OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 01, 1893, Image 20

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-01/ed-1/seq-20/

What is OCR?


Thumbnail for 20

Řídké jubileum.
&ímš*ko-katolický svět oslavil v
v neděli významnou a řídkou slov
nosť— padesátileté biskupské ju
bileum nejvyššího svého hodnostá
ře. Dne 19. února před 50 roky
jmenován byl nynější papež Lev
XIII. arcibiskupem z Damietty
<4in partibus infidelium" (v kraji
nách nevěřících).
Padesátileté kněžské jubileum
jest událostí vzácnou, padesátileté
biskupské jubileum ještě vzácnější
a velmi zřídka se stane, aby jubi
leum to slavil papež. Jest tedy
zcela přirozeným, že katolický svět
na těcnto řídkých slavnostech béře
vřeleho podílu. Avšak i nekatolíci
a lidé, kteří jsou přímými protiv
níky katolicismu, nemohou odej>řiti
nynější hlavě římské církve svého
nznání a s úctou pohlíží na vynika
jící osobnost jubilara, který vy
značuje se svými vědomostmi, svou
milou povahou, svou dobrotou,
upřímnou láskou k blížnímu, svoji
smířlivostí a diplomatickou obrat
ností.
l"aprž .Lev A.JLI1. narozen byl
dne 2. března 1810 v Carpinets v
bývalém církevním státu a rudové
jeho jméno bylo lirabě Jáchym
Vincenc Pecci. Nabyl velmi dů
kladného vzděláuí a jest uznaným
nej lepším latiníkem současné doby.
Avšak mimo to vyniká svým \ zdě
láním ve védách přírodních, lučbě,
fysice a matliematice. Na kněze
byl Pecci vysvěcen r. 1S37 a byl
počátkem r. 1838 vyslán do nea
polsko enklávy papežského státu
jako legát a osvědčil v tomto po
stavení vynikající talent. Území to
hemžilo se loupežníky a přechová
vaci a náleželo k nej vykřičenějším
krajinám Itálie. Když po třech
letech Pecci opustil své stanoviště,
bylo lupičství potlačeno, obchod a
pr&my.-l oživl, rolnictví kvetlo.
Dobyl si takového jména, že roku
184.2 poslán byl v stejné hodnosti
do desetkráte větší provincie Peru
gie. Též tam zavedl v brzku po
řádek a byl odvolán odtud j^n za
tou příčin u, aby mu svěřeno bylo
místo papežského nuncia v Bruselu,
při čemž zároveň byl jmenován
arcibitskiipem. To stalo se r. 184-3.
V roce 1846 stal se biskupem v
Perngii, v kteréžto vlastnosti setr
val aí do r. 1877. Koku 1857
jmenoval jej Pius IX. kardiná eni.
Y r. 1877 stal ee papežským komi
sařem a za pili roku na to dne 20.
únor 1878 stal se nástupcem Pio
výin a přijal jméno L\a XIII.
Tím zau jal po tavení, které dua a
plný souča-ník Bedřicha velkého,
kníže Lichtenstein, oznafrl jak
nejžádoucnejáí pro starce. Byv tá
zán jmenovaným králem, které p*;
vol tni by si zvolil, kdyby to bylo v
j ho moci: "Až do třicátého roku
chtěl bych by ti krásnou ženou, od
třicátého až do šedesátého vítěz
ným vojevůdcem a od šedesátého
<Jo osmdesátého papežem." pravil.
Patnáct roku stojí Lev A III. v
čele římské církve a velkou jeho
zásluhou jest, že přizpůsobil se ná
zorům novověkým a demokratické
mu duchu, který všude nyní vrchu
nabývá. Nynější papež dal naje
vo, že porozuměl snahám většiny
svých součaetníkti. a že v budou
cnosti lzo očekávati velké převraty
v sociálním zřízení. Proto hleděl
vždy přizpůsobiti církev, aby příští
události nenašly ji nepřipravenou.
Pokud se mu to podařilo, nechceme
rozhodovat i.
Dobře cbarakterisnje jeho ostro
vtip a znalosť všech poměrů péče,
jakou jevil po celou dobu svého
úřa iování na stolci Petrově, aby
překlenul most mezi církví řecko
vychodní a církví římsko-kato
lickou. Důvtipem svým seznal,
že Slovanstvu náleží budoucnosť a
proto hledí přivésti je na 6vou
stranil. Ye vyjednáváuí na obou
stranách se ještě pokračuje a nelze
s určitostí říci, bude-li korunová
no zdárným výfledkem. Avšak i
v případu, kdyby te nezdařilo, za
sluhuje povšimnutí, neboť jasně
