OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 01, 1893, Image 13

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-01/ed-1/seq-13/

What is OCR?


Thumbnail for


YMáj vioe blíží se den, kdy bude
olno nám uzříti v Chicagu slav
noat, jedna z ňejpamátnějších na
světě, slavnost to otevření kolum
bické výstavy, k níž poputují ná
rodové celého světa, aby zde na
neutrální půdě mobli měřiti se na
poli průmyslu, věd a umění. Není
a nebylo mnoho s. čtových výstav
a jediná zdařilá byla poslední pa
řížská, která měla značný finanční
úspěch. To bylo asi také ponuknu
tím pro Američany, že odvážili se
ku druhé výstavě světové, jež sli
buje býti velkolepou a jak nás
ředitelé výstavy ujišťuji, lepší než
výstava pařížská. •
S úsudkem musíme ovšem po
čkati, neboť nedobré a předčasné
jest "chváliti dne před večerem" a
výstavy světové vždy setkaly se
smutným výsledkem, kromě zmí
něné poslední pařížské. Fo vídeň
ské světové výstavě byl úpadek,
jeuž stihl nejen kapitalisty, ale jež
uškodil i lidu a zničil i úvěr státní.
Světová výstava filadelfická s 2tka
la se s tímže výsledkem. Proto s
toužebností a napjetím hledí se
vstříc otevření výstavy zdejší, jenž
by moh'a státi se velkolepější a
výnosnější než pařížská sama.
Evropské vlády i národy súčast
nily se velmi četně a nával návště
vníků. sem bude zajisté ohromný.
Při počte ine-li k tornu, že ze Sou
státí, Kanady a Mexika rovněž po
hrnou se sem davy lidu, žádostivého
uzříti to, o č^m listy americké
každodenně plné sloupce přináší,
pak můžeme očekávati přeplnění
města Chicaga za doby výstavy
cizinci, což ovšem by mělo veliký
vyznám pro obchodníky, ač ne
pro lid, který povstalou drahotou
bude trpěti, aniž mu bude posky
tován vetší výdělek za práci jeho.
Samo sebou se rozumí, že hlavní
užitek budou míti kapitalisté, špe
kulanti a majitelé pozemků u
Jackson parku, kteří buď ubytová
ním a ztravováním cizinců v hote
lích, nebo drahým prodejem potřeb
Životních, dříve laciněji nakoupe
ných a p. jinými šmejdy opět
rychle jmění své rozmnoží. Žele
zniční společnosti, rovněž jako
společnosti pouličních drah zkrátka
při tom též nepřijdou a zajisté již
dnes podílníci jejich dělají si nadě
je, že několik milionů dollarů více
přijde jim na rozdíl.
Lid, jak jsme se zmínili, nebude
míti z toho nic než trochu povídání
a škodu. Práce mu drážeji placena
nebude, ale potraviny bude nucen
drážeji platiti. A bude-li chtíti
uzříti znamenitosti na výstavě, ne
bude moci užiti k tomu dne, kdy
má prázdno, nýbrž bude mueeti
opustiti práci. A poněvadž zajeden
den nebude mu lze uzříti všecko,
bude nucen učiniti tak několikrát,
tak že i zde utrpí hmotnou škodu,
neboť přijde o výdělek za několik
dnů.
Ale rozumný výbor, jemuž věc
byla odkázána, byl ducha takobme
zeného, že podle poiněrů svých a
' i ttetLoftm jiných. Ctihodní Sri»
mounové tito domnívají se, 2e
kaŽdy občan jest jako babtisticky
obyvatel Kentuck/ uebo Maio,
který ^přijede do Chicaga na výsta
vu a zde se zdrží týden až dva.
Takový ovšem, když6 dnů nenetále
se potuluje po výstavě, nepotřebuje
tatn přijít! v neděli, ale což pak ti
statisícové zdejšího dělnického
lidu a z okolí, kteří 6 dní dřou a
7. teprve mohou použiti pro sebe.
A což ty statisíce chudšího lidu z
okolních států, jimž hodilo by se
velice v sobotu ráno přijeti do
Chicaga a v neděli večer jeti zpět,
aniž by tímto výletem škody utr
pěli? Ale páni senátoři soudili
jinak, a proto bude výstava v ne
děli zavřena.
Máme však ještě jednu věc,
která po Imiňnje a na které závisí
