OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 09, 1892, Image 11

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-09/ed-1/seq-11/

What is OCR?


Thumbnail for

nuceni. Mám jest drahá každá
krŮpéj času a čím dříve celý národ
octne se v táboře opposičním, tím
lépe pro věc deskou.
My ani nevěříme, že do dnes
mohli by ještě Staročeši míti za
to, že z českého — pravíme Čistě
českého — stanoviska dala by se
vláda Taaffova vůbec podporovati.
My nevěříme, že iest ještě v staro
českém šikn člověk, který by oprav
du po návratu dřívějšího poměru
českého poslanectva k vládě toužil.
Když však není takovéto opravdo
vé tuŽbv, takového opravdového
řesvědčení, nač ještě pánové vá
ají, proč otálejí? Správná politika
velí jim přece, aby vůči vládě, za
níž po dvanácte roKŮ, plných obětí
a strádání, praničcliož ani národně
ani politicky jsme nezískali, zau
jali stanovisko jedině správné a to
je stanovisko opposiční.
Či míní snad pánové, že vláda,
poučena neutěšenou změnou pomě
rů, ráda by obrátila? Ano, připou
štíme, v politice dějí se někdy —
ale jenom někdy— převraty náhlé,
netušené, dalekosáhlé, ale kde má
me záruky toho, že by vláda tato
odhodlala se k převratům takovým,
kdybychom věrně i dále jí sloužili?
Zda spíše není oprávněnou doměn
ka, že by Taafře v nej lepším pří
padě zabočil opět do těch kolejí,
Eo nichž vůz íeho jel v těch do
ách, kdy kruh staré pravice clirá
nil jej před rozbouřeným živlem
německo-liberálního hněvu? A po
návratu dob těch netoužíme, po
teču touzi nanejvýše několik lidí,
jimž ee dobře při tom dařilo a kte
ří vyhřívali se tehdy na výslunní
vládní přízné.
My nabyli již dosti přesvědčení
o tom, co znamená, abychom pod
vládou Taaffovou prováděli "aktiv
ní politiku." Zkouška byla uči
něna a po jiné více nedyclitíme,
mohla by by ti ještě horší a osud
nější než ta prvá. Až do dnes
přece ofiíciosové prohlašují podle
"rakouské" theorie tak zvaný tichy
stav v této říši za jedině správný
a dobrý. Ale takový stav my ne
chceme, poněvadž nás dusí, uinrt
vuje. My máme o Rakousku, o
jeho existenčních podmínkách, ná
zor docela jiný. My považujeme
Kakouako za živý organismus.
schopný rozvoje a ne za nahodilý
ntvar, jenž požaduje toliko klidu a
8 nímž nesmí se nikdy pohnenti.
A pak co jest nejlepšího, ta
slavná tlieorie má platnost jenom
vůči nám! My jen máme mlčeti,
my všecko snášeti, na naše útraty
dějí se smiřovací pokusy, kdežto
agresivným, útočným požadavkům
Němců, ku příkladu roztržení čes
kého území a nastolení němčiny,
iná býti vyhověno! Dle výáe zmí
něné tlieorie máme my, svým vlast
ním obětováním se Němcům
získati si sympathií — vládních
krnliů. Toť základ celé politiky
Taaffovy vůči nám a toť byl také
základ celé oné politiky, jak se
pěstovala v době předešlé a kterou
Dy dozajista ministerský předseda
i nadále rád udržel při životě. Kdo
má zrak otevřený, musí riděti, že
torna tak a musí nahlédnout!, !e
na dráze této politiky nemůže se
nikdy nikam ďostati; nanejvýše v
prohlubeň zmaru.
Prodlužováním takovéhoto 'ne
zdravého stavu ničehož nezískáme,
dle hodně mnoho ztrácíme na své
důstojnosti, na své cti. Toť přece
nemůže by ti tajoo kruhů staročes
kých. Proč tedy neobrátí, proč se
nerozhodnou ?
Dle našeho náhledu neudržuje
české konservatívce, aspoň většinu
jich — v odporu proti hnutí oppo
sičnímu nic jiného než stran nicky
vzdor, nechuť vůči Mladočechům.
Ale jsou to pohnutky mravné, po
hnutky, jež odpovídají prospěchu
celku? Ne, stokrát ne! Ať neří
kají, že přechodem v tábor opposi
ční vzdali by se jisté, nepopiratelné
moci. Kdyby skutečně bylo prav
dou, že Staročeši maji jistou moc,
jistou sílu a značný vliv na vývin
politických, pro nás důležitých, u
dálostí, bylo by šílenstvím moci
té je rhavovati. Ale když přece
je zřejino, že to, co oni zovou mo
cí, je pouhá ínálomyslnost, která
