OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 01, 1893, Image 3

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-01/ed-1/seq-3/

What is OCR?


Thumbnail for

: *
Entered at the Post Office at Chicago, 111., as seconď class matter.
Ročník I.
Chicago, středa dne 1. března, 1893.
Číslo 31
Z dějin železnic,
Baltimore — a ne Liverpool aneb
Manchester — jest vlastní domovinou
- moderní železnice, neboť zde nejdříve
pomýSleno bylo na skutečnou železnici,
sloužící ku všem účelfim dopravy, kdež
to před r. 1825 sloužily Železniční ko
leje jen k několika zvláštním ťtčelftm,
ku dopravě uhlí, železné rudy a kame
ne. Když baltimorští obchodníci o vá
nocích -r. 1896 se usnesli, aby položeny
byly železniční koleje z Baltimore do
Whellingu, žasl svět nad velkolepostí
projektu, neboř něco takového nebylo
doposud nikdy a termín poskytoval
takové obtíže, že tehdᎠpovažo áoo
bylo za nemožné, je překonati. Tehdy
neznali železniční Inženýři a stavitelé
způsobu, jakým daly by se prokopat!
velké vrchy a naházetl velké náspy.
První rána rýčem učiněna byla dne
4. ěer/ence 1828 a trať až Bllicoťs
Mills dokončena byla v letě r. 1829.
„ Železniční vagony, které podobaly se
vozftm cikánským, b ly taženi aofimi.
Ačkoliv v Evropě již po šedesát rokfi
díly se pokusy s parními stroji, bylo
doposud užívání lokomotivy k účelu
dopravy voz6 na železnicích nerozluště
nou otázkou, a v Anglii i v Americe
byly ustanoveny vysoké ceny na prakti
cký vynález, jímž by mohla nahrazena
býti kofuká síla na železnieíoh. Balti
morská železniční společnost činila-po
kusy i plachtovým vozem a pod., ač
kollv mezi Liverpoolem a Manchestrem
obstarávsla dopravu již lokomotiva.
Petr Cooper, pozdější mlllionář a
Udumil, byl též mezi uoházeči o cenu
vysazenou na železniční motor a vysta
věl, aniž by byl spatřil lokomotivu
8tephensonovu, sv&j první železniční
parnf stroj, první lokomotivu ameri
ckou.
Jak řečeno, činěny byly v Evropě
již po několik desítiletí pokusy s par
ními stroji železničními. Již v polovici
osmnáctého Století byl v PaHŽi vynale
zen parní vftz, jehož model pode jme
| nem ,4Le Cygnot" z r. 1769 dochoval
se na naši dobu. Potom zdá se, že
genius vynálezů na tomto poli dlouho
odpočíval, neboť musea obsahují již
jen jediný model z minulého století,
stroj Threpedick&v, který vystavěn byl
r. 1800. Potom vSak objevovaly se
nové a nové modifikace parního stroje
Železničního. Threpedick zřídil zlep
šený stroj r. 1804, Brunton a Blaokin
sop vystavěli parní v&z r. 1812, pro
slavená první vlastní lokomotiva "Puff
ing Billy" byla sestavena r. 1813. Po
tom teprve přišel títephenson. který
považován jest za vlastního vynálezce
parního železničního stroje; jeho první
lokomotiva "Bluecher" uzřela světlo
světa r. 1816. Jak stroj tento byl ne
dokonalý a ubohý, zračí se jasně v té
okolnosti, že vynálezce musel čioiti po
kusy po celých 13 roká, než podařilo se
mu zříditi rourový kotel.
. Teprve v roku 1829 sestavená loko
tiva "Racket" obdržela vysazenou cenu
Na podzim r. 1830 byly činěny zkonš
ky 8 lokomotivou Cooperovou na trati
mezi Baltimore a Ellicotťs Mills a ře
ditelové vysadili ihned cena na stroj,
který by nejlépe se hodil pro železalční
potřel u. Kosz Winans obdržel tuto
cenu a od r. 1830 datuji se dějiny vý
voje lokomotivy. Z pěti modelů, které
r. 1831 podány byly, nebyl ni jediný
sestaven dle anglického vzoru » ne
uplynulo ani 10 rokft a americká loko
motiva byla vzorem pro celý svět. Zá
