OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 16, 1892, Image 10

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-16/ed-1/seq-10/

What is OCR?


Thumbnail for 10

Z českých osad v Americe.
f Ku oslavě 251etého trvání Těl. Jed.
tíokol v New Yorku vydán byl skvostný
památník s obsahem zábavným 1 pouč
ným pro Sokoly i Nesokoly.
f V Clevelan lu poslána byla probát
ním soudem krajanka paní Josoflna
Sedláčková do blázince na lékařské vy
•vědčení, vystavené drem. Havlíčkem.
Nebohá zbláznila se ze spiritistickélio
třeštční. Padla do rukou lumpftm,
kteří použivše její blouznlvostl a lehko
včrnosti citovali jí duchy, až z toho
přišla o rozum.
f Děsnou smrtí sešel v sobotu 29. m.
m. se světa krajan Jan Slámek, bydlící
v č. 68 Portage ul. v Clevelandu. Za
brán do práce, dostal se o Sté hodině
odpol pravou nohou do tak zvaného
přijímacího kola, které mu nohu roz
drtilo a i uvnitř těla tak vá/.ně porani
lo, že krátce po dopraveuí dT nemocni
ce sv. Alexe zemřel. Ncštastník byl
»tár 35 let a zanechává ženu se sedmi |
dětmi.
f Minulé neděle uspořádán byl v
staré české síni na Prairie ulici v Mil
waukee dýchánek na rozloučenou se
síní, která, jak známo, byla prodána.
Hudba účinkovala pod řízením pana
JaneČkrt. pak odbory Hlahol a odbor j
besední.
f Sokol Antonín Pittner, z Milwau
kee, jenž po delší dobu byl cviči teleni
Těl. J"d. Sokol a všeobecně znám jest
i v kruzích cizích, nešť stnou náhodou
smekl se na schodech a již spadl v pří
ští chvíli, poraniv se těžce na rameni.
Přivolaní lékaři tvrdili, že přelomil si
kiíční kost. Vracel se kol 1 hodiny z
divadla, pořádaného spolkem sv. Jana
ve škole na Court ulici, a když přiš»:l
domů, ubíral se po schodech nahoru.
Na. schodech bývá obyčejně světlo, ná
hoda tomu chtěla, že toho večera ho
tam nebylo a Pittnor v domnění,že jest
již nahoře, učinil chybný krok, smekl
se a spadl 10 schodů dolft. Dr. Kovatz,
jenž byl první přivolán, ránu ohledal i
prohlásil, že Pittner po celých 0 neděl
k práci bude neschopen.
f "Slovan Americký*' nastupuje již
dvacátý čtvrtý rok svého trvání. Pře
jeme mu mnoho zdaru.
+ Na novou českou sin v Mihvaukec,
která se po prodání staré síně má sta
vět, bylo již podáno několik plánft a
jed^n, který byl podán architfktMn p.
Paulů, byl již uveřejněn. Budova by
stála cd $25,000 do $40.000, dle mate
riátu. Jaký by byl upotř"bn, cvičírna
pro Sokoly by byla 48x62 stop a mimo
ni by tam byly dvě obchodní místnosti,
spolková sin 34x40 stop se v&emi po
třebnými míst nosí rni a na druhém po
schodí by byla hlavní sin 54x75 stop s
jeviSiěm.
-j- Při srážce na dráze Mllwaukee A:
Northern, která sr; udála dno 2». října
ráno mr-zi Elkhurt a Plymouth. Wis ,
byl smrfpínS p ranČn Och A . NCcnec z
Plymouth, U'íh. Nčmec, který pracu
je na drá/.*, j'i práv i s ostatními rlčlní
ky po dčlntckém vla^u, když nákladnní
vlak ze zedu do délnickdno vlaku vra
zil. Porar.čný byl s ostatními přislán
na títraty dráhy do nemocnice v Mll
waukee. P. Z.
f V La Crosse, Wisc., postřelil se
náhodou do \)ih' 1 Oletý .1. Tesárek a
jpfiffi téhož dne Zf-mřel. Ustřelil si celou
ruku. P. Z.
f Klub svobodomyslných jinochft
českých založ-n právě v Clevelandě.
