OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, November 30, 1892, Image 4

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-11-30/ed-1/seq-4/

What is OCR?


Thumbnail for 4

T ÝDENNÍ H HLASATEL
— ČASOPIS —
▼énovaný zájm&oa Oeako-Americkětio pra
cujiciho lida.
vydává česká Typgrafická Unie.
PŘEDPLATNÉ:
Na celý rok $2. no
Na pítl roku 1.00
Jednotlivá čísla 5 centů. j
Veškeré dopisy a zásilky buďtež
adresovány:
Týdenní Hlasatel,
• 11 Centre Are., Chicago, 111.
Jen ještě 14 dní a kongress se
opětně sejde. I'bohu země nemůže
přijíti do klidu.
V Bautzen v JSasku vyletěli tři ,
prachárny do povětří. Sašové asi ;
litují, proč nevyletěl s nimi také
všechen prusky vliv.
Thomas Edison jest toho náhle- i
du, že člověk budoucností nebude i
ani spáti. Odkud pak člověk bu
doucnosti bude bráti policii a po- !
nocnc?
Vel kok níže rusky Vladimír ode
jel do Paříže, aniž rozloučil se s
císařem. Za příčinu se udává, že
prý inu onemocněla manželka.
Nyní není divu, neonemocní-li z
toho také císař německy.
Poručík Peary vyslán bude na
novo k ohledání pobřeží greenland
skěho a k objevení sev. točny. Ny
ní by byl pravě čas, aby tu pověst
nou točnu nalezl a přivezl do ( h i - j
cacra na výstavu.
o •/
I
——————
V Oklahomě nechal &e uštknout i
jeden fanatik chřestýšem, a pak j
odmítnuv všecku lékařskou pomoc,
hojil se "věrou". Ale táto jej ne
vyléčila, a on není dnes mezi živý
mi. Kdyby se byl hojil whiskou,
mohl by ti ještě živ.
Dobrým dokladem, jak to do
padá s mozkem pověstného cisaře
německého, Viléma, jest faktum, že
od svého nastoupení na trůn dal >e
již líJOkráte fotografovat i. Nej
marnivější ženská není sama do
sebe tak zamilována jako tento vý
střední člověk.
T. Carter, předseda nár. rcp. \ v
horu, uveřejnil prohlášení, dle ně
hož má nár. výbor §2 2 o OfM>dluhfi.
Carier žádá všecky uvědomělé
republikány, aby dle možnosti k
umoření dluhu přispěli. Nyní,
kdy/ je již po volbě, pohělme
zajisté jeden přes druhého, až bu
dou na tváře padat i.
Ho'i<5 Neinhower, ve Filadelfii,
prodal svou fešnou ženušku Lizzii
jistému Dolanovi ve vsí právní
formě za 87.50 h Dolan kupní cenu
hotově zaplatil a koupenou domů
si hned odvedl. To stalo se ve
*tředu. V pátek přijel Neinhower
k Dolanovi a nabízel mu $3.75,
aby mu Lizinku zase vrátil. Kone
čné usjednotily se šlechetné ty
duše na $4.00 a holič odvedl si
svou "polovici" opět domů. Mrav
né naučení z této liistorky neplyne
žádné.
Stařičký Vilem 1., císař něme
cky, 7ii jehož vlády spojeny byly
čátii říše německé v celek mocné
říše, když trůnní řečí zahajoval
6iiěm, měl obnaženou hlavu. Po
vedeny vnuk jeho, Vilem 11.,
vešel do zasedacího sálu, sedl si s
helmou na hlavě do císařského kře
sla a neobnaživ hlavu mluvil k zá
stupcům národu, jako by byl v
hospodě. Skoda, že mu nedali na
lejt, buď helmu aneb aspoň ko
ňaku.
Každý dobrý vlastenec musí bý
ti pohnut až k slzám, když pozoru
je tun nával uchazečů., jaký všude ;
se jeví při obsazování okresních, i
státních a spolkových úřaiů. j
Všichni by rádi nějaký ten úřad
zastávali. aby mohli vlasti prospě
ti! Docela tak, jako na staré Spar- '
tě. '^Sladké a krásné jest zemříti !
za vlast", bylo příslovím fvekfi a
Římanu. U nás by přísloví to mě
lo zníti: "Krásné a sladké jest za- j
stávati pěkný úřad a pro vlaét po
ho<Uně zíti."
I * bozi stávkáři v Homestead do- |
dělali — stávku. Kapitál jsoucí v |
rukou padoušských bossů, které j
ani lidmi zvát i nelze, zvítězil nad j
<h»brou vůlí a nadšením synů práce, j
kteří po mnoho měsíců strádali a j
po mnoho měsíců zoufale se brá- |
nili, aby neinusili se prodati pod- !
mínkám nelidú Fricka a Carne- I
crieho, ale marně. l»lížící se zima !
i
donutila konečně vytrvalé obhájce j
svých práv sklonití šíji a donutila
je vstoupit i opět do otrockých slu
žeb ('firn^oiea Co Avšak za jakých
