OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 16, 1892, Image 4

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-16/ed-1/seq-4/

What is OCR?


Thumbnail for 4

Týdenní n hlasatel
— ČASOPIS —
vénovaný zájmům Oeso-Americého pra
cujícího lidu.
vydává Česká Typografická Unie
PŘEDPLATNÉ :
Na celý rok $2.00
Na půl roku 1.00
Jednotlivá čísla 5 centů.
Veškeré dopisy a zásilky buďtež
adresovány:
Týdenní H la atel,
611 Centre Are., Chicago, 111.
Kdo z krajanů chtSl by býti konsu
lein v Praze? .lest čas se přihlásit!.
Je dobře, že si president Harrison se
svým provoláním na den díkůvzdání
přispíšil, neboť nyní již by neměl zač
děkovali.
Ministr námořnictví Tracy chce vzdá
li se 1. ledna svého úřadu. K čemu
ten chvat? Kostky padly nepříznivě
pro Harrisona, proč tedy pan Tracy ne
počká na něho a dne 4. března zároveň
c ním se svým úřadem se nerozloučí?
V Poosa de Varziin v Portugalsku
prali se dělníci a rybáři mezi sobou no
ži a kamením. Dělníci dělali pro jednu
stranu, rybáři p;»k lovili pro druhou.
Dělníci vydělali něco ře/5 a ran, rybáři
pak ulovil hojně modřin a rozbitých
hlav.
Volhám konoc, křiku kon^c. Po ěty
ry léta bude národ míli pokoj a bude
ticli, ať mu vládne kdokoli. Před přišli
volbou však, až se opět počnou pohla
váři dvou stran rvátl o úřady, až po
čnou opět politické mašiny pracovali,
obži -ne opět lid a počne třít se mezi
sebou pro politické přesvědčení.
Za 4 roky vlády císařy Viléma bylo
dfínodo výslužby 20 10 staržích ti&£t<>j
níků, jich/, míst.1, byla nahrazena mla
díky. Vilímek dČlá to nejspíše z toho
ohledu, že mladší dovedou lépe utíkatl
než-11 stnrší.
V Indiáne stíhal i jed nu železnič
ní společnost, ze místo nádražního
stavení používala jednoho prázdné
ho vozu. To naše nádraží na Lake
Frontu nejsou o nic lepší a je to v
Chicagu!!
o
Vojensky úřad v Praze nepře
vzal do své správy kasárna vystave
ná nákladem pražské obce, protože
obec pražská žádala, aby na kasár
nách za Če-ké penUe vystavených
byl nápis též český. Kdyby tak
t tké rakouská vLáda chtěla se dopá
lí ti a pustiti ze své správy celé krá
lovství české, ta by se mu pomslila
Od dnešního rlnr* až do čtvrtého
března nabudou míli politické časopi
sy ti ic jiného na práci n"ž st louk ;tt i
příští Clevelandfiv kabinet Nastane
putování jako ílci Mekky a flnveland
bude stále obléhán zástupem žadatelů
o nějaký tiřadeček. Ovšem Grover
jest muž dosti rázný a nedá se tak
snadno ohnouti, přes to vlak přece
bude se musit odměnit! aspoň tSm,
kdož nejvíce přispěli ku jeho zvolení.
Nyní mohou demokraté ukázati, co
umějí. Budou míti svého presidenta,
svůj dům zástupců a svfij senát. Mimo
to dobyli značného vítězství na rozlič
ných lístcích státních a místních. Bude
jim tedy dána všecka příležitost?, osvěd
čili, nejsou muži planých frází,
nýbrž rozhodných činů. Zameškají-li
toho, mohou se nadíti při budoucí vol
bě stejného osudu, jaký včera připra
ven byl republikánům.
Jistil kuchařka ve Vídni změnila ve
své služební knížce rok svého narození
18.">9 v 1853, aby zdála se mladší. Bála
so totiž, aby udání pravého stáří neško
dilo jí, až by se ucházela o službu.
Před soudem, kde byla obžalována pro
padělání wivjné listiny, bylo třeba
dlouhých výkladů, než kuchařce se vy
jasnilo, že paděláním svým neudělala
se mladší, nýbrž starší. Je to bída,
když člověk neumí počítati.
Jest to skoro dobrou vlastností lidu v
republice, že svou vlíidu velmi rád změ
ní. Častým provětráváním se vyčÍ9tí
vzduch a jest zdravější než tam, kde
stojaté, nezměnlivé poměry spfisobují
hnilobu. Jest jenom vždy žádoucno,
aby s nezměnilo horší za lepší. Bude-U
to však takto stále pokrněovati, může
