OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 01, 1893, Image 14

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-01/ed-1/seq-14/

What is OCR?


Thumbnail for 14

Poslední vůle Taaffovy
vlády!
Poslední neděli v lednu konána,
jak známo, velká korán ní rada, y
níž definitivně stanoven nový pro
gram vlády Taaffovy, na který by
dostala veškeré "umírněné, státu
oddané" strany poslanecké sně
movny ubohého parlamentu cislaj
táaského. Den po této korunní
radě udeřila Plenerova "Neue
Freie Presse" plesně v bubny, zvě
stujíc všem Němcům centralistůin,
že věc jejich opět zvítězila, že
Taaffe tou měrou vyhověl přáním
Plenerovym a tou měrou odmrštil
tužby federalistů. a klerikálů, že
mezi programem vlády a mezi
programem levice není žádného
podstatného rozdílu: "Vláda Taaf
iova," zvěstoval orgán Plenerův
doslova, "přijala politické zásady
levicí hájené za své." Od mužův,
jako Plener, Chlumecký, Heils
berg nedalo prý se také věru oče
kávat, že by učinili nějaké ústup
ky od tradic strany německo
ústavácké ať v ohledu národním,
státoprávním nebo liberálním. —
Yláda prý tedy musila po voli ti
jim.
Yládě Taaffově vždy ještě vřele
oddané listy staročeské nechtěly
tomu dáti víry; pravily, že prý je
to německý humbug pro uchlá
cholení německých voličů. Taktéž
šlechtický "Vaterland" hleděl své
mu obecenstvu vpraviti víru, že to
"nebude nic'' než parafrase před
loňské trůnní řeči (z 11. února
1891), že se vládě jedná pouze o
to, aby si pomohla z nouze parla
mentní do konce letošního března
a "o nic více".
Nuže, nyní konečně jest ten
"saiský obraz" páně Gautscliovsko
Taafřova programu odhalen a my
.vidíme, že byla "Neue Freie Pres
se" skutečně — zcela dobře zpra
vena! Ano, Němci centraiisté
mají veškeré právo i příčinu
triumfovati; neboť to jest od za
čátku až do konce samý a pouho
pouhý ohled na jejich požadavky
a přání, jest to program tak centra
listicky, tak německý, tak ústa
vácký, že by žádný Schmerling,
Lasser, Giskra, nebo Plener *e
mohl Němcům lepšího podati. Tak
jako ee při punktacích Firabě Taaf
fe podobil přáním Plenerovým a,
Ilerbštovým ana celé čáře", tak
jim vyhověl také přeochotně nyní.
Plener požadoval ve jménu le
viee (viz jeho obě řeči z listopadu
m. r. na říšské radě), aby vláda
hleděla sjednati pevnou politickou
koalici straa na základě určitého
programu. I diktoval zároveň zá
kladní věty toho programu násle
do vně: 1. Schválení alliance Ra
kouska s Německem a s Itálií a
všeho, co z tohoto troj spolku ná
sleduje pro směr politiky vnitřní,
která nesmí býti v odporu se za
liraniénou politikou říše.
A co staví Taaffe v čelo svého
programu? "Vláda je odhodlána
ve smyslu politiky trojppolkové
háj i ti mocné postavení říše všemi
prostředky a zasazovali se tudíž
řásně sa zvýšení branné mooi Ra
kouska. Vzala tedy Němce dsta
váky za slovo, vyhověla jim a při
jde s novými vojenskými předlo
homi á la Caprivi.
Levičáci strhli, jak vědomo, v
prosinci m. r. nesmírný povyk
Í>roto, že Taafife nezkáral na místě
dne 2. prosince) prince Schwar
zenberga, když tento poulevil své
nechuti proti dualismu. — Vizme,
jak dnes Taaffe spěchá, aby opo
minutí to napravil. "Bezohledně",
přísahá, uchci dochovati věrnoať
dualismu, kterým organizace moc
nářství hamburského dosáhla své
ho trvalého zakončení." —
Němci ústaváci ovšem vždy
chtěli rníti absulutní jistotu o tom,
že Taaffe nebude uikdy koketovati
s myšlénkou českého státu a fede
race. Teprve když jim 17. pro
since 1889 přísahal, že nedoporučí
císaři, aby 6e dal korunovati na
krále českťho, šli mu napunktační
konference. — Ale za tři léta už
