OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 01, 1893, Image 17

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-01/ed-1/seq-17/

What is OCR?


Thumbnail for 17

schůzi, že k tomu nemají zapotře
bí průkazů. Obě dámy byly zatče
ny a dodány tamnějšímu okr. sou
du a jenom zakročení advokátů
dra. Koldinského z Prahy a dra.
Stránského ,z Brna, kteří se telegra
ficky o to za3adili, jest co děkova
ti,že byly druhého dne propuštěny.
Pf; teto příležitosti vyjádřil prý se
adjunkt tamnějšího okr. soudu,
jenž nejspíše se pohyboval mezi
princeznami (hlučná veselost) ná
sledovně: "To je nějakého telegra
fování a uějakycli depeší, jako
kdyby se jediiilo o dve princez
ny r,v
To jest náhled, jemuž nelze dos
ti ostře se opříti, neboť při zatknu
tí zcela bezdůvodném a nezákonném
nepřijde 11a to, zda-li se tu jedná
o nějakou princeznu cestující tře
ba incognito aneb o prostou, ale
zachovalou manželku dělníka!
(Souhlas! posl. Pernerstorfer: Ale,
ne, jaké pak to máte náhledy, mi
lý hrabě!) Inu, to tak přicliUí s
lety, panekollego! Myslím,že jsem
da'eko nevyčerpal hojného mateři
alu, jejž mám v zásobě, že j em
přece nepjdal tak bohatou kytici
případů, zrovna z minulého roku,
že mohu použiti slov našeho ctěné
ho p. pKdíedy ministerstva a říci
zástupům slavných úřadu, již jsou
zdč zastouueni: "Přemýšlejte a
rozjímejte o tom, ctění pánové od
slavné policie a žaudarmerie, zda-li
takovýmto jednáním neškodíte
spíše tomu úŽelu, jemnž sloužíte,
než-li mu prospíváte a zdali povin
nosti, které Vám přísluší stejně,
naproti všem státním občanům
bez rozdílu, také opravdu konáte.
A tím končím."(Souhlas a pochva
la.)
Musíme též podotknouíi, že po
nejprv snad, co parlament stojí,
přiznal vládní zástupce, dvorní ra
da Czapka, že interpelace, podaná
drem Pernerstorfiem a Kronawet
trem, byla správná, totiž odůvod
něná a policie skutečně nejednala
správně! Avčakzastřel ministerstvo
slovy, že by ono dbalo stejného
práva zaručeného stát. zákl. záko
ny. Máme snad citovati některá
nařízení a rozhodnutí ministerstva
vnitra ohledně českých dělnických
spolků v Dolních a Horních lía
kousích ?
Tez posl. dr. Kramář tlumočil v
ten den stesky délnictva. V přední
řadě "rýpl" vládního radu "pod
žebro", že pojednává jen o někte
rých případech a jen v některých
dává poslancům za pravdu.Obrátiv
sena policejní patent z roku 1854,
tvrdil, že jest jedinou pomůckou a
jediným prostředkem proti nepo
hodlnému ruchu dělnickému. Po
jednav o násilnostech, zmínil se o
trudných poměrech dělníků, sklář
ských, jakož i o požadavcích děl
nických vůbec a dodal: "Mají-li
dělníci již převratné plány a jsou
li k nim polmáni. nenesou vinu to
ho oni sami, nýbrž ti, kdož jim
zhola zabraňu jí cestou zákonitou k
svému cíli kráčeti "Dále kritisoval
stávky a dodal, že sotva stávka vy
pulené, všechno četnictvo je©t po
ruce, dělnictvo chikanuje, zavírá t
posýlá postrkem, jen aby povolilo.
Spol2ují-li se ale továrníci a uzaví
rají kartely, tu nenapadne nikomu
proti nim něco Činiti. Nአcelý
společenský řád — pravil — jeet
zastaralý. Panaraská společnost
není pouhou politickou aférou
Francouzů,ona má kořeny mnohem
hlouběji. (Kronawetter zvolal, že
jest na čelem světě, všude.) Náš
společenský řád jest vianen dneš
ního rodinného života dělníků.
Rodinný krb dělníků jest přeložen
do továrny. Sociální demokracie
nalézá se na prvním stupni svébo
vývoje; ona jest na stadiu naprosté
negace. Je povinností státu a spo
lečnosti uvést soč. demokracii ua
cestu, na níž by mohla působit a
