OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, December 21, 1892, Image 10

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-12-21/ed-1/seq-10/

What is OCR?


Thumbnail for 10

Žert a pravda,
Rot umy kmotra ČmucAdlka.
Vodo se řekne, že lež je jedno, ať je
to tak nebo tak, ale proti tomu já roz
hodně protestuju, protože lhát a lhát je
velkej rozdíl. To je tak jako některý
lidi myslejí, že dělají-11 dva totéž, že
je to totéž, ale to se ty lidi moc mej
leji. Já vám povím jen jednu věc a
myslím 2e toho budete mít dost. Dyž
cvičitel vod Tělocvičné Jednoty Sokol,
bral $25 za měsíc, tu cvičitel vod Plz.
Sokola dělal velikej rámus a
dyž nejČkonc bere sám $50, tak si v
novinách nic nevytýká. No tak tedy.
S tim lhaním je to zrovna takový.
Nákej zdejší pekařskej, Mlkolanda,
chtěl sl leďkonc na zimu zahrát na my
slivce a přibelhal se v najorským
"Hlásku'' s jeho latinou, prošpikova
nou zamilovanou jeho němčinou. Do
stal sem taky jedno číslo jeho rozu
mů v Plzens. Sokole, kde to rozdáva
li za darmo a eště prosili, aby si to jen
člověk přečet. To je smutný, milej
příteli, dyž se musejí takové vejmačky
ducha dávat za darmo. To rači pečte
pěkný koustičky a masný rohlíčky, to
je pro n4s záživnější a my vám za to
rádi zaplatíme. A chcete-li už lhát, že
to nepíšete vy v Chicagu, ale fiákej
Cancanatus v Ciocinanti, to *1 musíte
dát pozor co píšete, aby to každý hned
na půl míle nepoznal, že je ten Canca
natus vlastně potrhlej bývalej ševcov
skej tovaryš a nejčkonc chicagskej
"pekařskej" Mikulanda, agent 'Hlásku'
a takto studnice všech nesmyslň a blá
hovostí z které zdejší anarchisti čerpa
jí. No a teďkonc m&že psát a vyDadá
vat dál a já svatosvatě přísahám, dokud
mi nezaplatí 3 centy vod řádky, že se s
nim nebudu nic v novinách hádat. No
jo, to voni by tak ti chlapíci se chtěli
zadarmo naučit myslet a psát, tak jako
ten "kapitán" Zahour! Dokud mi ne
z&platěji, abych se s nima hádal, tak
ani muk, ať si dou do školy k bombar
dcrovi Bláhovi, ten jim to udělá zdar
ma, protože von ten člověk má dobrý
srdce a ani hovádko nemóže vidět se
tr pit A teďkonc když ten Cancana
tus chce vidět jak se lže, ať poslouchá
chvíli mně a bude vidět, co je to, ta
pravá "latina."
Ostatně dčel byl dosažen. Slavnýmu
vobecenstvu měly bejt posazený na no9
růžový brfjle, aby vypadaly rejd}'
zdejších několika anarchistů trochu rft
žově a to se taky stalo. Člověk by sl
ani nepomyslil, co všecko barevný brej
le nedokážou. Někdy takový brejle
pomftžou víc, než nevím co, jako mně
se to jednou přihodilo v loni vo tom
velkým hladu v Rusku. Tenkrát sem
dělal "krajánka" v jednom velkým
mlejně v Mlnneapolis a byl sem posla
nej do Ruska s tou velkou lodí mouky,
kterou tam mlynáři z Mlnneapolis po
dali. Dyž už sem přijel do Kronštatu,
tak sem sl myslil, že bych se moh tady
podívat dál a tak sem se dostal až do
saratovský gubernie do fiáký vesnice,
jmenem Gorod. Ale to sem žasnul co
tam bylo za bídu. Lidi museli zabíjet
už i krávy, proto že jim neměli co dát
žrát. Z došk&ch už dávno byla nadě
laná řezanka a tak ty ubohý hovádka
museli vzít za svý, protože neměli co
žrát. Mně jích bylo tolik líto, ale co
9Í mftže člověk pomoct, dyž si nem6Že
pomoct.
