OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 08, 1893, Image 4

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-08/ed-1/seq-4/

What is OCR?


Thumbnail for 4

T fDEfflfl N HLASATEL
— ČASOPIS —
vlnoviny zájmům Česko-Amerického pr»
cajiciho lida.
vydává Česká Typgrafická Unie
PŘEDPLATNÉ:
Na cel/ rok $2.00
Na půl roku 1.00
Jednotlivá čísla 5 centfi.
Veškeré dopisy a zásilky buďtež
adresovány:
Týdenn, Hlasatel,
•11 Centre Are. Chicago, 111.
Světová výstava.
Chicago, 5. Iřťtna '93.
— Předseda světového kongresu
Bonney rozeslal pozvání na obeslání
kongresu vychovavatelfi. Následující
oddíly byly zařízeny: Vyšší ústavy, uni
versity, kolejní spolky, veřejné školní
ťířady a jich správy, dětské školství,
řemeslné a umělecké vychování,obchod
ní školy, vyučování pro hluché, vyučo
vání pro slepé, žáci veřejných škol (vy
slaní), fysické vzdělání,vyučování orby,
spisovatelé a skladatelé. Serie zvlášt
ních kongresů pro vychovatelství počí
nají dnem 19. července a trvají až do
25. července. Tento poslední den za
počne všeobecný kongres vychovatelů
za předsednictví spolkového komisaře
Williama F.Harrise, který potrvá až do
28 července. Do výboru patří: Will.
R Harper, L.L.D., předseda chicagské
university, H " Wade Rogers. L. L. D.,
předseda severozápadní university,Jam.
B.Auget, L. L. D., předseda michigan
•ké university, Chas. A.Schaeffer, L.L.
D., předseda iowské úniversity, J. M.
Coulter, L L. D., předseda Indiánské
státní university, Th. Burill, L. L. D.,
zástupný rektor university illlnoiské, J.
P. John, L. L. D-* předseda university
De Pauwské, V.E.Walsh, L.L.D.,před
seda university notredámské, J.G.K. Mc
Clure, D.D , předseda university v Lake
Forest, E1. Dwight E*ton, D D , před
seda beloitské koleje, Franklln W Fisk,
D D., předseda chicagského theol. semi
náře. K těmto jmenovaným putří též
komitét dám.
— V Midway Plaisance jest kromě
"Kolumbovy kavárny" též zařízena
ohrada "Captif Balon Co." Podnik ten
mají skoro výhradě Němci v rukou.
Prtdsedou je9t Otto Hottinger, poklad
níkem Matson a řediteli Martin E. Fle
dler, dr. Dietrlch kromě milwauckých
kapitalístCi Rudolfa Salamona a Augu
sta Rotha. Budova v ohradě jest již
hotova, stroje k vyrábění vodíku, jímž
bude balony naplňovány, jsou rovněž
připraveny a z japonského hedbáví zho
tovený balon oěekává pouze 1, květen,
aby vzletí do říše vzduchové. Balon
jest 90 stop vysoký, 60 Široký. Bude
vstoupatl do výšše 1500 stop jsa při
pevněn silným lanem ku zemi. Do loď
ky vejde se 15 až 20 osjb. Kdo bude
chtíti vystoupit! balonem, mu9Í platlti
92, diváci pak 25 c. Z balonu, který
rychle vstoupne a pomalu opět. pomocí
elektrického motoru k zemi přitažen
bude, jest krásná vyhlídka na výstavu,
město a okolí. Řízení balonu svěřeno
vzduchoplavci Vorsaatovf, který na vý
stavě v Paříži řídil balon "La Uham
ber". Na pařížské výstavě vyneslo ba
lonové oddělení 000 procent výtěžku a
bylo vedle elfelovky nejlépe se vypláče
| jící Spekulací. Výstava pronajala spo
lečnosti místo 205x325 stop. Akciový
kapitál jest $50.000.
