OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 30, 1892, Image 15

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-30/ed-1/seq-15/

What is OCR?


Thumbnail for 15

ckých časopisů, které při každé příleži
tosti proti carovi se obracejí a jednání
jeho nesprávné posuzují. O trojspolku
pravil, že NÓmeoko nemůže nutiti Ra
kousko a Itálii, aby další břemena na
■vá bedra vzaly.
Ke konci prohlásil, že cbce míti
armádu némeckou mladší, silnější a
lepší.
FRANCIE.
— Ku včerejšímu zasedání poslnaec
ké sněmovny dostavil se neobyčejně ve
liký počet poslanců. Galerie byly až do
posledního místa zaplněny. Skorém
všichni ministři dostavili se do schůze
Posl. Argelies zahájil rokování o záleži
tosti panamské. Pravil, že chce há
jlti zájmy akcionářů této společnosti.
Připomenul sněmovně, že ona v r. 1888
za mimořádných okolností nařídila vy
ndání akcii.
Finanční ministr Rouvier připomenul
k tomu, že odhlasováním sně«novny
ani vláda ani parlament nijak není vá
zán.
Argelies odvětil, že vzdor tomu jed
nání sněmovny bylo protizákonné, poně
vadž jistým lidem zaručovaly se výho
dy na úkor jiných. Mravní zodpověd
nost za to spadá na sněmovnu.
"Vyzývám vládu", mluvil dále řečník,
"aby vydala prohlášení, jímž by důvě
ra majitelům menších akciových obnosfi
byla vrácena. V zájmu cti francouzské
■němovny vyzývám ji, aby nařídila vy
šetřování o událostech, o nichž vám
chci zprávu podati. Nebudu uváděti
jména abych nezdál se udávačem".
V sněmovně po slovech těch nastal
velký rozruch. Když pohnutí se uti
šilo, pokračoval řečník: Skandál v zále
žitosti panamské převyšuje pověstný
Xkandál Wilsonův pro čachrování se řá
dy. Vyšetřování, za které Žádán, není
nlo jiného, než všeobecné veřejné vylíče
ní »kutečného stavu věcí. Když pan
. De Lesseps v r. 1890 cestoval Francií
kříž na kříž, aby sehnal úpisy pro svůj
podnik, učinila ji9tá osobnost' ředitel
stvu toho podniku návrh, aby zaopatři
li ai peněz loterií. Člověk ten osvědčil
m jako zlý duch společnosti panamské.
Ředitelové vys9ávali obecenstvo, a onen
"nejmenovaný" byl z ředitelstva. Nej
prve žádal 5 mlllionů franků, aby mohl
zakouplti "svědomí" členů obou sněmo
ven. Ze všech stran vyrušují řečníka
hlasy: Udejte jména!
Řečník pokračuje: "Chcete-li vědčti
jména, hlasujte, aby zavedeno bylo vy
šetřování. Tolik mohu však říci, že
prostředníkem všech těchto čacbrfr byl
jistý Arton.jenž po tom z Francie uprchl
aby vyhnul se trestu /a zpronevěření
velkého obnosu peněz, náležejících to
várně na dynamit, jejíž byl ředitelem.
Obnos tři milionb franků rozdělen byl
mezi poslance a senátory. (Ohromný
rozruch ve sněmovně.) Avšan při jídle
dostavuje se chuť a tak finančník, jenž
^ celou věc řídil, viděl se nucena, žádati
o nové milllony. Peníze ty měly býti
použity k volební agitaci v departemen
tu du Nord." Za všeobecného rozčile
ní zdvihl se Floquet a volal: "Byl jsem
lehly ministrem vnitra a přeju si, aby
ste slavnostně prohlásil, že jsem z těch
peněz nedostal ničeho".
liečník pokračoval nemilosrdně dále:
"Tři sta tisíc franků bylo vynaloženo
na zakoupení tří časopisfi. .leden mi
nistr, který nyní již není mezi živými,
žádal 400.000 franků. Jistý zahraničný
list byl zakoupen za 500.000 franků.
Mohu udati jméno muže, jenž vyjedná
vání mezi stranami řídil.
