 12.
října, nýbrž 21. t. m. bude mítl slunce
totéž postavení k zemi jako mělo dne
12. října 14J)2. Z toho dfivodu určil
kongres den 21. října za vlastní dei
slavnosti.
§ Tragedie v blázinci.— V lyonském
ústavč choromyslných byly uvěfcněny v
jedné cell dvČ ženštiny, zachvácené zu
řivým šílenstvím. Jedné z obou paci
entek se podařilo, sprostít se svěrací
kazajky, načež se vrhla na svou družku,
ukopala ji k smrti a po celou noc zů
stala sedět na mrtvole. Tak jl nalezli
ráno.
U pozornéte své sousedy
a známé na „Týdenní Hla
satel", který hájí zájmy
délnlckého lidu.

xml | txt