OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 16, 1892, Image 11

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-16/ed-1/seq-11/

What is OCR?


Thumbnail for 11

Dvojí program
Dělnická otázka jest za dnešních
dnů nej důležitější otázkou světo
vou a rozřešení její bude největší
událostí příštího stsletí. Národo
hospodářské poměry závisí dnes
úplně na dělnictvu a podle něho se
mění a přetvařují. Dělnictvo jest
dnes nej důležitějším živlem světo
vým, ono tvoří hlavní vrstvu ná
roda, na kteréž jsou ostatní méně
četné bohatší třídy závislý. Pová
žíme-li, že během posledních let
dějí se všecky proměny úžasně
rychle a že lid se stále vzdělává a
pokračuje, uznáme, že rozřešení
dělnické otázky nastane během
velmi krátké doby.
ítady uvědomělého dělnictva,
kteréž pro tuto společenskou změ
nu pracuje, stale se rozmnožují a
den ode dn**. přibývá 110 vy cli bo
jovníků za povznesení a zušlechtě
ní člověčenstva. Bohužel není tu
jednoho mocného siku, do jeliožto
řad by se tito bojovníci svorně sta
věli. Mezi námi dělníky jest
mnoho zásad, mnoho směrů, které
se sobě křiklavě protiví a vzájem
svarue, to druhy noliama šlape, oči
«e jedna strana zasazuje, to druhá
strana tupí a odmítá. Hlavní spor
vede se přítomně mezi zastanci
dělnictva i pionýry sociální opravy
o to, má li se převrat v lidstvu státi
násilím a revolucí nebo cestou
mírnou, zdali krví a mečem nebo,
vzdělaností a pokrokem, zdali má
přejiti budoucí pokolení do nového
ideálního státu přes tisíce a milíio
ny mrtvol, přes řeky krve a hroby
povražděných nebo branou osvěty,
uvědomělo3ti a lidské důstojnosti,
tak jak se na pokolení novověku
sluší. Velká většina dělnictva
•pracuje pro tento druhý směr,
který jest v pravdě člověka důstoj
ný a jenž jest přirozeností člověku
vrozen. Mezi zástupci toho směru
nalezáme největší lidumily, muže,
kteří opravdu vědí, co chtějí, oč se
zasazují a co blízká budoucnost
přinésti musí. Lidé tito nejsou
nepřátely svých příliš horlivých
spolubratrů z druhého tábora, ne
tupí je pro jejich pochybený směr,
uznávají jejich dobrou vůli a jsou
spokojeni pouze dobrým vědomím,
že snahy jejich jsou dobré a pocti
vé, třeba by nebyly uznávány.
"Všeho s měrou" "čeho moc škodí1'
— jsou zásady, které se v životě
již velmi často osvědčily.
Mezi lidem naším není na Ště»tí
mnoho těch, kteří se dali strhnouti
na nepravou cestu od několika pře
mrŠtěnců, kteří ee domnívají, že se
svět musí otáčet lak, jak si toho
člověk přeje a nikoli tak jak pří
rodní zákony nařizují. Co není
přirozené, co jest proti lidské po
vaze, to není možno nikdy pro věsti
a t.řeba i násilím to hylo prosazeno,
zvrátí se opětně. Francouzská re
voluce jest tu nejlepším dokladem.
Dokud lid pod svými statečnými a
rozumnými vůdci bojoval proti
svým nelidským vyssavačům a
utiskovatelům, dotud nadšeně vr
liali se re rol učuí bojovníci do boje
a b radostí objetovali své životy.
Jakmile víak zmocnilo se nadvlády
několik násilníků, kteří chtěli ndr
žovati lid v rozrušení tím, že mn
každodenně strojili krvavá divadla
— tu se jich lid ulekl a s hrfizou i
ošklivostí od nich odvrátil. Základy
republiky byly těmito přepjatci
úplně podkopány a za několik roků
podrobil se lid dobrovolně nadvládě
Napoleonově. A to iedině proto,
že svoboda národa francouzského
nebyla budována na základech při
rozených a že se lid její hrůzy
zděsil. Přepjatost a fanatismus
dovedou sice staró zřízení zvrátit,
však nedovedou postaviti nového,