— Na výstavišti pracuje se horlivě
vzdor mrazu a sněhu. Země jest tvrdá
jako kost?, ale proto přece vynalézavosti
lidská naSla dvojí zp&sob, kterým činí
zemi měkkou a lopatám přístupno, aby
mohla býti přeházena. Do děr navrta
nýoh do země pouStl se hadicemi horká
pára, jež činí zemi měkčí. Na to vrazí
se do země dlouhé špičaté háky spojené
s těžkým řetězem, na to pak parou ta
žený řeiěz táhne háky a tak se země
roztrhá. Na jiných místech do země
nadělají se díry, v nichž rozdělá se
oheň. Ale kouř překáží práci, pročež
první zpfisob jest lepší. Tento spěoh
jest vysvětlitelný tím, že na výstavě
jest třeba velmi mnoho práce, aby byla
v čas otevřena a aspoň z částečně doho
tovena
— Výstava ostrova Cleylonu slibuje
býti znamenitou a zajímavou dle slibů
J. J. Grinlintona, komisaře výstavního
pro Ceylon. Výstavní výrobky, před
měty a památnosti z Ceylonu jsou již
na cestě z Vancouver 1 s materiálem a
s 56 CeyloSany, kteří pobudou zde přes
výstavu. Domorodci tito jsou prý pěk
ní hoši a budou zajímati svým krojem,
řečí a postavou všecky návštěvníky.
Kromě 22 druhů ceylonského dříví vy
řezávaného a ozdobeného ca způsob,
jako jsou ozdoby chrámové v Ceyloně,
bude zde i velmi ce^iná sbírka pokladů
a vzácností domorodců.
Roznáší s« zpráva, že Rusko upustí
od stavby zvláštní budovy, ježto prý
▼ Petrohradu a jiných ruských mě
stech jsoucí cholera zabrání Husům
dostaviti se ěetně na výstavu. Oznáme
né a zaslané předměty budou vystaveny
v různých odděleních. Komisař ruský
hrabě Glukovský přibude v nejbližších
dnech sem z Petrohradu a pak se buď
potvrdí aneb popře, co je na tom prav
dy, že Rusko nebude míli žádnou bu
dovu zvláštní. Kdyby zpráva ta se
potvrdila, neměl by nikdo větší radost
než Němci, kteří myslí, že Rusové a
Francouzové i zde budou koutl pikle
proti Německu.
— Zprávy o hrozícím vypuknutí
stávky na drahách způsobilo hnutí a
rozruch mezi všemi, kdož mají zájem
na výstavě. Ve všech úřadovnách vý
stavy nemluví se o ničem jiném než o
stávce výhybkárů, která mftže nabýti
ohromných rozměrů a zarazitl dopravu
na několika dráhách. I největší opti
misté jsou zaraženi a uzná/ají, že otev
ření výstavy m&že býti snadno zpozdě
no. Vystavovatelé nezasýlijí zboží a
předměty výstavní, očekávajíce, jak
stávka dopadne.
N. H. Holcomb, vrchní ředitel do
pravy, domnívá se,že vypuknou stávky
na několika Železnicích, ale doufá, že
tím doprava výstavních předmětů ne
bude zdržena. Takto však je na něm
pozorovat, že sám nevěří tomu, čím těží
jiné. Tázán jsa na mínění, co soudí o
stávce na výstavišti v Juckson parku,
pravil opět, že není nebezpečna, ježto
stávkuje pouze uěkolik lidí; ostatní prý
Jsou spokojeni s platem, který jest —
slušný.
— Architekt.Bressler z Vídně přibu]
de příštím měsícem do Chicaga, aby na
výstavišti vystavěl průmyslovou budovu
pro rakouské oddělení. Rakousko vě
nuje velkou peči tomu, aby budova
vynikala velkolepostí a ozdobností, an
obě sousední budovy, Německa a Itálie,
honosí se velkou nádherou. Ale i zde
nesamostatnost Rakouska, která se jeví
tak jasně v zahraniční politice jeho,
jeat vidět!, neboť p. Bressler místo aby
hled SI, by rakouské oddělení krásou a
nádherou sousedy své předstihlo, měl
poradu ▼ Praze minulý podzim s archi
tektem německé komise o tom, jak by
se docílit! dalo, aby rakouská budova
shodovala se co do člekoraoe s něm* ckou.