V Rusku je tolik vlk&ch, že to vypa
dá jako stáda vovec a každej člověk se
jich musí bát, protože vlci jsou horSí
než bombardista Bláha, kerej víc mlu
ví než dělá Toceví že Já sem se Jich
taky bál a proto sem pad v Petrohradě
na ta myftlenka, ie sem koupil takový
velikánský zelený brejle, kerejoh přej
se vloi moc bojeji, protože dyby sme je
nasadili třeba beránkovi, tak von v
nleh vypadá jak lev, neboť je známo že
má lev vočl moc do zelena. Myslil sem
si, že až pojedu stepí, nasadfm je mý
mu koňovi na voěi a viol budou myslit
že je to lev a já takle dobře proklouznu.
Já měl takovýho malýho koníčka,
"rusfiáka," jak jim řikají v Čechách &
protože sem cestou všecku futráž vy po
třeboval a v Gjrodu nebylo nic k dostá
ní, protože už tam nebylo už ani stýblo
slámy, mftže si každej pomyslit, že
jsem měj strach jak to teďkonc dopad
ne. Já měl eště nejmíň dva dni dobře
ject až do nejbiižšího městečka, kde
sem moh něco dostat a kfiň už neměl
celý den co žrát! Celej zoufalej nasa
dil se mýmu "rusBákovi" zelený brejle,
abych byl jlstej před vlkama a nejčky
sem vsed do mý pryčky, abych co nej
dřív byl z toho hroznýho místa pryč,
kde kouká nejen na zvířata, ale i na
člověka hrozná smrt hladem. Dyž tady
tak ujíždím po vsi, najednou můj kftn
hned se mi zahýbá do jednoho dvora a
ne a ne ho dostat dál z místa. Tak
sem si myslil, co asi ten kfin chce a
pustil sem mu uzdu a von se vám hrne
zdrovna k celej haldě hoblovaček, který
byly tam na dvoře vyhozený, protože
to bylo u truhláře a teďkonc se vám
pustil do zřaní těch hoblovaček, jako
by to bylo nejlepší seno!
To jste měli vidět, co tam bylo za
chvíli lidu a každej se divil, jak
todleto může bejt. Já byl hnedle doma,
to se rozumí, protože mně hned napadlo,
že ty zelený brejle z hoblovaček ur.ěla
ly seno, a protože mám dobrý srdce,
tak sem nechal zavolat predatavenýho a
ten nechal přihnat všecky krávy ze vsi
do dvora a teďkonc jsme jednej po dru
hej nasazovali brejle, aby se chuděrky
taky nažraly, protože už beztoho dlou
hel čas neměly nic teplýho v žaludku.
A to jste měli vidét, jak ty krávy to
hnali k těm hoblovačkám, sotva že
isme jim ty brejle připnuli. Kdyby
Pondělíček moh taky náký takový brej
le vy najít pro český dělnictvo, tak by
taky hnedle ty jeho akcie na to jeho
"Právo lidu" byli rozebraný.
Když sem viděl, že sou všecky krávy
ve vsi už aspoň na tejden nažraný, vzal
jsem si trochu hoblovaček do šejtroku,
nasadil mýmu "rusfiákovi" znova brejle
teďkonc jsme to hnali stepí o závod s
větrem. A proč by ce? Kftfi byl na
žranej dost, voda je i v Rusku zadar
mo, tak co tedy. Teďkonc mně nic
netrápilo než ty zpropadení vlci. Ze
všech stran jsem slyšel vytí a to nejni
moc příjemný, když si člověk zpomene,
že n& mnoho mil nejni kolem dokola
ani človíčka.