lepšího.
Proto všecko násilnictví a krve
lačnost dobré věci vždy více uškodí
než prospějí. Lid chce si pomoci
k lepšímu blahobytu, on se nechce
mstít, nežádá si krve svých utlačo
vatelů. Lépe jest zvrátit trůn než
zavraždit tyrana, neboť pak po
vznesl by se na tentýž trůn de
magog, vůdce nespokojenců. Jedině
rozumným, moudrým jednáním
lze se domoci svobody, rovnosti a
opravdového blahobytu. Vzděláním
vychováme lid uvědomělý, lid,
který si dovede navzájem poroz
uměti, který bude vždy svorně
pracovati a toho vzdělání nabývá
dítě ve škole, mladík pak a dospělý
dělník ve své unii a v dělnických
časopisech.
Denní Hlasatel nikdy nehájil
zásady křiklavé přepjatosti a násil
nictví. Poukazoval vždy, s které
strany dělnictvu nebezpečí hrozí,
nikdy však neradil k používání
dynamitu, meče nebo revolveru,
pokládaje něco podobného vždy za
nesmysl, na kterýž rozumný dělník
aedbá a kterýmž se některým
lidem zbytečně hlavy pletou, jen
aby jisté osoby dobyly si titulu
"radikálních". Hlásal vždy, že
hlavní spása dělnictva jest v uvě
domělosti a pokročilosti, kteréž na
byti může v uniích a organizacích.
Vybízel dělnictvo k zakládání no
vých unií, k upevňování a sesilo
vání těchto, ostatnímu obecenstvu
pak kladl na srdce, aby organizo
vanou práci podporovalo, chce-li
samo ou dělníků podporováno býti.
Nebrojil nikdy proti citům, jež
jsou člověku vrozeny, odporučoval
vzájemnost a svornost česltého lidu i
zde v Americe i přátelské styky se
starou vlastí česko*. Touto cestou
dobyl si přístupu do všech českých
domácností zde v Chicagu i v ji
ných městech a vštěpuje nyní děl
nické zásady široKým vrstvám
lidu. Svými zásluhami se Denní
Hlasatel nikdy nevychloubal, jako
se to děje u jiných časopisů, a té
okolnosti, že jest pro svo dělnické
přesvědčení soudné stíhán, což jest
roň velikou ctí, nikdy nepoužíval
u své agitaci, pokládaje to za ne
poctivé. Zdali dělníci, již Denní
Hlasatel vydávají, pracují s užit
kem nebo se škodou, na to »e nás
ještě nikdo neptal a my jsme nikdy
nikoho neprosili o žádnou zvláštní
podporu mimo to, aby náš list byl
odbíráu. Pracovali jsme poctivě i
háiili vždy zásady poctivé a Denní
Hlasatel vidí se nyní nucena pro
hlásit!, že na těchto svých zásadách
i dále vytrvá a od nich neustoupí,
ať se deje co deje.
Žert a pravda.
Rozumy kmotra Čmuchálka.
To sem sl voddych dyž sem vylez z
tý boudy, kam mně Čikákský Listy za
čarovaly proto, že sem volil nevodvisle
a nechtěl sem se nechat vect na pro
cházku k volebnímu osudí jako me
dvěd. Tak se stane všem. kerý nechtějí
tancovat podle světovýho t£ho pejpru,
nebo poslušnost musí bejt, protože kam
by to svět přived, dyby měl každej člo
věk mít svý vlastní presvěčení a míně
ní. Vot toho sou tady jiný lidí, aby
nás bossovali a my "národ" máme pou
ze poslouchat. Já vůbec rád poslouchám
a to je u mě ta nejlepčí vlasnost, kerou
mam. Ať přídu sem nebo tam, do tý
nebo do tý hospody, dycky se tam na
jde člověk, kerej tak laskavě mně veme
do prádla a maltretýruje mně povídá
ním buť vo republikánech nebo demo
krátech a jinejch pěknejch věcech,nebo
mi začne široce a dlouze vykládat, co
mam dělat anebo ne. Dybych nebyl tak
výtečně dresyrovanej poslouchat, při
laskavosti a dvornosti mnohejch pánů,
často bych dostal vyhazov anebo bití a
proto že já nejsem podobnejch zábav
velikým přítelem, kejvam na všecko a
je to olerajt. Eště je to veliký štěstí
že tftkovejch lidí jako já, je v Čikáku'
