OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 30, 1892, Image 11

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-30/ed-1/seq-11/

What is OCR?


Thumbnail for 11

Dělník Fousek popírá tvrzení,
jakoby dělnictvo bylo rozeŠtváno,
neboť všichni dělníci svorně bájiti
budon zásady sociální demokracie
až do posledních sil. (Výborně!)
Dělník Lanbauer přimlouvá se, aby
snaha ku shodě vedla se spůsobem
čestném. Dělník Koerber pravil,
že dělnické hnutí jo již v koncích.
(Odpor.) Vůdcové pry nezavinili
těch různic. Mladí lidé, které vůd
cové dělnictva vychovali, nezacho
vali se k nim dobře. (Hlasy: toho
také zasloužili!) Není to dle zát-ad
sociální demokracie, pravil dále,
když strana internacionální smír
zkrátka diktuje slovy: podrobte se
nám a pak bude smír! K bojům
nedojde, poněvadž už omrzely. Není
pravda, Že venkov smíru nepřeje.
Venkovské dělnictvo zejuiena trpce
nese tíhu této rozmíšky. Kteří smír
zmaří, ty stihnouti musí kletba.
Nechrne véc vyvinouti se, jak se
vyvino, stranu národní nebude tížili
svědomí, že překazila snahy po
smíru. Dělník Kalý má za to, že
smíření není zapotřebí, poněvadž
dělnictvo je smířeno. Dělník Sturz
snažil se dokazovati, že snaha děl
nické strany národní po shodě není
poctivá. Rozmíšku zavinila pry
strana národní. Obviňuje p. Sedmi
dubského, že před založením časo
DÍsu "Obrana" sel na ní»lir»ii nvnaif
r J
o radu. (Ohlušující hřmot a hlučné
volání: "Vyhoďte ho ven, je taní
v zadu!" Předseda teprve po dlouhé
cli vili zjednal pokoj.)
fteČník prudce útočil na stranu
národní a svobodomyslné časopise
ctvo za stálého hluku. Lituje, že
došlo ku obžalobám na bývalé
vůdce dělnictva, jež bóře v ochra
nu. V příčině dělníka Hájka pravil,
že na svůj ča?opis sebral peníze,
ale neodvedl jich. (Bouřlivý sou
hlas.) Strana národní je pry veli
kým nepřítelem dělnictva, neboť
prý donucuje a sbírá příspěvky 11a
nbíjení strany mezinárodní. Co
nejrozhodněji vyslovuje se pak
proti jakémukoli návrhu na smíře
ní se strany druhé učiněnémn.
Dělník Dědic prohlašoval, že slova
jeho "pryč s národností" nebyla
správně pochopena.
Dělník Hájek vzhledem ku čet
ným útokům žádal, aby mu bylo
dovoleno na místo 10 minut mln
viti aspoň půl hodiny, abyeeobliá
jil. 1C 'ifí shromáždění proti tomu
povstalo, vzdal se slova a slíbil, že
obhájí na jiném místě. Návrh
dělníka Stnrze na zamítnutí nabí
zeného smíru byl na to většinou
hlasů přijat. Pro návrh pozvedlo se
jen několik rukou. Pro pokročilou
dobu schůze ukončena.
CHCAGO.
František Opava zastřelen tajným po
licistou Valentinem.
V neděli v noci krátce před 10£ hod.
tajný policisti O. Valentine zastřelil 26
etého Františka Opavu na z,i padni
Harrison ulici, mezi Marshalfleld a
Ashland ave. Pollclst se vymlouvá, že
pozoroval v naznačený ča* 2 muže, kte
ří ve na Harrl9on ulici rozhlíželi a ko
nečně i vešil do dvorku jednoho do«uku,
načež když za chvílí vyšli, odebrali se
na dvfir druhého domku, nahlížejíce-do
oken. Policistovi prý se zdáli tito dva
muži podezřelí a proto pos^íSil za nimi
a zastavil jednoho z nich — Opavu —
a tázal prý se jej, co v tčch místech po
hledává. Dostil ale nějakou nesrozu
mitelnou odpověd ji když prý mu sdělil,
že je tajným policistou, obdržel prý rá
nu do obličeje, načež se neznámý dal
na ťítčk. Policist vytáhl revolver, stře
lil a ubohý Opava skácel se k zemi, jsa
trefen do středu zad. Když nebožák
donesen byl do blízké lékárny, byla
konstatována již jen jeho smrt, načež
dopravena mrtvola Ihnod do okresní
márnice.
Celí vyprávění nelidského policisty
není nic jiného, než pásmo bídné a utr
hačné lži. Bídák ten 12°, když praví,
že Opava nahlížel do oken cizých domů
s nějakým mužem, snad za účelem po
dezřelým. Opava bydlel u p. Karla
Hockra č. 750 Allport ulice a požívá v
celém sousedství a u všech svých zná
mých té nejlepsí pověsti, jaké může po
