OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, December 21, 1892, Image 16

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1892-12-21/ed-1/seq-16/

What is OCR?


Thumbnail for 16

Dělnický tisk.
NejnenáviděnějŠím zařízením a
předmětem naší "pokročilé" doby
jest moderní dělnicky tisk. Panové
s^ětacítí, že jsou jim ve svých so
beckých zájmech ohrožováni a mno
hým dělníkům jest také trnem v
oku, poněvadž vyžaduje a nutí,
aby dělník byl důsledným, smýšlel
bez předsudků a jednal rázně a se
bevedomě a poněvadž kárá jejich
bezvýznamné a nepatrné sobectví,
jako mravní poklesek a jejich obra
nu stávajícího pořádku jako sebe
klam a jejich lehko věrnost jako
důkaz obmezenosti a dovolává se
jejich solidarity. O nepřárel-tví,
kterému se dělnický tisk těší se
strany těch, kdo upírají mu právo
k existenci. nebudeme plýtvati slo
vy. Nepřátelství a nenávist tato
jsou žcela přirozený a samozřejmý.
.Nemůžeme žádat i od lidí, jejichž
zájmy hledíme a chceme p -škozo
vati, aby nás zahrnovali a oblažova
li láskou, třeba jest v pí smě svatém
psáno,Uudeří-li tě někdo v tvář jed
nu nastav mu i druhou, anebo když
člověku jest uloupen kabát, což se
chicagskému občanu může každý
den ptihoditi, má dáti také plášť, a
když jest č!ověk vyzván provázeti
někoho míli jednu, má ze svého
vlastního popudu jiti míle dvě.
Podobné křesťanské jednání nemů
žeme od svých protivníků tím mé
ně očekávati, k<iyž sami nedáváme
ujiti si ani jedinou příležitost
abychom neházeli kameuí na záho
ny v jejich zahradě.
Co ale se tyče války ve vlastním
domě, totiž nepřátelství části na
šich vlastních soudruhů, tedy na
nás m&že tím méně útočiti anebo
dokonceoslabiti a o mužnost olou
pí ti, když víme, že prýští se celá ta
nenávisť hlavně z nevědomosti a
zatemnělosti,stavu to,jejž odstrani
ti pokládáme si na nejprvnější úlo
hu.
Pokud ale toto nepřátelství jest
výsledkem zištné zlomyslnosti a
nízského smýšlení, můžeme naii
hleděti jako na důkaz, že nalezáme
se na pravé cestě a naši přátelé
mohou pak poznati, že pohnutky
našeho jednání a důvody našulio
stanoviska jsou prosty sobectví a
faláe; neboť kdybychom souhlasili
s onou drzou čeládkou, která dělni
cké hnutí jenom ohrožuje, a chtěli
z dělnického hnutí tezi ti i jim na
prospěch a svatou věc korumpova
ti, zaiisté by nám tleskali a nás
chválili.
Dělnický tisk jest bez odporu
mocnou zbraní pracující třídy, a-e
jen tehrly, když zůstane věren nej
vnitřuějáímu svému přesvědčení a
hlásáte'em hmotné námahy a snah
této třídy b> ti nepřesfunn. Jakmi
le ale vstoupí do služby jedné sek
ty a mí.-to, aby vystupoval proti
třídění a tříštění, mí-to aby vzbu
zoval ducha, že v lidstvu není roz
dílu v stavech, mluví za jednu s<*k
tu, všeobecné hnutí na prospěch
zlomku v tomto proudu zam-dbává
vá a vée, co šabloně t-ektářské ne
vyhovuje, 7Avrliuje jako k životu a
podpoře neoprávněné, .dokaž a je, že
svou úlohu nepochopil.
Dělnický časopis může zvlášt
nímu směru ve hnutí dělnickém k.
p. sociálně demokratickému dáti
přednost, poněvadž považuje jeho
zásady za jedině logické a úspěch
slibující. Bude dle toho pak se
svého stanoviska posuzovati celé
dělnické hnutí a pokusí se míti na
ně vliv ve smyslu svých zásad. Bu
de jenom pak míti Ú6pěch a zdar,
když všem ostatní in proudům a
sektám, které vedle sociální demo
kracie přivádějí se k platnosti, uzná
táž práva, na které sam si činí ná
roky. K tomu především jest po
třebí, že s otevřeným hledím a čest
nými zbraněmi bojuje a nesáhá kil
prostředkům falešného předstírání,
lži a podrodu, nadávek a špinění.
Mimo nesmí ani na okamžik
obětovati zájem všeobecného linutí
některé pouze aektě v hnutí tomto.
Časopis, který jest dosti nečestným,
aby ku potlačení jemu nepohodlné
ho siněrn v smýšlení bouřil živly