je spojena se škodami na cti a pro
spěchu národa, málomyslnost zalo
žená na neustálém strachu, že mů
že může přijít ještě něco horšího,
než co je dosud, pak jest povinno
stí na straně této žádati, aby podří
dila se vůli národa a nestěžovala
zástupcům většiny lidu jich posta
vení na poli politickém.
Monopolista a dělníci.
Monopolista (z kočáru svého pohlíží
na nově importované délníky): "Safr
ment, tohle jsou chlapíci! Mord-him
melelement jsou to statné postavy.
(Mlaskne si při tom jazykem.) Široké
rámě, statné plece, nohy jako kmeny.
Tak si nechám líbit dělníky, z jich
zdravých kostí dá se vytlaěiti dosti
dollarů. A při tom vyhlíží až hanba
skromní; famosní to pronárod!" (Za
volá svého dozorce 61 popoháněje.)
Dozorce; "Co si přejete Ur. Buck?"
Buck; "Odkud přichází tito lidé?"
Dozorce: "Většinou z Uher a Chor
vatska. Náš agent si je chválí. Jscu
silní, pilní, povolní, dají «e ohnout jako
vrbové proutí a jsou strašně nábožní."
Buck: "Tohle je dobré, fainosní.
Není mezi nimi nikdo, jenž by uměl
anglicky?"
Dozorce: "Co pak myslíte!Anl jeden!"
Buck: "Německy ?"'
Dozorce: "Pouze jeden."
Buck: "Dobrá, zavolejte jej. U
mim trochu nčmecky; tak ne doroz
umíme.''
(ForeiKnftr" Maďar jako poleno před
stoupí, pokloní se, s chlupatou čepicí
pod paží a silné Kilhá na jednu stranu.
Nyní se rozpřede mezi Mr. Buckem a
Maďarem následující dialog:)
Buck: ' Jak se jmenujeS?"
Maďar: "Ferenz LájoS."
Buck: "Náboženství'"
Msďar: "Katolické."
Buck: "DovedeS dobře pracovnt?"
Maďar: "Ano, pane.''
Buck: "Jak dlouho jsi musel ve sta
ré kauntry pracovutl?"
Maďar: "Od časného rána do pozdní
ho večera."
Buck: "Vidíš, zde budeš pracovat
pouze 10 hodin denní. Mnoho 11 pak
Jsi v té staré kauntry vydělal?"
Maďar: "Pět slatých týdně, můj
patte." /
Back: "Mizerná mzda! Zde vydělá!
1S až 15 dollarů týdně, když se pořád
ně přičinil. To je třikráte tolik nežli
ve staré kauntry. Ostatně jsi ještě
notně zeleným!"
Maďar: "Ano, pane."
Buck: "Musit vědět, 2e tohle je svo
bodné kauntry. Zde nejsou žádná
knižata, králové a cisařové, zde jsme
všichni sobě rovni. Buleš-11 přičinli
vým, pom&žeš si za několik roků k lotu
a domku a za delší dobu může býtl z
tebe i alderman. Ale toť se ví, že
musíš držet se zákonem u pořádkem.''
Maďar: "Dobrá, pane mfij!"
Buck: "Víš co jest to Trades
Union?"
Maďar: "Nevím, pane."
Buck: "Byl jsi v staré kauntry v
nějakém dělnickém spolku?"
Maďar: "Nebyl, pane."
Buck: "To je t rozumné. Zde jsou
spolky, ku př. Trades Union, těch se
chrafi jako zlého čerta, pak jsou zde
rytíři práce, ti nestojí také za nic.
Dále jsou zde spolky socialistů a anar
chistů, tfm so vyhni na sto krokfi! Sly
šel jsi něco o nich?"
Maďar: "Toho nejmenšího ne."
Buck: ''To jest tvé štěstí. Jen si
toho nevšímej, neboť jest to vše ďábel
ské řemesjo. A řemeslo velmi nebez
pečné. Vždyť v Chicagu v roce 1887
několik těch buřičů oběsili. Od těch
dob jest pokoj. Slyšel jsi něco o chi
cagských anarchistech?"
Maďar: "Nikoli, můj pane."
Buck (pro sebe): To je dobrý chlap,
s takovými dělníky se dá něco dělatl.
(Nahlas): "Well, jdi ku svým kamará
dům a vypravuj jim .to. Řekni jim,
že tohle je svobodná kauntry, že není
zde žádných králů a žádných policej
ních hodin, že zde nemá žádný co po
roučet, pouze já a moji dozorci. Dále
jim řekni, že nesmí náležeti k žádnému
dělnickému spolku, říká se jim Unie,
to by bylo jich neštěstím a jest to proti
jich svatému uáboženství. Já chci
mítl pouze dobré Citizens a dobrý Citi
zen drží na zákon a před klackem poli
cajta má řádný rešpekt a to jest jeho
štěstím."
Maďar: "Děkuji, pane, vyřídím vše
s/ým soudruhům." (Odejde.)
Buck k(ku svému dozorci): "Jest to
pro nás velikým štěstím, že můžem za
městnávat! Slováky, Chorvaty a Maďa
ry a vůbec cizince, jinak bychom ne
obstáli. Ti lidé jsou jako hromotluci
a ještě zdají se být! nezkažení. Hleďte
jen k tomu, aby se nenaučili anglicky