žívat! jen člověk pořádný a dokonalý.
V neděli odpoledne přišly na návště
vu k llockrovftm dvč sestry pí. Hock
rové, Alžběta a Anežka Svehlová, jakož
i jistá Krbcová, které jsou zaměstnány
v presbiterianském hospitále na rohu
Con^ress a Wond ulice. Opava měl
známost s Alžbětou a proto když večer
po 9. hodině děvčata chystala se k do
movu, nabídl se Opava, že je doprovo
dí, což učinil i bratr Hockrův, Václav.
Na rohu Ashland ave. a 1tí. ulice Vá
clav Hockr se vrátil, au časně ráno cho
dí do práce a ostatně Opava se nabídl,
že sám všechny domů doprovodí. Na
Hermittage ave. a Harrison ulici se
děvčata s Opavou rozloučila, načež Opa
va ubíral se po Harrison ulici k domo
vu.
Die všeho mezi Marshfield a Ashland
ave. poodešel Opava na stranu z jakési
příčiny, což když viděl t«jný policist
Valentine, tázal se jej asi co tam pohle
dává. Opiva, který je zde v Americe
teprve as 2 roky, nerozuměl oč běží a
boje se nejspíše, že padl do rukou něja
kému lupiči, an policist byl v civilním
obleku, dal se na útěk.
Ba skutečně že bylo by pro Opavu
lépe, kdyby se domněnka jeho splnila,
neboť v Chicagu je lépe padnouti do
rukou lupičů, než mnohdy do rukou
tak zvaných oklackovaných zastanců
pořádku—obzvlášť kd>ž jich mají ně
kolik v hlavě. Ubožák na útěku byv
zasazen kulí z revolveru policiitova,
brzo skonal.
A co stalo sg nyní; bídný vrah nejen
/• oloupil nebohého Opavu o život, ný
brž on hledí jej svými výpověďmi olou
piti 1 o čest, on chce svými výpovřďmi
uvrhnouti v zoufalství stařičkého otce
Opavovova, který dlí v Cesháoh, při
vzpomínce, že syn jeho zastřelen byl v
Americe při lupičství.
Neslýchané toto darebáctví se bídné
mu vrahu podařlti nesmí, on musí být
pohnán k zodpovídání, an v Opavovi
uražen byl i celý národ náS; o to by se
míly povolané kruhy zasadili a hlavnC
appclujem na naSeho radního p. LófT
iera, který bude zajisté konati svou
povinnou. Opava byl chůd a nemá tu
blízkých krevních přátel, již by se této
záležitosti energicky uchopili, a proto
je to povinností fyské veřejnosti, by se
o Čf st nebohého zastala.
Inquest bude odbýván dn^s odpoledne
v okresní márnici a sice dle nařízení
koronera Ilerze co možno v tajnosti a
proto tl občané, již mohou dosvědčltl
bezúhonnost a mravný ílvot zavraždě
uého Opavy, nechť v zájmu lidskosti
při ioqucstu své svědectví odevzdají.
Jsme přesvědčeni, že 1 silný spolek Če
skoslovanských vysloužilci maršálek
Radecký, ku kterému zavražděný pa
třil, pov nnost svou vykoná a kamará
da svého se zastane.
Opava byl 26 rok& stár. svoboden a
bydlel u p. Karla Hockra č. *756 All
port ul. Přistěhoval se do Chicaga
před 2 roky z Hlyboče u Strakonic.Byl
vyučený kolář, ale zde pracoval v dřev
ních ohradách a v posledním čase ve
slévárně na rohu 35. a Buttlcr ul'ce.
Veškeří sousedé, najmě pp. Jos. Vána,
Karel Chochol, Smaha a Aug. Zach,
chválí mírnou a milou povahu Opavo
vu, jakož i členové spolku vysloužllcft
mají pro svého nešťastného kamaráda
ta n-jupřímější slova chvály.
Alžběta Švehlova, již včera objevila
se v okresní márnici a uzřevši mrtvolu
svého ženicha, žalem div neomdlela a
dosvědčila,co my již hořeji jsme tvrdili.
To samé potvrdili pp. J. Ván >. a Karel
Ilocker z č. 750 Allport ul., čímž pro
kázali cti zavražděného velikou službu,
neboť veškeré dnešní anglické noviny
objasňují ctlý případ ve světle pravdy.
Nová okresní rada.
Býcalý radní Dvořák bude klerkem po
rot niho aoudv.
V sobotu večer odbývala nově sesta
vení! okresní rada tajnou konferenci,
ve které bylo uzavřeno, zvolltl Daniela
Roota za předsedu výboru pro veřejnou
službu a Martina Emericha za předsedu
finančního výboru. Oba republikáné,
Cool a Struckman, jakož i demokraté
Coyl a Clarke doplní členy finančního
výboru. Výbor pro cesty a mosty se
stávat! budu z Byrne-a co předsedy,
0'Conella a Hoffmana. Ebertshiiuser