byla víra jejich opět plna děr,
chtéli z něho vynutiti novou pří
sahu. A Taaffe jím ji složil po
druhé. uBůh mi svědkem, že tr
vám na dualismu a prosincovce,
jak jen kdo a nedopustím, aby ji
mi bylo otřeseno", zněla přísaha
jeho druhá před hlasováním o di
sposicním fondu dne 2. prosince
m. r.
Avšak "nevěříme Yám více!"
zněla tvrdá odpověď Plenerova a
Jeha Excellence pan hrabě Taaffe
pro upokojení milostpánů Němců,
přísahá jim tedy dneá do třetice.
A to způsobem rozhodnějším, dů
kladnějším a slavnostnějším, než
přísahal kdy dosud. Slyšme: ^Vlá
da trvá nezvratně na půdě stávají
cí ústavy a jejich základních zása
dách, i nepřivolí ku změně těchto
zásad. Ústava (prosincová) jest jí
pevným základem veškerého života
politického!" Jedině na tomto
základě prosincovky chce šetři ti
zákonem zaručené autonomie krá
lovství a zemí, aby vyhověla "stát
ní myšlence rakouské".
Heslem Němců bylo, že musejí
jim býti dány garancie pro jejich
národní državu. Jedině když jim
Taaffe slíbí, že nesáhne na jejich
národní privileje, které jim opa
třili Schmerling, Herbst, Giskra,
Lasser, Aueraperg, že tedy zejmé
na nesáhne na ty nespravedlivé vo
lební řády v zemích koruny če»ké
a ve vlastech Slovincův, že nesáhne
dále na všecko to nadpráví němči
ny v úřadech a veřejném životě,
alebrž zaručí Němc&in jejich ny
nější majetek za heslem "uti pos
sidetis" — jedině za tou podmín
kou chtěli se s Taaffem znovu
srovnat a dále v službu se mu za
vázat.
A Jeho Excellence pan hrabě
Taaffe? Prohlašuje za zásadu své
vlády "háiiti národní državy jed
notlivých kmenů národních achrá
niti je před všelikými přechraaty."
Slib ten dává Němcům dokonce—
d vakrát!
■ - • • - ■ ■ ■ ■ ■ vj
Plener ve své listopadové fatf,
1'ak vědoma, naléhal na vláda, aby
:onečně již upravila práva jazyko
vá zákonem říšským. Tehdá se
tomuto požadavku Plenerovu hr.
Taaffe téměř vysmál. Ale dnes
praví v programu svém: "Vláda
uznává, ze jest zapotřebí upraviti
práva jazyků v úřadě, ve škole a
veřejném životě, za plného zřetele
na němčinu, jakožto řeč sprostřed
kovací a účelům administrace vy
hovující; vláda se tedy vynasnaží,
aby zúčastněné strany se o to mezi
sebou dohodly a dohodnouli se, pak
jest ochotna podporoyati takovouto
akci zákonodárkou (na radě říšské).
Xím vyhovuje Ta alfe Plenerovi i
Schwarzenbergovi zároveň. Schwar
zenberg byl proti tomu, aby se
zdělal národnostní zákon na říšské
radé; chtěl, aby se o to strany mi
mo parlament dorozuměly.
Plener však opět žádal, aby vlá
da fedrovala sjednání říšského zá
kona o právu jazyků, národních s
předností němčiny jako řeči státní.
Nuže, Taaffe to všechno smíchá
dohromady a praví: Dohodněte se
nejdříve mimo parlament, jakmile
se dohodnete, clici já pak podpo
ro vati akci nesoucí se k tomu, a¥y
se otázka jazyková upevnila říš
ským zákonem, arciť s veškerým
zvláštním ohledem na přednost
němčiny.
Než se "příslušné strany" do
hodnou, uplyne asi mnoho vody
Vltavou i Dunajem, nuž a proto
slibuje vláda Němc&m, že chce
dotud cestou administrativní za
braňovati dle možnosti všelikým
změnám "národní državy" a udr
žovati všechno při starém nadpráví
uěmčiny.
Dalším požadavkem Němců, by
lo, ahjt je vláda chránila před anti
semity a nevyhověla klerikálům
co do jejich choutek na školství
obecné. I v té příčině povoluje
vláda Tuaffova. Co do potlačování
hnutí antisemitského úplně, co do
zadržování snah klerikáluích na
polo. Nechce propůjčiti kleriká
lům pomocné ruky své ku změuě
říšského zákona školského, poža
duje od nich, aby v té příčině se
ukrotili, ale slibnje jim, že cestou
administrativní učiní vše, aby ná