me oěekávati, že za čtyři roky budou
proti sobě státi opětně ('leveland a Har
rison a že nikoho jiného nepustí ku
žlhbu.
Polské sněmy, uherské volby a
volby v některých městech naší
Unie, kde sídlí také unejvzděla
ně jsi" národ světa, bez krveprolití
se neobejdou. V Uhrách v den vo
lební konstruuje se vojsko a po
dobné děje se nyní v fíuffalo.
Šerifové a spolkoví maržálové
aspoň rozmnožili své pomocníky
do set, aby udržeti mohli pořádek
| při volbách.
Málokdy stane se, aby sešly se
dvě tak k pěkné" duáe, jako jsou
Vilímek německý a jeho ctihodná
manželka. V ilímek miluje rozma
nité uniformy, rád hraje si 11a vo
jáky a neohlíží se pranic, že libůst
ka jeho blahobyt celé země podko
pává; >ena jeho je marnivá a
marnotratná koketa, která od ob
chcdníkft dává si zasílati nejdražší
éaty, jež pak po jediném obleknutí
zahodí a co při tom jest nejlepíího,
účty za ně — neplatí. A Časopisy
nérnecké, vycházející v říši, nemo
hou si dosti vynachválí ti císařovny,
jakožto vzor ženy a matky! Jest
to hnuniiý a trestuhodný byzanti
nisnius.
V evropských zemích, kile smí
vol i ti jen ten, kdo má určitý maje
tek aneb určitý roční příjem, zasa
zují se sirsí kruhy dělnictva a pro
letariátu, by dostalo ne jim dobro
diní všeobecného práva hlasovacího
a touto cestou aby dosíci mohly
zlepšení společenského zřízení.
, Jest pravdon, že všeobecné právo
i hlasovací je*t značná vymoženost
pro proletáře, avšak že to není
všechno, může nejlépe dosvědčí ti
dělník americký. Zue máme vše
obecné právo hlasovací, ale přes to
jest zde dělník otrokem, jato kde
jinde.
Suma peněz, které císařovna ně
mecká za šaty vydá, jest prý téměř
obrovská. Tak ku př. neobleče
císařovna šaty obyčejně než jednou.
Snad jsou tedy v Berlíně špatní
krejčí, kteří nemůžou při jiti císa
řovně na vkus. Snad ji němečtí
socialisté dovedou "střihnout", že
ji budou šaty "just", jako stalo se
marnivé, hrdopyšné královně fran
couzské Marii Antoinetě, která
miliony plýtvala, když statisíce
pařížských žen bylo bez potravy.
Lid ji byl k pohrdání, k posměchu,
lid ji byl dobytkem, který dříti
měl, aby ona s manželem svým
hodovati a hýřiti mohla. Však lid
ten vykonal nad ní hrozný soud.
Hlava její jakož i jejího manžela
klesla pod guilotinou, vzdor tomu,
že byla "pomazanou", vzdor tomu,
že byla z císařského rodu rakous
kých Habsburků.
Y New Orleansu dělá kapitali
stům veliké bolení hlavy stávka
dělníků, vsecli skoro průmyslových
odvětví. Stávka tato jest zcela
oprávněna a každý nestranný pozo
rovatel musí ji schváliti. Dělníci
nežádají nic jiného než schválení a
uznání unie, ale bossové se kroutí,
jako by se jim jednalo o život.
Raději by zvýšili mzdy a učinili
v Sečko možné — což by pak brzo
zase odvolali — jen kdyby mohli
organisaci dělníků rozbít. Když
to nejde po dobrém, pokouší se
prosaditi své po zlém a požádali
guvernéra, aby jim poslal na po
moc státní milici. Guverner do
stavil se osobně do města a vyjed
nává s dělníky, aby se znovu klid
ně dali bossům osedlat a upustili
od požadavku uznání unie. Však
doposud nepochodil a stávkáři ne
dali se obalamntiti. Uznání unie
musí býti vždy prvním cílem a
heslem, za kteréž dělníci boiují,
neboť kdyby toho nebylo, nebyly
by všecky boje nic platný, ježto co
dnes zaměstnavatel povolí, mohl
by zítra opět odvolati.
Když loni se odbývaly listopadové
volby, posadil se president Harrison
vedle telegrafního zřízenc** a bedliví po
zoroval v&ecky přicházející zprávy.
Kiyž pak se dovčdčl, že New York dal
Flowerovi 50.090 hlasfi včtsiny a Že jo
Fassett na hlavu poražen, uchýlil se
do svého sourkorného pokoje a plných
2 4 holin na žádného skoro ani nepro