výsledek vystavy více, než na čem
koliv jiném. Rozšíří-li se cholera
z jara tohoto roku do Ameriky,
jak někteří předpovídají, pak
ovšem budeme my v Chicagu
první, které z New Yorku, Bosto
nu neb Baltimore příšerný ten host
navštíví. Jakmile pak se roznese
světem zpráva, že v Chicagu vy
pukl cholera, zarazí se v okamžiku
všechen nával z Evropy do Ameri
ky a i z venku do Chicaga. Pak
ovšem by očekávalo město Chicago
něco, co následovalo po světově
vídeňské a čemu se říká —krach.
Ježíš socialistou.
Ježí? socialistou! Dosud sociali
smus há/A se do jednoho koše s
anarchismein a nihilisuiem, větši
na obecenstva při slově socialista
představuje si Člověka výstředního,
jehož životním úkolem jest toliko
zničiti rodinný život, zrušiti právo
osobuí, vlastnictví a kapitál, zničiti
vůbec vše a nepostaviti nic lepšího
a proto ovšem má výrok: uJežíš
byl socialistou" příchuť pouhé pro
fanace. Aspoň u většiny obecen
stva dojista.
Yěc ta má se však poněkud
jinak. Sta a sta spisovatelů nejváž
nějšího jména — tak dr. Mayer,
Lavtley atd. — nazvali Krista so
cialistou, aniž byli za to kaceřováni
a pronásledováni, naopak důvody,
jimiž opřeli výrok tento, uznány z
většiny za správné. Ostatně sám
časopis tak přísně katolický jako
jsou: "Christlich-soeiale Blaetter",
orgán to katolíků německých, v Cá
chách vycházející, do jehož sloupců
přispívají pracemi i biskupově,
napsal r. 1872: "Jeden z nejčel
nějších představitelů moderního
socialismu na počátku tohoto stole
tí, anglický lidumil, Robert Owen,
rozváděl náhledy, že třeba člověka,
má-li se státi užitečným a opravdu
dobrým občanem, vychovati pro
jinou, lepší společenskou organíaa
ci než jest posavadní, založenou na
zrisaJách solidárnoeti a upřímné
lásky k bližnímu. Zda-li slova tato
neupamatují nás na vznešeué učení
Kristovo, jeuž rovněž chtěl na zá
sadě bratrství a lásky k bližnímu
tento Angličan staví se za štít
Kristův a dobře Siní, neboť Krist ob
dojista byl nejlepší a nejsvětější
socialista všech věků, nad něhož
většího nikdy nebylo a nebude, c jž
možno říci, aniž by božství jeho
tím bylo tknuto!" Tak psal přísně
katolicky čaeopis.
A pak, vždyť historie sama pře
ce ja?ně nám to povídá, že tyl
opravdu Kristus předchůdcem
hlasatel & moderního socialismu;
ovŠt m Kristův socialismus odbýval
process svůj na půdě náboženské,
kdežto moderní dílem na půdě po
litické a ještě více na půdě ekono
mické.
Kristus dle všech okolností byl
členem sekty Essenů; sekta tat<>,
jak vypravují židovští spisovatelé
Josephus a Philo,— Joáephus nar.
r. 87. po Kristu, Philo uar. r. 20.
před Kristem — skládala se z čet
ných do tisíců jdoucích Členů, kteří
po většině obývali krajiny směrem
na západ od Mrtvého moře.
Sekta tato měla za účel pozved
nouti náboženství na dokonaly stu
peň, zejména Čistotou mravní, dále
zjednati vážnost práci, tehdy nená
viděné, zrušiti otroctví, za dob těch
silné rozšířené, poskytovati pomoc
nemocným, mrzákům a chudým,
tak aby i tito mohli slušně hýti
živi a zavérti jakousi jednotnou
společnost, kde druh druha by
opravdu jako svého bratra miloval
a kde majetek by byl společným.
Kdo do sekty té byl přijat, na zna
mení očištění dal se pokřtíti od
zvláště k tomu zvolených, bezúhon
ností mravní vynikajících mužů,
jakým byl třeba Jan Křtitel. Pří
slušníci sekty té nosili bílý nebo
kožený šat a živili se ponejvíce ry
bářstvím. Jiná sekta, této velice
podobná, Žila v téže době — jak
iJhilo vypravuje— v některých pro
vinciích egyptských, hlavně kolem
Alexandrie a slula Therspeutové.