stane se nejspíše předsedou stavebního
výboru a 0'Conell pro blázince.
Obsazení rířadíí bude ustanoveno
teprve dnes v konferenci komisařů s
vfidci demokratické strany. M. Hyland
obdrží místo superintendenta pro ve
řejně služby; bývalý radní Frant. Dvo
řák místo porotního klerka.
Nové zvolení komisaři obdrží zítra
své certifikáty.
Hlasovací právo žen před
sto lety.
V posledním čase všeobecně by
lo tvrzeno, že v tomto roce poprvé
ženy připuštěny byly k osudí vo
lebnímu, aby cdevzdaly hlas svůj
pro presidenta svého srdce. Jest
ovšem pravdou, že ve Wyomingu
ženy ponejprv hlasovaly při volbě
národní a že podobný případ v no
vějŠím čase není zaznamenán.
Ale z dřívější doby jest zmínka
o hlasovacím právu žen při volbě
presidentské a sice v New Jersey.
Tam vydán byl dne 2. červčnce
z770 ústavní zákon, jímž uděluje
se hlasovací právo všem obyvate
lům, kteří vládnou jměním v ceně
ntjméně 50 liber Šterlinků aa-pon
12 měsíců před volbou v okresu
bydlili.
'okud možno vyzkonmati, nepo
užily ženy svého práva a zdá ee, že
příčinou toho byla nejasnosť záko
na, který pravil sice, že hlasovací
právo mají všichni obyvatelé, avšak
nepřidal bez rozdílu pohlaví, což
činilo celý zákon nejapným. Až
teprve při revisi ústavy v r. 1790
bylo zřejmě vytknuto, že hlasovací
právo má každý obyvatel 'on- i ona
Tato slova byla též v nové, r. 1797
přijaté ústavě, podržena, přece se
však zdá, že ženští občané new-jer
sejského státu až do tohoto roku
práva svého nepoužili. Teprve na
podzim zmíněného roku byl v Eli
zabethtownu v okresu Esex učiněn
pokus, prosaditi volbu jednoho
kandidáta do zákonodárného sboru
tím, že v posledním okamžiku bylo
přivedeno k volebnímu osudí a-i
75 žen, aby své hlasy pro něho
odevzdaly. Kandidát výak vzdor
všemu namáhání propadl a časopi
sy přinesly dlouhé posměšné član
ky o nezdařeném pokusu. Všeo
becně se odsuzovalo počínání těchto
žen a označovalo se v nej větším
stupni za neslušné.
V zdor tomu 6 účastnily se zeny v
New-Jersey presidentské volby v
r. 1800, kdy proti sobě stáli jako
kandidáti Adains a Jefferson, ve
velkém počtu. Od tohoto času při
bývalo ustavičně účastenství žen
ského pohlaví ve volebním boji a
podporováno bylo liberálním vý
kladem zmíněného zákona. Nejpr
ve vykládal se dotyčnj' odstavec
ústavy, že hlasovací právo mají jen
ženy nevdané, samostatné, brzy
však bylo usneseno, že ke hlasová
ní oprávněny jsou všechny ženy ať
vdané či svobodné, ať bílé či ba
revné, vlastní-li předepsané jmění
a jsou-li nejméně 18 roků staré.
Avšak takovéto rozšíření hlasova
cího práva ukázalo se v brzku ne
možným. Zeny osvědčily se úplně
nehodnými práva tohoto a r. 1807
přijat byl zákon, kterým přiřknuto
bylo právo hlasovací jedině obča
nům mužského pohlaví.
Jest zajímavo, ze první popud k
tomuto kroku vyšel z okre9u Essex,
kde ženy nejprve k volebnímu osu
dí byly připuštěny. Tam byla totiž
v únoru r. 1805 odbýs-ána volba,
aby bylo rozhodnuto, kde zřízeny
být i mají nové okresní budovy.
Boj byl neobyčejně tuhy a rozličné
strany namáhaly se všemožně, aby
vítězství pro sebe dosáhly. Když
se přiblížil volební den, tvrdilo
sknrem každé dospělé že"sk^ stvo
ření v okresu, že má potřebné stá
ří a jmění v ceně pade-áti lit>er
šterlingů, ačkoliv jen nepatrná
čásť mohla to dokázati. A na tom
nebylo ještě dosti: Zástupy žen
hlasovaly ve volební den několikrá
te a klamaly úředníky volební tím,
že měnily své šaty a hlas svůj více
kráte odevzdaly. Volební úředníci
byli se ženskými vclitely ve spolku
a nechali je hlasovati, ko ikráte
chtěly. Zdá se, že ženy s předepsa
nou přísahou nebraly to na vt-lkou
váhu. To zavdalo zákonodárnému
9boru příčinu, že volbu zrušil a
když zavedeno bylo vyšetřování,
jehož výsledky byly pro ženy veli
ce nepříznivé, odvolán byl též zá
kon o hlasovacím právu žen.
"Týdenní Hlasatel"
pouze ta $2.00 na celý rok.

xml | txt