ukazuje, jak bystře papež poblíží
na věci kolem sebe a jak rozumí
budoucnosti.
Umění a vědy nalezly v něm
vždy ochotného a štědrého přízniv
ce; nikdy před tím nebyly archivy
vatikánské učiněny příptupnými
badatelům všech národů bez rozdí
lu vyznání, až on dal k tomu své
svolení. Tež chválí se jeho lidu
milnost.
Koná tedy papež všechny své
povinnosti jako člověk a nemůže
mu by ti za zlé bráno, že hledí též
učifiití zadost svému povolání ja
kožto hlava katolického křesťanstva.
Nikdo nestranný neupře mu svého
uznání a každý připojí své přání k
miliionům katolíků a z plné duše
ždáti bude 831etému kmetu, aby
ještě mnohá leta mohl působiti ve
prospěch všeho lidstva.
Ruská intervence v Uhrách
roku 1819.
Sensační skutečně sdělení o ru
ské intervenci v Uhrách roku 1849
podává v "Magyar Hirapu" člen
uherského sněmu Dionyz Páz
máudy.
Jmenovaný poslanec, známy
hlavně pro své francouzské konexe,
představen byl ruskému vyslanci
baronu Mohrenheimovi, kterýž mu
vyprávěl, že zná Uhry ji i od roku
18-i'J, k«ly byl jako úřadník diplo
matického sboru při lělen ruské ar
mádě, vyslané potlačiti povstání
maďarské.
Dle síělení Páztnándyho, již
jf-ou v ť'M-igyar llirlapu*' uveřej
něna, vykl dal baron M<>hrenheim
o pobytu Rusů v Uhrách, jak ná
hled uje:
ťkCar Mikuláš, vychovaný ve
tradicích svaté aliance, poklndal za
svou čestnou povinnost potlačiti
revoluci, kdekolivěk by vypukl*.—
A kolik hon véd ň j^me my zachrá
nili, kolikráte zprotivili j©me se
pomstychtivosti rakouské! Vy,
ovéem, žádáte důkaz (i? Můžeme
vám nkázati na dokumenty histo
rické. yCaČn^tno hned u varšavské
schůze císařů, Když tam byla
uzavřena mská intervence, vymfnil
si car Mikuláš, že Uhry nebudou
nikdj Členem německého bundu,
Že nepřivtělí se k- .Rakousku, ale
Že zůstanou samostatným králov
stvím s autonomními právy. Avšak
vítězstvím omámené Rakousko ne
dostálo slovu. Vaše vojenské věz
ně dalo střílet a věšet, což vše nás
velice rozhořčilo. Kníže Paskěvič
posýlal velmi ostré vzkazy Hayna
novi a lecos pověděl hraběti Fran
tišku Zich vra u, kterýž byl v ru
ském táboře rakouským komisa
řem. Tohoto Zichyho potom váš
Andrassy, když spravoval zahra
niční politiku rakousko uherskou,
ustanovil za vyslance do Caři
hradu.
Ruský vyslanec ve Yídni, vy
kládal dále baron Mohrenlieim,
netoliko že se po vadil s předsedou
mir isterstva Scliwarzenuergem pro
uherské záležitosti, ale již žádal,
aby byl z Vídně odvolán. Upro
střed napjatých těchto poměrů do
šla do Petrohrady zpráva o aradské
popravě. Popuzený car Mikuláš
ihned diktoval Nesselrodovi list, v
němž vídenskému kabinetu ozna
moval, že on, poněvadž podmíuky
intervence nebyly zachovány, jde
Uhry reokkupovat, znovu obeadit.
A skutečně knížeti Paskěvičovi
poslán byl rozkaz, aby s armádou
svoji vtáhl nazpátek do Uher. ítu
ská armáda stála tehdy již v Ha
liči, jenom zadní její voje stály
ještě na uherské p&dě v taterských
prtismycích.
Jen si přečtěte u Rueetowa o
operacích ruské armády v Uhrách a
přesvědčíte 6e. A v Petrohradě je
zachována korrespondence o celé
intervenci, možná, že jednou z ní
mnoho uveřejníme.
Haynan následkem řečeného ca
rova listu upadl do nemilosti a ví
denský dvůr potom uvalil naň
všechnu zodpovědnost. Touto vý
mluvou a slibem, že přestanou pro
následovat, podařilo se jim usmířit
cara Mikuláše, při čemž pomáhal
i Nessellrode, který byl cele Ně
mec. Avšak poměr mezi Rakou
skem a Ruskem zůstal již napja
tým: Krymská válka potom úpluě
nevděčnost Rakouska ukázala.
A víte, končil Mobrenheim, že
mezi térai, kdo roku 1849 v PreŠ
urku podepsali adresu caru Mi
uláši, to jest prosili o ruskou po
moc, jest více takových, kteří od
té doby měli v delegacích proti
ruské řeči?. .. . Pravou historii