podmínek ť Mzda má jim býti
snížena a sice o značnou částku,
což má býti trestem za to, že opo
vážili vzdorovati ustanovením v se- j
mohoucího 1* ricka.
.James Williams, zástupce 6po
leěnosti vyrábějící elektrická kam
na na vaření, přibyl právě do Chi
caga. Zajistil .si v elektrickém
paláci 1055 ctver. stup k vystavo
vání a tam má byt ukázán tento
nový vvnález !-e včemi svými
vlastnostmi a výhodami. Elektric
ká kuchyňská kamna stanou se
zajisté brzy oblíbenými, jsouť
v
id» áU-m" pohodlí. Zádně rozdělá
vání ohně, žádné přinášení ulili,
žádné štípání dříví, žádné saze,
žádné nebezpečí vybu<*hu rjaeolino
\ých kamen. Z postele ráno možno
při vést i rodu na kávu do varu pou
hým stisknutim knoflíku, který
spějí elektrické proudy. Při tom
v«em budou kamna nesmírně laci
ná. Pů jde li to tak s vynálezy
rychle v před, dočkáme se snad i
I konečně 24hodinného odpočinku
denně a jtraromt bude ]en z le
•/ra«*e a uiozkem.
Zahajovací řeč
druhého výročního zasedáni Národ
ního Výboru, přednesená dne
24 listopadu *92 předsedou
Národního Výboru.
.Ie mi milým potěšením za památné
příležitosti této, kdy zahájití ic ml dru
hé výroční seguní Nár. Výboru, pozdra
viti se s drahými přáteli, ze zasedání
minulého, jakož 1 s těmi, jež ponejprve
je ml ve středu našem srdečně vítat!.
Seřll jsme se ku další práci, k níž nás
volitelové naši a jimi zajisté všechen
drahý český lid v Americe povolal, aby
chom dále stavěli ua budově národních
pokroků, úspěchů a vymožeností, v je
jíž výstavnostech a okrasách vlastní
zalíbení a pohodlí, jakož 1 uznání a česť
jiných hledati a nalézat! musíme. Ne
boť jenom díla, opravdová, skutečná
díla, mluví za jednotlivce i národy, dá
vajíce o ceně jejich svědectví. Kdo jimi
vykázat! se nemůže, jako by ani nežil,
neboť posledním dechem jeho mizí i
všechna na něj památka. Národ bez
velkých slavných činů, jež tvoří děje a
šíří i pozvedají blahobyt, mrtev jest,
neb za živa už v propasť věčného zapo
menutí klesá. O, nedopusťme, aby s
námi podobnu se stalo! Nedopusťme,
aby posledním dechem posledního Čecha
v Americe zemřelo všechno, což bylo tu
českého a nic nežilo po nás ve skuteč
nosti, aniž ve vděčné a trvalé památce!
Nedopusťme" Káže nám to naše česť
národní! Ano, česť! Cesť, která se hájí
a česť, kierá se zvedá. Nej velkolepější
cností člověka i národa jest zdravá cti
žádost". Ona je jeho jasným sluncem a
jeho pevnou zemí. Ona ho svftdným
jasem svým pozvedá a zase pevnou opo
rou od propadnutí chrání. Pěstujme ji,
živme ji, povyšujme ji! Ať vzmáhá se
a roste mezi námi mocná a krásná cti
žádost národní, která neleká se námahy
ani obětí, kde o zaslouženou opravdovou
a bytelnou česť se jedná! Neb dobré
naše jméno, co národa i čestná naše
pověst' Co Cechů nám a jenom nám k
největšímu mravnímu, ale i také hmot
nému užitku připadne. Čestný život sám
v sobě už ,e krásný život; však kdo
čestně žije 1 vzorně, příkladně užitečně
žije, toho život spokojeným, šťastným i
blahým býti musí. Proto učiňme vše,
co nám česť, větší česť, ba sláva národa
káže, aby záhy zmizely s jeho bytosti
drahé i ty nej poslednější stopy bývalé
poníženosti a uŠlapanosti jeho. Kéž
touto snahou upřímnou řízeno je všecko
jednání naše i v tomto druhém zasedání,
toť v okamžiku tomto mé přání nej
vroucnější.
rruu ruhcin .m i <jiii<ia< u i i jauiu rv; v
těchto místťcli, poslušní vyzvání mohut
né Jednoty C S. I'.S., abychom položili
základ ku všeobecné národní organisaci,
jejíž prostředkem a silami spojenými
Ochovc američtí domáhati by se mohli
všech těch účelti a potřeb, na nčŽ síly
jednotlivé nedostačují a zároveň co živý
celek v>datnějSÍ vyvinout! mohli čin
nost' v zájmu dosud v částečném jařmu
nalézajících se bratří a sester v rodné
vlasti. Výsledek ú-ad našich je obecné
znám, než abych musel ho opakovat!.
Provedení vytknutých prací svéřeno zvo