Hn"d na počátku přihlásilo se za členy
UC) mladých inu/Ci.
f Cíšti kalotíci v Ccdar Rapid* a»
ložlli ve své osadě dramatický klub pod
jménem "Slovanská Lípa" a dne 10.
listopadu bylo dáváno prvnf představení
"Nehody pana Šukalka."
f Na rohu Central ave. a Harrlet ul.
v Clevelandu, vedle traté dráhy Cleve
land & Pittsbnrg nalezavší se dům p.
F. Váchy, lehl dne 25. října o ^8 hod.
ráno plameny, v nichž zahynula též
celá rodina hostinského Shannana, se
stávající 2 otce, matky a dvou synáčků
O vzniku požáru nedovede povědíti ni
kdo. Paní Babcockova vypravuje, že
dusila se ve spaní, probudila se a shléd
nuvši plameny, vzbudila svého manže
la. Hasiči se dostavili brzo a ihned
opanovali požár. Přední čásť domu
shořela, ale zadní byla z části zachrá
něna. Po požáru prohledáno spáleniště
a skutečné nalezeny 4 mrtvoly, které
dopraveny do umrlčí komory.
f Minulé soboty přišel nešťastnou
náhodou v Prague, Neb , krajan Fr.
Blažek o život. Týž vezl s jinými ještě
dříví z Prajrue pro syna svého na novou
stáj,kteráž mu as před týdnem shořela.
As 4 míle od mčsta jeli se svahu dolů
na most přes malý potůček. Blažek jel
napřed. Kouřim v předu držení povo
lilo, tak že nemohli vůz držet právč
kd}*ž k mostu přijížděli. Blažek skočil
s vozu, by držení opravil, když vůz v
tom nákladem popojel a Blažek, chtěje
koně udržet, strhl je stjanou, ale tak
nešťastně, že jeden z koiifi se řítil již s
mostu do hloubky 12 stop a strhl osta
tní vše i Blažka sebou. Orltud odne
Šen byl sousedy svými na blízkou far
mu k p. Kučerovi, kde as za půl hodi
ny ducha vypustil. P. Z.
CHICAGO.
František Kubát za podezřelých okol
ností zmizel.
Dne ll.t.m. ráno přišla pí. Kubátová
/. č. 14 Burlington ul. na policejní sta
nici na Canalport ave., aby poptala se
po svém rnuži, který den před tím z
práce domfr se nevrátil.
František Kubát pracoval v jatkách
u lirmy Armour & Co. a odešel ve stře
du jako obyčejní kol«m 5 hodiny ráno
do práce. Když večer se dlouho nevra
cel, domnívala se jeho manželka, že
snad dlouho pracoval přes čas, načež
nčkde u nčkterého známého ostal na
noc, aby opčt ráno mčl blízko do práce.
Když však se Kubát ani ve čtvrtek ve
čer domfi nevracel, odebrala se pí. Ku
bátová ku svému bratru p. Antonínu
Veselému do č. 111 záp. 19. ulice, kdež
jí bylo sdčleno, že Kubát přes čas ne
pracoval a proto že nejspíše se rnu nčco
muselo přltreflt.
Dalším pátráním vyšlo na jevo, že
Kubát ve středu odpoledne krátce po 3
hodinč po ukončení práce Sel se 3 svý
mi druby a sice Josefem Brlndou z
Throop ulice, mezi 1a 20 ulicí; Ka
r'em Slunečkem č. 1 18 na 18 Pláce, a
Frankem Šubertem č. 85 Clayton ulice
do jednoho hostince na Pullman ulici
blíže jatek, kdež dlouho pili, načež od -
brali se do hostince Svagerova č. 2848
Archer ave., kdež v pití pokračovali a
koneční zašil I do hostince č. 2827 na
Arclier ave., kdež též něco vyplil a sice
již přes moc, jak všichni jmenovaní 1
hostinští doznávají.
Když došil jmenovaní dčlnícl i » Ku
bátem k mostu na Troop ulici, mohlo
být as 7 h hodiny večer. Před mostem
potkal je nějaký neznámý muž, Irčan,
se kterým se dostal Kubát do hádky,
když však Irčana iirinda upozorni), že
Kubát má n&ž a v opilosti že by jej
mohl bodnoutl, Jrčan prý se vzdálil.