boženským citům jejich nebylo
ubližováno, nýbrž hověno.
To jest dnes politický program
onoho Taafřa, který- roku 1879
vlákal Staročechy do Vídně v na
ději, že bude jim tam přáno pro
klestit dráhu snahám federalisti
ckým, autonomi8tickým a státo
právním! Dnes nechce o nějaké
revisi prosincovky ani slyšet, dnes
trvá nezvratně na dnalisrnu a cen
tralisaci cislajtánského státu a při
pouští autonomii království a zemí
jedině v rámci úatavy prosincové!
A takovýto program podepíšou
— "naši historičtí kavalíři", tako
výto centralistický program pode
Í)íŠou Staročeši, takovýto program
evičácký podepíšou němečtí auto
nomisté, i klerikální Jihoslované,
i aristokraté haličtí! Plener dne
2. prosince nemohl ti ani porny
Pokládaf ca zcela vrloufeaépi&§
vyslovení federalistr a s(oBg|M
myšlenky českého státu doteda
tou měroa sapříti a zraditi
přesvědčení, Dy vstoupili v koallm
s německými centralisty na *t<|
kládě podobného programu. Nniéjž
— dnes se nám sice zvěstuje, še j
prý skutečně tento levičácký pro- *
avšak — uhlídáme, jak statečně
naši "historičtí šlechtici" a ti ně
mečtí "autonomisté" odolají svo
du ! Hr. Hohenwart patrně již na
ten program přistoupil, nyní se
podíváme též na ty JDeymy, Bu- ~
quoye, Schwarzenbergy, Mezníky,
Fandrlíky a Dostally! Shledáme,
jak se osvědčí "zlato v ohnP* cis
lajtánské výhně taaffovské!
Nár. Listy.
Různé zprávy.
§ Zkáza starým mládencfim. —Dne
21. ledna měla ve vídefiském hotelu
'Continental' jakás slečna Gecrges před
nášku o thematu. jak by se dali staří
mládenci obrátili na 'pravou víra'?
Slečny Georgesovy ideálem je jakýs pa
nensko-kvakerský klub.ternperenclářský
spolek, prostředkující sňatky. Navr
huje, aby členové klubu, o jichž získá
ní nepochybuje, scházeli se dvakráte ▼
týdnu a sice jednou výhradně děvčata
a pak společně s pány. Tyto 'smíšené*
večery mají zatvrzelc&m jaksi poskyt
nout! názorný obraz rodinných večírků.
SI. Georgesova si myslí věc tak, že by
dámy do večírků těch přicházely beze
všeho přepychu a b ze vší parády, je
dinou jich ozdobou byla by sněhobílá .
zástěrka. Takto by pro pány vařily
čaj, krájely šunku a vftbec obstarávaly
posluhu s vyloučením sklepníků, dále
by deklamovaly a zpívaly. Při place
ní by pánové byli zavázáni platltl
dvojnásobně co dámy. Přebytek by se
zachoval k dobročinnému účelu. Ta
kovému kouzlu neodolá ten nejzarytěj
ší starý mládenec. Dále má sl. Geor
gesova za to, že by bylo již na čase,
sestátnltl manželství, totiž že má každ/*
muž, jak dosáhne jistého věku, nucen
býti, aby se oženil. Třeste se tedy,
staří mládenci, tomu neodoláte!
§ Led v Železných vratech —Z Bu
kareštu se oznamuje: Od r. 1868 ne
b>la Dunaj blíže Turnu Severinu za
mrzlá. Před čtrnácti dny uhodily
prudké mrazy, které potrvaly po celý
týden, když pak nastala obleva, hnuly
se ledy v Železných vratech. V přístavu
nedaleko loděnice \ aroplavební společ
nosti rakouské, kdež kotvilo nSkolik
set vlečných lodf a deset velkých parní* -
kft, dorážely mohutné kry na lodě *
rozbily Sest vlečných lodí rakousk^oh •
nákladem jednak cukru a sirek, jednak
obilí, a parník 'Tisza': jiné parníky
byly těžce poSkozeny. Tři řecké lodi
vlečné s obilím byly vrženy na břeh á
roztříštěny na padrti o sřícenlnu pilíře
starého mostu Trajanova vyčnívající %
řeky. Rovněž dvě ruské lodě s nákla
dem petroleje byly roztříštěny. Po ně
kolik dní pracovalo několik set dělníků
na zachrafiování zboží ze ztroskotanýoh
lodí. Kdyby byl led vydržel jeitě
čtvrt hodiny, nebyla by snad z přísta
vu vyvázla ani jediná loď. Škoda tam .
zpftsobená páčí se na víc ne{ jeden ml*
lion zlatých.

xml | txt