událostí z r. 1849 v Uhrách nelze
8p;sovati bez použití listin, ulože
nýce v Petrohradě."
Tento rozhovor poslance Páz
mándyho s baronem Alohrenhei
mem nyní maďarské a i jiné lis y
po "Magyar liirlapu" opakují a
reprodukují.
Různé zprávy.
§ Vykutálený kluk. V jistém pa
řížském závodu byl postižen mladý hoch
při brádeŽl. Obchodvedoucí v&ak ne
chtčl na něj volat policii, i usmyslil si,
žo ničemného hochs dá citelně ztros|,ut
jeho otcem, ť/oto mu odebral boduj*
ky a pravil mu, aby lei doma a přivé- i
dl si tatínka pro hodinky. Mladý oltč
DÍk se zdvořilou pokloLou vySel na ulloi, - j
kde blcudi) nějakou chvíli, ai konečné
potkal nějakého dosti ošumělého mule,
zastavil ho a pravil: "Dám vám čtyři
cet sous, když se budete vydávat ca ^
mého otce a napraskáte ml." Neznámý
přijal tento úkol a šel s klukem do ob
chodu, kdež se představil jako oteo
mladého ulČemy, jeuž v posvátném roz- r
horleni otoovském spráskal kluka tak
nemilosrdně, že ho musel sám obchod*
vedoucí zakřiknout aby ho již nechal.
"Já ti dám darebáku, tvfij tatík se
dře poctivě celý den a ty chceš jeStě
jeho jméno zneužívat?" Ale když sa
ho obchodvedoucí ptal na některé po
drobnosti, spletl se "rozhorlený otec" a 4
konečně se přiznal, že je pouze falefi
ným otcem. Byl zatčen a když mu
komisař domlouval, odvětil dobromysl
ně: Inn, co dělat, člověk dělá co
inftže." —
§ Příhody mladého uj rohlíka. Čtr
náctiletý syn vysokého úradníka v N"a
muru, jenž byl svým otcem přísně při
držován k studiím, uprchl as před ro
kem z otcovského domu a teprve těchto
dnů mohl býtl opět vrácen svým
rodičům kteří navzdor horlivému pá
trání nenalezli po něm ani stopy. Hoch
tehdáž odejel do Ostende, ol.těje vstou
pit do s užby jako plavčík na jednom
parníku. Poněvadž byl slabého těla,
byl všude odmítnut a odebral se do
Antverp a odtud do Anglie, ale nikde
nemohl dosáhnouti svého cíle. Mladý
uprchlík vrátil se pak do Ostende a
nemaje nijakých prostředků, vydal se
pěšky na cestu do Antverp. Na cesfó
byl zatčen jako tulák a odepřel vyšetřu
jícímu soudci veškeré udání ve příčině
svého jména a stavu, tak že nezbylo,
než poslat jej do žebrácké kolonie v
Hoogstr&tenu, kdež pobyl osm měsíců
při těžké práci s žebráky a tuláky, aniž
ze strachu před otcem mohl se odhodlat
udati svoje jméno. V postedoích dnech
náhodou dosta! s« do kolonie tulák po
cházející z Namuru, jenž hocha poznal,
tak že mohl být konečně vrácen svým
rodičům.
§ Kdo zavraždil křesťanského hocha v
v Xanienu? Před krátkým časem při
nesli některé liberální časopisy německé
s netajenou radostí sensaění zvěst z
Xantenu, že tam byl zatčen jakýsi děl
ník, který, který pry v opilství doznal ,
žť spáchal sám známou vraždu hocha
křesťanského a uvrhl křivé podezření na
neviLnéiio židovského košerftka Buch
h"fa. Knšcrák tento byl ihned slaven
jako "rit elní nručenník" a hr 1 in;i, sbí
rány nan vel.\é sumy peněz a pořádány
na jeho počest demonstrační oslavy. Leč
provedené přísné vyS třování uv»ď.ověc
do světla zcela jiného. J;<k slěluje z
Xar.tenu tamní list "Bote fiirSt dt und
Latid," byl již skončen výdech nejdů
ležitřjsích svědkft kupce Klingera, kup
C3 Hoghmanna //• Sonsb»*cku a r< lníka
Tboenocssc-ra z Vy re nu i zjištěno, ž«j
tvrzení o dUmovolncin udání opilého
jakéhosi dělníka je pouhou smý
šienkou, a že n kdo jiný - raždu nespá
chal než košerák Huschhof, jenž byl
pfed nedávnem porotou uznán za nevin
na. Nových důkazfi proil Husclibofovl
snese se tako\é mn> žství, že státní zá
stupitelstvo zamýňlí trest í řízení proti
němu obnovltl a znovu j<*j před delogo
vaný porotní soud pohniti.
Upozorněte své sousedy
a známé na „Týdenní Hla
satel", který háji zájmy
dělnického lidu.

xml | txt