Briuda a Slunečko pak 6li spolu na
před a Šubert s Kubátem vedli se spolu
v zadu a£ za most, na straně k Plzni.
Za mostem as 50 krokli mezi dřevnfml
ohradami poodstoupil Kubát na chvíli
stranou a sotva 2e Šubert učinil něko
kolik krokft v před, viděl prý jak vrhli
se nějací dva cizí muži na napřed jdou
cí Brindu a Slunečko, z nichž jeden
udeřil Slunečka do hlavy, že skácel se
ihned pod blízkou železniční káru,kdež
to Brlnda obdržel ránu za levé ncho ně
jakým tupým nástrojem a mimo to má
poškrab&niny v obličeji. Šubrt pospí
chal svým druhftm ku pomoci, kteří
když prý viděli přesilu, utekli.
V tom samém okamžiku viděl pry
běžeti zmínění občané nějakého muže
kolem, o němž se domnívali, že je to
Kubát a proto se ani mnoho nestarali
o něho, an se domnívali, že utekl. Vši
chni tři doznávají, že byli tak strašně
spiti, že vlastně na oelou událost jen ne
jasně se pamatují a kdyby Brinda a
Slunečko nebyli poraněni, připadal prý
by jim celý případ jako sen.
Včera přišla paní Kubátová hledatl
svého muže do jatek, odkudž ovšem
musela s nepořízenou odejiti, an jí ni
kdo o zmizelém muži zprávu dáti ne
mohl. Plačky ubírala se domů"a pláč
její se neutišil ani dnes, když náš zpra
vodaj ji časně, ráno navštívil, aby po
zeptal se po osudu iejího muže.
Dle všeho zmínění zločinci opilého
Kubáta chytil, když od zm'něných
třech našich krajanfi utíkali a zavraž
divše j j, hodili jej do blízkého kánálu,
aneb Kubát v opilosti zm/itl si cestu a
sám do kanáln spadl, kdež utonul.
Kubát je zde v Americe teprvé iři
rok}' a přistěhoval se sem z Načeradce
u Ledče v Čechách; jest 23 roků stár,
ženat a má Tměsíční dítko Jmenem
Karel. Záhadné Kubátovo zmizení bylo
včera v Plzl předmětem živých rozprav
a domněnek, které by naše policie měla
objastltl, chce-li vůbec kliditi uznání,
že občany našeho města skutečně chrá
ní a není zde jediné proto, aby každý
měsíc slušný svfij žold v nečinnosti
brala.
Anarchistický list.
"Denní Hlasatel" prý je málo radi
kální — zavzněl o slavnosti 11. listop.
v Čes. Angl. Svob. Škole tenor řeči p.
Chaury, který instruován byl velikým
bombardistou Čapkem a několika bossy,
kteří chtějí skvítt se vždy v popředí a
kteří v posledním čase, domnívajíce se,
že mají jistou nadvládu v rukou, chtějí
bossovatl veřejné mínění zdejčí, a běda
temu, kdo má své vlastní přfsvědčení,
neboť oni drží se hesla: Kdo není s
námi, je proti nám.
NaSemu listu při každé příležitosti
vytýká so, že nejsme dosti radikální,
(aČ se strany druhé jsme prý zuřivými
anarchisty), že nekaceřujeme katolíky,
že necháváme si platit oznámky od ka
tolíků 1 nevěrců, demokratů 1 rcpubli
kánfi atd. atd.—
Právo, pánovét Když některý pře
dák anarchistlcký řeční za peníze v
politických schůzích, nikdo ani netikne
a list, který je zodpověděn za 40 ža
ludků svých dělníků, rná stáíe vynadá
vat, láteřit, aniž by věděl proč a při
tom pozvolna nechat je mřít děsnou
smrtí, hladem? Chce-li někdo by ti
mučennÍKem, nikdo mu nebrání, ale
býtl takovými "mučenníky," jako jsou
mnozí tl největší křiklouni, kteří myslí
pouhou frází a boucharonstvím celou
sociální otázku rozřešit!, pranic se na
okolnosti neohlížejíce a při tom pěkně
v teple sedí, když jiní za ně bídu třou
— to není právě hloupá mySlenka.