Z předu já sem se moc nebál, že vlci
mně přepadnou, protože ty brejle je
mejllly, ale ze zadu sem byl nejistej,
nebo na to sem zapoměl, abych také ze
zadu se něčím chránil. Dlouho sem
jel dobře, že se mi nie nestalo, až na
jednou tu asi v 11 hodin v noci vidím
za mnou běžet vlka velikého jako ma
lou jalovici. No možná že byl men&í,
ale na tom nezáleží, vono už je na tom
dost, že to byl vlk. Já u sebe Žádnou
zbrafi neměl, protože se mně vláda bála
že jsem nlhlllsta a nejěkonc byla dobrá
rada drahá. Ale vod čeho bych byl
Čmuchálek, abych si nedoved v nouzi
pomoct. Já mýho koníka zdržoval
aby tolik neutíkal, ale toto, von jako
by byl větřil co na něho čeká, běžel
jedno karé. A už mi byl vlk v patách.
Když sem viděl, že vlk se už hotoví ke
•koku na mně na pryčku, tak sem ae
sehnal a strh koně nazpátek a vlk hop!
— už seděl kofiovi v zadku a zarasil
svoje tesáky do jeho stehen.
Já se bál samým strachem z pryěky
vykouknout, ale to sem pozoroval, 2e
kttfi pořád míň a mffi utíká, až najed
nou docela zftstal stát. Teď teprvé
jsem si dodal kuráž a kouknu trochu
ven a vidím, že milej vIk ml sežral ce
lýho koně a právě se dal do žraní krku.
No jo. Takovej malej ruskej koník,
vono toho mnoho není a potom vlk, ten
toho sežere. Proč pak by se říkalo na
příklad, že máme hlad jako ten vlk,
atd.
To bylo všecko dobře, ale teďkonc
sem si myslil, až ten vlk mi sní celýho
koně, jak to potom dopadne a co potom
asi bude dělat? Co tak tady přemej
šllm, najednou vidím, že vlk, jak
mýho koníka žral, pěkně se zaplet do
kšírft a nejčky dokonce měl na krku i
chomout, neboť právě dojídal koií&v
krk. Teď přestávalo všecko přemejšlení
a nastalo jednání! Já vyskočil z pry
čky jako blesk, dobře vlka do kširů
jsem zarychtoval, chomout měl už tak
jako tak na krku, a tak mi nečlconc ne
zbývalo, než abych mu dal cank do
huby, a za chví i jsem zase jel jako
pán, jenže místo "rusňáka" jsem měl
zapřaženýho vlka ve pryčce.
To se neptejte, jak ten mrška to pe
lašil. No a jak by ne, dyť dostal ce
lýho koně na posilněnou a to už něco
vydá!
Tak co tomudle říkaj, mistr Miku
landa? Tomudle se říká "latina", tře
v
ba by se člověk jmenoval Cmuchálek a
ue Cancanatus, jako voni. Ale nadar
mo si o tom cancat rozum—dyť já byl
taky jednou chudej! Kud baj bojs.
— Nota bene. Zdrovna sem čet
nejčkonc páteční "Hlásek" z Najorku,
kde mne vyzývá nákej Troubík, abych
s ním ved polemiku. Chce být mrška
taky velikánem, kerej stfině na to, abj
se vo nom taky psalo. To je pravý
kontrfie Zahourovo. Ne a ne, pánové,
vy máte patent na vaše myšlinky a
proto mftžete nadávat fraj, jak je vám
libo.
Ti anarchisti naši jsou
jak mazlík trucovitý,
jenž za to hrozí matince,
když "zmoknul" úepokrvtý.
Ba, umínčnec huláká
i řve a vším tu tříská,
když netančí hned celý svčt
dle toho, jak on vříská.
*
Modu opravdu ovládá politika. Moje
stará aspofi, když chce něco nového,
jde na mne vždy s politikou.
Ten ulíbaný.
*
Hečte, páni ministři francouzští:
podruhé si nehrajte s Panama!
Onostná babička.
*
V Praze straší! Obchází tam duch
českého smíru nemaje v hrobč pokoje.
*
A. Proč tomu říkají oddavky když
se dva berou.
B. Protože ona se oddává jemu a on
— osudu.