zjednat opravu našeho celého spo
lečenského řádu a celého sociálního
života. (Sociální demokracie si již
cestu najde sama.) Státní správa
musí zaujat vůči dělnictvu zcela
jiné postavení. Stát musí ve sporu
podnikatelů a dělníků podporovati
slabšího. Dělník musí nalézt u
státní správy dovoleného útočiště,
neb nic tak neznemařuje dělníka,
jako když vidí, že nemá nikdy prá
vo on,nýbrž zaměstnavatel.Stát mu
sí kromě toho zasahovat positivně.
Především musí důkladně omezit
práci ženskou; žena musí být vrá
cena rodině. Pro dělníka musí být
zjednána kratší doba pracovní a tím
bude zjednána práce mnohým děl
níkům nezaměstnaným. Mimo to
bylo by povinností všech států, za
věsti jinou výchovu dětí, než jaká
zavedena jest nyní. Vedle toho
musí býti přikročeno k zaopatřo
vání dělníků ve stáří a konečně je
třeba, aby dělnictvu bylo dáno vše
obecné právo hlasovací, aby mohlo
6vé požadavky zde v této sněmov
ně zákonitým způsobem zastupo
vati. Tím by 6e nejlépe vyvarovalo
nebezpečí způsobenému sociálním
hnutím. (Cíl náš však mastičkami
2amazati se nedá. Toť jsou pouhé
prostředky k uskutečnění naší
idee. Red.) V té příčině nemám
však k této vládě nijaké důvěry.
(Pernerstorfer: "V tom jednáte
zcela dobře!") Nemám nijaké na
děje, že se věci změní a myslím, že
jeŠ?ě dlouho zůstane policejní duch
v ministerstvu vnitra domovem a
proto musím proti položce, o které
se jedná, hlasovati." Jak
vidno, jest řeč dra. Kramáře velmi
úhledná a bylo by žádou2iio, aby i
skutky jeho dle ní přizpůsoboval.
Zároveň podobným jednáním větší
lásky získá mezi si lidem, dostojí-li
čestně svému povolání a tlumočiti
bude stezky dělníků do té doby,
nežli bude jinak. Dělnictvo pa
matuje si vše a 6plácí zubem za
zub. D. L.
Král švindléřft.
V Londýně mají právě vt vy
šetřovací vazbě Švindléře velikého
slohu. Muž ten jmenuje se Charles
Wells a je v průmyslových kruzích
jwárn jako wajetník rozsáhlého
závodu obstarávání patentů a zužit
kování vynálezů. Toto obstarávání
patentů bylo váak holým, cynic
kým, ale svrchovaně rafinovaným
švindlem,jejž Charles Wells celých
dvacet rok ti beztrestně provozo
val.
Wells těžil ze slabostí tak zv.
vynálezců, kteří o výiečnobti svých
vynálezů skálopevně přesvědčeni
jsou a jich pomocí velkolepě zbo
hatnouti chtějí. On podněcoval
toto jejich mínění, dával si platiti
veliké odměny, ale šel sotva kdy
dále, než že patent jeuom prostě
ohlásil.
První podmínkou bylo, že mu
vynálezce musil dát do ruky znač
nější obnos, aby věj mohl "fedro
vať*. Potom popletl obyčejně ubo
hého vynálezce — nemírný en vy
chvalováním vynálezu a slibováním
ohromného zisku — tak, že mu
vynález svůj a třebas i všechny
svoje peníze odevzdal, aby se s ni
mi třebas více neshledal. Wells
užíval často nejhloupějších pro
středků na balamucení s vy cli
klientů, a měl přece skoro vždy
omyslnoat, s jakouž se mu
různí vynálezci svěřovali, je skoro
báječná. Jistá dáma vynašla na př.
"novy" způsob kornetů čili šněro
vaček a dala Wellsovi na rozšíření
svého epochálního vynálezu zne
náhla 18.000 lb. šterlinků, ale do
věděla 6e posiéze, kdjž už peníze
nezvratně byly ztraceny, že její
vynález patentován býti nemůže,
pouévadž není nový. Wells nechy
tal ovšem samé tak těžké ryby, ale
vymačkal přece i z jednoho nejmen
šího klienta, za pouhé ohlášení
patentu, 10 lb. št., což mu obrov
ské sumy vynášelo, ježto míval za
rok 4—500 klientů.
Wells miloval sport, měl krásné
koně a byl nadšeným patronem
balletu. Jeho tři parní lodi(yaclity)
byly pro svoje nádherné zařízení
rozhlášeny. Hodovalo se na nich,