veliká věčina a že si myslejí svý, dyž
někerej politikář něoo povídá a vedí
kam se míří. Amerika, kde celej život
není nic jloýho, než retrere za dolla
rem, je prej eldorádem politikářů,
kerý maií svý ideály. To se zná že jó,
ale ideál ten je dolar a noviny, kerý
jim k těm politickejm dolarům nechtí
pomahat,sou prej zaprodaný i s botama.
To sou gejmky co? — ale Cmuchálka
nezmejlejí, ten dovede rozeznat cukr
vod soli, třeba by ani neštudoval 40 let
mědícímu na universitě tunkabonskej.
Vostatně časy se měnějí a lidi s nima.
Já sem předevčírem psal tomu brod
fresserovl hladu 'Succlmu do Netálije,
aby mí poslal recept na to trpění hladu,
jak se to dělá, aby člověk moh 60 dní
nejíst, dyž vypije as půl náprsku lekva
ru a potom veme celou legraci — či
redakci vod Cikákských Listů ke mně
na vopakovací hodiny a naučím je hla
dovět, že vobrátějl ▼ tejdnu a budou
jináč psát než dnes. Do toho času budu
i já držet hubu, ale potom až budu
umět hladovět, pak zalezu skutečně ně
kam do boudy & pomyslím si: kdd báj
bojsl
*
Tak národ český v Chicagu dělí se
na kasty 6111 třídy:
1. Notáři.
2. Krejčovští bossové.
3. Hostinští.
4. Lid.
Není notář jako notář,
náš notář je notář,
jemu je to víecko jedno,
obrat! 1 oltář.
Náš notář je přece notář,
jedno je to jemu,
za peníze podrobí se
lakomec ten všemu.
*
•Taký rozdíl je mezi židem a potápě
čem? — Následující: tento spouští se
pod vodu, kdežto onen zas dopouští se
podvodu,
Hle, jak po ulici,
s hrdou pýchou v líci
kráčí kýs pán.
Jak on jest zván.
A kdo jest on?
jest to slou.
Je to pár let,
co za pár set
koupil si lot.
Nebylo slot,
pozemek vstoup,
tak každý troup
boháč se stal,
dál kupoval,
a když račí dost
pro svou hodnost
notář stal se.
Sv n: Tatínku, dnes jsem tě slyšel
u báru chválit.
O t e c: Taaak? Co se povídalo?
Syn: Ze prý jsou na světě jeétě
větší lumpové než ty.
*
Dítě: Maminko, j»>st to pravda,že
lidé pocházejí z prachu a v prach opět
se obrátí ?
Matka; Ano, milé dítě.
Dítě: To tedy nigři pocházejí z
uhelného prachu, že ano, maminko?
*
1. Vy velmi špatně vypadáte.
2. Trpím na bezsenost.
3. Jak jste šťasten — paK vás ale
spoň nemůže nikdo okrást.
*
Uprchlý trestanec (při dopadeDÍ);
Člověk se nemůže lidem nikdy zachovat.
Nejprve mne zavřeli na 10 let pro
vloupání a nyní opět mi přidali 5 roků
pro vyloupání se ven. Co tedy mám
nyní ubožák dělat?
Páni domácí mají sice své domy, ale
svědomí řas to ne.
*
Rád věřím, že dívky a ženy v Anglii
se opíjejí. Která pak ženská by nedo
vedla "mazat šišku"!
*
"Teprv chcete topit vodou?!"
diví se náš pantáta,
"tou přec topí se už dávno
aspoň u nás koťata."
*
Chce-li herec dobře sehrát 'mlynáře',
nesmí se na to "vykašlat" už před před
stavením.
*
Páni stavitelé, neutlucte mě, tážu-li
se, palří-li všechny ty přezdívky v no
vinách v odbor stavitelství?
*
To je p.ik spravedlnost! Sára Bom
birdtova dostila za jedno vystoupení
kolik tisíc frankft a já — 2 leta kri
minál. Rošťák.
*
Co jen mají ty ženské pořád proti
pltí? Védíť, kdyby se nedal muíský
■'opít", bylo by na svčtč starých panen
jeStč víc.
*
Mři j^te pravdu, bláto nemusllo se o
zdejSích volbách seškrabovat, ale kropit
a mést jste mCli přece jrn stojně, nebof
se na vSech stranách tuze moc práSilo.
*
Dahomcjské amazonky jsou dle lí
čení cestovateli bojovnější než muži,
fr-muž já se pranic nedivím, protož*
Jsou a nás též takové ženy.
W
Jaký rozdíl je mezi řečníkem a řezní
kem? — Pražádný; oba často porazí
vola.
#

xml | txt