Nyní pojednáme o tiejnovějším Skan
dálu. Ve výboru této aněmovDy, jemuž
^ bylo svěřeno prozkoumáoí loterního plá
du panamského, bylo pět členů pro a
pět proti návrhu. Jedenáctý člen žádal
na společnosti 200.000 franků. Společ
nost' dlouho se zdráhala, když však vi
děla nezbytí, přistoupila na jeho nabíd
ka. Tak dosel schválení výboru plán
loterní.
Žádáte ode mne důkazy. Ačkoliv
úřady, pokud možno důkazy skrývají,
jest zde zajisté sto osob přítomno, které
dobře vědí, kde tyto důkazy jsou ukry
ty. Máme dva druhy poslanců: takoví,
kteří peníze dostali a takové, kteří ne
dostali ničeho".
Slova tato vyvolala rozčilení, jež ne
lze popsatt. Předseda suěmovny Fioquet
volal: "Nemůžete je tak beze všeho
celou sněmovnu obžalovatl. Odevšad
zavznívá voláci: "Chceme jména", na
čež řečník odpovídá: Hlasujte pro vyše
třování!
Když řečník z tribuny na své místo
se ubíral, odehrál se ve sněmovně výjev
největšího zmatku. Na jedné straně
mu gratulováno na druhé pokřikováno
nafi posměšně, a pískáním projevována
mu nelibosť.
Potom ujal se slova předseda mini
sterstva Loubet, který prohlásil, že na
CÍtoky předešlého řečníka nechce odpo
vídati, poněvadž, že mají původ svůj v
nejtrudší politické vásnl. Každému
záleží na tom, aby věc ta byla objasně
na. Vláda nemusí nic ukrývati.
— Proslýchá se, že oním ministrem
na něhož naražel poslanec Delahaye v
pondělním zasedání poslanecké sněmo
vny, že od společnosti panamské obdr
žel 400.000 franků "zpropltného," mí
něn byl zemřelý ministr Barbe. Dle
kolujících pověstí hrozil prý Barbe, že
bude proti společnosti pracovati, poně
vadž společnost neobjednala ku pracím
potřebný dynamit v jeho továrně, nýbrž
u lacinější továrny anglické Poslane
ckou sněmovnou zvolený výbor, kt»rý
má vyšetřit! podvody, páchané s prů
plavem panamským, započne zítra se
svými pracemi. Za předsedu výboru
zvolen byl p. Pronst a každému členu
dovoleno, aby na svou zodpovědnost1 či
nil sdělení časopisům o jednání výboro
vém. Zítra počato bude s výslechem
poslance Delahaye a ministra Loubeta.
Delnhay jest onen poslanec, jenž v pon
dělí ve sněmovně tvrdil, že v podvody
panamské zapleteno jest více senátorů,
150 poslanců a jeden bývalý ministr.
Veškerá veřejnost' hledí s ohromným
napjetím vstříc odhalením, jimiž má
objeviti se v celé nahotě korrupnosf
rozhodujících tříd ve Francii,
Paříž, 25. listop. — Vládní proces
proti společnosti průplavu pananského
byl dnes u appellačního soudního dvora
vyvolán. Obžalovanými jsou: Ferdinand
de Lesseps, předseda řiditclské rady;
Karel de Lesseps, syn předešlého, druhý
předseda; Marcus F. Antanes a baron
Cotta, ředitelové společnosti a známý
konlrakto EíFel. Žádný z těchto obža
lovaných se u soudu neobje/il Proces
byl přeložen na 10. dubna bud. roku,
když právník obžalovaných se zaručil,
že tito k soudu se dostaví. Předseda ap
pellačního soudu nerozhodl ještě, má-ii
donutili starSího de L^ssepae, aby se
v
osobní k soudu dostavil,cíli nic. Žaloba
obvinuje obžalované ze zneužívání dfi
vžry a ze Spatného hospodaření se svěře
nými penězi.
ITÁLIE.
Hírn, 21. listopadu. — Vláda bude
v brzku jmenovat! komisi, jejíž úlohou
má být i, aby vypracovala návrhy záko
nfi na ochranu chudých, starých a děl
ník fi.
