OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, October 26, 1892, Image 9

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-10-26/ed-1/seq-9/

What is OCR?


Thumbnail for 9

Lesk Chicaga v svátečním hávu.
Chloago dočkalo se dne, který
snad do skvělosti, nádhery a významu
předčil většinu jiných v paměti tohoto
města. Vlídné nebe usmívalo ae hned
z rána na zvolna a tiše, svátečnč probu
zující město a chladný podzimní věte—
rek posypával zlatým listím dlažbu
ulio. Nesčíslné prapory s ověnčených
domft a budov vesele vlály a pohledem
na ně radost, veselí a nadšení dralo se
divákfim. Kam člověk jenom oko
otočil, všude prapory,všude kvítí, všude
lesk bíle a .červeně štráfovaných a stří
brnými hvězdami posetých štítů. Všude
ruch, všude šum, všude veselá sváteční
tvář a nálada slavnostní.
A má příčin dosti americký národ
oslavovatl muže, oslavovati čas, který
novou tuto vlast odkryl. Co znamená
objevení Ameriky v rozvoji a dějinách
celého člověčenstva, ve vědě a civili
saci, netřeba snad dnes vykládati. Vy
stou ením Kolumbovým na půdu San
ottirauoru oterreia se i nam nova viast,
která laskavě přijala nás re svou péči
z náručí staré vlasti. Jako občané
této slavné republiky dobře činíme,
slavíme-11 onu památnou dobu a muže,
jsnž sem otevřel brány, neohlížejíce se,
2e zpátečnická smečka kostelíčkářCi a
ncvyspělé a nepokrčilé ředitelstvo s/ě
tové výstavy a sám předpotopní kongres
pošlapal práva svobodného dělníka.
Aspoň na den může přec český dělník
zapomenouti na oprávněnou zášť vůči
svým nepřátelům.
Aspoň doba před čtyřmi sty lety a
její syn Kolumbus zasluhují si naší
vzpomínky i oslavy od nás jako občanů
této republiky, ne-11 jako dělníků.
Takž každý odevzdal se všeobecnému
proudu a plul v jedné směsici s ostat
ními na tu velkou parádu městem.
Výzdoba a okrasy ulic a budov ve mě
stě byTy přímo oslňující. Nikdo nevě
děl, kam oči dříve obrátiti. Jednoho
poutaly podoby Kolumbovy, Isabelly,
Fer linanda, jiného prapory, štíty, ko
berce atd. Vše to rozvěšeno bylo po
budovách v pěkném ladu a skladu.
Nad ulicemi vlály vážně i roké a dlou
hé vlajky americké.
íNez Kdo moni si věc taclnft prohled
noati, zavířilj vzduchem zvuky veselé
ho pochodu a tu a tam vidčtl přechá
zející seřaděný spolek, který ubíral se
na Lake Front, aby připojil se k tomu
moři lidstva zde shromážděného. Pest
rost rozloženého na Lak* Front tábora
pochodujících občanfi nemožno ani dolí
čiti. Občanské 1 uniformované a ozbro
jené sbory mísily se tu v jednom chao
su. Počet divákfi byl úplné nesčetný.
Kolem 10. hodiny nastal mezi zástupy
ruch. Prfivod počal se seřaďovati.
Také naše česká Plzefi skvěla se v
úboru opravdu svátečním. Občané
čefití nezfistall s ozdobováním příbytkfi
svých nikterak pozadu za ostatními
národnostmi. Zejmena pěkný dojem
činila na5e popelka 18., Centre ave.,
Allport a jeStč mnoho jiných ulic.
Sotvaže noční Seto minulo, nastal na
viech stranách vyzdobené Plzně ruch a
účastníci parády počali se scházeti do
svých shromáŽdlSť.
Včerej&í prfivod v obchodní části
města je pro Chicago velepamátný již
proto, že oslavovala se tím příští výsta
va, která má nejen Chicagu, nýbrž i
c«lé Americe zabezpečit! přední místo v
koncertu státfi světových a také proto,
že prfivod ten byl jeden z největSích,
jaké kdy v Chicagu byly odbývány.