duševního zpátečnictví, živly líné
u přemýšlení a předsudků plné a
jinak k pochopení všeobecných
potře o našich neschopné, nejedná
ve smyslu všeobecného nesektář
ského, svobodu v smýšlení hájící
ho a předpokládajícího dělnického
hnutí.
Jestliže tedy dělnický časopis
chce svůj úkol vyplnit astátise do
jisté míry tepnou v hnutí dělni
ckém, musí všem úkazům a stáva
jícím poměrům ve společnosti lid
ské věuovati náležitou pozornost.
Musí znáti příčiny stává jích pomě
rů a okoluoetí, jejich směr a účel
jejich rozvoje jakož i možný vliv
na sociální linutí a v zájmu dělní
ků musí jich znáti využitkovati.
Ukol podobného časopisu nemůže
na žádný spůsob záiežeti v tom,
vše, co se strany dělníků se děje a
podniká šmahem uznávati za bobre,
krásné, následování hodné, co však
v nepřátelském táboře se děje a
podniká,za šeredné, špatné opovrže
ní hodné a nerozumné. Kdyby v
tom smyslu rozvinul časopis svou
Činnost, byla by to hrubá faleš, ne
boť tak věci ve světě ne-távají Děl
nický list má být pravdomluvný a
jeho povinností jest spravedlivě
souditi. Ostatně jsme toho náhle
du že stav dělnického tisku může
považován býti za míru intelligence,
stupeň vzdělání a citu salidarnosti
v dělnictvu a povahy dělnického
hnutí. Spatně redigovaný, Špatně
obsluhovaný a finančně špatně sto
jící dělnický časopis, dokazuje na
nedostatek důvtipu a porozumění
dělnické věci, ukazuje nedostatek
obětHvnosti se strany dělnictva,
kdežto dobře řízený a podporovaný
a odbíraný časopis naproti tomu
ukazuje na zdravé, uvědomělé a
cilč hnutí. Jací dělníci,
takový jejich tisk. Na nich to
závisí, aby byl tisk dobrý. Přání,
názorům a snahám veškerého dělni
ctva neodpovídající ti->k, poněvadž
jeli') existence výhradně odkázána
na čtenářstvo z tndy pracovní, ne
může trvati na dlouho. Pro do
klady daleko chodit nemusíme!
—j—
Jsou-li hvézdy obydleny.
Žijeme na zemi v domnění, že
ovládáme celý svět. Než věda ve
de nás k tomu, abychom byli skro
mnými. UČÍ nás, že není tomu
dávno, kdy země člověkem aui obý
vaná nebyla, jen zvířaty, před těmi
jen rostlinstvem.
Země naše jest menší mezi těle
sy soustavy sluneční a z dřívějších,
pročež dříve vychladla a stala se k
obývání způsobilou, V měsíci vi
díme budoucnost, v Jupiteru mi
nulost naši. Onen jest vychladlý,
tento ještě září žárem ; měaíc trhá
se na povrchu, a byHi obýván,
musilo obyvatelstvo to dávno již
vzíti za své. Z okolnosti, že v tem
peratuře příliš vysoké a příliš nízké
nemohou existovati ústrojné tvory,
vysvitá, že životu vyměřena je*t na
zemi poměrně jen krátká lhůta.
Až i na rovníku mrazem učiněn
bude konec ústroj nému životu,
octne se země naše tam, kde dnes
nachází se měsíc. Prvými obyva
tely země byly rostliny zelené, ve
vodě žijící; člověk jest nejposled
nějším příchozím 11a zeměkouli.
Přecházeje pak k otázce obyvatel
stva, praví vzhledem k planetě
Marsu, že zjištěno jest, že tam pa
dá sníh, že tam prší, že tam střídá
se souš a voda, známe i hlub ku
jeho oceánů a známe řadu podmí
nek, z nichž souditi lze na to, že
obýván jest. Zijí-li tam lidé, ne
může ovšem nikdo říci, ani jsou-li
tam zvířata a rostlinstvo. Podmín
ky životní jsou tam dvakráte méně
výhodně, než na zemi, rostlinstvo i
živočišstvo, které by tam mohlo
by ti, bylo by jen nedokonalé. Po
kud tkno se jiných těles, vidíme,
že ku př. Venuše přijímá od slun
ce dvakráte tolik tepla a světla ja
ko naše země. Voda tam jest i
vzduch a vypařování děje se asi
tou měrou, jako v tropických kra
jinách naseli. Merkur, nejblíže
jsa slunce, dostává od tohoto 8krá
te tolik tepla a světla, co země. Ví
me však, že jen jednou otočí se v
oběhu kolem své osy, přivrací tudíž
jen jedinou stranou slunci, násled
kem toho jesl na jedné straně
Skráte větší žár, na druhé, věčně