Zákony, které mají dělníku zaručit!
pomoc pro případ neschopnosti ku práci
a pro přfp&d stáří existují již po nako
lik roků v sousedních státech, jako v
Rakousku a Německu a vláda chce, aby
dle nich vypracovány byly předlohy
pro zákonodárství italské. Jak se pro
slýchá, panuje mezi poslanci silná oppo
sice proti tomu. Král rozhodné se za
sazuje, ab}r zákony ty byly uskutečně
ny a na jeho důtklivou přímluvu vláda
přijala je do svého programu.
Rím, 23. lUtopadu. — Dres zahájen
byl italský parlament králem Humber
tem. Ve své zahajovací řeči pravil:
Roku, který právě svému konci se
blíží, bude dlouho v dějinách vzpomí
náno. Stará sláva Itálie znovu zazářila
v plném světle. Duše má jest ještě pro
niknuta pocity, které zástupci všech
clvillsovaných národů v Janově ve muě
vzbudili, když skláněli hlavy své před
zemí, jež dala světu tolik velikánů.
Tato ujištění sjTnpatie a úcty jsou
tím potěšitelnější pro mne, když patřím
jak úzce při poután jest lid italský k j
mému rodu. Považuji všechno, co pro j
mne bylo učiněno, za důkaz pocty mé- i
mu lidu. Zřím v poctách, které v Jano- !
vě na mně byly nakupeny, všeobecný
důkaz světa, že Itálie zachovává svůj j
úkol jako neúnavná strážkyně svornosti
a míru. Moje vláda přičiBuje se, aby
ve shodě ve spojenci bdělou péčí pfcd
každým rozbrojem Evropu chránila.
Vaše práce počnou ve znam;*ní a pod
Zíírtiknn míru
K finančním záležitostem přecházeje,
pravil potom: Rovnováhy se docílí,
aniž «by nové daně byly vypisovány.
Budou podány předlohy, které rozšíří
stávající prameny příjmů a opraví ber
ničuí soustavu; dále projedná-ány budou
předlohy o reformě vojska v tom smy
slu, aby zamýšlenými úsporami v oboří
vojenství branná síla na*e nebyla zten
čena. Podány budou předlohy o stát
nich školách, na opr&vu soudnictví
a na upravení a zdokonalení spojení
železničního a pr&plavního.
Na konci řeči poukázal král k tomu,
že Viktor Emanuel měl tu šlechetnou
snahu, aby Itálie vrácena byla Italům a
konečně přání jeho bylo vyplněno. "Já
naproti tomu'' pokračoval Humbert
dále, ''věnuji se jedině hospodářskému
a dušenímu obrození naší země, naší
milé Itálie,Daby byla velká a šťastna:
Nalézám své uspokojení v lásce a uzná
ní mého lidu a parlamentu".
Ke konci řeči zdvihlo se celé shromá
ždění a připravilo králi nadšenou osla
vu.
BELGIE.
Brusel, 22. listopadů.— Mezinárodní
mincovní konference zahájila své zase
dání dnes o třetí hodině dopoledne. Ná
sledující • státy jsou zde zastoupeny:
Rakousko-Uhersko, Belgie, Francie, Ni
zozemsko, Portugalsko. Rumunsko,Ru
V v
sko, SrbsKo, Spanély, Švédsko, Norvéž
sko, Švýcary a Spoj. Státy.
Rakousko-Uhersko zastupuje hrabč
Khevenhueller, vyslanec v Bruselu.
R&sko: kníže Ourokov, ruský vysla
nec v Belgii a M. Rafalovlč, chvalnfi
známý národní hospodář.
Spoj. Státy: Spolkový senátor Willi
am B. Alllson, kongresník James B.
McCreaery, E. Benjamin Andrew, před
seda brcwnské university, prof. Ronald
P Fslkner z university pennsylvanské
Thomas W. Cudler, Thom. T. Keller
James T. Morgan, senátor John Jones
Henry W. Cannon, předseda národn'
banky a E. Beech, ředitel mincovny.