mluvil. .leho tuSení jej asi nezkla
malo. VSak ani New York nebyl by
Harrisona vytrhl z bídy, neboť i tak sil
né republikánské baSty jako Illinois,
Wisconsin, CaHfornla, Ohio odevzdaly
hlasy svoje Clevelandovi, Kansas a .liž.
Dakota Weaverovl.
"Na každé cesté veze sebou dva ku
fry se saty z nejmodnčj&ích a nejjem
nřjsích látek. Oarderoba jeho obsahu
je tři černé salonní oblaky, jedenáct
koSi), tři stužky čestné lejřle, čtyry páry
lakýrek a nesčetný počet rukaviček, ná
krčníkft a punčoch. Tak vysvětluje se,
že vždy, když opouští vlak, vystupuje
se skutečně oslepujfcf eleganci a nádhe
rou." Nejedná se zde, jak snad čtenář
očekává o nějakého velkého kejklíře
anebo koncertního houslistu, nýbrž o
presidenta franoouzské republiky, pana
Sadi Carnota, který jsa jinak rozfiaf
ným mužem ohledně na "krásnou" toil
letu má tytlž ideály jako pražský ka
várnický sklepník.
Cleveland
Mezitím, co ještě s jedné strany hučí
nám ten bouřlivý, nekonečný jásot a
pokřik vítězstvím zpitých demokratů
do volbami překvapených uší,
nadchází s iruhé strany chladná roz
vaha a úvaha o významu a dosahu to
hoto nového obratu v politice Spoj.
Států. V Ulevelandovi zosobněná je Idea
demokratická, či spíše protitlak, proti
idea myšlénky ochranářského cla.
Cleveland zastupuje myšlénku svobod
ného obchodu, o němž namluvilo ae, že
jedině v něm jest spása lidu americké
ho, tak jako právě čiuí si republikáné
nároky, že zachránili vlast svobodným
clem. V zásadě té stál jim v čele a
byl příkladem Ben. Harrison a Mc
Kinley. Jakkoliv otázka cla a svobcd
ného obchodu odrážela se již po dlouhá
léta v platformách obou politických
stran při národních volbách, přec ni
kdy nedostala se tak do popředí, jako
právě tyto volby. Jak dalece represen
tanti dvou těchto protivných ideí Harri
son a Cleveland, zasluhují si uznání
lidu a kterému přičísti dlužno větší zá
sluhu o lid prováděním té či oné zásady
těžko rozhodnouti. Harrison, který byl
zvolen na platformě pro ochranné clo,
vykonal své poslání, podepsav zákon
McKinleyfiv, kterému opětným zvole
ním Clevelanda nedopřáno ani času,aby
se osvědčil. Co pak Clevelanda se týče,
pomáhala mu značně zajisté osobní ob
liba u lidu, kterou si vydobyl za mi
nulé své vlády.
Zvolením Clevelanda není nikterak ta
otázka vyřízena, nastává v ní pouze no
vé období a záměna za svobodný ob
chod.
Možné účinky a následky zavedení
svobodného obchodu, byly bčhem kam
panč dostatečně obojí stranou protřese
ny a vylíčeny, takže nám dnes na ně
netřeba poukazovatl. Vedle vlivu nfl,
domácí pomfry velké naší republiky
buje mít volba Clevelanda dalekosáhlý
význam na mezinárodní styky s ostat
ním svčtem. Vysoké clo donutilo ne
jeden evropský stát k značným ústup
k&m a to zvláStč tam, kde odkázána
byla Evropa na výrobky americké, ze
jména hospodářské a maso. S nejedné
strany byla slibována Americe za vy
soké clo odveta. vysokým clem na její
výrobky, než hrozby ty rozplývaly se v
nlvec, čím bezohledněji a rázněji a beze
strachu americká vláda vystupovala.
Hrozby nezpomohly. K v ropa z velké
části vidouc nezbytí, fiala se přímo na
prosby amerického 1 du, aby zde za
kročil a nebyl tak ukrutným ku první
mátl, své první vlasti. Se vSech mož
ných stran ky lána hana proto na
ochranné clo, které stalo se trnem v
oku nejenom strany demokratické, ale 1
celého ostatního svčta. Ne1á se ani ji
nak očekávat!, ž«' Evropa z vděčnosti,
za odklizení léto hlízy nabídne 3poj.
Státftm, co j»»n si budou pTátl. Strýček
Sam jest dnem pánem obchodní situace
on bude ode dneSka určovat! středisko
světového obchodu, o které se zajisté
postará, aby přifilo j»*mn hodně na
blízko. Amerika nyní bude Evropě"

xml | txt