Jak jsem již pravili, dle všech
známek, zvláště ovšem dle toho, že
Ježíž dal Be pokřtíti, má se za to.
že vznešený učitel národů, byl čle
nem sekty essenské. On však učení
jich, zaležené přísné na Starém zá
koně, nechtěl rušiti nýbrž doplniti,
zdokonaliti, jak sám děl dle slov
evangelisty Matouše k. 5, 17., ne
boť Essenové přes všechny pókné
své zásady přece jen jednostranně
si vedli a učení svépřečasto mylně
a chabě si vykládali. A jak Kristus
učení to zdokonal 1?
Když Kristus se narodil, byla
společnost lidská velice podobná
nynější. Dělila se také v chudé a
bohaté, z nichž poslední měli hlav
| ně jen příležitost se vzdělávati. —
Stará náboženstva se přežila, byla
v úpadku a přečetným sloužila jen
za terč úsměšků a vtipů. Velkou
Část! obyvatelstva tvořilo otp*»ctvo.
Otroci byli všech lepších požitků
života nadobro zbaveni; měli své
pány, jichž museli slepě pošlou -
chati, za ně se dříti a odměny za
vše to dostalo se jim pouze t ho
nejnevyhnutelnějšího, čeho bylo
třeba, aby se při životě udrželi.
' !>»«• oréem
Ale máme a to tifída
přímým
etického rozvoje, třídu to prolete
riátn. Pravda, proletariát není
poddán svému páuu, on může §i
bvobodně voliti místo svého za
městnání, ale nechce-li zahynou ti
hladem, nesmí s "volbou" mnoho
otáletí — a ihned pracovati a často
dostane za to jen také ponze tolik
— viz naše horníky — Čeho nevy
hnutelně má potřebí k obhájení
holého živobytí....
Zkrátka, za dob Kristových ne
bylo po soucitu, po lásce, po správ
ném a zdravém vývoji lidetva ani
potuchy.
Tu najednou přišel Kristus a
počal kázati "lásku'', "solidaritu"
a "rovnost" všech, začal hlásati
"bratrství", neboť všechny nazýval
dětmi jednoho a téhož otce. On
přál si, aby všem stejně a dobře
se dařilo, ne aby chudáci hladem
mřeli a majetní v nadbytku žili a
proto volal k boháčám: "Uhceš-li
býti spasen, rozdej co máš 8 dej
chudým."
Ale co nejhlavnějšího, Kristus
povýšil "práci", on jí dal ráz dů
stojnosti, on pozvedl ji z nízkosti
na místo nejslavnější.
Nej vzdělanější národové po
hanští, Rekové i Římané, měli
práci v opovržení, byla jim něčím
nečistým, t-nížlijícím, něčím, co
není uůstojno člověka svobodného.
Jen otrok a to právě že byl člověk
odvislý, určen byl k práci.
Nezdravý tento náhled vzal uče
ní tu Kristovým za své. Kristus
to byl, jenž svým učením zničil
cejch hanby, kterýmž pohanství
obtížilo "práci", Kristus to byl,
jenž práci pozvedl do nej přednější
řady spoleČ -nskýeh ctností.
Kristus sáni ostatně byl řemesl
níkem z povolání a první vyzna
vači jelio učení museli se jen a jen
prací rukou svých živiti. V práci
té však hledali česť a její výsledek
věnovali nejen ku svému dobru,
ale i k dobru mrzáků a lidí ne
šťastných.
Apoštol pohanů, sv. Pavel, v
druhém listě svém k Tessaloni
ckýin vyslovil na základě učení
Kristova památnou větu: "Kdo
nepracuje, ať nejí," kteráž až do
dnes jest základním kamenem mo
derního socialismu.
Že pak učení Kristovo o přetvo
ření společnosti nesmí se pojímati
jako řada pouhých allegorií, tomu
nasvědčuje mimo jiné též ta vý
mluvná okolnosť, že první obec, jež
zřízena byla v Jerusalemě po úmrtí
Kristově na základě jeho učení,
byla čistě kommunistická, neboť
všichni věřící byli v obci té sobě
rovni, měli společné jmění atd.
Zkrátka, ze všeho jest jasno, že
učení, jež hlásal Kristus skoro
před dvěma tisíci lety v zemi po
jordánské, směřovalo k zdravému
a úplně šťastnému přetvoření
lidsko společnosti a lze tudíž Kri
sta tedy na^v iti socialistou ovšera
v uej vznešenějším slova smyslu.
ť. L,

xml | txt