Brusel, 23. listop. — Belgický před
seda ministerstva a správce ministeria
financí, Bernaert, který zahá il včerej&í
zasedání mezinárodního mincovního
i kongresu, pravil ve své řeči, íe delegáti
sešli se za tím účelem, aby rozlu&tili
nejdfiležltější a nejzamotanější otázky .
moderního obchodního života. Ve jmé
nu belgické vlády přivítal delegáty co
nejsrdečněji.
Když dotkl se peněžní krise, která v
posledním století panovala, pravil mi
nistr, že nyní skorém všechny vlády za
mýšlejí peněžní otázku rozluŠtitt. V
tomto jednání viděti jest zákon pokroku.
V otázce železnic a telegrafů, měr a
váh docíleno bylo jednoty, proč by ne
mohlo se tak státi při dfiležité otázce
peněžní.
Bylo záhodno, aby porady konference
konaly se ua pftdě země náležející k la
tinskému svazku, avšak bylo též nutno,
aby dostavili se delegáti Spoj. Státfi,
kteří by přednesli návrhy své vlády a
objasnili, jak ve skutečnosti provésti by
■e daly.
Po Berraertovi ujal Re slova zástupe*
belgický na konferenci Montefiorl Levy.
Poukázal na četné pokusy, které již by
ly činěny, aby peněžní otázka byla roz
luštěna. Připomenul obzvláště anglickou
komisi 7. r. 1886, která měla výbornV
praktický význam. Nejhorším při ny
nější otázce peněžní jest kolísavost kur
su. Delegát doufá, že konference nebu
de všímati si zájmů soukromných,nýbrž
hájiti bude důležitější zájmy celé obrov
ské rodluy lidské. Americký del. Terril
měl krátkou řeč ve smyslu amerických
požadavků.
Budoucí schůze konference budí* ••
odbývati v pátek.
ANGLIE.
— Ve mnobých anglických časopi
sech objevily se v poslední době oznám
ky, v nichž nabí/í se jakýkoliv diplom
nárdní university státu Illinois za 10
až 20 guinei za kus. Oznámky jsou
podepsány: Prof Van Augelbach, tajem
ník. Jistý Hronghton House v Cambrid
gi jest jednatelem pěkných těchto
obchodů.
Brusel, 2V. listop. — Jest zde rozší
řena pověst, že vláda anglicko-indická
zamýšlí zříditi v Indii státní banku se
značným Kapitálem. Bankou tou má
byti upravena indická peněžní soustava.
Edinburg, 27. listop. — Sklad hed
bávného zboží firmy Jennersovy na
Prince strcet, v němž uloženo bylo
rj\ , / v /, v , . » .
vui vui nu uiuutobvi ['i iic/^i tUblDyCQ Guru
k vánocům, stal se poslední noci obétí
plamenů. V budově spící zřízenci mu
sili v košili na ulici vyběhnouti, aby
ušli smrti uhořením. Úplně nic nebylo
zachráněno.
Hasiči činili všemožné, aby zachráni
li hotel Royal, největší to hotel v městě
jenž nalézá se na blízku. Dva hasiči
utrpěli těžká poranění. Požár způsobil
škody půl millionu doliarů. Okolní bu
dovy byly vodou a ohněm poškozeny v
obnosu $750.000.
Londýn, 27. listop. — Na Trafalgar
Square odbývala se dnes opět velká ve
řejná schůze socialistů. Jistý Francouz,
jménem Guerin, měl ohnivou řeč, v níž
přimlouval se, aby anarchista Francois,
jenž jest v důvodném podezření, že byl
původcem dynamitového výbuchu v ka
várně Veryho, nebyl vydán francouz
ským úřadům. Řečník prohlásil, vyda
jí-ll Angličané Francoise fran:ouzské
vládě, že přátelé jeho jsou odhodláni,
dostatečně se pomstíti.
— Proslýchá se, že poručík Jephfton
jenž súčastnil se poslední výpravy Řtan
lryovy do vnitra Afriky, jmenován byl
anglickým komisařem v Ugandě.
Upozorněte své sousedy
a známé na „Týdenní Hla
satel", který hájí zájmy
dělnického lidu

xml | txt