Tedy 1 zde na výstavišti souží se Ra
kousko napodobovat! Německo a bráti
na se nátěr pangermanismu. Rakousku
bylo přlřóeno malé místo a proto mfiže
i za nevelkou sumu peněz po
volenou postaviti pěknou budovu, ovšem
ne velkou. Nejkrásnějším z budovy
bude vchod, tvořící portál 10 metrů
vysoký s oblouky nesenými Atlantem.
Nad oblouky vchodovými v bohatě ozdo
beném v poli skvítl se bude rakouský
orel nesený geniy. Znak bude pěkně
zdoben vlajkami. Na nejvySím bodu
budovy zdvihati se bude kopule, na
jejímž vrchol! bude císařský orel, kolem
něhož stojí na pazouny troubící bohyně
vítězství. Po obou stranách tohoto
portálu jest rakouské museum, odděle
né pouze sloupovím. Mezi oddělením
rakouským, německým a italským jsou
cesty.
— Kromě Špinavých Eskymáků má
me teď na výstavišti obyvatele i jiného
plemene; jsou to Geylonané čili Činga
lesové, jichž přibylo zvláštním vozem
53 na výstaviště, kdež mají si vystavit
ceylon&kou vesnici. Byla to zvláštní
podívaná na cizí obličeje jižního typu
vězící v turbanech pestrobarevných a'
vyhlížející se smíchem z oken a smějí
cí se polozmrzlým mužům na platfor
mě. Cingalesové podobají semulatům
s temnějším odstínem pleti. Mají
dlouhé, jemné vlasy, barvy ěeroé. Ta
hy obličejů jejich jsou pěkné, výrazné.
Oči jsou veliké a jiskrné. Postavou ne
jsou průměrně tak velci jako Ameri
káni. Všichni mluví anglicky, někteří
se správným přízvukem. Všichni vy
jadřovali podiv svůj nad velkolepostí
země. Tamilové, z hor Ceylonu pochá
zející, nosí turbany. Kroj jich sestává
z širokých šatů od pasu až ku kolenům
a z kabátu na způsob tuniky. Mezi
nimi jsou též tři ženy a nemluvně. Dítě
oviuuto je šálem od krku až do noh.
ŽenyTamllů nosí evropský šat a jsou
pěkné a velmi souměrně rostlé.
Jedním z nejzajímavějších a nej
zvlážtnějšícL pavilonů, jež zařídí ame
rické státy, bude kentucký. Kolonel M.
H. Crump, který má na starosti zaříze
ní pavilonu státu Kentucky, přibyl již
před několika dny do Chicaga. Práce
pro pavilon tento se sice opozdily, ale
ježto zákonodárná povolila $100,000.
jest naděje, že se s pracemi přispíší,
Kolonel Crump dá postavit! čelní čásť
pavilonu z hlazeného uhlí. Dojem to
hoto ěerně lesklého pavilonu bude zvý
šován tím, že vedle postavená budova
státu N'.*w York bude stavěna z bílého
mramoru. Minerální výstava tohoto
státu bude velmi bohatá, jako právě
stát Kentucky bohatý jest na rftzné ne
rosty. Bude obsahovat! uhlí, kameny,
mramor, železo, měď, zlato a stříbro.
— Výstava ruských žen bude prý
vysoce zajímavou, jak ujlSfuje komisař
ruský Rakonza Sousčevský. Předměty
byly již sebrány a byly ukazovány v
Mo kvě, kdež těMly se neobyčejné po
zornosti. Car>ivna je9t protektorkou
výstavy této a moskevský oddíl je pod
řízením velkovévody Sergle, který jest
bratrem cara. Předméty vystavené
budou z mnoha oborů průmyslových a
budou vystaveny proto, aby tomuto
ruskému průmyslu byla otevřena cesta
do Ameriky. Výstava bude též obsa
hovatl oddSlení n mocnlční a lékařské,
ukazující postup ruskýob žen v praktl
ckém lékařství. Komisařky roikfptk
spojily se, aby sepsaly bnlhu jednající
o tom, jak Zeny ruské přičinily se, aby
jim bylo dovoleno navfttěvovatí vylií
Školy.