Prfivod hnul se blíže 12. ulice na
Michigan ave. krátce po 11. hodině
a trvalo to skorém něco přes 3 hodiny
odpoledne než' poslední kolony občan
ských spolků přešly — tedy víoe než
plné 4 hodiny průvod potřeboval ku
svému přejiti.
I české spolky súčastnlly se četně
a s hrdosti můžeme Hel že 1 čestně vče
rejšího průvodu. Byla to hlavně sokol
ská divise skládající se s Plzeňského
Sokola, Sokola Slovanské Lípy, Sokola
Tyrše, Sokola Chicago a Sokola Tábor,
Klatovského Sokola, Sokola Čechle, So
kola Slávského a Sokola Praha pod
maršálem sokolem Čermákem.která byla
obecenstvem dole ve městě nadšeně poz
dravována. Však to ale také našim
statným Sokolíkům znamenitě slušelo a
daleko byli nimi zastíněni němečtí tur
néři, kteří poměrně v malém počtu se
dostavili. Všech našich Sokolíků bylo
něco přes 600.
Četa Sokola Slávského v národním
kroji Sokolů českých budila pravou
sensaci a pozorovali jsme u jásajících
občanů jiné národnosti, že kroj jejich
jim byl velmi sympatický.
Nejsilnější v průvodu byli lesníci a
mezi těmi byli české dvory zastoupeny
as 700 členy a sice Dvůr Český Lev č.
24, Ueská Koruna č. 27, Ladlmír Klá
cel 87, Bílá Hora, Jan Hus, Šumava,
Jiří Poděbradský, Washington a Ko
meský. Statné postavy našich krajanů
a vzorné pochodování jejich přispělo
nemálo k tomu, že lesnické dvory tolik
pochvaly všude sklízely.
Spolky českých katolických rytířů
až na malou výjimku sdčastnily se ves
měs slavnostního průvodu a rozmnožily
nemálo nepřehledné řady kakolického
oddělení v průvodu. S pocitem hrdosti
i tu můžeme říci, že naše rytířské spol
ky tvořily nejpěknější ěást zmíněného
oddělení, jak co do ústroje, tak držením
těla a pevného pochodování.
V průvodu byl zastoupen celý diplo
matický sbor, po -většině v civilním
obleku, jen zástupci Turecka a Japon
ska objevili se v národních krojích.
Veškeré státy spolkové zastoupeny svý
mi guvernery neb jich zástupci.
V čele průvodu jel policejní chef Mc
Claughry s kapitánem Hubardtem,načež
následovala četa policie na koních. Ita
lům byla dána přednost an Kolumbus
byl jejich krajan a proto byli postaveni
ještě před diplomatický sbor. Po di
plomatickém sboru následovali chovanci
indiánské školy z Carlisle v Pennsylva
nii, kteří měli na sobě vojenskou unifor
mu a pochodovali v odděleních podle
svého řemesla, znázorněného na tyčích
nesenými předměty. Študenti nesli ta
bulky, sedláři koňské náčiní, farmáři
zelí a kukuřici, pekaři chléb, krejčí
kalhoty a kabáty kováři kladiva atd.
atd.
Katolíci byli v celém prlWodu za
stoupeni as 70 procenty — k čemuž
ovšem přispěli nemálo Poláci a Italové,
kteří se v přečetném počtu dostavili.
Poláci se vyjímali velice pěkně v kroji
hulánském a ve svých čapkách, které
co odznak svfij si všichni opatřili.
Ku charakteristice Němcft na konec
musíme podotknoutl, že dnešní 111.
Btatts Zt%. o Češích v průvodu pranic
neví a Sokoly naše eskamotoval šikovně
pro sebe, mluvě o velkém prftvodu tur
nerů. To asi proto, že naši Sokolícl
opomenuli si zaopatřiti jednu neb dvě
žerdě s nápisem "Bohemian Turners".
Dnes jest hlavní den slavnosti, ten
den, kdy výstavní budovy budou zasvě
covány a k účelu svému odevzdány.
Dnes totiž je tomu právě, 400 roků co
Krištof Kolumbus k břehům americkým
připlul. Dle kalendáře jullanského
i bylo tomu dne 12 t. m., že však pozdě
ji byl kalendář ten papežem Řehořem
změněn a 9 dnf mu přidáno; vlastní den
4001eté oslavy je skutečně teprve dnes.