do vesmíru obrácene', pauuje ohro
mný mráz.
Tvorstvo v našem smyslu mohlo
by zde existovati jen na hranici, v
oněch nnVtech, kde oba vlivy se
stýkají. Planety vzdálenější jako
ku př. Jupiter, jsou v okolnostech
našich, soudíme, ještě méně způ
sobilé k obývání. Jupiter dostává
jen jednu pětadvaceti nu tepla a
světia (id slunce, jaké přijímá ze
mě. Krom toho hmota jeho jest
řídká, tak že na ní obyvateté dle
našeho ponětí existovati nemohou.
O Saturnu, (Jranu a Neptunu platí
to vše ve zvýšené míře. Na nej
vzdáleněji planetě slunce zdá se
býti hráškem, malou hvězdou a
teplo » světlo, jež doptává od sluň
ee, rovnají senule. Vidno z toho,
že jen málo planet má podmínky
pro ústroj ný život nezbytné. Také
slánce není k obývání způsobilé a
život na něm ani po vyhasnutí ne
bude možný, poněvadž nebude se
mu pak dostávati ani světla ani
tepla, a osud ten hrozí i všem
Obtatním 20 millionům sluncí.
Organický život můžeme tu£iti na
hvězdách družicích, z nichž jedna
vyhasla a pro níž druhá jest zdro
jem 6větla a tepla.
Než můžeme míti za to, že kaž
dá ze stálic jiných, mezi nimiž
jsou mnohé 20kráte a BOkráte tak
veliké jako slunce, má své vyhaslé
družky, jimž je zdrojem světla a
tepla a tím i života. Astronomové
soudí na nesčetné množství tako
výchto světů obydlených. Může
me tedy míti vědomí, že nejsme
sami, že na millionech tělesech ne
beských žijí millionové tvorů....
Rozštěpení států při volbě.
Dne 9. ledna sejdou se presidintští
elektoři, zvolení poslední listopadovou
volbou, aby odevzdali svoje hlasy ku
volbě presidenta. Nějaký čas před
volbou, když nejvyšší soud spolkový
schválil volební zákon Miner&v pro stát
Michigan, zdálo se, že Michigan bude
jediným státem, který zvolí dvojité
elektory, částečně demokratické, částe
čně republikánské. Po Sf-čteoí hlasft
po volbě však se shledalo, že bude šest
států, již rozdělí hlasy svoje mezi Cle
velanda, Harrisona a Weavera.
Před občanskou válkou stávalo se
něco podobného dosti často, od té doby
však přihodilo se pouze jednou —v roce
1880 — ie stát California zvolil pět
demokratických elektorů a jednoho re
publikánského. V roce 1872 zemřel
demokratický čekanec Horace Greeley
brzo po volbč, dříve než se elektoři sešli
ku hlasování za presidenta. Demokra
tičtí elektoři pak rozdělili hlasy svoje
mezi rozmanité demokratické předáky.
V této elektorální koleji odevzdá
California Clevelandovi 8 h 1 as & a Har
risonovi 1, Oregon Harrisonovi 3, Wea
verovi 1, Severní Dakota Weaverovi 2
a Harrisonovi 1, K:«nsas Weaverovi 9,
H.rrlsonovl 1, Michigan Harrisonovi
8, Clevelandovi 6, Ohio Harrisonovi 22,
Clevelandovi 1.
V Kansasu '/voleni byl elektoři stra
ny lid .i většinou 7000 hlasů, ale v ně
kolika o'<resech bylo jméno jednoho
z nich chybně vytištěno a republikán
ská sčítací rada následkem toho hlasy
tyto odmítla, čímž získal republikán
ský jeho soupeř, Popullsté obrátili se
nyní k vrchnímu státnímu soudu, aby
takovému bezpráví zabránil a proto sa
doposud neví, jak to dopadne. V 8ev.
Dakotě zvolen byl štastný republikán
většinou jenom osmi hlasft nad svým
soupeřem. V Ohio poznamenali někteří
voliči, kt«ří dobře neznali hlasovací
systém australský, volební lístek místo
do kola nahoru, když chtěli volitl pří
mý lístek, do prvního čtverce, a jejich
hlas byl počítán pouze pro prvního
elektora. Tak se stalo, že demokrati
cký elektor, 1ehož jméno bylo první na
lístku napsáno, byl zvolen, kdežto osta
tní demokraté padli. Podobným spů
sobem byl také zvolen první elektor
republikánský v Califomii. Rozštěpení
elcktoriílního lístku v Oregonu a v Sev.
Dakotě stalo se spojením demokratů s
popu li*', y proti republikánům. Michi
gan samojedlný volil každého elektor^
ve zybíHním kootcrenním okrsku.

xml | txt