*
Poslanec Eim pravil, žp už i "dlažby
porušují náboženství." Čemuž se musí
rozuměli takto: Chicagská dlažba na
mnohém místč ničí všecku víru a nadě*
ji, že se dostane se zdravými oudy z
jedné ulice do druhé.
*
Smělá loupež.
Do hostinské místnosti Niccoliho *
Gocholiho na Armour are. vstoupili v
úterý o 11. hod. y noci 3 lupiči. Doma
byl jedině Viccoli, který byl obráoen ku
kamn&m, když dveře vrzli obrátil se,
avšak spatřil 3 maskované lupiče s re
volvery napřaženými na sebe. Lupiči
poroučeli, »by jim vydal peníze, což
tento učinil dav jim $33 a všecko cen
né co měl. Když obdrželi darebové
vše, poručili si ještě kořalku, kterou
jim Niccoll byl nucen nalévatl. Když
pak lupiči ještě kázali Niccolovl otevří
ti přihrádky, zahledli tam nový revol
verš který si vzali. V tom vfiak vstou
pil do hostince černooh známý pod jme
nem "New York". Lupiči ihned na
měřili nan revolvery a černoch skoro
strachem bez sebe padl do lenošky. Da
rebové pak použili toho a odklidili se.
Policii bylo udáno, co se přihodilo. Zdá
se, že titíž lupiči dopustili se podobné
loupeže na jižní straně.
Anna Přibylová otrávila se následkem
rodinných nesvárft.
Včera večer v 7-£ hodiny zemřela
271etá Anna Přibylová, žena hostinské
ho z čís. 402 Union ul. na požití 'edu,
kterýžto zoufalý skutek učinila násled
kem rodinných nesvárft.
Manželé Přibylových žili v dosti
utěšených poměrech,jen rodinný nešvár
tu a tam kalil domácí štěstí.. Přibylová
hlavně kárala svého muže, když odešel
někam na "party," což stalo se i včera
ráno, kdy Přibyl přišel z "party" ve
stavu poněkud napilém a trochu pospá
val. Přibylová, která zatím posluho
vala hosty u báru, poukazovala na to a
vyslovila se, že za takových okolností
nem6že se svým mužem žít a že raději
sl zoufá.
A skutečné as ve 2^ hodiny včera
odpol. přišla nahoru do bytu a poslavši
služku Annu Doubkovou pro iistou
paní Havránkovou na Kramer ulici,
rozředila jed v sodové vodě a vypila.
Když služka se vrátila, naříkala Přiby
lová na bolesti v žaludku, načež přivo
lán lékař, který dal Přibylové protijed,
avšak nadarmo, an nešťastnice večer v
7^ hodiny zemřela. Manželé Přibylo
vých mají spolu 2 dítky, z nichž jedno
jp 91eté a jedno desetimčsíční. Přibylo
vá, rozená Knourkova, pochází z Píst u
íoděbrad a p^tří do rozvětvené zde
rodiny; mezi jinými jsou pánové Josef
Knourek, hostinský z rohu 20. a Loo
mis a bankéř Kozel její bratranci a
grocerista Kabrna dříve na De Koven
ulici, nyní na 51. ulici, strýcem. Dnes
bude odbýván inque9t.
Zmařený podvod.
Výpomocný účetní Dan Healey zma
řil včera chytrý pokus skolektovatl $18
z fondu na minulou volbu povoleného.
Před několika dny podal jistý muž
účetnímu stvrzenku na poukázku na
$18 na jméno W. Blair. V dřadovně
však nalézala se pouze ledna stvrzenka
na jméno to s křestním jménem "J.
T." Healymu byl rozdíl ten nápadným
a zavolal si hlavního klerka volební
rady Wllliama Taylora, který prohlásil
svfij podpis na certifikátu za faleSný.
Taylor dle popisu, který pcdal ma
Healy o padělateli, poznal ihned v něm
volebního klerka ze 24. wardy. Jméno
padělatele nechce Ilealy prozradit!.

xml | txt