Jelikož nalézá se zde za příčinou
těchto slavuosti na 200.000 cizinců a
s ohledem na přílišný nával, který by
mohl státl se zánonkům květin a 1 ji
ným předmětům osudným, není dnes
vstup na výstaviště každému volný,
nýbrž pouze as 125.000 lidí obdrží
přístu p.
Nehody a neitéstl.
Vzdor ohromnému množství diváků
a veliké tlačenici nestalo se mnoho
nehod a provisorní nemocnlčky mayo
rem Washyurnem zřízené byly pramálo
používány. To nechá se vysvětlit tím,
že diváci sami udržovali vzorný pořá
dek, takže policisté svoji hrubost málo
kde mohli k platnosti přivésti.
Pouze jeden povážlivý případ udál se
na rohu Adams a Státe ulice, kde byla
tlačenice nejvčtsí. Při jednom nárazu
z přední strany byli v zadu stojící lidé
tlačeni zpět a tu v takovém případu 4
ženy byly shozeny do sklepa 'Fair'
budovy. Tři ze ženštin ostaly nepora
něny, leč čtvrtá utrpčla těžká vnitřní
poranění, že lékaři v nemocnici sv.
Lukáše, kam byla dopravena, její stav
za povážlivý naznačili.
V řadách pochodujících nestala se
žádná nehoda. Kůn guvernéra Fifera
sicepadl na rohu Clark a Adams ulice,
ale jemu sam mu se pranic nepřiho
dilo.
221etý Karel Kreger spadl při deko
rování Casino divadla č. 227 Wabash
ave. ■ druhého poschodí na chodník a
zlomil si nohu. Byl odvezen do okr.
nemocnice.
Flora Nisasová z č.576 jižní Halsted
ulice omdlela na rohu State a Adams
ulice. Při pádu málo se poranila.
S. Loenhartová z č. 453 West Lake
ulice omdlela na rohu Market a Adams
ulice.
Mary Cassgrove z č. 4561 La Salle
ulice omdlela na Stale ul.
Sadie McCarthy z č. 3G41 Emerald
ave. omdlela na rohu State a Adams
ulice.
Před započetím parády chytily sleč.
Jennli Coxovou křeče na Washington
ulici.
Paní W. J. Conwayová z č.543 záp.
Madison ulice byla na Adams ulici tak
množstvím stlačena, že se lékaři o její
život bojí.
Addie McMahonová z č. 5032 jižní
Clark ulice byla na rohu State a Adams
ulice k zemi stržena a pošlapána.
Kateřina tímithová z Lake Vlew om
dlela na rohu Jackson a Franklin ulico.
141etý Jan Becker z č. 23 Barcley av.
byl množstvím na rohu Michigan ave.
a Hubart Court stržen k zemi a byla
mu zlomena noha v kotníku*
M. Wllliamsová z č. 2810 LaSalle ul.
omdlela na Michigan ave.
fani w. a. vannarnova cineia včera
křižovat! Dearborn ulici z Adama ulice
právě v tom okamžiku, kdyžpr&vod Sel.
Byla stržeDa k zemi a lehce poraněna.
731etý James Anderson z čísla 477
W. Superior ul. byl na rohu Madison a
LaSalle ulice stržen množstvím k zemi
a tak těžce pošlapán, že musel být od
vezen do nemocnice.
Clarence 11111 z čísla 1603 Wilcox a v.
omdlel na LaSalle ulici.
Zprávy z Óecli.