Vytýkalo se nám, Že prý podporuje
kněžstvo a víra, Že vyhovujeme stra
nám vSem a sloužíme tomu, kdo viee
platí. Kdyby se neplatilo, nemohli by
se dělníci vydržovati a ti by zadarmo
nepracovali, neboť ani to největSí nad
šení nesytí.
A konečně není tak dobře katolík
dělníkem, jako evangelík, demokrat ČI
republikán? Mělo snad býti naší úlo
hou, bychom české dělnictvo rozeštvali,
které svorně ve prospěch celku pracova
lo a dosud pracuje? Nebyl by to zločin,
spáchaný na skutečné dobré věci dělni
cké ve prospěch frakce, která ve svých
ideálech tak dobře holduje mytbismu,
jako každá ta nejfanatičtější víra?
Jeden věří víc, jiný méně, jiný nic a
přece každý jest člověkem a každému
jest přesvědčení jeho svatým.
Máme prý lid poučovati. Jest po
učováním vzíti někomu něco a nedati
mu nic? Aneb jest prospěchem mí
chat! záležitosti dělnické se záležitostmi
náboženství, které již není žádnou otáz
kou nynější politiky.
Heslem "Denního Hlasatele" bylo,
aby sjednocoval dělnictvo české, aby
psal pro veškeré dělnictvo a ne aby je
trhal ve frakce, ro/.bíjel na kousky a
posmíval a tupil ty, kdož nejsou téhož
smýšlení.
Jeden máme cíl, pravil včera řečník
a ten cíl máme všichni, ať jsme dělníky
konservativními neb radikálními Této
zásady "Denní Hlasatel" se držel, po
kračoval a pokračuje, což dfikazem, že
cesta, kterou kráčel, byla dobrá. Ze
chce si snad Čes. Děl. Vzděl. Spolek
založiti list, jest včc úplně správná.
Anarchisté potřebují list, který by slou
žil jich radikálním zásadám a účel&m.
Jest otázkou však, zda najde se dosti
mezi dělníky českými těch, kdouž sou
hlasí se zásadami těmi, jaké hlásány
budou. Č ské dčlnictvo rozhodne.
Dělníci "D. H." byli první, kdož utla
čováni jsouce, pozdvihli prapor odboje
proti bossům a postavili se na vlastní
nohy. Pílí a přičinllvostí učinili dnes
závod ten závodem velikým. Uo však
to stálo práce, co namáhání, ví jen tl,
kdož chodili kolem a viděli celé dny a
noci pracovati nás, abychom se udržeti
mohli. Udrželi jsme se přes všecky
intriky a léčky kapitallstfi.
Včerejší frlova soudruha Chaury smě
řovala zřejmě proti "Den. Hl." a vy
povídala mu válku. "Nebeřte dělníci
než list ten, který vyjde, a nuťte ty,
kamž chodítp, aby brali listy ty;" v
ten asi smysl to vyznělo. Očekávalo
se to dííve a včerejšek nás nepřekvapil.
Víme, že včc ta směřuje proti. "D. H,"
že byla připravována. Anarchisté
viděli vzrftst listu a chěli, aby psalo se
v něm tak, jak jejich zásady kážou.
Nestalo se jim ovšem po vfili, ježto
poctivý dělnický list stará se o celek
dělnický a nesljuží snad pouze jeho ne
patrné fanatické frakci. Jsme věru
dychtiví na to, s iakou ochotou dají se
české unie do vleku anarchlsmu.
* Sebevraždy v rakouském vojštč.—
V letech 1873 do 1891 událo se v ra
kouské armádé 5808 sebevražd, tak že
prĎmřrnfi připadlo na rok 323 a na 100,
000 mužft 123 sebevražd. Nejvíce
sebevražd bylo v posádkách pražské a
Josefovské a nejménC v posádkách ví
defiské a zaderské. Příčina zjlátěna
byla v 3450 případech a spácháno bylo
sebevražd 1109 ze strachu před tre
stem, 587 z nelibosti ke službč, 259 ze
Šílenství, 274 z uražené ctižádosti, 247
z omrzelostl života, 2fl6 z nefiťastné
lásky 274 pro dluhy, 107 pro nesrovna
losti rodinné a 178 z Jiných podnětů.
Ve 2358 případech příčina nemohla
býtl vypátrána.

xml | txt