Search America's historic newspaper pages from 1777-1963 or use the U.S. Newspaper Directory to find information about American newspapers published between 1690-present. Chronicling America is sponsored jointly by the National Endowment for the Humanities external link and the Library of Congress. Learn more
Image provided by: University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL
Newspaper Page Text
Entered at the Post Ortice at Chicago, III., as s< 'Cun< i class maltei Ročník I. Chicago středa dne 9. listopadu, 1892. Číslo 15. V družině dobrodruha krále. HISTORICKÝ ROMÁN. Sepsal HOIIUMIL 1IAVLASA. Pokračování. "Teď mne zapuzuješ; tvé <líky dychtí po tobě, poněvadž — po něvalž mně se stýská po tvé náručí, o velmi! Jsem sice stará pro tebe, ale já za to nemohu!1' II rozný smích nastal teď, vy váben zvláště Dorininými posuňky. "Výborně!tleskal Diviš, jemuž lichotila narážka jeho mladost, a ve zmno'ený křik a tleskot vypukli Mars i Cerberus, jimž teď hojně pomáhal rytíř. "Tys královna! tys šlechetná dědička koruny!" volal Mar* a padl před ní na kolena. "Pojď, pojď s námi, navrať se na svůj stolec, pojď na hrad k obla/ení našemu!" "Na hrad! na hrad!" tleskal Diviš a první vyskočil. "Výborný to nápad, Marse. Stranou, babice!" volal na matku Filomenu, jež jim chtěla bránit. "Saint Denis,Jtoť kapitální! Ile, Saturne, vzhůru!" Tento usnuv hned z počátku rychle vyskočil. "Sláva tobě! na mou čest, Dorino, ty musíš být nejméně nobilis puella ženy mé nebo Marie. Vzhůru, přátelé, popové! platnéři! řezní ci! Plebs pratrensis, allons!" Vyzdvihli eernobrvou hříšnici na křesle a nesli ji s křikem, smí chem a hulákáním ze dveří. I rytíř s Kklínem šli za průvodem, ač se neúčastnili. V úzké ulici nebylo možno, aby šly tři osoby, jež nesly Dorinu; Saturnus, jenž prvé neslyšel ony představy, h jemuž se líbil žert, ač neznal vlastní účel, od strčil odpočívající a vyzdvihl ji i s křeslem na svá bedra. "Toť síla titanská! výborné!" jásal úplné zpity Diviš. "Taková síla po tolika žbánech! Saturne, tys podčíáí, toť slabý titul; ode dneška nazývám tě evym číšníkem, beztoho je toto místo uprázněno!" A s nemenším křikem kráčeli dál. Rytíř jdoucí za průvodem použil okamžiku a zadržel Marsa. "Pane z Buchsesu!" zavolal. Ten se ohlédl překvapen. "Tiše!" kynul mu onen. "Potřebuješ peněz, tvá kapsa jest prá zna, úvěr podvráwn —" "NiČemníku!" rozhněval se Buchees. i♦Pomalu, pane z Buchcesu, jsem ze družiny pana Jindřicha z Li pé. Tento velmož ti chce dopřát své bohatství. —'' Buchses hleděl na něj udiven. "Pochybuješ? nečiň tak! uvěříš, řeknu-li ti, že jest v tom i pro spěch pana J indřicha" "Nuže?" ptal se Buchses. "Král jest zamilován, předmět jeho ráíně ale zmizel." "Ty víš —'( vždyť jsem to teprva nedávno nám zvěděl z jeho úst." "Já nevím o ničem, vše ale ví Jindřich z Lij- )é. Dívky oné se zmocnil Ileřman z Milicína." "Pravda," přisvědčil Buchses. "A dívka tato jest ukryta v domě pražského měšťana Kunšíka v Ostrožnické ulici." "Je-li to možno! nelžeš?" "Slu ji Bernart z Vitějic, a má bohatýrská čest ti ručí za pravdu. Vyzraď to králi, a toliko slova jest třeba, aby bohatství tohoto měšťa na se dostálu do tvých rukou." ^^'•Klameá-li mne ale?" "Pane z Buchsesu, dal jsem ti evou čest v zástavu, každý oka mžik mne můžeš nalézti ve družině Jindřicha z Lipéa naplvati mi ve tvář, lhu-li. Ostatně libo-li přikročiti hned k činu, doprovodím tě, ja kož i mů j společník, jenž nám bude vůdcem. Je to přítel Kunšíkův, Eklín." "Aj, to mi vhod, oběma král je dlužen." "Tedy —" řekl rytíř. "Slovo s to," odvětil Buchses a rychle spěchal ke průvodu zatím ně královny. Přiblížil se k Diviši a mocí jej odtrhl. "Milosti," pra vil, "rač propustit nevěstku tuto." "Saint Denis, ty mi chceš rozkazovat "Nikoli královský pane, ale hodláni Re zmocnit ještě teto noci jisté dívky, kterouž ukryl pán z Miličína před tvýma zrakoma." "Alby! All>yí! Buehsese, mluv a při sám bůh dám ti odměnu, ja kou budeš žádat!" /bádáni v zápětí, Milosti. Dívka jest ukryta v domě měšťana Kun šíka, jenž tě pohaněl před několika tydny 11 "li.^ky"; zmocníme se jí, a majetek tohoto muže nechť mi připadne." "Budiž, budiž!" svolil král. "A co tomu řeknou pražští měšťané?" ozval se Oldřich z fliěan, jenž složiv k odpočinku své břímě cely hovor vyslechl. "C mi po nich, jsem král! Pane z Yivares, doprovod1 Dorinu na zpět. Pěnové za mnou! Kdo je ten muž?" tázal se Eklína a Bernar ta z Vitějic, jenž byl zvěděl náhodou úkryt Albin, byv za tou příčinou již dva měsíce na zvědách. Bernart pokynul Buchsesovi nechtěje, abj seznal král dvořana velmože z Lipé. "Tvojí oddaní sluhové, kteří nás povedou." "Kam?" tázal se Eklín sotva na nohou stojící. Ke Kunšíkovi, příteli, na žbán březnového," vysvětloval mu Ber" nart.