leným úřadníkfírn,jakožto moci výkonné
a jinému výboru. Loňským zasedáním
učinil Nár. Výb. první krok do života
v mlhách zahaleného, takže někteří si
mnoho od nčho slibovali, jiní málo a
jeftté jiní docela nic. Vždyť vyslechli
j«*m^ rfizných těch náhledů značné
množství. Unes má už Nár. Výb. rok
života a rok činnosti za sebou, která?,
mlh v budoucnosti j« ho značné rozehnala
a dává jí všem zřetelněji a jasněji
znáti. Náhledy v příčině trváni a pů
sobení jeho valně se mění. Ti co příllS
mnoho doufali a očekávali, slevili ze
svých nadějí: ti, co očekávali málo, už
přidávají; ti pak, co nla neočekávali,
ustávají ve své naprosté pochybnosti a
počínají nahlížet!, že by se vskutku
touto cestou dosíoí dalo, jen dovedeme
li si ji udržetl, Je to nový, krásný úkaz
skutečného života a jeho běhu, jak v
pravds ze děje a díti se musí.
Co mne se týče, jenž povahou svou
náležím mezi lidi, co mnoho důvěřují a
mnoho doufají tam, kde o zájmy obec
né se jedná, musím přiznati se, že po
zkušenostech právě uplynulého roku,
nestojím zdo nadchnut tolikerými nadě
jemi, jako před rokem; aniž plane duše
má tou vírou velkou v rychlé pochopení
a uzuání účelů a poslání Nár. Výb.
jako tehdy. Mnoho bylo ml z obého sle
v i ti ve chvílích opravdového zármutku
nad cposicí ponejvíce nevěcnou, tu zlo
volnou, onde titěrnou, jakáž vedla se
oenem minulého roku proti Nár. Výb.
jeho činnosti; jakož 1 nad slabým úča
stenstvím, jaké jevilo se i v kruzích,
jimž nějaká ta oběť na oltář včel národ
ní nijak by neublížila. Se stiany star
ších, zámožnějších osadníků českých,
kteří tu prodělali už své zápasy a boje,
zvítězili nad nepříznivými okolnostmi a
těší se libé vůni blahobytu, očekával
jsem, žc rukou štědrou do vínku štěstí
svého vpletou krásné kvítko národní
obětavosti, jenž ještě více je pozvedne a
oblaží, vědomím obecnomyslných skut
ků, které v mladších letech rádi by byli
soad konali, ale neměli čím. Přihlásili
se mnozí; ale když onehdy prohlížel
jsem výkaz příspěvků, tu teprve jsem
uviděl, jak málo dalo se jich vidět.
O > pak oposice se týče, vítám jí s ra
dostí, když je věcnou a dobro obecné
má na zřeteli. Leč i na tu bývá dost
času, když už je věc hotová a podnik
zasazený a pevný. Kdo podniku něja
kému upřímně přeje, nezačne broj i tt
proti němu při samém začátku, kdy
každá oposice existenci jeho přímo
ohrožuje. Přátelské upozornění a rady
jsou ovšem vždy vítány a byly i v tom
to případě, neb účelem jejioh není po
valení, ale pozvednutí. Avšak přes
všechnu tu oposici, snažící se v zárodku
udusitl ruch za vyšším životem národ
ním se nesoucí, přihlásilo ses příspěvky
svými tolik spolků národních i náro
dovců jednotlivých, z nichž mnozí z
malých prostředků svých ochotně při
spěli, přejíce slovy dojemnými a srdcem
upřímným zdaru tomuto podniknutí, žo
trvání jeho je aspoň na tu dobu zajiště
no. Ano, vzdor tajnému i veřejnému
brojení proti Nar. Výb. sešlo sn na
$IH00 pro účely národní. N»;ní to ovšem
mnoho na českou Ameriku, ale je to
dost, až dost, abychom nad budoucností
nezoufali. V tČch osmnácti stech jeví
se zdravé jádro lidu našeho, kteréž ra
dosti naplnit! musí každou upřímnou
duši českou; v nich, v téch osmnácti
Stech dollarech spočívá bezpečná záruka,
že žijí v této zemi Čechové, jimž česť,
prospívání a v koncích i blaho národa
českého na srdci leží a kteří nedopustí,
aby započatý už ruch všeobecné či cel
kové národní, úplné za své vzal. Částka
ta na pohled nepatrná, vén. hodným je
svédkem, že američtí Cechové odhodlá
ni jsou domáhat! se vyšších cílfi národ
ních, jimž v jádře svém dobře rozumí a
důležitost jejich ocenili dovedou. A
proto, ač s menšími nadéj^ml a slabší
dfivčrou v rychlý postup č<'Ské národní
organisace v Americe a její činnosti za
hajují sezení dnešní, tož, naproti tomu,
činím to s jasnčjftím I pevnéiŠfm pn?

xml | txt