roveň s vývojem lokomotivy kráčelo ku
předu or'lé zřízení železniční. Neuply
nul dosud aoi j* den lidský věk, kdy
byli neslýchanou rychlosť 50 mil za
hodinu, nynf jedná se o to, aby za ho
dinu urazil železniční vlak 100 mil.
Co se týče rychlosti, předčí Amerika
značně evropské dráhy. Obyčejné ry
chlíky evropské ujedou za hodinu 00
kllomotrft, kdežto v Americe není říd
kou rychlosť 00 kil. za hodinu, počí
taje v to I zastávky.
Avšak doposud isme na prvním stup
ni vývoje železničního stroje. Ačkoliv
výkony moderních lokomotiv a jich
zařízení jsou velkolepé, není přece ji to,
zda-li v příštím století stavěli se budou
ještě parní stroje: zdá s*, že elektrické
dráze náleží bodoucnosť.
Než doposud hlavním dopravním
prostředkem jest parní stroj a na prv
ním£místě, jak již podotknuto, jsou že
leznice severoamerické, které v posled
ním desítiletí tak mohutné rozvinuly a
provedly tak znamenité reformy ve
svém zařízení, že odborníci, jimž dosud
byly vzorem dráhy anglické, počínají si
bedlivě všímati technického zařízeni
dráh amíricktfch.
A nejenom technickým zařízením
dráh svých vynikají severoamerická
dráhy, nýbrž též, co se týče délky jicb
kolejí, jsou na prvním místě." 8pojené
Státy měly v r. 1890 železničních ko
lejí v délce 103,597 mil, teprve daleko
za nimi stojí Německo s 25,969 mil;
Francie 22,580; Velká Britanie a Irsko
19 930; Rusko 18,728; Rakousko
Uhersko 16,467; Anglická Indie 15.
! 337: Kanada 13.322; Itálie 8117;
Španělsko 0127; Brasilie 5779: Mexi
ko 5344, Argentina 5129, Svéiskn
4915, Belgie 3215 mil a tak dále až
ke stř. dní Ameri e, kde veškeré dráhy
želtzoé měřily 522 míle.
Pohledneme-li nazpět o 60 rokft, kdy
Spoj. Státy neměly ani celých 40 mil
železnic a pozorujemeli o romné číslo
z r. 1890 (totiž 163 597 mil), jsme
rozhodně oprávněni, bý i hrdými na vý
sledky, jichž Spoj. Státy na stavbě že
leznic se dodělaly.
"Z lepší společnosti."
Přinesli jsme nedávno zprávu o
skandálním přelíčení, jež zahájeno
bylo ve Vratislavi s med. drem
8c.huvandem a 38 ženami a dívka
mi, namnoze z "nejlepšfoh" a do
tud nejváženějších rodin,pro hnus
né zločiny proti sotva vzklíčivšímu
životu dítek. Přelíčení toto není
dosud skončeno. Mezitím na jiném
místě přinesli jsme zprávu o orgi
ích, které v Lipsku pořádány by
ly u vdovy Krebsové, u níž vedle
mužů ženy a dívky, tyto sotva
krátkým šatečkám odrostlé, a k
"vyšším*' třídám společnosti nále
žející, dostaveníčko si dávali. Také
tyto zajímavé cpisody z dějin
mravnosti v "říši kázně a dobrých
mravů" dospěly nyní, aspoň v jed
né části své, k soudnímu líčení.
Před zemským soudem v.Lipsku
konalo se totiž dne 28. ledna přelí
čení se zmíněnou vdovou Krebso
vou, jež byla obviněna z kuplířství
podle §180 tr. zik. tamního. Líče
ní bylo ovšem tajné a skončeno od
souzením obžalované k 7 měsíční
mu vězení a k ztrátě práv občan
ských na tři léta. Z přelíčení téměř
nic neproniklo na veřejnost, ale z
toliomála, co přece proniklo, jest
viděti, že zjistilo se, že Krebso^á
místnosti své k dostaveníčkům
žen, paní a dívek "z lepší společno
sti" lipské řemeslně pronajímala a
jiných ješt& kuplířských služeb se
dopoustěla."Lepóí oné společnosti"
učinil však soud při tom jednu
koncesi: nepřeJvolal k přelíčeni
tomu žádných svědků. Jména svěd
kíl předvolaných nedala by ?e ovšem
utajiti.
Upozorněte své sousedjr
a známé na „Týdenní Hla
satel", který hájí zájmy
dělnického lidn.
"Denní Hlasatel" pouze
10 centů t,ýdně.

xml | txt