Týdenní hlasatel., March 15, 1893, Image 3

About Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???

Image provided by: University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

                
g?£ *
Entered at P ost theOflflce at Chicago, 111., as (jccond class matter.
Chicago, středa dne .15 března, 1893.
Číslo 33
Z českých osad v Americe
f Z Clevelandu vypravena bude 10.
května 1894 svatojanská pouť do Pra
hy. Poutnický klub jest již sestaven.
P. Z.
f Pan J*n Fatka ze St. Paul, Minn.,
obdržel výsadu (p.tent) na velmi dů
myslně sestavené polštáře do bryček a
kočárů, a hodlá v nejbližší době založit!
dílnu na výrobu ve velkém v Racině,
^Wis»
f Bodří čeští ochotníci v Clarkson,
Neb., sehrají dne 2. dubna na Velko
noční pondělí "Jenovefu". Pan Švejda
z Omaby, známý diletant na prknech
bohyni Thalii zasvěcených, účinkovali
bude v úloze Gola. Tamní známý lé
kárník p. Matthauser hráti bude Sig
frida. P. Z.
f V Plattsmouth zřídil se v tamní
katolické osadě čtenářský a divadelní
spolek pode jménem "Beneš Třebízský".
Činí se již přípravy na první divadelní
vystoupení. Vel. p. M. Bor, tamní du
chovní správce, nese nemalou zásluhu o
udržování národní vzpruhy mezi tamní
mi rodáky. P Z.
f Krajan J. Sebcsta z Dexter, T<x.,
měl v úmyslu lovit ryby dynamitem;
za tím účelem dal pončkud zvlhlé tři
patrony blíže kamen, aby je usušil.
Nepozornost ta ale strašlivě ho potře
stala. Náboje výbuchly, roztříštily
kamna 1 d&m a trosky se vzňaly. Ro
dina jeho, manželka a 7 dítek, ušiy
pohromě s malými ranami, Šebestovi
ale byla ruka utržena a t*k je popálen,
ie sotva vyvázne.
f Pan Václav Sudík, český ře/.ník ve
Schuyler, Neb , jest věru k politování,
neboť ta "zubaiá" má na něho náramně
velké zuby. Není tomu dávno co by
byl málem stal se Její obětí vykrváce
ním a již opět potkala ho nehoda, kte
ráž mohla míti horších následků. Mi
nulý čtvr ek přijel s povozem za
svftj krám a při /.atáČce vymrštěn byl z
vozu a padl tak nešťastně a přece jen
Šťastně, že mu kola přejela pouze přes
levé ríímě a vyvázl z drápů té zubaté
pouze s větší modřinou. Proto pozor,
aby to nepřišlo do třetice, Deboť to jest
staré a osvědčené přísloví.
f U Clarkson, Neb., dva podnapilí
krajani Ant. Urbánek a J. Papoušek
přebrali a městský maršál proti obyěeji
je zatknul. Zatknutý Urbánek nemohl
se postavit na nobu a když bylo po pří
čině pátráno, shledáno, že má nohu zlá
manou; byl tudíž na místě do basy do
praven k lékaři, který po ohledání se
znal, že noha v kotníku je roztříštěna a
že bude muset býti odejmuta.
t Clevelandská "Volnost'* ze dne 8.
března píše: Včera o 11 hod. dopol.
událo se na staybě Opera Housu na
SheriíF ul. bědoé neštěstí, o němž, jak
toonu obyčejně bývá, naše slavná policie
do dnes ráno nevěděla. Ve výši pátého
poschodí pracoval krajan Frank S ivka
člen řádu Žižka č. 9 C9P9. LeSoní
muselo být Spatně stavěno, neboť náhle
se sbořllo a nebohý krajan, dopad na ze
mě, těžce se zranil na hlavě a da obou
ramenách. Člen téhož řádu p. Vaněa
ta dopravil zraněného spolubratra do
jeho b>'tu, kam později doátavil se lé
kař společnosti, kt< rý prohlásil, že ra
nění není smrtelné a divil se, že Siivka
se nezabil. Nebožák jest ženat a otcem
8 malých dělí.
Ženská práce.
Smutný obrázek nastínila v posled
ním sešitu ' Fórum" slečna Claire de
Graffenried o poměrech žen a dětí, jež
Jsou nuceny vydělávat! sl výživu v prft
rnyslových závodech. Zena tato navští
vila z rozkazu spolkového komisaře pr<>
dělnické záležitosti všechny větří továr
ny ve Spojených Státech a podává teď
zprávu o svých zkušenostech.
V N»:\v Yorku, Chicagu, Bo?tonu a
C.nclnnatf, krátce ve vSech velkých
městech Soustátí pracují ženy a děti za