* Rytířský čin c. a k. důstojníka.—
Dne 20. září as k 9. hod dopol. seděl
71 lety stařec Václav Vokoun, příslušný
do Bychor v okr. Kolínském, nedaleko
své slaměné boudy u silnice poblíže
obce Konárovic, hlídaje Švestky. Na
jednou objevil se před ním mladý vo
jenský pán na koni. Přijížděl od Lab
ské Týníce a beze vSeho dovolení jal se
česati švestky se stromft. Stařec Vo
koun dbaje své povinnosti, oslovil ne
známého: "Vojáčku,netrhejte mi švest
ky. já jsem za to zodpovědným. Kupte
si za jeden neb dva krejcary a dostane
te jich dost." Na tato slova slezl ne
známý s koně a dědeček v domnění, že
vojín natrhané švestky zaplatiti chce,
kráčel mu vstříc. I)fisto'ník platil hned
"hotovými", neboť dědočka ranami
rukou a pak plochou šavlí do života a
do hlavy v pravém slova smyslu zmlá
til. Nebohý stařec zĎstal v bezvědomí
na silnici ležetl. Díistojník vida jej
dosti "odměněného" vyšvihl se na buj
ného vraníka a klusal ke Kolínu.
Ohlédnul se několikráte, zdali již se
zpamatoval, vida ab, že se nehýbe,
obrátil svého oře tak prudce, že málem
byl by stařenu Smrkovskou z Kolína
porazil. Když dojel ke starci, vzal jej
velkomyslná za hlavu a maje bezpo
chyby za to, že týž je mrtev, vtáhnul
jej do škarpy a pak cvalem uháněl dále
ke Kolínu. Rytířský kousek jeho po
zorovala dcera ovocnáře Berta Janglova
z Kolína a na silnici pracující cestář
Fr. Fiala z Konárovic. Sotva důstojník
odjel, pospíšili oba na místo Činu a
našli dědečka, ležícího bez smyslů ve
škarpě silniční. Celou hodinu se na
máhali, než se jim podařilo připravit!
nebohého starce k vědomí. Naříkal si
na velké bolesti v žaludku a na hlavě.
Potom byl odnesen do své hlídačské
boudy, kdež případ sám vylíčil, doklá
daje: "Nevěděl jsem, že tak "veliké
mu" pánovi, jakým jest důstojník, ne
su.ím říci "vojáčku", to slovo jej nej
více pohněvalo.'' Jméno důstojníka,
který tak lidumilným činem a hrdin
stvím vůči Tlletému starci se proslavil,
nepodařilo se vypátrat!. Zjištěno jest,
že přijel z Hradce, kde jeho pluk leží
posádkou, že má červené výložky a vo
jenského sluhu jménem Šimůnka. Po
raněný dědeček Vokoun ošetřován byl
Josefem Kopečným v Kolíně, který tuto
zprávu "Nár. Listům" zaslal a za její
uveřejnění výslovně žádal.
* V nebezpečí uhoření. — Na silnici
mezi Měcholupy a Prádlem u Nepomuka
má p. Suchý zakoupené švestky. Aby
mu je chtiví pocestní neotrhali, postavil
si u silnice boudu hlídačskou ze 17 ote
pí slámy, tedy dosti prostrannou, aby v
ní mohl přenocovat!. V noci ze dne 22.
září byl vyděšen ze spaní. Sotva otevřel
oči shledal, že je v největším nebezpečí
života. Bouda hořela jedním plamenem.
Zbudil rychle vedle spící dceru a utekli
z boudy. Teprvé na silnici pozoroval
Suchý, že má pravou ruku a šaty popá
lené. Na hašení nebylo ovšem ani po
myšlení, byli rádi, že vyvázli oba se
životem. Vy sok j šlehající plameny při
vedly na místo ohně hasičské sbory z
Nepomuka a Mécholup, které ovšem ne
mohly ničeho už zachránlti. Má se za
to, že ohen založil mstivý nčjaký človčk,
neboť Suchý hájil si svůj majetek dosti
rázné, koho při trhání ovoce přistihl,
toho udal a několik jich bylo pokutová
no. Po pachateli se pátrá.
* Z Čisté, 29. r.áří. — Zdejší povoz
ník Josef Smíd byl před nřkolika dny
o 5. hodinS ráno na dvoře svého domu
ťíkladnč ze zadu zastřelen. Přivolaný
lékař zjistil, že mu kule plicemi a
srdcem projela. Smíd žil se svým
tchánem Janem Peškem, který v domč
sousedním bydlí, v nepřátelství, i padá
na nčho podezření, že svého zetč zastře
lil; proto byl zatčen a do vazby v Krá
lovicích dodán.

xml | txt