tančilo se — hrá'o *e, což Wellovi
také vynášelo, neboť byl náruživým
a nad míru "šťastným" hráčem.
Nedávno teprv provedl velký čin v
hazardu: strhl banku pověstné her
ny v Monte Carlo a stal ee pak u
hazardistů celé Fvropy slavným
hrdinou.
Tou dobou byl Wells na vrcho
lu svého štěstí, ale již také plouži
la se za ním Neinesis.
Neúřadní státní zástupce lond.,
žurnalista a poslauec Labouchere,
kterýž s obdivuhodnou chutí vyhle
dává a stíhá velké zloděje, na něž
se státní policie neodvažuje, zapjal
si Wellsa do černé knihy a seznav
jeho zhoubné působení, rozeslal
dav svých soukromých detektivů,
aby mu sebrali co možná hojný
mattriál ku vznešení veřejné žalo
by. (Tak to dělá pan Labauchére
pokaždé, když někde nějakého 'zlo
děje ve fraku" zvětřil.) Materiál
byl konečně pohromadě a Labou
chere odhalil Wellsa ve svém ča
sopisu "Tratil" nejbezohlednějším
způsobem jakužto šviudléře a poi
vodiíka.
Welli ueíaloval, ale vida, že ní
v Londýně úlohu svou dohrál, *«- |
prodal všechno, svftj drahocenoý 1
nábytek, koně, dvě ze svýcli lodí a 1
zpeněživ, kde co bylo,vsedl 6 jistou flj
krasavicí od baletu do zbylé skvost- •
né lodi a dal se na ní přeplaviti do
Havru, elitě kdesi daleko ve světě
klidně a slastně požívati ovoce své
dlouholeté "práce".
Do Havru se šťastně dostal a
našel také záhy finančníka, kterýž
mu za jeho krásnou loď (jmenuje
se "Palais Koval") 80.000 dollaru
dáti chtěl. Kupec přisel na loď,
seděl s Wellseui a jeho krásnou
"paní" u výu čného obědu a dojed
nával koupi. Tu však přišel sluha a
oznamoval, že jsou na palubě dva
pánové, Kteří s panem Welseui
mluvit si přejí. Wells odpověděl,
že e nimi teď mluviti nemůže. Ale
neznámí nedali se odbýti a když
Wells přijíti k nim nechtěl, přišli
za ním čami a — ukázali mu zaty
kači rozkaz.
.Labouchere byl totiž zavčas ve
ejného žalobce přiměl k zakročení
a Wells zatčea právě v tu chvíli,
když za nádhernou svoji yachtuod
francouzského finančníka peníze
přijati mě).
Teď vyslýchají ho v Londýně a
tu ukázalo se, že Wells ještě jiné
ho druhu "obchody" prováděl, než
8 vynálezy a patenty. Vyšlo totiž
na jevo, že Wells je pod r&znými
jmény "velmi silně ženať', a že —
pokud zjištěno — aspoň dvěma
svým paním s velkým věnem ute
kl a že jim toliko péči o děti zůsta
vil.
Jedna toho druhu ženitba Wells
sova byla velmi romantická. Wells
získal si láskiw jedné bohaté dědič
ky a přemluvil ji, aby s ním utek
la. Otec vida co se stalo, niusil
povolit a sňatek byl uzavřen. Wells
dělal vzorného manžela, ale jen do
té doby, než se jeho žena plnoletou
6tala a své veliké jmění do vlastní
správy vzíti směla. Potom sebral
Wells všechny její "papíry" a
zmizel i s nimi, mej)Ovědomo kam,
zůstaviv ženu i s dětmi na holič
kách.
Když pak onehdy londýnské
obrázkové časopisy podobiznu We!l
sovn podobiznu přinesly, napadlo
starému otci okradené paní, že by
Wells mohl býti jeho zmizelým
zetěm. I sebral se stařec, přijel do
do Londýna, dal si AVellsa předsta
viti a seznal v něm skutečně svého
roztomilého zetě.
Ježto u Wellsa veliké sumy pe
něz nalezeny byly a také jeho rea
lity značnou cenu mají, dostanou
poškození aapoň jakousi náhradu,
ale jenom ti nejvíce "napálení".
Ostatní musí se spokojiti mravním
zadostiučiněním.
Londýn těší se 11a zajímavé pře
líčení.
Mnoho snMiit.
Lousvllle, Ky., 21. ví nora, — Hěhem
včerejšího »dne padal zde Rníh silné po
c»-1ý den a o 9. hod. veČ-r ležel na 5
palcft vysoko, takže pouliční spojení a
obchod vázne. Je9t oba a, že p vláni m
•něhu n»int**nebeip9fcf vstoupání fajky,

xml | txt