mzdy, které nijak nedostačují, aby
mohly udržeti své zdraví tělesné. V
New Yorku jsou prý poměry ještě nej
méně nepříznivý, poněvač tamnější to
vární zákon má ostřejší ustanovení na
zneužívání práce ženské a dětské, než v
ostatních městech, avšak ve svých pří
bytcích pracující ženy nejsou na tom o
nic lépe nežli jejich soudružky v utr
pení jiných velkoměst. Jest nouvěři
telno, že ve Filadelfii v továrnách na
kon8ervy pracují čtyřleté (!) dítky po
deset ho-In denně, buď že lusky hra
chové rozlupují aneb jahody z jich
stopek trhají. Na jihu nejsou poměry
ty o nic lepší a dcery a ženy musí se
chopiti práce nejnižSího druhu, aby
břemeno chudoby svých roď.n trochu
ulehčily.
Plííiny žalostného postavení 'žen
ských dělníků vidí 8'ečna Graffenriedo
va nejprvé v neschopnosti ženského po
hlaví, aby &e spojovalo a v organizacích
domáhalo sc zlepšení svého stavu, na
druhém místě pak v té okolnosti, že
většinou považuje dělnice odbor práce,
jíž se věnujp, jen za dočasnou výpomoc
v nouzi. Naděje, že se vdá, brání jí,
aby se cele věnovala pr&myslové činno
sti. Očekává, že dříve nebo později
bude moci žiti bez práce a proto sc jí
zdá nepotřebným, aby namáhala se
změnitl poměry, o nichž doufá, že »e
jich v brzku zbaví.
Neuskuteční-ll se tato nadčje, ztrácí
80 s lety také ctižádost a enerale. Dosti
často se stává, že I žena. ktcrrt se vdala,
po několika málo letech opčt nucena
jest vrátí ti se ke svému drívčjšímu i.\
mčstnání. Mezi tím všfik jest její zdra
ví seslabeno, ruka její ztratila svou
zručnost a ona musí začíti opčt od prv
ních počátkfi. "Z hospodářského stano
viska", praví slč. GraíTensied ivá, "jest
dčlnice prftmyslovým pomocníkem z
nouze a mftže jen z*ídka muže nahra
dit!, není-li spokojena 8 polovinou jeho
mzrly." .
Těmito slovy nechce s; ad pozor
vatelka a spisovatelka říci, že by bylo
záhodno, kdyby dělnice chtěly osud
svůj snesitelným uělniti, aby úplně se
vzdaly manželství. Vývody její spíše
považovatl lze za další důkaz, že ženská
práce v továrnách a 3pořádaný rodinný
život nemohou se snésti. Nikdo nemůže
dvěma pánům sloužiti, tedy také ne
ž°na. Buď musí býti hospodyní a»
matkou, aneb dělnicí. Pokud jest brzy
tou, brzy zase onou a žádnou zcela, ne
může v řádném povolání dosíci trvalých
výhod a vymožeností. Tím ovšem není
řečeno, že žádná dívka neměla by se
vdávati, která v továrně pracuje, aneb,
že by nesmělo pracovati děvěe, které se
chce vdávati. Avšak nelze upříti, že
mnoho by se dalo 2Ískati, když by se
mohl zmenšili počet těch, které práci
považují a považovat! musí za dočasný
prostředek výpomoci, za nepříjemnou,
avšak přece nutnou periodu v životě.
Nejhoršími konkurentkami pro dělnice,
<ltré železiá nutnost dohání ku pro
myslové Činnosti, jsou dívky, které
"toho nijak nemají potřebí". Tyto po
važují práci jen za prostředek, aby si
mohly zaopatřili pěkné šaty a rozličné
tretky, kdežto jich ubché soudružky,
které vydělávat! musí na výživu svou a
svých milých, hladem a vysílením umí
rají. To j st ta třída "dělnic", které
m/.du stlačují, které nemají citu pio
utrpení svých spolupracovnic, jez úplně
odkázány jsou na svftj výdělek, a také
jim porozumět! nemohou. A j rávě ve
velkých městech jest tato třída nejsil
něji zastoupena.
Tuto třídu zmenšit!, bylo by pro
středkem, který by stav ženských dělní
kfi mohl býti zlepšen. To ovšem ne
mfiže docíleno býti zákonem, mftže jen
k tomu býti pracováno, aby v rjdičích
a dětech bylo probuz> no a oživeno vě
domí a porozumění, že též dorostlé
de ry v domácnosti naleznout! mohou
čestné a výnosné zaměstnání a že peníze
krásné šaty a skvosty nejsou kontčným
cíl^m žf»ny, nýbrž že i jívytknnty j«ou
povinnost! k ostatním spolubllžním.