— Novináři američtí chtějí v květnu
mfti v Chicagu sjezd. Očekává se, Se
by přijelo sem 400 zástupeft ze viech
státft a lize mí Soustátí.
— Ředitel dívčí školy na Bmíchovi -
u Prahy a slovutný spisovatel, p. J.
Eořens <ý, navštíví světovou výstavu v
Chicagu. Občanská záložna na tímícho
vě ve své poslední val&é hromadě po
valila p. Kořenskému subvenci k cestě
této v obnosu 100 zl. P. Kořenský dle
dřívějších zpráv hodlá zdržeti se zde
nějaký čas, který věnoval důkladnému
seznání této země. načež by podnikl
cestu kolem druhé polokoule, takže by
vykonal cestu kolem světa.
— Oddělení svobodných umění uza
vřelo vyjednávat! o to, aby vystaveny
byly starobylé a moderní nástroje
budební. Výstava bude řízena p. M.
Steinertem z New Haven Conn., který
má dosud nejúplněji sbírku hudebních
nástrojů, které budou vystaveny. Ku
sbírce této budou dodány i nástroje za
slané z Německa, Francie, Itálie a
Anglie. Ve sbírce S einertově jest asi
160 nástrojů klávesových, pak sta
rukopisti hudebních not, a asi sto textů
užívaných mnichy starých časů. Časť
této sbí.-ky byla na vídeňské výstavě,
kdež těšila se všeobecné pozornosti
znalců hudby. Steinert přinesl si z Víd
ně 500 otisků fotografických vystave
ných předmětů. I tyto budou vystave
ny. Steinert chce přijeti na výstavu,
se svou sbírkou, žádá al« Q.fíflrt *»■.«»
stop půdy. Peabody shledá1, že nemož
no jest již tolik pftdy poskytnout!, ač
doznal, že výstava Steinertova tolik
místa zasluhuje. Konečně bylo usnese
no nabídnout! p. Stelnertovi 1,200
stop na nejlepším místě, oož bylo i
Steinertovi vhod.
— Němci započali již stavbou vinné
ho sklepa, v němž bude se čepovat!
pravé dovážené víno rýnské. Stavba
této budovy, v níž bude vinný sklep,
obnášetl bude 135 stop šířky, 180 stop
délky a 12 stop výšky. Stavbu prová
dí berlínský architekt Haus Griesebach.
Pavilon bude vystaven ze železa. U
vchodu bude pomník Germanle a repro
dukce známého hradu Ehrenřelsu, kte
rý vznáší se nad Rýnem. Rozličné vino
rodé krajiny 1 jich městy budou malo
vány na velikých obrazech.
— Také ze Sýrie přibude značná
čásť tamějšího lidu, aby představila na
výstavě zdejší život v Syrll. Syřané
poplují s parníkem v počtu 400 osob za
Sýrie do Beyroutu. Budou to z většiny
jezdci arabští, tan čnlc«, kupci a divá
ci. 9to jezdců předvede na výstavišti
manévr "fantasie pouště" zvaný. 8 tou
to výpravou syrskou přibude 90 plno
krevných arabských ořů a 12 vebloudfi.
" — Císařská pěší a jízdecká kapela
německá, každá mající 100 mužů, z
nichž každý muž má nejméně 6 stop
výšky, učinila smlouvu na 0 měsíců, že
bude hrátl na výstavě v německé osadě.
Obě kapely vyplují dno 12 dubna z
Německa do New Yorku a vrátí se do
Evropy po ukončení výstavy.
Jest mnoho nebo příliš
málo lidí na svété?
Od neuvědomělého lida elySím®
často, když nedostatek a nouze ho
pronásledují, že prý je to následek
velikého zalidnění. Otázka přelič)

xml | txt