& aby nepadli do rukou socialistů.jinak
by bylo s námi na delší dobu konec.
Jak vejjká škoda, že nejsou naší ' nati
ve born hands" tak nevinnými chlapy,
pak bychom my kapitalisté neměli žád
ný trubl."
♦ *
*
(Dva roky později Perenz LájoS vy
stoupí co řeěník jedné dělnické depu
tace.)
LájoS: "Dobrý den. pane Buck!"
Ruck: "Good day.boys. co pak mohu
pro vás uěiniti?"
LájoS: "Klademe vám tři naSe poža
davky a žádáme vás o jich splnění.
1. Žádáme, aby foreroan Ual#en
mensch byl propuStěn. Jedná s námi
jako se psy, uráží naSe ženy a nedávno
propustil tři dívky, protože mu nebyly
po vftll.
2. Přejeme sobě, by pracovní doba
byla zkrácena na osm hodin denně, tak
že bychom měli stejnoměrnou práci v
roce. Dle nynějSÍ soustavy mfižem se
pftl roku k smr i upracovat! a pftl roku
zahálíme a kouSem trávu.
» 8. Žádáme trfíení medy o 10 pf*>
oent, protože s doMudsím výdělkem
nemůžeme býti živl. Když jsme v aaM
staré vlasti na Slovenska a Chorvatsku
byli naverbováni, slíbena nám týJní
mzda od 12 do 15 dollarft, ale místo
toho obnáfií pr&měrný náš výdělek sa
poslední dva roky ani necelých 7 doll.
týdně, což věru nestačí, aby duta a tělo
pohromadě drželo./
Buck (nejvý&e rozhořčen): "Cože?
Vy chcete do mého byznisu nakukovatl
a mně nějaké předpisy Či niti? To ne
jde. Vy jste Ignorantní cizinci a ne
rozumíte nic nafií konstituci a naší svo
bodné kauntry, jinak byste museli
věděti, že musíte zde držet hubu. Já
jsem zde bossem a komu se to nelíbí,
ať táhne. Mého foremana propustit?
To je drzost! Chcete mít zkráceaou
dobu pracovní? Vy lenoši! Více platu
chcete? Nestydatí! O, vy nevděčná
chátro! Co pak není vám na tom dost,
že smíte pracovati v republikánském
kauntry? Z toho není nic, abyste mé
mu byznisu předpisovali, Já jsem sto—
bodným mužem a činím co chci a komu
se to nelíbí, ať táhne!"
Lájoš: "Ale, pane Buck, vy nám ne
rozumíte. My vám nečiníme žádných
předpisů, my vás jen zdvořile žádáme,
byste nám jen k dosti malému právu
dopomohl."
Buck: "Cože? Vy chcete nějaké
právo! Ne, nikdy! Zde jest svobod
ná kauntry, kde muže každý dělat co
chce. Komu se to nelíbí, ať táhne!"
, * Lájoš: "Dobrá, pane Buck, my tedy
zítra zastavíme práci. Jest to jedno,
máme míti hlad při práci, nebo bez
práce." (Odejdou.)
Buck: "Hell and d .. .. ! Tohle je
drzost: To jest nestydatá banda! Však
já jim dokáži, jak silnou máme vládu
a že v této zemi panuje pořádek a zá
kon!"
(Zazvoní na svého tajemníka a dik
tuje mu následující depeši)
"Matláš Matula ve Vídni, Landstr.
Pošlete mně ihned aii 300 Poláků nebo
Slováků za starých podmínek. Ale
trochu hloupější a povolnější nežli byla
poslední zásilka. Ale co nejrychleji.
Váš A. Buck."
Dále:
"Panu Sam. Walshovi, agentu spo
jeného tisku v Plttsburgu. Milý W.I
Uveřejněním následující depeše zavdě
číte se velice svému A. Buckovi.
Depeše zní:
"V železárnách Mr. A. Bucka blízko
Plttsburgu zastavilo 300 dělníků práci.
Nespokojenci, již teprve krátký Čas v
zemi jsou, přišli z ochuzených a bíJou
navštívených okresů evropských a jsou
hloupí a suroví. Kladli nestydaté po
žadavky, jichž splnění by bylo pana
Bucka, nelznámějšíbo fabrikanta, zni
čilo. Myslí se, že stávkářl stanou se
kořistí profesionelních štváčů, socialistů
a anarchistů. Poněvadž panují obavy
před násilím, byl požádán telegraficky
šerif, aby poslal na místo ozbrojenou
tlupu. A protože tato oizozemská su
rová horda nechce se ani anglicky na
učiti, ani naše mravy přijmout!, jest
neustálým nebezpečím našemu zákonu
a pořádku n zamýšlí proto p. Buck tyto
barbarské hordy nahraditl domácími
dělníky."
"Damii the foreigrien!" zvolá "nati
ve born" Amerikán při čtení této zprávy
v časopise a má šibeniční radost t toho,
když za dva dny v časopise čte, že 10
z těchto nevědomých cizinců bylo za
střeleno a 50 těžce poraněno.
J. B. Pecka.
Týdenní Hlasatel

xml | txt